Texty: Strakonice, HANKOVEC, excerpce z různých pramenů SOkA atp. l.díl.

Počátky
“Ve Strakonicích žádal v červnu r.1822 František Sýkora, posluchač 2. ročníku filosofie, jménem všech strakonických studentů o dovolení dávat o prázdninách v září a říjnu ve strakonickém městském divadle několik divadelních her. Uvádí, že hraní divadla je pro studenty o prázdninách odpočinkem a zotavením, že na divadle poznávají vzorné charaktery a že se tam poučují, že se cvičí ve správné mluvě a přednesu, že budou předvádět jen cenné hry, že budou hrát ve prospěch místních pohořelých, že se všechno bude dít pod dozorem magistrátu a že ze zbytku výtěžku upraví si jeviště pro další hry. Magistrát žádost (26.6.1822) doporučil, ale písecký krajský hejtman Mat. Danielis sám navrhl guberniu, aby žádost studentů zamítlo podle známého dekretu z. r. 1801. Gubernium krajskému hejtmanu velice rádo vyhovělo a žádost zamítlo. Již několik let před tím, r. 1817, hráli však studenti ve Strakonicích bez překážky Štěpánkovu vlasteneckou hru Korytané v Čechách, při níž se uplatnil hlavně student Čelakovský. R. 1820 dávali pak Klicperův Divotvorný klobouk, v němž se Čelakovský ujal úlohy studenta Strnada.”
(Vondráček Jan: Dějiny českého divadla, doba obrozenecká 1771-1824, Orbis Praha 1956, str. 510)

Roku 1823 Čelakovský napsal “dramatickou selanku” Zasvěcenec, která byla o dva roky později zveřejněna v Chmelově almanachu Dennice.
(Vondráček Jan: Dějiny českého divadla, doba obrozenecká 1771-1824, str. 618)

dle inventáře Krajský úřad Prácheň 1696-1850 (vydala Krajská správa ministerstva vnitra, Č.Budějovice 1967) se ve státním oblastním archivu nachází spisový materiál “příspěvky herecké ochotnické společnosti města Strakonic na postavení nové nemocnice” z let 1841 a 1847-1849. ve spisovém materiálu se nalézají odvody peněz z divadelních her i z r. 1846 a dále údaje o hraní divadla v letech 1844-1845.
(Státní oblastní archiv Třeboň, fond Krajský úřad Prácheň 1696-1850, příspěvky herecké ochotnické společnosti města Strakonic na postavení nové nemocnice” z let 1841 a 1847-1849.)

25.10.1854 shořelo na Malém městě a Mostecké ulici 33 domů a 21 stodol. Na pohořelé sehráli ochotníci v neděli 21.1.1855 hru Duch času (Prácheň 23.12.1931, s.1)


Když v roce 1888 vyšel zákon o nemocnicích, přikročilo také město Strakonice k budování ústavu. Na stavbu mělo prostředky z okresního fondu určeného pro tyto účely (55018 zlatých) a výnos sbírek divadelních představení a podobně v částce 5438 zlatých 34 krejcarů.
(Cvrček Zdeněk: Strakonice-město-lidé-osudy, Strakonice 1989, s. 295)

Protokoly
(Státní okresní archiv Strakonice, fond archiv města Strakonice, karton 135/VI/13)
Panu starostovi města Strakonice. Předseda divadelní komise v obci tamní pozůstávající budiž upozorněni při výkonu prohlídky místností ku provozování her divadelních na to, že vedle paragrafu 37 zákona ze dne 27.března 1887 číslo 27, řádek 2 má díti se prohlídka divadelních místností čas od času vždy 14 dní před prvním představením, by opatření ohledně oprav, jež nutnými se býti ukáží státi se mohlo. O zamýšlené prohlídce budiž též zdejší úřad vyrozuměn, jenž vyšle do komise této svého zástupce. C.k. okresní hejtmanství v Strakonicích 28.11.1894 (Státní okresní archiv Strakonice, fond Archiv města Strakonice, kar. 144, 16.14.3)

1882
Jest následkem výnosu c.k.okr. hejtmanství v Strakonicích ze dne 21.12.1881 č.17023 komisionální ohledání veškerých divadelních místností a pak místností, v kterých se zábavy a koncerty jak v ohledu stavebního tak i s vhledu bezpečnostního proti ohni. V Strakonicích se nacházejí takové místnosti tři a sice v čísle domovním 47 právovárečného pivovaru, 2) v čísle 8 p. Karlu Zdráhalovi 3) v čísle 289 Františkovi Livorovi náleží ten.
čp.47 - Místnost taneční jest zároveň divadelní místností se nachází v 1.poschodí. Má podobu obdélníka, v jehož zadní části divadlo se nachází. Divadlo toto pozůstává pouze z jeviště, opony a čtyř kulis, ze sálu jsou na schody východy, kteréž následkem malého rozměru tohoto sálu úplně postačují.
čp.8 zvané “U dudáka) Zde stávající zábavní místnost, kterouž také za divadlo slouží, nachází se v přízemí, má dva východy a mimo toho okna, která jsou pouze 80cm nad venkovským terénem a tudíž k pádu nebezpečí sloužiti mohou. Zde stávající divadlo jest také malého druhu pozůstávajícího z opony jeviště a tří kulis.
čp.289 zábavní místnost se nachází v přízemí, má dva vchody a několik oken do zahrady, kteréž jsou velké a nízké, jimiž též utéci se může. Osvětlení děje se dílem petrolejem a dílem svíčkami. Po čas zábav vedou dozor dobrovolní hasičové, kteríž vždy dostatečné množství vody a popele jakož i ruční stříkačku po ruce mají. Dozor na osvětlení vede podnikatel zábavy a neb divadelní družstvo, vodní roury, kohouty, plynoměry a zařízení plynové nestává.

27.12.1883
Za příčinou úspěšného vykonávání dohledu a kontroly v provádění bezpečnostních předpisů divadel se týkajících a za příčinou stálého provádění těchto předpisů nařídil jeho Exelence pan c.k.místodržitel výnosem ze dne 12.12.1883 č. 17079, aby v každém místě, v kterém stálé divadlo nebo alespoň budova k občasným divadelním představením určená používá, byla zřízena stálá komise, jejíž úlohou jest: budovy takové ohledně jich stavby, zařízení a provozování divadelních představení zvláště pokud se týče bezpečnosti proti ohni a bezpečnosti osob občasné přísné a podrobné prohlídce podrobiti. Tato komise má sestávati v místě, kde jest sídlo země panského politického úřadu, ze zástupců tohoto úřadu a úřadu obecního. Mimo tyto zástupce se má do komise přibrati více neodvislých znalců, pak členové sboru hasičského a lékař. Tuto komisi řídí zástupce politického okresního úřadu, který jest jejím předsedou. První takováto prohlídka má se vykonati během měsíce února 1884. Prováděje kdy toto nařízení vybízím pana purkmistra, aby řečenou komisi určitě do 125.ledna 1884 sestavil a její členy mi oznámil. Do komise té bude přibrán též zdejší c.k. okresní ingenieur co znalec. C.k.okresní hejtman.

25.4.1884
Odvolávaje se k zdejšímu výnosu ze dne 27.12.1883 č. 19692 ustanovuji prohlídku místností jichž k divadelním představením občasně se využívá a sice sálu v měšťanské besedě u “Strakonického dudáka” a v “Pantheonu” na den 28.3.1884. C.K.okresní hejtman

1886
Sál v domě čp. 8 nazvaném u “Strakonického dudáka” upotřebuje se co divadlo neb co taneční či shromažďovací síň... Bylo nařízeno, aby maximum návštěvy hlediště 400 osob, galérii v to nepočítaje, nepřekračovala. Osvětlení hlediště i jeviště děje se lampami petrolejovými, které částečně na ramenech v obou zdí připevněných usazené jsou, dílem také ve skupinách co lustry visí. Lampy ty jsou sice v předepsané výšce umístěné, nejsou však žádnými ochrannými sítěmi proti padání střepin prasknout mohoucích skel opatřené.

1886
čp. 47 - č.15706 – až do provedení oprav důležitých pro bezpečnost provozu místnost uzavřena.

1887 Divadelní komise města Strakonice 1887 – František Štětina (městský rada), Antonín Pitka, Čeněk Teyšl, Matěj Krupka (všichni obecní výbor), MUDr Karel Machalický (lékař), Josef Hlavatý (náčelník hasičů).

1888 dne 9.6.1888 se nepovoluje provozování divadelních představení v hořejších místnostech Pantheonu

V současné době je pořádáno mnoho divadelních představení a všechna jsou velmi četně navštívena. Ve většině případů jsou hry dobře nacvičeny, ale téměř všude se setkáváme s hrozným nešvarem. Začíná se s divadelním představením o půl, někde i o hodinu později. Je to netaktnost vůči návštěvníkům. ... To je nevážnost k obecenstvu a má to také tu špatnou stránku, že se na ochotnická představení zásadně chodí pozdě. Už se samozřejmě počítá s tím, že představení nezačne v označenou dobu a obecenstvo se trousí o půl hodiny později. Zvykněte si divadelní představení zahájit včas a ten, kdo přijde pozdě, ať čeká do ukončení jednání. Učiníte-li tak jednou. jistě podruhé návštěvníci přijdou včas.
(Náš kraj 5.5.1944)

Čelakovského fond na stavbu divadla s díky kvituje dary: Okresní myslivecký spolek 500Kčs. Společenstvo hostinských a výčepních 406,-Kčs jako část výtěžku z plesu.
(Hlasy Prácheňska 13.4.1946, s.3)


Vzdělávací řemeslnická jednota Čelakovský
spolek založen roku 1873, od konce 90.let pod názvem Občansko-vzdělávací spolek Čelakovský, mezi lety 1903-1906 přejmenován na Všeodborový spolek dělnický Čelakovský.
Stanovy
1.Článek: Účel jednoty jest, aby poskytla svým členům duševního vzdělání a zlepšení hmotných poměrů, pokud její prostředky stačí. Tento účel se má uskutečniti zvláště: 1) dopomáháním dělnictvu ku vzdělání a sice a) opatřením vzdělávacích časopisů a knih vůbec, zvláště ale časopisů odborníky a živnostníky potřebných. b) přednáškami a rozmluvami o předmětech řemesla, průmyslu, výdělkových a živnostenských podniků se týkajících. c) pěstováním zpěvu, deklamací, divadla a zábav vůbec, při němž zákonitých ustanovení v tom smyslu šetřeno bude. ....12.1.1877 František Horký, předseda
předseda Augustin Silhábl (do r. 1877?) 1877 František Horký 1879 August Prášil, 1882 Leopold Mařík, 1883-85, 1887-89 Vít Fiala (bytem v čp. 8, Strakonice, zvolen r. 1887), 1886-1887 František Sušický, 1889-90 Jan Samec, 1891-92 Theodorich Kratochvíl, účetní občanské záložny v Strakonicích, bydlící v domě 221 Velké náměstí, 1893 Václav Soukup, 1894-1901 Rudolf Plánek, 1901-02 Tomáš Neuman, 1906 Josaef Novotný, typograf, bytem Husova třída 355 Strakonice, 1906-07 Josef Nocar, typograf u firmy Š.Oma, knihtiskárna ve Strakonicích, 1907-11 František Radina, obuvník, Palackého nám. 81.
Místopředseda: 1887 Jan Horký 1891 Antonín Nejedlý, dílovedoucí v rukavičkářské továrně firmy Bauch a Sach v Strakonicích, bydlící v domě 145 Velké náměstí, 1894 Theodor Kratochvíl, 1895 František Eliáš, 1910 Tomáš Neumann, Palackého nám. 84, 1911 Jan Polan.
1894-1895 Augustin.Kettner, jednatel 1894-1895 Karel Poppl
jednatel r.1879 Tomáš Neuman, 1884 Josef Černík
V roce 1900 získal spolek nové spolkové místnosti v Panteonu.
v r. 1908 pořádal pro chlapce a dívky starší 15 let, jejichž rodiče jsou členy spolku, bezplatné taneční

