Texty: ZBOŘILOVÁ, Libuše: Informace pro MČAD. 2000.

ZBOŘILOVÁ, Libuše:

ZNOJMO, okr Znojmo
Město na Dyji patřilo spolu s Brnem a Olomoucí od 11. stol. k moravským sídelním městům přemyslovských lén. S rozvojem církevního školství lze předpokládat, že se tam hrálo i divadlo. První písemná zmínka o něm je až z 26. ledna 1549 o "vyplacení učitelského z komedie". R. 1576 hráli studenti svatomichalské školy v radničním sále - šlo vždy o hry s křesťanskými náměty. Jezuité (1635) měli u sv. Michala také školní divadlo, hrálo se německy. Století po 30leté válce bylo ve znamení barokního divadla. V pol. 18. stol. přibývá kočovných spol.; Znojmo si vybudovalo vlastní něm. divadlo v klášteře klarisek (jeviště s točnou). Na sklonku 19. stol. se němečtí radní rozhodli postavit městské divadlo (arch. Alexander Graf, sloh něm. renesance, inter. vídeňské baroko, repl. vídeň. div. Ronacher). Otevřeli je 29. září 1900. Hrály tam něm. spol. až do konce I. svět. války. Česká menšina Znojma vystoupila poprvé r. 1869 v souvislosti s obhajobou titulu "královské" město. Její mluvčí notář Jan Vlk (1822-1896) založil r.1870 Besedu znojemskou (BZ) se sídlem v hostinci u Jonáků. Tam se odehrálo první české představení (17. 12. 1870 - Aug. Kotzebue - Výplatní daň a GOrner - Černý Petr. R. 1881 koupila BZ dům U bílého lva (nám. Míru 22). Do vzniku ČSR uvedla na 200 titulů. 50. výročí vzniku slavila BZ r. 1920 představením Lucerny už v českém městském divadle. V průběhu následujících let se znojemští ochotníci třikrát sdružovali. Poprvé r. 1921 proběhlo sjednocení ochot. hrajících u různých polit. stran (DTJ 1920-37, Hudební škola 1920-27), ale nepodařilo se. Jindřich Vodák na MŠ doporučil měst. radě Znojma angažovat Burdovu spol. pro měst. divadlo (od l. 1.1921). Ochotnické divadlo Besedy znojemské hrálo do r. 1932. V r. 1921 zahajuje činnost DO Orel v katolickém domě, DO Národní jednoty (1921-26), 1922 SČDO, r. 1926 založen Dramat. odbor Sokola (-1938), 1926-32 - Svaz českých rotmistrů, Dělnická akademie a Lidové divadlo (1929-34), 1934-37 - Pěvecký spolek Jaro, přílež. hasiči. Posledním předst. v r. 1938 (DO Sokol) byli Rollandovi Vlci. V době II. svět. války hráli v měst. divadle něm. společnosti. Koncem války bylo měst. div. vybombardováno; činnost obnovena v červnu 1945 sjednocením ochot. do Spolku DO Tyl. Jeho vůdčí osobností se stal učitel Josef Lebloch (1898-1968), specialista na českou klasiku, také spiritus agens loutkového divadla. Do r. 1951 byl Tyl u ÚMDOČ, pak přešel ke Spořitelně, zaniká 1958. Vznikl další ochot. soubor Dělnická akademie (1947, 1948-51 jako Dramatický odbor soc. akademie). R. 1949 hraje reálné gymnázium. Po vzniku klubů ROH zakládá DO ZK ROH Služba veřejnosti (1951-53), 1953-54 DO Domu osvěty, 1955-61 DS ZK Motorpal s režisérskou osobností JUDr Arnošta Stritzka, 1955-58 pracuje nový DS u OÚNZ- nemocnice, 1957-59 jiný DS u Domu osvěty,1959-61 u MěKS. Ochot. divadlo ve Znojmě skomírá. Až l. 7.1962 je založeno Jihomoravské divadlo jako stálá scéna, která potřetí sjednotí zbylé ochotníky vytvořením amat. souboru u této instituce. Ochot. mají prof. režiséra Františka Jambora a profi zázemí. Dvakrát se dostanou na Jiráskův Hronov (1968 Broszkiewicz: Konec knihy VI.,1971 Gorkij: Měšťáci). V 70. letech hraje také mládežnický soubor Ťapka pod vedením Petra Žáka. Od 1983 je Jm div. přidruženo k MěKS, od r.1990 k obnovené Znojemské besedě; amat. soubor nese název Rotunda. Jeho vedoucí osobností je od r.1972-97 Jiří Čapoun (1943-1998) - dramaturg, režisér, autor, scénograf, herec. R.1997 se Rotunda stala obč. sdružením. (Zbořilová)
HAVLÍK, Lubomír: Znojmo, Brno 1956 Sto let českého divadla ve Znojmě,
ZBOŘILOVÁ, L: dipl. práce 1973, knih. MU Brno