Texty: Vodrážková Lada in FÁK, Jiří a kol.: Historie ochotnického divadla na severním Plzeňsku

Brodeslavy.
Na podzim roku 1924 se usnesla zdejší omladina v čele s Václavem Běláčem z Černíkovic, Prokopem Kovářem z Brodeslav a Josefem Peterkou z Bohů uspořádat v obci představení, které mělo místním občanům přiblížit ochotnickou činnost a získat tak stoupence. Nastudovali drama Adolfa Bognera „Pytlák Martin“.
Ke konci roku byl ustaven přípravný výbor, který byl pověřen řízením veškeré činnosti směřující k založení ochotnického spolku. 1.1.1925 večer bylo sehráno další divadelní představení. 29.ledna rozesílá přípravný výbor spolu s Místní domovinou a obecním zastupitelstvem po Brodeslavech oběžník, v němž je zdůrazněno nutnost založení spolku. 3.2.1925 se je svolána do hostince V.Babora schůze, na níž o významu ochotnických spolků pro český venkov promluvil Antonín Telín, pozdější kronikář zdejšího spolku. Po přednášce nastalo zapisování členů.
První valná hromada schválila název spolku Tyl a jeho stanovy. Byl zvolen první výbor a představenstvo. Členové byli rekrutováni vesměs z řad místních rolníků, domkářů. Předsedou se stal František Babor, jednatelem a režisérem v jedné osobě Antonín Telín, stavební asistent. Spolek se na první valné hromadě usnesl založit téhož roku ve spolupráci s obcí knihovnu. Od Arnošta Poláška z Kyjova, malíře dekorací, bylo objednáno jeviště.
Ihned v prvním roce působení spolku začíná intenzivní divadelní činnost. Obec věnovala na konstrukci jeviště dřevo a v dubnu 1925 byla zahájena pravidelná představení dramatem Aloise Jiráska „Otec“, jemuž předcházel přednes několika básní žákyněmi místní školy. V červnu 1925 byla ze zástupců obce a divadelního spolku sestavena knihovní rada.
Spolek pořádal Husovy oslavy, dětská divadelní představení, organizoval oslavy samostatnosti, přednáškovou a zábavní činnost. V prosinci 1925 byla otevřena knihovna, která byla umístěna v soukromém bytě a obsahovala 67 svazků. Závěrečná rekapitulace za rok 1925 uvádí 10 divadelních představení, 3 přednášky a zábavy a 28 členů spolku. Spolek odebíral časopis Naše knihy, kroje pro divadelní představení dodávala M.Strejcová z Plzně a Václav Jindra z Kralovic maskoval.
V intenzivní činnosti pokračoval Tyl i v následujících 2 létech. Mj. se konala přednáška a několik tanečních zábav. Veřejná knihovna již obsahovala 146 svazků a měla 23 čtenářů. Kromě časopisu Naše kniha byly dále odebírány Rozkvět a Světozor. Od roku 1928 je ovšem již patrný pokles intenzity spolkové činnosti téhož roku byla provedena 3 představení a roku 1929 pouze jediné. Spolek tehdy prodělával krizi. Mimoto se konaly oslavy Jana Husa a sv. Václava. Slábnutí činnosti bylo trvalého rázu a bylo způsobeno generačním problémem: ze spolku, jehož jádro tvořila mládež, odcházeli starší členové, poněvadž zakládali rodiny, na divadlo jim nezbývalo času. Roku 1932 nastává mírné oživení, ochotníci nacvičují 3 představení. Výtěžek jednoho z nich je věnován na postavení pomníku padlých vojínů. V roce 1933 uvádí kronika jediné představení. Poté se zápisy odmlčují, což je důsledkem dalšího ochabnutí nebo konce ochotnického divadla v Brodeslavech.


FÁK, Jiří a kol.: Historie ochotnického divadla na severním Plzeňsku, Mariánská Týnice, Nadační fond spolu s Muzeem a galerií severního Plzeňska 2006, viz Texty.