6.6.1875 Vražda na uhelném trhu, fraška o jednom jednání od Bergera. Pod Blaníkem, dramatická rozprava o jednom jednání, Klímův Matěj v panské službě, kominický výstup o jednom jednání. Hráno v místnosti Karla Zdráhala, zisk ve prospěch fondu k zřízení opatrovny pro dítka.
13.6.1875 Montek a Kapulet, veselohra o jednom jednání, sepsal František J.Tonke, Dali se do novin, aneb skutečné nabídnutí k sňatku, fraška se zpěvy o jednom jednání od Ant. Volfa. Hráno v místnosti pana Karla Zdráhala, zisk ve prospěch fondu ke zřízení opatrovny pro dítky.
18.9.1879 Černý Petr, veselohra o jednom dějství hrána v rámci odpolední zábavy. Hráno v sále Karla Zdráhala čp 8 Strakonice. Hráli: Soukup, zahradník, J.Raffl, kupec, Tomáš Neuman, čapkář, Fr.Reininger, čapkář,
5.10.1879 Zmatek nad zmatek, hráno v sále Karla Zdráhala čp. 8 pod názvem Veselý Kvítek aneb Zmatek v rodině. Zisk ve prospěch spolkové knihovny. Hráli: Vilém Fiala (klavírník), Karel Soukup (zahradník), Josef Raffl (kupec), Leopold Mařík (čapkář), Tamáš Neuman (čapkář), slečna Alžběta Kloužek, slč. Rühnastová, slč. Anna Chudobová.
8.1.1882 Libušin soud, hráno ve spolkových místnostech ve prospěch spolkové knihovny
23.9.1883 Sedlák křivopřísežník, hráno v spolkové místnosti u Strakonického Dudáka, výtěžek věnován Ústřední matici školské.
7.10.1883 Pěkné nadělení, fraška o třech jednáních, výnos ve prospěch spolkové knihovny
1.11.1883 Kříž u potoka, výnos ve prospěch spolkové knihovny
5.3.1885 Strakonický dudák, hráno v spolkové místnosti u Strakonického Dudáka, zisk ve prospěch divadelní šatnice.
7.12.1884 Poslední Táborita
1.1.1885 Dvě sestry (spolek uveden jako “dělnická jednota Čelakovský”)
1.3.1885 Cikánka a její dítě, výnos ve prospěch Národní jednoty Pošumavské
15.8.1885 Pytláci, výtěžek povolen na opravu divadla
13.9.1885 Nevěsta z obžínek
1.11.1885 Motlitba na hřbitově
27.12.1885 První láska a vězeň
28.3.1886 Proklatec
28.9.1886 Katova dcera
23.10.1886 Furianti
1.11.1886 Motlitba na hřbitově
26.2.1887 Služebnice své paní
11.4.1887 Mlynář a kominík
11.4.1887 Chtěla mít hrdinu
1.5.1887 Matčina píseň
28.9.1887 Ric a nebo nic
28.9.1887 Dvě postele v jednom pokoji
13.11.1887 Strejčkové
10.2.a 2.12.1888 Eleonora
2.4.1888 Cop a fook
8.9.1888 U rychty
28.9.1888 Vrátný z Karlína
27.5. a 10.10.1888 Všichni se hašteří
27.5. a 10.10.1888 Ženské slzy
11.11.1888 Otče náš, obraz ze života o 3 jednáních s předehrou (autorka Eliška Pešková) Není Durand jako Durand, fraška o 3 jednáních
20.1.1889 Kulatý svět
17.2.1889 Sirotek a vrah
24.3.1889 Václav Hrobčický z Hrobčic
22.4.1889 Jen žádného od militár
22.4.1889 Doktor Žampion
10.6.1889 Útěk z kláštera
1.9.1889 Samá ženitba
15.9.1889 Protiva
28.9.1889 Mistr Bedrník
17.11.1889 Krejčí lékařem
15.12.1889 Noc na Karlštejně
26.12.1889 Staří blázni
1890 Vosí hnízdo
12.1.1890 Hlasy srdce
26.2.1890 Uhlíři
26.2.1890 Rohovín čtverrohý
7.4.1890 Pařížský ničema
8.3.1891 Sirotčí peníze
8.3.1891 Paní mincmistrová
22.3.1891 Palackého třída
18.10.1891 Mlynář a jeho dítě
1892 Motlitba na hřbitově
27.11.1892 Dvě sestry
30.4.1893 Služebník svého pána, hráno v místnostech spolkových a ve prospěch ošacení chudé mládeže školní
26.12.1893 Bedrník a jeho chasa
1894 Babiččin kalendář
1895 Růže Lužanská
1895 Dračice
2.2.1900 Břinkalovy trampoty, zisk ve prospěch zařízení divadla, hráno v sále hostince Panteon
4.3.1900 Svědomí aneb Žertva na Balkáně, zisk ve prospěch zařízení divadla, hráno v sále hostince Panteon
25.3. Nehoda za nehodou, zisk na zařízení divadla, hráno v sále hostince Panteon
16.4.1900 Dělníkova milenka, zisk na zařízení divadla, hráno v sále hostince Panteon
4.6.1900 Manžel bez ženy, fraška ve 4 jednáních, hráno v sále hostince Panteon
28.9.1900 Tak se chytají vrány, fraška o 3 jednáních, zisk na zařízení divadla, hráno v síle hostince Panteon
1.11.1900 Cikánka a její děti, zisk ve prospěch zařízení divadla, hráno v sále hostince Panteon
8.12.1900 Médium, zisk ve prospěch spolkové knihovny
8.12.1900 D.S., zisk ve prospěch zařízení divadla, hráno v sále hostince Panteon
26.12.1900 Nájemník Kmínek z Kohoutova, fraška v 5 jednáních, zisk ve prospěch zařízení divadla, hráno v sále hostince Panteon
10.11.1901 Zmatek nad zmatek, fraška o pěti jednáních, zisk ve prospěch zařízení divadla
1.12.1901 Domácí drak, zisk ve prospěch chudých dítek obou strakonických měst
26.12.1901 Kainovo znamení, aneb sestra červeného kříže, obraz zeživota ve 3 jednáních s předehrou, zisk ve prospěch opravy divadla
5.10.1902 Zatykač, zisk ve prospěch spolkové knihovny
19.10.1902 Blázinec v prvním poschodí
24.2.1902 Diblíkova dceruška, zisk ve prospěch pořízení dekorace jeviště.
18.11.1908 Martin Luba
8.11.1908 Sedlák Zlatodvorský, hráno v sále hostince Pantheon, 17.1.1909 hráno v hostinci pana Křivance v Řepici
25.12.1908 Praha je Praha, žert o 4 jednáních, hráno v sále hostince Pantheon, zisk ve prospěch Komenského školy ve Vídni
10.1.1909 Ztracený ráj, hráno v sále hostince Pantheon
1.5.1909 Peníze, hráno v sále hostince Pantheon
24.10.1909 Druhá láska, hráno v sále hostince Pantheon
19.12.1909 Martin Luba, drama o čtyřech jednáních hráno v sále hostince Pantheon,
20.3.1910 Stávka, hráno v sále hostince Pantheon
1.5.1910 Matčino dílo, hráno v sále hostince Pantheon
22.5.1910 Černý kříž v lese, hráno v sále hostince Pantheon
1.1.1912 Svatba na velocipedu, hráno v hostinci Pantheon
(Státní okresní archiv Strakonice, fond Archiv města Strakonice, kart. 144, 6.14.3, fond Okresní úřad Strakonice, karton 106, 8/6, karton 157, 8/5 sig. 32, karton 233 8/6, karton 283, 18/St/13, Cvrček Zdeněk: Strakonice-město-lidé-osudy, s.290)

Jednota divadelních ochotníků
Stanovy pro jednotu divadelních ochotníků v Strakonicích:
Článek 1 účel a sídlo jednoty: Účelem jednoty jest pěstovati a zvelebovati české divadelní umění vůbec, podnikati společenské zábavy a výletys deklamacemi a výjevy divadelními, působiti tak k duševnímu pokroku a podporovati ústavy a jednoty dobročinné a pro lid užitečné. Spolek má své sídlo v Strakonicích.
Článek 2 Prostředky: Prostředky k dosažení tohoto účelu mají se opatřiti z výtěžků divadelních, od jednoty uspořádaných her, a pak příspěvky spolučlenů a příznivců jednoty.
Článek 3 Spolučlenové: Spolučlenové mohou bydleti v Strakonicích a v Nových Strakonicích i v okolí a jsou následovní: 1a) Výkonní, tj. herci, zpěváci a hudebníci, kteří při vstoupení k jednotě 30 Kr.r.č. vkladného zaplatí. 1b) zakádající, kteří k zařízení jednoty nejméně dva zlaté r.čís. zapraví, a k dalším pro přispívající spolučleny určeným příspěvkům je uvolí. 1c) Přispívající, kteří platí měsíčně 5 Kr a tedy celoročně 60 Krejcarů r.č. do pokladny spolkové 2) Čestní, kteří praporováním jednoty sobě zásluh o tu samou získali a jež výkonní spolučlenové většinou hlasů zvolí.
Článek 4 Povinnosti spolučlenů: Každý spolučlen jest povinnen: a) šetřiti těchto stanov, podporovati účel jednoty slovem i skutkem a přičiniti se při každé příležitosti , aby se zachovala v působení jednoty vždy svornost a horlivost b) platiti řádně a včas příspěvky, ku kterýmž se uvolil. Výkonní členové mají mimo to: c) přidělené jim úlohy: třeba menší pro zájem spolku ochotně přijmout, všemožně se přičiniti, aby se jejich veřejné výstupy zdařily. Protož se mají v úlohách svých pilně cvičiti, zkoušky ustanovené v určitý čas navštěvovati dle poopravení a upozorněnírežiséra neb jeho zástupcese říditi a v čase ppotřeby výboru nápomocni býti. Kdyby některý výkonný spolučlen důležité příčiny k ustanovené zkoušce aneb k výstupům jeho přijít nemohl, jest povinnen dříve a v patřičném čase se u řediteleaneb režiséra omluvit (Čl. 12).
Článek 5 Práva spolučlenů: Práva spolučlenů jsou a) v hromadách rokovati, hlasovati, návrhy činiti a výbor voliti aneb volen býti. b) Vykázaným přijímacím listem, na němž jsou vypadající příspěvky stvrzeny, divadelní představení vyjímaje ona, k dobročinným účelům uspořádaná bezplatně navštěvovati a pak v zábavách a výletech jednoty se zúčastniti. Výkonní spolučlenové však, kteří při některém divadelním představení učinkují, jsou při každém představení vždy od vstupného osvobozeni. c)Podávati prospěšné návrhy v knize přání. d) Nahlížeti dle libosti do knih spolkových
Článek 6 Výbor a hodnostáři: Výbor se skládá z ředitele, místoředitele, režiséra, knihovníka, pokladníka, kontrolora, jednatele, dvou biletérů a dvou kasírů. Jednotlivé tyto hodnostáře zvolí ze sebe výborná poloviční většinou hlasů. Spolek může zvoliti také svého prefektora, který nemá žádného ... výkonného.
Článek 7 Porady výboru: Výbor odbývá své porady, kdykoliv jej ředitel neb místoředitel svolá, nejméně ale jednou za měsíc, a uzavírá pod předsednictvím ředitele aneb místoředitele platné, když alespoň šest jeho spolučlenů přítomno. Usnesení výboru se čini nadpoloviční většinou a událi se rovnost hlasů, rozhoduje hlas předsedajícího ředitele, aneb místoředitele. K působnosti výboru náležejí veškeré záležitosti spolkové, které nejsou pro valnou hromadu vyhraženy. Jmenovitě se má pilně starati o to, aby se účel spolku častějším uspořádáním divadelních představeních podnikáním dle okolnosti zábav a výletů uskutečnil. On přijímá spolučleny, šetře přitom všestranně zákonitých předpisů, najímá, aneb ustanovuje potřebné místnosti pro spolek a pro jeho působení vybírá a určuje kusy k porvedení se hodící, kupuje potřebné knihy a pomůcky, určuje vstupné do divadla, bdí nad plněním stanov od spolučlenův a vede povšechnu správu nad jměním spolku. Přitom jsou spolučlenové výboru povinni vzájemně a ochotně ve výkonech jim svěřených se podporovati a zvláště v případném zaneprázdnění některého spolučlena výboru aneb kdyby práce od něho v příslušném čase se vykonati nemohla, obapolně se zastávali. Výbor je oprávněn, aby pro některé herecké úlohy a pro výkony obtížné, ku příkladu pro hudbu, zpěv a pro jejich řízení, přibrati i jiné osoby k tomu schopné, které spolučleny jednoty nejsou. Výbor může také na základě těchto stanov vypracovati domácí řád, podle něhož spolučlenové jeho při svých jednotlivých výkonech, jakož i spolučlenové spolku při svém spolupůsobení v jednotlivých pádech říditi mají.
Článek 8 Výkony jednotlivých výborů: Ředitel zastupuje jednotu naproti třetím osobám a úřadům, on má vrchní dozor a řízení ve spolku, on svolává výbor k poradám, pro něž program připravuje, on poukazuje vydání a podpisuje veškeré listiny od spolku vydané. Vyjímaje důležité listiny právní, které spolek k povinnosti nějaké zavazuje, kteréž podpisuje s ředitelem také jednatel a pokladník. Místoředitel zastupuje ředitele v případě jeho zaneprázdnění a pro čas tohoto zastupování přísluší mu všechna práva, kteráž má ředitel. Režisér rozdává dle usnesení výboru úlohy, čili role, jednotlivým spolučlenům výkonným, obstarává přepisování úloh a pečuje všemožně, aby představení divadelní, deklamace a jiné výstupy dobře se zdařily, on má býti hercům a spolučlenům výkonným, laskavou a ochotnou radou nápomocen, on pořádá šatnu a divadelní nářadí a vede dozor nad upravením divadla a jednotlivých uskupení. Pokladník vede účty spolkové, inventář spolkového jmění a potřeb, jakož i seznam spolučlenů, on přijímá a vyplácí na poukaz ředitele aneb místoředitele spolkové výlohy, on podává výboru každý měsíc přehled a výkazy o příjmech a vydáních a celoroční výkazy a účetní zprávy valné hromadědednové. Jednatel zhotovuje veškeré písemnosti spolku, píše pořádné protokoly výboru a vede zprávu nad listovnou spolku. Knihovník má na starost knihovnu a uschovávání úloh, kteréž oboje má zapisovati do patřičného seznamu. Kontrolor dohlíží na správné účtování spolkového jmění, jakož i na uspořádanost šatny, knihovny, listovny a nářadí divadelního. Kasírové prodávající společně vstupné lístky u kasy odnesou ztržené peníze po uzavření kasy pokladníkovi. Biletáři uvádí navštěvovatele div. her a výstupů na místa vstupenkami vykázaná a mají vždy při tom zachovati vlídnost a ochotnost k obecenstvu.
Článek 9 Valná hromada: Valná hromada se odbývá dvakráte a sice v měsíci lednu a v měsíci červenci každého roku. Mimo tyto řádné valné hromady může výbor za příčinou nutných a neodkladných záležitostí aneb když toho aspoň 10 spolučlenů žádá, mimořádnou valnou hromadu svolat. Záležitosti, o nichž se v valné hromadě rokovati má, určí výbor v programu, jejž příslušným způsobem spolučlenům dříve ohlásí. Valná hromada uzavírá platně, když jest nejméně jedna třetina spolučlenů přítomna. Nesejde-li se určený počet spolučlenů při valné hromadě, budiž valná hromada znovu svolána, kteráž však uzavírá platně bez ohledu na počet přítomných spolučlenů. V hromadě lednové volí se výbor a případně prefektor na jeden rok relativní většinou hlasů. O ostatních záležitostech rozhoduje valná hromada absolutní čili nadpoloviční většinou hlasů. Valná hromada rokuje a rozhoduje o následovných věcech.: a) o působnosti výboru b) o účtech celoročních, k jejichž přehlížení může zvoliti relativní většinou hlasů přehlížitelé čili revizory. c) o důležitých záležitostech, kterýž jí výbor předloží k rozhodnutí d) o důležitých návrzích, aspoň od dvou spolučlenů valné hromadě podaných e) o změně stanov f) o rozijití se jednoty a v tom pádu jak se má naložiti se spolkovým jměním.
Článek 10 Všeovecná ustanovení: Jednací řečí spolku jest řeč česká. O spolkovém jmění, zvláště o jeho nářadí, šatstvu, knihovně a o jiných příslušnostech se mají zříditi a v stálém přehledu držeti inventáry. Spolek zřídí knihu přání, která se v příhodné místnosti uloží tak, aby každý spolučlen mohl své přání dle své vůle do ni napsati. Peněz spolkových má se použíti pouze a výhradně k účelům jednoty, pokud trvá. Výlohy při zábavách a výletech se zapravují pravidelně z příjmů spolku, a jen tenkráte, když by ty samé nestačily, aneb takovým výdajem značnou újmu utrpěly, mohou se tyto výlohy uhraditi z příspěvků účastníků. Výkonní spolučlenové jsou však v takových pádech od příspěvků takových osvobozeni. I když se spolek rozejde, ostane divadelní nářadí v sídle spolku a odevzdá se podobnému spolku aneb divadelní ochotníkům strakonickým, a když by těch nebylo, slavné radě strakonické. Jak se má s ostatním jměním, jmenovitě také s knihovnou spolku při rozpadnutí se spolku, naložiti, rozhodne valná hromada, přičemž má však míti hlavně na zřeteli, aby se z knihovny jednotě náležející dle možnosti zřídila v městě Strakonicích občanská knihovna.
Článek 11 Vystoupení ze spolku: Každý spolučlen může ze spolku vystoupiti, avšak musí své vystoupení výboru oznámiti. Spolučlen od výboru za vystoupeného uznalý nemá práva na své příspěvky, na něj ač do času jeho vystoupení vypadajucí, zapravit.
Článek 12 Vyloučení: Výbor může spolučlena spolku vyloučiti v následujících případech: a) Pakli jedná spolučlen proti stanovám spolkovým, na újmu spolku aneb protiopatření výboru aneb valné hromady b) Pakli by vydaného upomenutí pokladníka příspěvku déle nežli za půl roku zaplatil. c) Pakli by bez podstatné příčinya omluvy teprve 4 dny před představením aneb veřejným svým výstupem spoluučinkování odřekl, zkoušky nepořádně a bez dostatčné omluvy nenavštěvovala nařízení ředitele a neb režiséra vzdorovytým způsobem neplnil.
Článek 13 Rozepře: Rozepře ze svazku spolkového vzešlé rozhoduje výbor, když vznikly mezi jednotlivými spolučleny. Vzejdou-li ale mezi jednotlivýcmi spolučleny mezi výborem, rozhodne o nich valná hromada. Takový nález od výboru aneb případně od valné hromady vynesený, nabude své nezměnitelné platnosti a nemůže tedy míti v takové záležitosti ani další jednání ve spolku ani soudní řízení místa.
Článek 14 Pohled: Spolek se podrobuje vůbec při svém působení zákonům o spolcích a protož také příslušným úřadům náleží zákonitý dohled na spolek a na řízení jeho záležitostí. V Strakonicích dne 18.dubna 1869 Matěj Kůs, Václav Ludikar, Antonín Köfsler, A.Fr. Tockstein, L.Reiner, Ferbas.

