Texty: Václav Voska vzpomíná 1939

Václav VOSKA- vzpomínka z r.1939- "Jako všichni vysokoškoláci jsem stál před ultimátem: buď si do čtrnácti dnů po uzavření vysokých škol najdu zaměstnání, nebo hajdy do rajchu. V té době jsem měl už za sebou ochotničení a dokonce i "role" ve vinohradském divadle, kde jsem byl statistou. Když někdo z davu měl vykřiknout "na ně!", byl jsem to většinou já.Ale bez legrace,moje záliba mi přinesla první úspěch, benusel jsem na nucené práce.Ředitel vinohradského divadla dr.Bedřich Jahn,aby mě uchránil před totálním nasazením, podepsal se mnou roční smlouvu a jmenoval mne členem sboru elévů. Třebaže na Vinohradech takový sbor neměli."(s.20-21)
"Bez loutkářské inspirace a prvotního dětského okouzlení by asi nikdy nešel (V.Voska) k divadlu. To očarování loutkou, ta uhrančivost a magie loutkového divadla se stala v jistém smyslu "iniciálou jeho umělecké kariéry" ."(s.29)
"Máme v našem divadle málo herců Voskova typu- s jeho lehkostí, suverénní jevištní jistotou a půvabem, s jeho bravurou navenek a živou opravdovostí uvnitř, s jeho vkusem. Cítíte, jak je toto herectví inteligentní, promyšlené- a přece působí s naprostou,podmanivou bezprostředností."(s.67)
"Divadlo je pro mne spíš závazek než radost, a čeká-li mě večer těžká role, nestojím obvykle celý den za nic. Ale na Magise se od rána těším."(s.107)
"Václav Voska je mistr minima výrazu, kterým však dosahuje maxima uměleckého účinku. Taková soustředěnost, uměřenost, střízlivost může být charakteristickým znakem vrozeného talentu, je to jistě i záležitost osobní a umělecké cudnosti a noblesnosti, ekonomičnost výrazu je nepochybně i výsledek zkušenosti a zralosti."(s.145)
"O hercích se říká, že jsou dvojího druhu. Herci instinktivní, spontánní, mající to štěstí, že vládnou tzv. "hereckým čuchem". Pak jsou herci racionální, kteří zase o roli více přemýšlejí, mají analytický přístup a pregnantnější myšlení. Já bych se zařadil do druhé kategorie. Nedovedu hrát něco, o čem nejsem do důsledku přesvědčen. Mám promyšlený přesný půdorys postavy, kterou dělám. Jejím hlavním motorem bude tedy asi spíše právnický mozek, než ta spontaneita. Tím víc mi to vše dá práce."(s.206-207) ((Marie Boková:Václav Voska.Intelekt a srdce)