ředitel: 1869-1872 Matěj Kůs 1873 Šebestián Krošsl 1874-1877 Karel Ferbas1880-1888 Matěj Kůs, jednatel r. 1880 L.Brož 1882 Karel Štětina, místoředitel 1874-75 Karel Štětina 1882 Václav Karta 1883-1885 Petr Karta

23.3.1870 předáno obecné škole ve Strakonicích 22 zlatých a 66 krejcarů jako výtěžek představení divadelních ochotníků. Za finance zakoupeny knihy. 18.6.1874 obdržela obecná škola za představení divadelních ochotníků 15 zlatých. Opět na knihy.
13.ledna 1884 na valné hromadě jednoty divadelních ochotníků byli zvoleni do výboru: ředitel M.Kůs, měšťan v Strakonicích, místoředitel Petr Karta, majitel domu tamtéž, kteří jsou oprávněni zastupovati spolek na venek a proti třetím osobám. Další členové výboru Karel Bubla, Fr.Dráždil, Václav Karta, Václav Lederer, Antonín Císař, Karel Skřivan,. Fabián Cimburek, Ludvík Brož

Veleslavnému presidiu c.k. místodržitelství v Čechách. Nálezem ze dne 11.11.1883 č.16958 odepřelo slavné c.k. rakouské hejtmanství v Strakonicích nejuctivěji podepsanému spolku divadelních ochotníků provozování jednoaktové veselohry Zlaté tele, kterou spolek ten k doborčinnému účelu provozovati hodlal. Proti tomuto nálezu podává jmenovaný spolek následovní odvolání: Předním účelem každého divadelního kusu jest zajisté, aby šířil mravní zásady a příkladné poučení v každém směru. Tento účel se může dosáhnouti, když se v kuse nemravnosti a vady společenské ostřeji kárají, v trpký posměch a v lehkost uvádějí, aneb když se v ději dostane šlechetnému nezisknému jednání zasloužené dobré odměny aneb aspoň zaslouženého uznání a povznešení. Pro hlubší účinek a dojem jest při tom nutným požadavkem, aby se dle možnosti napodobil v divadelním kuse skutečný lidský život, aby děj a postup jeho napodobil pravdu, aby představoval vady a přednosti jednotlivých osob aneb celých skupin lidské společnosti, jak se většinou a pravdivě ve skutečnosti objevuje. Čím věrněji jest povaha taková dle skutečnosti napodobena, čím podrobněji a výrazněji její špatný aneb ušlechtilý charakter vylíčen jest, tím jset představení její působivější, tím má větší uměleckou cenu. Když se takovým způsobem představují vady jednotlivých osob z některého stavu, nemůže se z toho odvozovati, že se tím již celý stav snižuje a v lehkost uvádí. Jestli se v některém kuse líčí lékař aneb profesor jako osoba příliš marnivá, , titěrná, nemůže sloužiti toto vylíčení celému stavu lékařů neb profesorů na úkor. Z takového důvodu by se téměř žádný divadelní kus, v kterém se vady vyličují, provozovati nesměl. V předložené veselohře se nápodobuje pouze nepřístojnost, přílišné mamony a lichvy, aniž by však léčení toto někde meze slušnosti přesahovalo. Kárati neřest a zhoubnost mamony a lichvaření pro lid nemůže se považovati vůbec za tendenci škodlivou neb nebezpečnou, zvláště když i státní správa nucena byla vydati proti zhoubnosti lichvy zvláštní zákon, aby se jí přítrž učinila a lid tak před zkázonosnou lichvou uhájen byl. V těchto okolnostech není také zvláštní příčiny, z jaké by se tato veselohra dle jejího obsahu a tendence v Strakonicích k provozování nehodila, zvláště když se tatáž veselohra v jiných místech v Čechách se smíšeným obyvatelstvem a jmenovitě také v Haliči zhusta provozuje. Jsou-li snad některé projevy a výrazy ve veselohře příkré, mohou se vypustiti a nebudou pak na úkor dobré a mravné tendenční veselohry takovou měrou, aby se její provozování výjimečně pro Strakonice nehodilo. Z těchto důvodů a poněvadž nejuctivěji podepsaný výbor již příslušné úlohy rozepsati dal, sobě tak výloh způsobil a poněvadž učinkující osoby také již úlohám těmto v několika zkouškách se přiučily, předkládá tentýž pokornou prosbu, aby Veleslavné presidium c.k. místodržitelství jemu provozování přiložené veselohry Zlaté tele s vynecháním snad závadných výrazů k dobročinnému účelu blahosklonně povoliti ráčilo. Výbor spolku divadelních ochotníků v Strakonicích dne 23.11.1883.

Vysoké presidium c.k. místodržitelství v Čechách nedalo dle výnosu ze dne 25.12.1883 čís. 16958, kterým obmýšlené divadelní provozování veselohry Zlaté tele zakázáno bylo, vzhledem na antisemitiskou tendenci tohoto kusu divadelního, žádného příběhu a zakázáno z příčiny řečené všeobecně jeho představování. O tom Vám dávám při navrácení dvou příloh věděti.
Žádané povolení k uspořádání divadelního představení dne 17.t.m. v místnostech besedních uděliti nelze, jelikož při prohlídce místností dne 6.t.m. konané vyskytly se takové vady, že patrně než alespoň nejhlavnějším z nich odstraněný nebudou, vzhledem ku bezpečnosti obecenstva další upotřebení místnosti těch ku divadelním představením připustiti nelze. C.k.okresní hejtman 14.10.1886

26.2.1871 Život za přítele, hráno v místnosti spolkové ve prospěch nadace F.L.Čelakovského
12.3.1871 Pražský flamendr, zisk ve prospěch nadace F.L.Čelakovského
30.4.1871 Katovo poslední dílo, činohra o třech dějstvích, zisk ve prospěch obnovy sochy Panny Marie na Velkém náměstí ve Strakonicích
3.3.1872 To mám příjem, veselohra o jednom jednání, zisk ve prospěch opravy sochy Panny Marie na Velkém náměstí v Strakonicích
3.3.1872 Vězeň, veselohra o jednom jednání, zisk ve prospěch opravy sochy Panny Marie na Velkém náměstí v Strakonicích
25.3.1872 Slepý mládenec, zisk ve prospěch divadelní šatnice
15.6.1872 Slepý mládenec, zisk ve prospěch povodní poškozených
23.3.1873 Břetislav a Jitka, zisk ve prospěch národní školy ve Strakonicích
19.3.1874 Tatínkovy juchty, fraška
25.3.1874 Starý manžel
12.4.1874 hry Tři faraonové a Tři ženy najednou, zisk ve prospěch opravy sochy Panny Marie v Strakonicích
3.5.1874 hry Blázinec v prvním poschodí a Zrzavé vlasy (veselohra o jednom jednání od Ladislava Hory, zisk ve prospěch hasičského sboru
24.5.1874 Strakonický dudák, zisk ve prospěch opravy sochy Panny Marie
31.5.1874 Strakonický dudák, zisk ve prospěch školní knihovny.
1.11.1874 Mlynář a jeho dítě, polovina zisku ve prospěch ústavu chudých v Strakonicích a polovina zisku k úpravě divadla
15.11.1874 Svůj k svému, zisk ve porospěch spolku hasičského
20.12.1874 Nepokradeš, zisk ve prospěch nadace Čelakovského. Hráli: Karel Bubla, Vilém Fiala, František Macner, František Badiměřský, Jan Macner, Jan Kopecký, Karel Bejček, František Dráždil, slečny Levá, Půtová, Lauckých.
prosinec 1874 či počátek roku 1875 - Mladí pastýři betlémští, hráno pro děti zdejších škol
28.2.1875 hry Klobouk a Zaživa mrtví manželé, zisk ve prospěch nadace Čelakovského. Hráli: Karel Bubla, vykonavatel okr. zastupitelstva (34 let), Antonín Macner, kloboučník (21), Antonín Fiala, kloboučník (21), František Horký, koželuh (25), Jan Zucha , punčochář (24), slečny Anna Levých, dcera obuvníka (20), Klára Louckých, dcera punčocháře (18), Marie Půtová, dcera zedníka (22).
18.4.1875 Něžné příbuzenstvo, zisk ve prospěch nadace Čelakovského
4.7.1875 Frantíkovy námluvy, fraška o jednom jednání, a Nehody pana Šukálka, fraška se zpěvy o jednom jednání. Zisk ve prospěch zařízení fondu k zřízení opatrovny dítek v Strakonicích. Hráli: František Dráždil, punčochář (23), Vilém Fiala, klavírník (22), Karel Moliš, předlák (23), František Reininger, čapkář (24), Karel Svatoš, soustružník (22), Joh. Půtová, švadlena (21), Klára Lautských, švadlena (17).
25.7.1875 Pan farář a jeho kostelník, fraška o pěti jednáních. hráno v zahradě pana Zdráhala, ve prospěch fondu ke zřízení dětské opatrovny. Hráli Ant. Šedivý, strojič (stár přes 40 roků), František Horký, koželuh (27), František Dráždil, stávkář (23), Karel Moliš, předlák (23), Vilém Fiala, klavírník (22), slečny Joh. Půtová, švadlena (22), Frant. Levých, šička (21), Klára Lautských, švadlena (17), Jos. Jelenová (22).
15.8.1875 Sám neví co chce, dramatický žert o jednom jednání, Já mám příjem, veselohra o jednom jednání. Zisk ve prospěch fondu ku zřízení dětské opatrovny v Strakonicích. Hráli: Antonín Šedivý, strojič (42), Vilém Fiala, klavírník (22), Karel Moliš, soustružník (22), František Hájek, truhlář (23), František Dráždil, čapkář (23), slečny Joh. Půtová, švadlena (22), Klára Lautská, švadlena (17), Jos. Jelenová, šička (22).
5.9.1875 Hledá vychovatele, veselohra o dvou jednáních hrána v místnostech zahradních p. Karla Zdráhala. Zisk ve prospěch fondu pro zřízení dětské opatrovny v Strakonicích. Hráli: František Dráždil, dělník (23 let), František Horký, koželuh (26), Karel Svatoš, soustružník (22), Ed. Venta , syn, knihkupec (18), Vojt. Králíček, studující na prázdninách (21), Antonín Šedivý, dělník (41)
1.11.1875 Na dušičky, aneb modlitba na hřbitově, zisk ve prospěch fondu pro zřízení dětské opatrovny. Hráli: F.Macner, kloboučník, Vilém Fiala, truhlář, Karel Bubla, vykonatel okr. soudu, F.Horký, majitel domu a koželuh, J.Svatoš, soustružník, T.Wenta, knihkupec, H.Lauckých, A.Půtová, Marie Miliserová, M.Jelenová, A F.Levá.
28.11.1875 Můj Vojtíšek, zisk ve prospěch nadace Čelakovského. Hráli: Frt. Macner, kloboučník, Theodor Venta, knihkupec, František Horký, koželuh, Karel Bubla, vykonavatel u okr. zastupitelstva, J.Svatoš, soustružník, Josef Tokstein, kolportér, Vilém Fiala, truhlář, Karel Masopust, punčochář, J.Půtová, M.Miliserová, J.Jelenová, B.Křivanová, F.Levých, K.Louckých.
12.12.1875 Chudý písničkář, zisk ve prospěch nadace Čelakovského. Hráli: Karel Bubla, vykonavatel u okr. soudu, K.Poppel, voskař, K.Dráždil, punčochář, Theodor Venta, knihkupec, K.Masopust, punčochář, F.Macner, Kloboučník, K.Borovanský, řemenář, , Frt. Horký, koželuh, J.Reininger, punčochář, Klára Lauckých, F.Levých, M.Miliserová, J.Křivanová, F.Putová.
26.12.1875 Ženichové, zisk ve prospěch nadace Čelakovského
26.12.1875 Tatínkovy juchty, zisk ve prospěch nadace Čelakovského
25.6.1876 Farářova kuchařka, obraz ze života o 4 jednáních aod Bergra. Hráno v nových letních místnostech p. Karla Zdráhala v zcela novém zřízeném divadle ve prospěch uhražení výloh téhož divadla (toto psáno v žádosti), c.k.okresní hejtmanství povolilo zisk ve prospěch místních chudých. Hráli: Th.Venta, knihkupec (19let), Fr.Horký, měšťan (27), Vil. Fiala, klavírník (23), Karel Bubla slečny Fr.Lövi (přes 20), Josefa Jelen (přes 20), Marie Miliser (18), Klara Kuneš (18).
9.7.1876 Sedlák křivopřísežník, hráno v letním divadle, v zahradě p.Karla Zdráhala. Hráli: Karel Bubla, sluha okresního zastupitelstva, Theodor Venta, knihkupec, Vilém Fiala, klavírník, Karel Svatoš, úř. sluha, František Horký, majitel domu, Ant. Šedivý, strojič č., Josef Tockstein, kolportér, František Dráždil, diurnista, slečny Klára Kunešová, Josefa Jelenová, Frant. Levých, A.Levých, Marie Miliserová, M.Hovorková, všechny švadleny. Zisk ve prospěch fondu k zřízení dětské opatrovny v Strakonicích.
19.3.1876 Damoklův meč, fraška o jednom jednání
1.11.1876 Mydlář a jeho dítě, zisk ve prospěch opravy sochy Panny Marie na náměstí v Strakonicích. Hráli: Theodor Venta, knihkupec, Karel Bubla, vykonatel u okresního zastupitelstva, Vilém Fiala, truhlář, Karel Svatoš, sluha u c.k. okresního hejtmanství, Karel Dráždil, diurnista u c.k. okresního soudu, J.Dvořák, diurnista u c.k. okr. soudu, Frt. levá, A.Husová, J.Lichtnekrová, J.Jelenová
10.12.1876 Lukrecia Borgia, zisk ve prospěch nadace Čelakovského. Hráli: Theodor Wenta, knihkupec, J.Klíma, knihkupec, Vilém Fiala, truhlář, J.Karta, mydlář, J.Svatoš, sluha u sl. c.k. okresního hejtmanství, K.Dráždil, diurnista u c.k. okr. soudu, František Horký, Koželuh, J.Topič, hodinář, K.Němec, M.Mílíoerová
11.3.1877 Z Kolína do Prahy. Hráli: Markes (Bolehlav), Bollard (Puškvorec), Theodor Wenta (Isidor), Petr Karta (Vostrý), Karel Němec, Klíma, Anton Livora, Michel, Fabián Cimburek.
15.4.1877 Skeptikové, hráno v místnostech zpěváckého spolku Zvon. Hráli: Theodor Venta, František Bolard, Karel Bubla, Karel Němec, Josef Markes, slečny Jelenová, Levá. Zisk ve prospěch opravy městského parku
19.3.1878 Fotografická dílna v Praze, zisk ve prospěch chudých. Hráli: Karel Bubla, Theodor Venta (psáno s “V”), Karel Němec, Petr Karta
16.3.1879 Casanova, zisk ve prospěch nadace Čelakovského. Hráli slečny F.Domorázková, M.Kůsová, F.Levá, páni V.Fiala, J.Langneit, P.Karta, F.Bubla
19.3.1879 scénky Pan Franc a Podomek
22.2.1980 Paličova dcera, zisk ve prospěch nadace Čelakovského. Hráli B.Skřivanová, M.Šmidingrová, M.Kůsova, A.Chudová, K.Markes, R.Štěpán, K.Bubla, Č.Kettner, K.Šmidingr, V.Fiala, P.Karta, F.Raffl, Ant. Skřivan, K.Skřivan.
27.11.1881 Magelona, truchlohra uvedena v místnostech pěvecko-čtenářského spolku Zvon, výtěžek ve prospěch nadace Čelakovského
18.12. 1881 Záhuba rodu Přemyslovského, sehrána v místnostech besedních, výnos použit na opravu divadla ochotníků
19.11.1882 Z naší doby, veselohra
10.12.1882 Černé duše, hráno v místnostech besedních
11.3.1883 Muž národa, drama o čtyřech dějstvích od Haffnera. Zisk věnován Ústřední matici školské.
1.4.1883 Podskalák, výtěžek věnován na stavbu pomníku J.V.Jirsika, biskupa v Č.Budějovicích
18.11.1883 Šteperka, zisk ve prospěch hasičského nářadí strakonické hasičské jednoty
17.2.1884 Selské námluvy
6.1.1884 Rodinná vojna. Opakováno 14.4.1884
23.3.1884 Život za přítele, činohra o třech dějstvích, zisk ku prospěchu Ústřední matice školské
4.5.1884 Palackého třída 27, zisk ve prospěch chudé školné mládeže
5.10.1884 Divadelní vlak, zisk ve prospěch Národní jednoty Pošumavské
19.10.1884 Slepý mládenec, zisk ve prospěch osiřelých nemajetných dítek po zemřelém členu Karlu Svatošovi
2.11.1884 Mlynář a jeho dítě, zisk na dobročinné účely, hráno v besedních místnostech
16.11.1884 Vězeň, zisk na dobročinné účely
16.11.1884 Půjč mi svou ženu
30.11.1884 Vlast, zisk na dobročinné účely
21.12.1884 Královna plesu, zisk ve prospěch ošacení chudé mládeže školní
6.1.1885 Půjč mi svou ženu, hráno v místnostech besedních
15.2.1885 Princ Bonton a princezna Etiketta
8.3.1885 Olymp
1885 Známost z divadla
1885 Noc na Karlštejně
1885 Dědoušek
1885 Ve veřejném životě
1885 Po smrti k oltáři
1885 Návrat Kalčevského
čisté výnosy z představení věnovat k dobročinným účelům – c.k.okresní hejtman 6.3.1885
1885 Sestřička
1885 Moderní upíři
29.9.1885 Břetislav a Jitka
25.10.1885 Jedenácté přikázání
13. a 26.12.1885 Strakonický dudák
26.4.1886 Era Kubánková
20.3.1887 Vodní družstvo
16.6.1888 Svatojánská pouť
17.4.1888 Tam na hoře a Boccaccio Dekameron
12.3.1893 Strakonický dudák, hráno společně s pěvecko-čtenářským spolkem Zvon. režie K.Bubla, zpěvy nacvičil Bohumil Fišer, hudbu nacvičil a řídí Josef Formánek, scéna Al.Hanč. Hráli: K.Markes, Klas, Mikule, P.Karta, Císař, K.Bubla, V.Šoul, Kettner, G.Štěpán st., Novotný, Bendl, Poppl, Štěpánová, Bublová, Šoulová, Milčicová, Svobodová, Vaňková, Martínková, ve sboru lesních panen učinkuje pěvecký dámský sbor a v orchestru pp. hudby. Mužský sbor členové pěvecko-čtenářského spolku Zvon.
12.3.1899 Cesta kolem světa (představení pro děti)
(Státní okresní archiv, fondy: Archiv města Strakonic, karton 135 VI/13/1, karton 135 VI/14/1, Okresní úřad Strakonice, karton 106, 8/6, fond Obecná škola Strakonice, kronika 1860-1891, s.23, 36, Obecná škola Strakonice, kronika 1891-1926, s.111, plakát I/47 Strakonický dudák)

V r. 1885 byla ve Strakonicích poprvé předvedena hra Strakonický dudák. Sehrál ji místní ochotnický divadelní spolek a již při zkouškách v besedě starého pivovaru bylo prý velké množství zvědavců. Na samotné představení byl takový nával, že se hra musela čtyřikrát opakovat. Představení bylo velkou událostí kraje.
(Náš kraj 23.3.1945) Není pravda, hrál se již v roce 1874

Dělnický dům v Strakonicích
13.10.1912 Přítel žen, hráno v hostinci Pantheon
10.11.1912 Márinka Válková, žadatelem JUDr K.Macner
(SOkA Strakonice, fond Okresní úřad Strakonice, karton 284, 18/St/70)

Sdružení dorostu českého venkova ve Strakonicích
Stanovy:
Jméno, sídlo a obvod působiště. Okresní sdružení dorostu českého venkova ve Strakonicích, sídlo Strakonice, obvod působiště okres Strakonický.
Účelem sdružení jest: a) poskytovati členstvu svému příležitost ku vzájemnému vzdělání. Dorost českého venkova soustřediti a organizovati bez činnosti politické. b) vzdělávati se v praxi a ve vědách hospodářských a pomocných, rozšiřovati všeobecné vzdělání a pěstovati vzájemnost mezi členstvem. c) domáhati se zlepšení hmotného stavu i sociálního postavení rolnictva, řemeslnictva, živnostnictva a zemědělského dělnictva v obvodu svého působiště, bez činnosti politické.
Prostředky k dosažení tohoto účelu jsou: a) pořádání členských i veřejných schůzí po celém okrese strakonickém, k volným rozmluvám v otázkách národních, kulturních, národohospodářských a odborných. b) pořádání sjezdů, přednášek, kursů, výstav a vycházek v tázkách výše naznačených c) vydávání a rozšiřování knih a časopisů vůbec a kupování knih odborných. d) Podporování způsobem hmotným i morálním veškerých snah českého venkova a celého národa vůbec.

2.2.1912 Baron Nezdara, hráno v Oseku v místnostech Na Švýcárně.
24.12.1912 Viktorka, dle Babičky od B.Němcové napsal Jan Maria Koubek. hráno v jemnici v místnostech pana Kostohryza
(SOkA Strakonice, fond Okresní úřad Strakonice, karton 284, 18/St/85)


Okresní osvětový sbor ve Strakonicích
Okresní politická správa ve Strakonicích bude příště povolovat jen ty divadelní hry, jichž výběr schválí okresní osvětový sbor buď ve Strakonicích, Horažďovicích nebo ve Volyni. Stává se totiž, že na jeviště uvádějí se hry bezcenné, pro venkov ani města se nehodící, jimiž kazí se vkus lidu a jichž provozování i z různých ohledů jiných by se nemělo dovolovati. Kde budou tedy příště chtít hráti divadlo, budou si muset příště opatřiti doporučení obecních úřadů popřípadě stávajících snad divadelních výborů a politické správě okresní včas žádost předložiti, aby si dobrozdání oněch osvětových sborů mohla opatřiti a povolení ku provozování hry také včas uděliti. Je to dobře, že se tak bude díti, aspoň zmizí z jevišť ochotnických divadel všelijaké literární bejlí, které je ke škodě lidu znešvařováno a na nich se nikdy nemělo objeviti. (Prácheň 3.4.1920)

Pořádal ve dnech 8. a 15.11.1931 Přednášel ředitel státního reálného gymnázia Václav Polívka, Vojtěch Novotný (profesor gymnázia) a Fr.Pondělíček, správce pojišťovny v sále hotelu u Lišků divadelní a režisérský kurs.

14.2.1932 v malém sále hotelu u Lišků ve Strakonicích je svolána okresním osvětovým sborem ve Strakonicích schůze divadelních odborů. Na pořadu je ustanovení svazu divadelních ochotníků a pracovní program na rok 1932
1932 je při OOS doložen divadelní odbor

11.3.1934 pořádal v sále u Lišků kurs pro režiséry a divadelníky. Program: 1.Formalie, 2.Národní divadlo, jubilejní vzpomínku přednesl Jan Jindra, řídící učitel v.v. 3.Režie. líčení, a praktické ukázky (Pondělíček, správce pojišťovny) 4.Souvislost režie a dekorace, o výpravě na malých jevištích (Václav Polívka, profesor a akad. malíř). Celý kurs byl ve formě rozhovoru

(Prácheň 23.10.1931, 12.2.1932, 3.3.1934)

Sokol

Dramatický odbor Sokola Strakonice se prvně uvádí v roce 1897, krátce po dobudování sokolovny, s tím, že “projevoval stálou činnost”. Strakoničtí sokolové však hráli divadlo již dříve. V r. 1907 byla provedena nutná přístavba pro rekvizity divadelního sboru, kterou provedl Č.Prokop. V období světové války byla činnost odboru přerušena.

Členská základna:
1899 - 36 členů, z toho osm žen.
1928 - 53 členů, z toho 14 žen.
1930 - 53 členů, z toho 10 žen: Burger Josef, Černý Karel, Felix, Fiala Karel, Founě karel, Habvesberger, Hell jaroslav, Horčík, Hozman Václav, Janoud Jan, Janeček Rudolf, Klos Karel, Král Karel, Kučera Miloš, Mašek František, Novák Karel, Novotný Vojtěch, Praxl Antonín, Šimůnek, Trachta Edmund, Trávníček František, Vahouch Antonín, Vevera Jaroslav, Viktorín Jaroslav, Vilím, Vokurka, Vošmik, František, Vrba Josef, Zavadil Antonín, Hankovcová M., Fabiánová, Kiršnerová, Koubková L., Opavová M., Pánová, Praxlová K., Skřivancová M., Šindelářová M., Šoulová H.
1933 - 46 členů, z toho 15 žen: Břízová, Hesová, Koubková, Lapáčková, Kovářová, Postlerová, Benediktová, Strnadová, Pekárková, Šindelářová ml., Šindelářová st., Tomášková, Urbanová, Myšáková, Koubková ml., Novák, Michl, Founě, Císař, Svobodka, Skolek, Opava, Holub, Šatra, Bříza, Černý, Dušek, Hanuš, Hess, Hurych ml., Hurych st., Kovář, Lapáček, Martínek, Novák st., Pondělíček, Praxl, Růžek, Šindelář, Šťastný st., Šťastný ml., Ulč, Vevera, Vilím, Stocký, Polák, Vávra.
1937: Břízová, Postlerová, Prazlová, Koubková st., Koubková ml., Kovářová, Strnadová, Myšáková Anna, Myšáková Božena, Binhacková, Slanařová, Wagenknechtová, Kantorová, Tomíšková, Opavová, Richtrová, Jindráková, Jirsová, Štýsová, Uhlíková, Bartošová, Samcová, Hanzlovská, Vlasáková, Čížková, Krtková, Trávníček, Vošmik, Šatra, Slanař V., Kalaš, Fišer Fr., Doležal, Černý, Praxl, Novák Karel, Novák Václav, Founě, Hurych, Opava, Šťastný Václav, Šťastný Jaroslav, Ulč, Hain, Wagenknecht, Darebný Jar., Cedl, Tomiška, Kovařík, Eliášek, Macháček, Kovář, Vavruška, Brandejs, Ledek, Fübach, Pondělíček, Bříza.
Předseda: 1923-24 E.Cedl, 1927 Mácha 1928-30 Václav Polívka, 1931 Kouba, 1934 Kovář, 1935 Lapáček, 1936 Jan Martínek
režiser: 1923-26 Ruth, 1927 Václav Polívka, Karel Černý, František Nejedlý, 1929 František Pondělíček, 1931 Polívka, 1936-37 Novák Václav ml.

V jednotlivých letech uvedl Dramatický odbor Sokola tyto hry:

26.12.1879 Kocour v pasti, fraška o jednom jednání a tři komické výstupy: Vlastenec ze starého vydání, Konduktor a Komeník. Výtěžek ve prospěch zakoupení hydrofonu. Hráli: Kusová, B.Skřivanová, K.Šmidingrová, A.Chudobová, K.Bubla, P.Karta, K.Skřivan, Ant. Skřivan, F.Raffl.
1897 Paní mincmistrová, Výlet pana Broučka, Rozpustilý nápad, Princ Bebe, Carův kurýr. 1898 Jiříkovo vidění, Rodinná vojna, Mlynář a jeho dítě, Na letním bytě, Darmojedka, Nervosní ženy. 1899 Cesta kolem světa, Kontrolor spacích vagonů, Palackého třída, Motlitba na hřbitově, Na dušičky, Vlast, Zapovězené ovoce, Jan za chrta dán. 1900 Christof Columbo, Vodní družstvo, Magelona, Manžel v base, Mlynář a jeho dítě 1901 Pan biskup, Svatební košile a klášternice, která kouří, Paličova dcera, Archa Noemova, Mořská panna, Carův kurýr 1902 Naši záletníci, Lipany, Ženílkové, Diblíkova dceruška Sňatek na zkoušku, Poklad, Krásná Lída, Cesta kolem světa 1903 Sedlák zlatodvorský, Bohatá holka 1904 Zelené mládí, Bibliotékář, Kněžna Pepička, chudý písničkář, Tajní ptáci, Pražské švadlenky,
13.3.1904 Bibliotékář, hráno bez povolení, zmínka v časopisu Divadelní listy č.10, ročník V, s.180
1905 Strakonický dudák, Zuzančin pan kaprál, Bratři Sokolové, Čtvrté přikázání, Mlsní kocouři, Lucerna 1906 Paličova dcera Zvoník u matky boží, Raougiollo Sirotek, Sestřenky 1907 Maska červené smrti, Nevinně odsouzen, Terna, Princ z pohádky 1908 Lesní panna, Baj-Kaj-Laj, Viktorka, Stoupenky nihilismu, Dobráček, Zakletý zámek 1909 Kandidáti ženitby, Slunce, U čtrnácté baterie, Pražské děti z Podskalí, 1910 Bílá myška, První klient, Shledání na hřbitově, Z českých mlýnů, Velký sen, Rodinná vojna 1911 Osudný manévr, dva světy, Motlitba na hřbitově, Letem výstavním světem, Premiera na vsi, Zelené mládí 1912 Městská rada na námluvách, Sedlák Křivopřísežník, Pan Náci, Sny Štědrého večera, Ženy třicátého století 1913 Teta z Ruska, Na letním bytě, Dřevorubci, Zapovězené ovoce, Dědečkovy housle, Na klozanském klepáči 1914 Přítěž, Směry života
1918
21.4.1918 Na faře, ve prospěch Ústřední matice školské. Hráli. A.Třebický, A.Masopust, J.Kovář, S.Voříšek, F.Tomíška, Otýlie Beníšková, členka městského divadla v Plzni, paní M.Zimová, slečny M.Skřivanová, T.Králová
1920 Učitelka, Ta naše Máňa, Na zapřenou-Neviditelná, Kometa Hanzelínova, Mrak, Kukačka
27.10.1920 Psohlavci, hráli: K.Klos, M.Skřivanová, L.Koubková, R.Duda, F.Rokyta, R.Grauer, A.Hejlík, F.Rybáček, K.koubek, J.Kovář, F.Fišer, M.Červenková, V.Zdeněk, M.üblová, J.Horáček, K.Zýka, F.Opava, K.Fürbach, J.Bernas, Nejedlý, M.Martínek.
1921
Otec, O Adrienu, Koráb Tenacity, Obětní beránek Jedenácté přikázání, Nevinně odsouzen, Strakonický dudák
12.3.1921 Láska si nedá poroučet, ředitel Ant. císař, režie K.Zýka, hráli: F.Opava, K.Zýka, K.Klos, J.Duda, V.Horáček, F.Vošmik, slečny Šoulová, M.Hýblová, K.Hrdinová, L.Koubková
1922 Macíčkova dovolená, Bělohorská mračna, Krakonošova medicína, Kletba mamonu, Minulost pana rady
1923
21.5.1923 Malérečka, režie Vránek, tance nastudovala Skřivanová, hráli: Grauer, Koubková, Skřivanová, Lederelová, Rokyta, Král (člen jednoty plzeňské), Duda, Křešnička, Pecl, Vránek, Kostlivá, Janoud, Kovářová, Novák, Macner, Kubík, Founě, Vohryzka, Bubnová, Koubová, Fabiánová, Staňková, Marčalová, Máňa Lanová, Máňa Rutová, Zdena Fialová, Babor, Štípek, , Vlažný, marek, Krištof, Mareš.
Starosta Stilmondský
Písmákova dcera
Poslední muž 1924 Velký sen, Rabínská moudrost, pro víru, Druhé mládí, Červ, Z nařízení bytové komise 1925 Baťoh, Naše miminko, Dozvuky, Cácorka, Muž, jemuž to hlavní schází, Drama jedné noci, Falešná kočička 1926 Dozvuky, Paní Marjánka, matka pluku, Zlatý Jiří, U snědeného krámu, Svatý hřích
1927 Ze Strakonic kolem světa, od V.Polívky a Sl.Macha, hudba Sl.Macha,
17.10.1927 Muži nestárnou
27.10.1927 Revoluční trilogie, napsal V.Dyba
1.11.1927 Vina
1927 Grand hotel Nevada
1928
21.1. a 22.1.1928 Adam stvořitel, 18.3. ve Volyni
8.4.1928 Tatík dětina, režie a scéna V.Polívka, hráli: Fr.Opava, L.Postlerová, F.Pondělíček, Fr.Fišer, J.Šindelář, J.Černý, M.Skrivanová, J.Milčicová.
21.2.1928 Dozvuky
27.10. a 28.10.1928 Lucerna, v rámci oslav desetiletí samostatnosti Československa. Režie Pondělíček, hráli: Vošmik, Král, Černý, Eret, Novák, Kovář ml., Opava, Fišer ml., Šindelář, Nálepa, Kovář st., Felix, Český, Blažek, Habersberger, slečny Zimová, Kovářová, Šoulová, Šindelářová st. a ml.
25.12.1928 Šofér, režie Pondělíček, hráli: Šindelář, Opavová, Zimová, Šindelářová ml., Pondělíček, Fuchs, Valouch, Hofmanová, Říha, Janoud, Král.
1929
31.3.1929 Škola nevěry, hráli: Opavová, Opava, František Fišer, Koubková, Praxlová, Zimová, Šindelářová, Šindelář, Říha.
20.5.1929 Kaňka v rodině
28.10.1929 Domov a víra, režie František Pondělíček, hráli: F.Pondělíček, J.Trávníček, K.Král, E.Hankovcová, L.Postlerová, A.Pavlíková, J.Šindelář, J.Šindelářová, K.Novák, F.Fišer, F.Vošmik, O.Felix, J.Janoud, V.Mašek.
1.11.1929 Pro naše veliké štěstí, režie F.Pondělíček, hráli: Opavová, Poslterová, Vošmik, Pondělíček.
25.12.1929 Nemožný člověk
1930
Co ženám chybí (za hostování herců z olomouckého divadla),
6.3.1930 RUR, hráno v rámci oslav 80.narozenin presidenta T.G.Masaryka. Režie Fr. Pondělíček, hráli: Pondělíček, Fišer, Polívka, Trávníček, Opava, Lapáček, Lapáčková, Koubková, Felix, Praclová, Vošmík, Valouch, Kiršner, Šoulová, Mašek, Vevera, Šťastný. Opakováno 8.3.1930
7.3.1930 Dozvuky, režie Kiršner, Šindelář
21.4.1930 Micheline, režie Lapáček, hráli: Fr. Pondělíček, J.Šindelář, F.Opava, F.Mašek, J.Valouch, M.Opavová, E.Lapáčková, M.Hankovcová, Šindelářová, A.Pánová, J.Šťastný.
13.5.1930 Potach a Perimutter, režie Fr.Pondělíček, hráli: V.Founě, F.Opava, J.Černý, A.Valuch, R.Felix, J.Hell, A.Vrba, J.Martínek, K.Mašek, F.Pondělíček, J.Vevera, B.Šťastný, J.Šťastný, L.Koubková, M.Jará, H.Šoulová, M.Hankovcová, E.Lapáčková, M.Černá, M.Opavová, K.Kumberová. Opakování 16.5.1930
9.6.1930 Vojnarka, režie F.Pondělíček. Hráli: E.lapáčková, M.Pondělíčková, K.Černý, F.Pondělíček, Kovářová, K.Founě, Šindelářová, K.Novák, J.Šindelářová, L.Kumberová, J.Hell.
26.6.1930 Zkrocení zlé ženy, režie V.Polívka, hráli: Černý, Pondělíček, Felix, Opava, Martínek, Founě, Polívka, Kumbelová, Šťastný, Dušek, Novák, Opavová, Hankovcová, Černá, Vrba.
1930 Popelka Patsy, Farma pod jilmy, Zlatý kolovrat (loutková hra)
1930 Bobří kožich
1.11.1930 Farma pod jilmy, režie F.Pondělíček, scéna V.Polívka, hráli: F.Pondělíček, M.Doubravský, K.Černý, F.Opava, H.Šoulová.
1931
Posel
25.12.1931 Obrácení Ferdyše Pištory, režie Václav Polívka, hráli: V.Polívka, K.Founě, F.Pondělíček, F.Fišer, H.Doubravický, J.Dušek, F.Opava, J.Pán, F.Šťastný, L.Postlerová, M.Opavová, E.Lapáčková, Pekárková.
7.3.1931 Směry života, hráno v rámci oslav 81.narozenin presidenta T.G.Masaryka, režie F.Pondělíček, scéna V.Polívka, hráli: Šindelář, Černý, Pondělíček, Vošmik, slečny Šindelářová ml., Šindelářová st., Kovářová.
25.3.1931 Správný paroháč, režie M.Doubravický, scéna Polívka, hráli: Pondělíček, Lapáčková, Vošmik, Martínek, Šoulová, Polívka, Šindelář, Urbanová a další.
Hajný v lese usnul
1932
28.4.1932 Škola poplatníků, režie F.Pondělíček, hráli: F.Opava, J.Císař, R.Doležal, V.Novák, V.Hurych, J.Martínek, V.Trávníček, K.Novák st., slečny M.Opavová, M.Dvořáková, Postlerová, R.Koubková.
27.10.1932 Gejzír, režie F.Pondělíček, scéna A.Hanč, hráli: František Pondělíček, B.Růžek, J.Ulč, J.Šindelář, slečny M.Břízová, L.Postlerová, E.Lapáčková, M.Pekárková, M.Kovářová.
1.11. Hřích, režie F.Pondělíček, scéna A.Hanč, hráli: J.Černý, J.Šindelář, J.Ulč, slečny M.Kovářová, M.Šindelářová ml. H.Tomášková, A.Myšáková.
25.12.1932 Princezna Pampeliška, režie F.Pondělíček, hráli. J.Šindelár, K.Novák, J.Šťastný st., M.Doubravický, F.Pondělíček, K.Černý, L.Hurych, B.Růžek, A.Šťastný ml., J.Ulč, slečny J.Šindelářová, A.Strnadová, E.Lapáčková, L.Postlérová, A.Myšáková, A.Muziková, M.Břízová.
1933
28.2.1933 Hotel zázračná voda
23.4.1933 Bar na Montmartu, režie F.Pondělíček, hráli: F.Pondělíček, M.Břízová, J.Postlerová, E.Lapáčková, B.Růžek, J.Šindelář, M.Doubravský, J.Šťastný st., A.Šťastný ml., J.Vevera, J.Stocký, M.Šindelářová.
14.5.1933 Gejzír (hráno ve Štěkni), 4.6. v Cehnicích
27.5.1933 Sestřičky u svaté panny Kláry
27.10.1933 Skřivánek, režie F.Pondělíček, hráli: K.Founě, J.Šindelář, E.Lapáčková, B.Šindelářová, J.Martínek, K.Šťastný, A.Šťastný, K.Novák, F.Polák, F.Rokyta, M.Praxlová, J.Martínek, M.Martínek
1.11.1933 Přes tři vrchy, režie F.Pondělíček, hráli: M.Doubravský, F.Polák, M.Hesová, J.Martínek, M.Břízová, F.Pondělíček, V.Novák, M.Kovářová.
8.12.1933 Mikulášská s choulostivou historií, hráli: Šindelářová, Postlérová, Břízová, Šindelář, Pondělíček, Vevera, Hurych.
25.12.1933 Stín, režie F.Pondělíček, hráli: E.Lapáčková, F.Pondělíček, M.Hesová, V.Novák, M.Doubravický, A.Myšáková, R.Koubková
8.12.1933 Choulostivá historie

1934
14.2.1934 To se musí vidět
7.4.1934 César
29.9.1934 Pod stromem zapovězeným
27.10.1934 Revoluce
25.10.1934 Děti starého mládence
1935
2.4.1935 Škola poplatníků
19.10.1935 Léto, režie F.Pondělíček, hráli: R.Doležal, M.Břízová, J.Vevera, J.Martínek, L.Koubková, J.Císař, M.Šindelářová, B.Bayer, R.Koubková, F.Pondělíček, K.Doležal.
Láska jde k nám
Perly panny Serafiny
1936
4. a 5.4.1936 Jízdní hlídka – pořádáno společně s Československou obcí legionářskou ve Strakonicích. Režie F.Pondělíček, scéna František Fišer, hráli: Fišer, Černý, Vevera, Doležal, Martínek, Founě, Kozel, Hurych, Vošmik, Slepička, Fafejta, Svoboda, Šťastný.
Na tý louce zelený (režie V.Novák ml.)
30.5.1936 Kukačka, opereta, režie V.Novák, dekorace F.Fišer, dirigent E.Holub. Hráli: Vevera, Martínek, Strnadová, Postlerová, Slepička, Svoboda, Novák ml. Trávníček, Březáková jako host, Richtrová, Šťastný, Kovařík. Opakováno 31.5. a 1.6.
Jak Kašpárek panu králi přivedl princeznu z dáli
Fidlovačka
Odtroubeno
1937
27.3.1937 Strakonický dudák, režie V.Novák, opakováno 28. a 29.3. a pro školní mládež 9.4.
19.6. 1937 Jejich lidská tvář, sehráno v rámci zborovských oslav, režie V.Trávníček
11.12.1937 Byli jsme a budem , režie V.Novák, opakováno 12.12.
1938
Kde se žebrá, režie V.Novák
17.12.1938 Jedenácté přikázání, režie Pondělíček
1939
Výlet pana Broučka do měsíce
9.11.1939 Jiný vzduch, režie Pondělíček
1940
operety Láska její výsosti, Růže z Argentiny
činohra Otec
pro děti hrány dvě hry
1941 Palackého třída 27, hráno u Bílého vlka, výprava Sláva Šťastný, Červený mlýn 1945 15 představení 1946 Lidé v bouři (6.5.v rámci oslav “revoluce)
1947
19.a 20.4.1947 Soupeři, děj ze života divadelního z r. 1873 od Fr.Götze, hra sehrána po šestileté přestávce dramatického odboru Sokola. Dramatický odbor Sokola vystoupil z divadelního spolku Čelakovský, do krerého se začlenil v roce 1945
24.5.1947 Okénko
18. a 19.10.1947 Bílý slon (režie F.Sťastný)
25. a 26.12.1947 Rodinná pouta
Po Jiráskově Lucerně sehráli v režii A.Haina naši ochotníci představení pro děti Princezna Zlatohvězdka. Je to druhá hra sdružených dramatických odborů, kteréžto sdružení jest v podstatě souborem Čelakovského, který byl teprve nyní řádně ustaven a zahajuje svoji oficielní činnost. (ustavující schůze 25.9.1945)
(Hlasy Prácheňska 13.10.1945, s.6)
1948
Rodinná pouta
29.2.1948 Plynové lampy,
28. a 29.3.1948 Scampollo

Loutkové divadlo – hráno loutkářským odborem od r. 1937 1938 Čerti na zahradě, Tajemství Káči vousaté 1947 v zimě hráno každou neděli, hráno i v roce 1948 a 1949
(Kronika města Strakonic-poznámky 1940-1950, s.84,85, Kronika města Strakonic 1916-1950, s. 159, 173, 182).

1930 Divadelní odbor chtěl k oslavě státního svátku 28.10. uvést Tylovu báchorku Strakonický dudák. Byl však nucen upustiti od ní, protože rozpočet nákladu byl příliš veliký. Nutno též říci, že se setkal s neochotou a chladem u některých zúčastněných činitelů. Odbor letos provedl nákladnou rekonstrukci svého jeviště a nemůže si proto dovolit finančně nákladné hry. (Prácheň 3.10.1930)

Zápis o valné schůzi z 22.února 1932: “... br. Polívka navrhuje, aby se na Velikonoce nehrálo, ježto není možno cvičitv pravidelných zkouškách, ale aby se již v polovině března počala cvičiti vhodná hra na červen. Uvažuje o možnosti hráti divadlo eventuelně v Novém světě za souhlasu výboru jednoty, v případě, že by správní výbor tento návrh schválil, zvoleni br. Fiala a Polívka projednati tu věc s panem ing. Kartou.

Zápis členské schůze 29.2.1932. “Účelem bylo vypracování rezoluce ke správnímu výboru o poměrech, které znesnadňují a velmi často znemožňují zdárnou činnost D.O.S. ... Zejména třeba již konečně jednou již vyjasniti otázku, zda správní výbor pokládá D.O.S. ra rovnoprávnou složku s ostatními a v důsledku toho uloženo br. Polívkovi, aby zásadně trval na povolení stanovení domácím řádem ohledně zkoušek a hlavně pak generální zkoušky. Výslovně bylo konstatováno, že do skončení sokolského plesunebudeme nic pořádati, nebud-li naší oprávněné žádosti vyhověno museli by přítomní funkcionáři a členi D.O.S. pokládati odmítnutí našich jistě spravedlicých požadavků za nezájem správního výboru na D.O.S. a vyvoditi důsledky.”

Zápis členské schůze15.dubna 1932: V důsledku pro nás nepřijatelného vyřízení našeho podání , které dokazovalo, jak málo ceněna je činnostD.O.S. jako kulturní složky Sokola a bylo při rozhodování zapomenuto na minulé zásluhy, které nesporně přispěly k dnešnímu rozmachu tělovýchovné jednoty Sokol v Strakonicích a které donutilo našeho o divadlo jistě zasloužilého režiséra V.Polívku k rezignaci na funkci ve správním výboru, bylo na dnešní členské schůzi usneseno následující: Divadelní odbor zastavuje do konce správního roku svoji činnost úplně, funkcionáři skládají svoje funkce s ohledem k jejich bezúčelnosti. Pouze předseda ponechává si svoji funkci až do konečného rozhodnutísprávního výboruŠatna a inventář, knihovna, jeviště, jakož i veškeré rekvizity, jsou dávány br. Founěm do pořádku a během týdne budou připraveny k předání a žádámě správní výbor, aby určil některé funkcionáře správního výboru, kteří by od br. Founěho převzali. Vzhledem k tomu, aby uchráněn byl před skázou majetek divadla, které bylo po léta chloubou zdejší jednoty a poslední léta svojí výpravou řazeno mezi nejlepší v Jižních Čechách, nepřišlo na zmar, doporučujeme, aby někteří nezaměstnaní členové Sokola byli pověřeni vyčištěním dekorací, jmenovitě látkových, a jejich vhodným uložením.”

Zápis členské schůze 29.srpna 1932: Svolal bratr jednatel Báče v čele s br. starostou jednoty Macháčkem. Na pokyn správního výboru zveme členy dramatického výboru ku práci, kde, zvolena pětičlenná komisebr. Šindelář pedsedou, , Pondělíček režisérem, Lapáček, 2.režisérem, Břízová zapisovatelkou, Hanč dekoratér.Bratr sarostá žádá, by se dramatický odbor opět chopil činnostia zdůrazňuje, že pevně věří, že za vedení tak rozumných činovníků bude odbor skvétati nadále. Usneseno, poněvač nebyli všichni zvolení přítomni, svolati tento výbor do 14 dnů a zahájiti sezónu.Další činnosti přeje starosta jednoty mnoh zdaru.”

Po zákazu činnosti Sokola v dubnu 1941 a následném jeho rozpuštění v říjnu téhož roku byl zabaven veškerý majetek. Divadelní zařízení bylo téměř všechno rozneseno a zničeno. Z garderoby a dekorací nezbylo vůbec nic.Divadelní opona (postava sokola v kroji ) byla přemalována, inventář celé budovy se musel během půldne vykliditi a umístiti v synagoze. (Kronika města Strakonice 1916-1951, s,116)
V Československé tělovýchově v tomto roce bylo významnou událostí sloučení všech tělovýchovných a sportovních jednot, spolků a klubů v jednotnou celostátní organizaci pod společným názvem Sokol, který obsáhl všechny obory čsl. tělovýchovy. Tím přestává být sport profesionálním a tělovýchova hledí pěstovati tělesnou i duševní zdatnost národa jako pravý její účel. Z té příčiny tvoří se v jednotlivých podnicích odbory tělocvičné, sportovní, turistické a podobně. (Kronika města Strakonic 1916-1950, s. 174)

(Pamětní list ke XIV. sletu a ke 40.letí tělocvičné jednoty Sokol v Strakonicích, Strakonice 1925, s. 13
SOkA Strakonice, fond Sokol Strakonice, kart. 1, odbory spolku, fond Okresní úřad Strakonice, karton 106, 8/6, karton 233, 8/6, fond Sokol Strakonice, kniha 18, zápisy o schůzích dramatického odboru Sokola 1923-1940. Plakáty: II/10 – Na faře, II/16 Kukačka, II/20 Škola poplatníků, II/21 Skřivánek , Přes Tři vrchy, II/22 Stín, II/23 Gejsír, Hřích, II/24, Obrácení Ferdyše Pištory, II/25 Princezna Pampeliška, II/26 Správný paroháč, II/27 Směry života, II/28 Farma pod jilmy, II/29 Potasch a Perlmetter, II/30 RUR, II/31 Šofér, II/32 Láska si nedá poroučet, II/33 Psohlavci, II/34 Malérečka, II/35 Lucerna, II/39 Škola nevěry, II/40 Domov a víra, Pro naše velké štěstí, II/41 Tatík dětina, Bar na Montmartru, II/44 Mikulášská.
kronika města Strakonice 1916-1951, s.116, 130
Prácheň 3.11.1928, 18.1.1930, 15.2.1930


Prácheňský okrsek ústřední matice divadelního ochotnictva v Praze
založen 21.6.1946 ZOB IIIc-3622
předseda 1946-47 Josef Kovář (prokurista obč. záložny)
Strakonice
1948 Karel Černý (dílovedoucí), Strakonice I, čp 7
jednatel 1946-47 Karel Černý, Strakonice I, čp 7
1948 Jan Truhlář, Strakonice
pokl. 1946 Jaroslav Voruda, Horažďovice
1947-48 Josef Vavruška, Strakonice


Strakoničtí studenti
“...plyne to alespoň ze záznamu o studentské veselici, která se konala ve Strakonicích 11.srpna 1861. Po Klicperově frašce Divotvorný klobouk nastala živá zábava...”
(Cvrček Zdeněk. Strakonice-město-lidé-osudy, str.281)

Ve styku s městským úřadem byli zastupováni v r.v 8/1883 Ladislav Cimburek, 1882 a 9/1883-87 Antonínem Kratochvílem (student práv), r. 1888 Ladislavem Cimburkem
26.8.1883 Blázinec v prvním poschodí, hráno v místnostech besedních ve prospěch Ústřední matice školské
26.8.1883 Žárlivá panička, hráno v místnostech besedních ve prospěch Ústřední matice školské
9.9.1883 Ženichové, hráno v místnostech spolku Zvon ve prospěch Ústřední matice školské
9.9.1883 Nechce kouřit, hráno v místnostech spolku Zvon ve prospěch Ústřední matice školské
30.8.1885 Svůj k svému
5.9.1886 Popletený Jean
5.9.1886 K životu
15.8.1888 V panském čeledníku
8.9.1888 Maloměstské hadice
(Státní okresní archiv Strakonice, fond Okresní úřad Strakonice)

Studentský spolek Prácheň
v létě 1934 vytvořil dramatický kroužek a na oslavu 100 výročí české hymny sehrál Fidlovačku.

Scéna mladých
1941 Plavci od J.Pokorného a Manon Lescaut, hráli zde strakoničtí bývalí studenti
13.-15-ledna 1942 hrála s loutkami v Oskořince trilogii loutkových dramat od Maurice Maeterlinga

Pěvecko čtenářský spolek Zvon
Po komisionálním, na žádost spolku Zvon dne 25.6.1891 provedeném ohledání spolkových místností v čp. 47 v Strakonicích dávám věděti, že by se občas divadelní představení a zábavy v místnostech těch spolkem Zvon jen tenkráte odbývati povolili, když by v místnostech neb čp. 47 následující opravy se provedly: ...
1889 Deklovovo Tajemství
26.12. 1894 Klepy
(Státní okresní archiv Strakonice, fond Archiv města Strakonice, karton 135, VI.13, karton 144, 6/14/2)


Jednota divadelních ochotníků “Švanda dudák”
založen 13.11.1924
uvedena čísla protokolů, ale nejsou napsána žádná jména a vše přeškrtnuto

J.K.Tyl, divadelní jednota
založen 16.11.1928
8.3.1930 byl tento spolek přijat za člena Ú.M.D.O.Č (Ústřední matice divadelní obce Československé?)
předseda 1928-29 Václav Hejlík
1930 Josef Brabec
1931 Josef Hnídek
1932-39 Josef Brabec
jednatel 1934-39 Václav Hozman, holič
pokl. 1938-39 M.Martínek
o založení referovala Prácheň dne 5.1.1929 takto: Nové divadelní sdružení ve Strakonicích. V těchto dnech ustavil se v našem městě kroužek přátel, kteří s láskou chtějí sloužit bohyni Thalii. Sdružení toto dalo si název Divadelní jednota J.K.Tyla ve Strakonicích. Je to spolek, jakých opravdu máme pomálu. Nepolitický, který nikdy nepřipustí žádnou politiku a jen oddaně chce sloužiti divadlu. Prvé jeho vystoupení bude ve hře J.K.Tyl, jíž do tří jednání zpracoval F.F.Šamberk. Podrobnosti této hry budou na návěštích, jakož i den, kde s poprvé jednota uvede. Je si jen přáti, aby všichni ti, kteří s politikou nechtějí míti nic společného a rádi by uplatňovali své vlohy divadelní, aby se přihlásili u pana Černého z České zbrojovky, režiséra sdružení, který i vše ostatní ochotně sdělí. Hráti se budce vždy v sále U bílého vlka. Tomuto novému sdružení, které s láskou chápe se lidovýchovné práce, přejeme hodně zdaru.

14.11.1930 – Divadelní jednota Josef Kajetán Tyl v Strakonicích přichází do třetího roku svého trvání. Netřeba se rozepisovati o dřívějším vedení jednoty, neboť mluví za něj činnost, která bohužel v zápisu vybledla a zůstal jen čistý papír. Několika bratřím podařilo se přece jen uvésti jednotu v činnost opět a počala houževnatě pracovati. A doufejme, že ovoce této záslužné a nezištné práce co nejdříve ochutnáme. Jen žádáme P.T.obecenstvo vždy o hojnou účast, bychom mohli každou hru řádně vypraviti.
22.4.1930 Pan biskup
17.10.1930 Noc na Pancíři, turistická tříaktová veselohra o osmi jednáních
28.10.1930 Moje slečna manželka, veselohra
19.12.1930 Ta naše Máňa, čistý výtěžek věnován na akci nezaměstnaných
1931 C.k. polní maršálek
7.3.1931 Monatýr nad Tajgou, dramatická epizoda z bojů na uralské frontě o třech jednáních provedena v rámci oslav 81.narozenin T.G.Masaryka v sále U bílého vlka. Režie Trávníček “...z učinkujících tohoto spolku našlo by se několik dobrých sil, kdyby měli zkušenou režii. Sice se obecenstvo bavilo, doporučovali bychom tomuto jinak snaživému spolku jednodušší výběr her, které by se nesetkávaly s potíží v provedení. Zmíněná hra vyžaduje rutinované herce a pak i výpravu, což není možno na tak malé scéně...”
1.5.1931 Vojno povol...Hej rup...!
5.11.1932 Rodina, režie A.Martínek scéna J.Vevera, učinkovali: Mallach, Pacourková, Martínek, Vevera, Krejčová a Dvořák
8.12.1932 Lemlíček ve službách Léona Cliftona, komedie o 4 jednáních, sehráno U bBílého vlka, režie A.Martínek, scéna J.Vevera
(Prácheň 2.4.1930, 10.10.1930, 14.11.1930, 12.12.1930, 17.2.1931, 13.3.1931, 24.4.1931, 4.11.1932, 2.12.1932)

Divadelní odbor místního 124. sboru Stráže svobody
23.10.1937 Naši bratři, hra o 6 obrazech sehrána ke státnímu svátku. Režie Václav Černý, hráli: Václav Černý, F.Kostinec, Martínek, J.Zemen, Hnídek, slečny Kostěncová, Zemanová
(Prácheň 29.10.1937)

Tylovo divadlo
1928 Kdybych byl presidentem – hráno u Bílého vlka. Režie V.Záhočík, tance nastudoval Joe Novák, hudbu řídil J.Libor
(Prácheň 21.3.1928)

Místní sdružení republikánského dorostu
10.11.1934 Kajetán Tyl, hráno na oslavu 100 výročí národní hymny
14.5.1935 Cácorka, veselohra. Hráli: Sl.Císař, Samec, Bayer, B.Mimrová, V.Vacková slečny Postlerová, Šindelářová, Vokrojová Malá návštěva, divadla dělnická bývají mnohem více navštívena. A kdy konečně bude dodržena dochvilnost – jak ze strany obecenstva tak i učinkujících?
1.11.1935 Ďáblice, sehráno u Bílého vlka
(Prácheň 17.5.1935, 31.10.1935, SOkA Strakonice, fond Sokol Strakonice, kniha 18 – zápis o schůzích dramatického odboru Sokola 1923-1940)

Podpůrná jednota Karel Havlíček Borovský
22.6.1935 Karel Havlíček Borovský, hráno v rámci oslav 60. trvání jednoty.
7.3.1941 U pokladny stál, hráno v sále hotelu u Bílého vlka, režie Antonín Hajn, výprava Sláva Šťastný
začátek dubna 1941, Tulák, režie A.Hajn, zpěvy nacvičuje J.Vondrák
9.5.1941 Večer veselých jednoaktovek – fraška Pokoj za větrem (režie Founě), veselohra Ona ví všechno (režie Hajn), rytířská komedie Jen trochu kuráže (režie A.Martínek)
25.5.1941 opereta Za humny je veselo
1941 veselohra U pokladny stál, Schůze věřitelů, Šťastní otcové, Země mlčí a tři jednoaktovky Boj za větrem, Ona všechno ví a Jen trochu kuráže.
(kronika města Strakonice 1916-1950, s.130, Prácheň 28.2.1941, 21.3.1941, 18.4.1941, 2.5.1941)

Kongregace Sv.Karla Boromejského ve Strakonicích - Okresní sirotčinec
24. a 25.3.1918 Cesty boží jsou nevyzpytatelny, divadlo o pěti jednáních upravil Jindřich Macoun
15. a 22.4.1928 pohádka Svatoň a Milena
9.12. a 16.12. 1928 Vánočka, Chudý Ježíšek, vánoční hry
8.12.1929 Ztracený náhrdelník (opakováno 15.12.1929)
8.12.1929 Liliputáni (opakováno 15.12.1929)
14.12.1930 Kněžna Alžběta
14.12.1930 Návštěva
o děti se zde starají řádové sestry Karla Boromejského. Z milodarů pomáhají si k potřebnostem jeviště, jen pro divadlo potřebují větší místnosti
13.12.1931 název hry neudán
28.2. a 6.3.1932 Krakonošova medicína
4.a 11.12.1932 Sen vánoční
19.3.1933 Honza
11. a 18.3.1934 Očarovaná pradlena, veselohra
21.11.1935 Růženka z Jedlové
7. a 14.3.1937 Královna lesů
8. a 12.12.1937 Evinčiny dvoje vánoce, čistý výnos věnován ve prospěch sirotků. V příštím roce bude mít sirotčinec nové jeviště, jež se u zahrady právě dostavuje.
20. a 27.2.1938 O princezně se zlatou hvězdou na čele
21.4.1938 Honza pán, báchorka o 3 jednáních
21.4.1938 Nešťastné paraple, veselohra o jednom jednání
8. a 11.12.1938 dětské divadlo hráno v novém sálu přístavby, název hry neuveden
1939 Sůl nad zlato
2. a 9.3.1941 K. Záhejský: Kouzelné housličky
1941 Jak Kašpárek maličký přemstí kouzlo sudičky (v názvu skutečně “přemstí”)
1942 chovanci hráli v březnu a dubnu 5x
8. a 9.12.1945 Pohádka máje
10. a 17.3.1946 Krakonošova medicína
1. a 8.12.1946 Sen vánoční
(Prácheň 14.4.1928, 7.12.1929, 23.12.1930, 11.12.1931, 26.2.1932, 2.12.1932, 17.3.1933, 3.3.1934, 22.11.1935, 5.3.1937, 3.12.1937, 18.2.1938, 15.4.1938, 2.12.1938, 28.2.1941, Kronika města Strakonic-poznámky 1940-1950, str. 53,68, kronika města Strakonic 1916-1950, s. 130)

Okresní péče o mládež
21.1.1934 Trampoty mistra Konopáska - spolu s Masarykovou Ligou proti tuberkulóze, dětské divadlo, hráno U bílého vlka, režie Josef Fürbach
26. a 27.9.1942 Vzbouření v ústavu šlechtičen, pořádáno společně s Ochranou matek a dětí sehráli místní ochotníci
(kronika města Strakonice 1916-1950, s.130, Prácheň 19.1.1934)

FDTJ
11.5. 1924 Lucifer – v Dražejově
30.11. 1924 Jeho kočička – v Dražejově
22.3.1931 Z nařízení bytové komise – v Dražejově
(kronika obce Dražejov 1909-1945)

Místní spolek Československého červeného kříže
1935 Evropa hoří, hráno za pomoci strakonických ochotníků a režie Pondělíčka. Výtěžek věnován na zakoupení plynových masek.
(Prácheň 13.12.1935)

Dramatický odbor Československých národních socialistů
6.1.1927 Podskalák – hráno společně s dramatickým odborem Dělnické tělocvičné jednoty ve Strakonicích ve prospěch Husova pomníku. Hráli: Fr.Rokyta, A.Čapková, M.Haisrová, Hnídek, J.Kořánová, K.Firbach, K.Sýkora, V.Vápeník, A.Martínek, M.Skřivanová, K.Masopust, Fr.Polák, M.Vokáčová, B.Martínková, B.Hošek, P.Kalaš, K.Hošek, J.Kunše, Václav Hůda, V.Kavková.
(Státní okresní archiv Strakonjice, plakát II/10 Podskalák)

Dělnická tělocvičná jednota – divadelní odbor
1928 Palackého třída 27 – hráno U bílého vlka. Herci: Polák, Klaus, Spimr, , Skolek, Škarda, Kacovský, Žáček pí.Škardová, sl. Souhradová, sl. Pasteurová

30.4.1928 Trosečníci – hráno U bílého vlka, režie a výprava Josef Spimr. Hráli Skolek, Klaus, Hlavatá, Spimr, Kacovský, Pasteur, Kovařík, Kroupa. J.Olfer hodnotil obě představení jako slabá

25.12.1928 To byla noc, veselohra o 3 jednáních. Recenze -Oý-: Divadelní odbor DTJ zahájil 25.12. svou sezonu. Režii měl Josef Spimr. Ježto bylo zde o jeho hrách vícekráte psáno (hraje už třetí), nebudu se o ni šířiti, protože co platívá o jednom, platívá i o ostatních. Povšimneme si jen hry, režie a výpravy, o niž nelze mnoho mluvit.Sál U vlka je totiž tak ubohý, že má jen tři rekvizity a s těmi se musí vystačit vždy. Tak se pak stane, že když jdete na kteroukoliv ochotnickou hru, mají tam vždy stejnou výpravu: kulatý stolek, elipsovité zrcadlo,které patří spíše do chodby, a pohovku – ovšem mimo 4 stěny, které jsou velice vkusně namalovány. Hra, lze-li mluvit o ní v plném rozsahu, šla, až na malé výjimky, dobře. Uhelným kamenem večera byl pan Polák (Tonánek) a slč. Hlavatá (Gusta). Ostatní jsou asi v tomto pořadí: Slč. Souhradová (Julinka), p.Spimr Ferd. Zmok), p.Freml (otec Tonánkův), p.Macháček (Slabecký), pí Vokáčová (sestra Gustina), slč. Pasteurová (služebná) a p. Štajmayer (domovník). V režii byla slabina, ale přece p. Spimer šťastně hru dokončil. Návštěva byla vzhledem k svátkům obstojná.
30.4.1930 Utrpením k vítězství (1.5. sehráno hráno v Blatné na pozvání tamní organizace sociální demokracie. Režie J.Fürbach, , výprava Josef Spimr, hlavní roli továrníka vytvořil Klaus
30.4.1930 Utrpením k vítězství, hra z dělnického života hrána U bílého vlka, režie Fürbach
28.10.1930 Co způsobil zákon o ochraně nájemníků, veselohra o třech jednáních, autor Ruda Mařík
16.11.1930 uspořádal divadelní odbor dorostu DTJ dětskou besídku
29.3.1931 Káča Vomáčená, veselohra o třech jednáních, režie Fr. Polák
29.3.1931 Jak Kašpárek se Šmidrou chytali vodníka, pohádku napsal Ant.Saumer, režie K.Sýkora
5.4.1931 Ach Rézi, jak tě mám rád, režie Josef Spimer
28.10.1931 Jak Kašpárek o hladu vyhnal čerty ze hradu, režie Karel Sýkora, výtěžek ve prospěch dětské nadílky
28.10.1931 Páter Josífek, výtěžek ve prospěch dětské nadílky
1932 Káča Vomáčková žení Součka
27.3.1932 Její Veličenstvo Láska, veselohra o 3 jednáních
27.3.1932 Kašpárek a Bystrozraký, Široký s ním, Dlouhý taky, kroje půjčila firma Vaněk
1935 Madame, já vše platím, režie Josef Fürbach
25.12.1935 Podvodnice z lásky, veselohra o 3 jednáních, režie J.Klaus, hráno u Bílého vlka
25.12.1936 Brandejští dragouni, scénář: Josef Kubík, F.Mrázek, V.Regnis, hudbu složil Jaroslav Jankovec zpěvy nacvičila paní Matoušková, tance řídí F.Majer a J.Dvořák, režie J.Klaus.
28.3.1937 opereta Pan Rampula poštmistrem, hráno ve velkém sále U bílého vlka. Režie Karel Sýkora, zpěvy nacvičila pí.Matoušková, hudba Darebného za řízení p.Matouška. Hráli: J.Dvořák, Jos.Švec, K.Sýkora, Fr.Hrach, slečny M.Zušťáková, M.Lašková, R.markesová, J.Hrachová
1940 opereta Madlenka z kovárny a hry Kolíne Kolíne
25.12.1940 Čechy krásné, Čechy mé, režie J.Lejsek. Herci podali tentokráte slabší výkon, také chudá výprava nepřispěla k zvýšení nálady naplněného sálu. Přesto zasluhují za svou snahu pochvalu, neboť jsou nejčilejšími ve Strakonicích.
1941 opereta Kuřátka, fraška Z českých mlýnů a Paličova dcera
10.2.1942 Hvězda veletrhu
5.a 6.4.1942 Tulácká krev
1.5.1942 Dědictví, od Grmely, a pro děti pohádku Kašpárek
12. a 13.9.1942 Most nejkrásnější, autorem je zdejší odborný učitel měšťanské školy Josef Barnáš. Hlavní roli hrál J.Hurt. Hra byla získala první cenu v soutěži divadelních her v Táboře.
26.3.1944 Chlapci z rybářské uličky, představení pro děti
(Prácheň 5.5.1928, 31.12.1928, 26.4.1930, 24.10.1930, 14.11.1930, 26.3.1931, 23.10.1931, 15.1.1932, 25.3.1932, 18.1.1935, 13.12.1935, 18.12.1936, 3.1.1941, Náš kraj 24.3.1944, Kronika města Strakonic 1916-1950, s. 130, Státní okresní archiv Strakonice, plakát II/17)

Svaz Junáků-Skautů Republiky Československé
22.4.1938 Matka. Sehráno v úvodu skautských dnů na Plevně. Matku hrála slečna Líza Moreová, otce pan PhC. Karel Novák, dále hráli chlapci strakonického střediska
1940 Z cizích scén - loutkové představení pro děti
(Kronika města Strakonice 1916-1950, s.130, Prácheň 8.4.1938, s.3, 29.4.1938, s.3)

Divadelní odbor kovopracovníků
(spadající pod stranu Československých národních socialistů)
v r. 1939 (?) přejmenována na Dramatický odbor Jednoty kovoprůmylového dělnictva
6.10. 1928 Udolán – sociální drama o 3 jednáních hráno U bílého vlka , režie P.Černý. Hráli: Martínková (Světluška), Bohumír Martinka, Podborský, Vachoutová (vdova Vávrová), Labatná (její dcera), Křešnička (právník Nachtinger), Šmrha (společník továrníka Kořínek), Klasna (chalupník Kněžourek). Na představení přišlo málo diváků.
3.11.1928 - "Zlatá rybka", veselohra hrána ve Štěkni
11.11.1928 – Zlatá rybka U bílého vlka za režie p.Černého. Recenze značky Oý : Zklamalo 2. a 3. jednání.Herecké slabiny se v nich staly znatelnými a linie hry byla pošramocena pány Podborským (arch. Průša), Martínkem, Kubíčkem, sleč. Labatské vyzněla úloha obstojně, nikoli naplno. Malíř Kostka nevládl hereckým fondem dostatečně a pro podobné úlohy se nedoporučuje. Omezil se na zvyšování hlasu do zpěvného tónu a nepřirozeného nadnášení. . Paní Martínková mizela trochu v povrchnosti, slušela ji však efektivnost stylu a detailovaná modulace hlasu. Nejlepším hercem byl bez nadsázky pan Černý. Výpravu nutno ocenit, ale nikoli přechválit. Návštěva byla četnější.
27.4.1929 Transport č.20, sehráno U bílého vlka, režie K.Černý, scéna A.Martínek
19.3.1930 Max a Moritz, hráno U vlka, režie J.Dušek. V hlavních rolích Černý, Founě, Vevera, Martínek, slč. Piklová, J.Holmanová, Krejčová, Petrdlíková
18.3.1941 Tulácké dobrodružství, dělnické představení na všeobecnou žádost v uvedený den opakováno
(kronika obce Štěkeň 1919-1939, Prácheň 13.10.1928, 20.4.1929,22.3.1930, 14.3.1941)

Dorost jednoty kovoprůmyslového dělnictva
1941 hrál dvakrát pro děti,
(Kronika města Strakoanice 1916-1950, s.130)

Učňovská besídka
1942 v lednu, únoru a květnu (celkem 5x) sehrála loutkové hry s živými herci

Rodičovské sdružení při měšťanské škole dívčí
1942 pořádalo hru, jejíž název Němci předělali na Divadelní dům (Divadelní dům byl název sokolovny v Tyršově ulici)

OBDOBÍ 1939-1945
9.11.1939 Sokol – Jiný vzduch, Sdružení katolické mládeže sehrálo 26. a 29.2.1939 dvě hry a chovanci okresního sirotčince hráli Sůl nad zlato.
1940 Dorost jednoty kovoprůmyslového dělnictva, odbočka Strakonice hrál dvakrát pro děti, místní skupina Diecézního svazu katolické charity v Strakonicích hrála pohádku Miluška, dítě lesní víly od J.Káše a hru Narciska, královna vil. Junák-skaut pořádal loutkové představení pro děti Z cizích scén, Chovanci sirotčince sehráli Sůl nad zlato. Sokol operety Láska její výsosti, Růže z Argentiny a činohru Otec. Pro děti pak hrány dvě hry. Dramatický odbor Dělnické tělocvičné jednoty sehrál operetu Madlenka z Kovárny, hru Kolíne, Kolíne a Čechy krásné, Čechy mé.

1941 Dramatický odbor organizace kovoprůmyslového dělnictva sehrál dvě operety 3 činohry a jedno představení pro děti, dramatický odbor Dělnické tělocvičné jednoty sehrál operetu Kuřátka, frašku Z českých mlýnů a Paličovu dceru. Odbor podpůrné jednoty Karel Havlíček Borovský hrál veselohru U pokladny stál, Za humny je veselo, Schůze věřitelů, Šťastní otcové, Země mlčí a tři jednoaktovky Boj za větrem, Ona všechno ví a Jen trochu kuráže. Dramatický odbor Sokola hrál Palackého tř.č.27, Scéna mladých (hráli zdejší bývalí studenti) Plavci od J.Pokorného a Manon Lescaut, Mládež Národního souručenství sehrála Páni, chovanci okresního sirotčince Kouzelné housličky a jak Kašpárek maličký přemstí kouzlo sudičky
1942 Divadelní představení se hrála v sále U Bílého vlka. Učňovská besídka sehrála loutkové hry s živými herci (v lednu, únoru a květnu, celkem 5x), Scéna mladých hrála s loutkami Dubského 13.-15-ledna v Oskořince trilogii loutkových dramat od Maurice Maeterlinga, divadelní odbor Dělnické tělocvičné jednoty hrál 10.2.1942 Hvězdu veletrhu, 5.a 6.4.1942 Tuláckou krev, 1.5.1942 Dědictví od Grmely a pro děti pohádku Kašpárek. 12. a 13.9.1942 Most nejkrásnější, jejímž autorem je zdejší odborný učitel měšťanské školy Josef Barnáš. Hlavní roli hrál J.Hurt. Hra byla získala první cenu v soutěži divadelních her v Táboře. Rodičovské sdružení při měšťanské škole dívčí pořádalo hru, jejíž název Němci předělali na Divadelní dům (Divadelní dům byl název sokolovny v Tyršově ulici), Okresní péče o mládež a Ochrana matek a dětí pořádala ve Vzbouření v ústavu šlechtičen, kterou ve dnech 26. a 27.9.1942 sehráli místní ochotníci. Chovanci sirotčince hráli v březnu a dubnu 5x
(Kronika města Strakonic 1916-1950, s. 130-131)

Po roce 1945
Spolkem Čelakovský založen fond na stavbu divadla. Byl značně podporován a sebrána částka 280000,-Kčs.
V r. 1947 byl ustaven výbor pro stavbu kulturního domu. předsedou byl zvolen Josef Kahuda. První informativní schůze konána 4.12.1947 za účasti zástupců všech spolků a korporací kulturně pracujících.
1948 – z místních spolků pěstoval dramatické umění divadelní spolek Čelakovský a dramatický odbor Sokola. představení se těšila velké oblibě u občanstva.
2.6.1948 konan ve Strakonicích kurs divadelního přednesu a líčení. O jevištní tvorbě přednášel Josef Barnáš, o líčení Fr.Pondělíček, členové divadelního spolku Čelakovský
(Kronika města Strakonice 1916-1950, s.147, 158, 173)


Sdružení katolické mládeže
14.3.1937 Vrah, drama o 4 jednáních ráno v sále hotelu Liška
26.2.1939 Neříkej hochu, že máš mne rád, hráno v sále hotelu Liška
(Prácheň 5.3.1937, 24.2.1939)

Mladé Národní souručenství
V říjnu 1940 zřídila Mládež Národního souručenství ve Strakonicích divadelní odbor “Scéna mladých” a kulturně vzdělávací kroužek. Na žádost MNS byla povolena účast žákům 6.-8.ročníků, kteří se přihlásili.
1941 Páni
17.1.1941 U svatého Antoníčka, hráno v sále hotelu U bílého vlka
(Prácheň 17.1.1941, kronika města Strakonic 1916-1950, s.130)

Odbor “Radost ze života” Národního souručenství
5. a 6.3.1944 U bílého králíčka, opereta, hrána v divadelním domě, režie Jaroslav Brandejs
(Náš kraj 3.3.1944)