Databáze českého amatérského divadla

Texty: PROCHÁZKA, Vlastimil – BARTOŠ, Antonín: Dějiny hraní divadelních her ve Vamberku. Městský zpravodaj Vamberk 2002. 3.část.

V minulých dílech z našich divadelních kronik jsme Vás seznámili s tím, že již v roce 1968 uplynulo 165 let od doby, kdy se ve Vamberku hrávalo divadlo.
Naši ochotníci nezůstávají nic dlužni svým předchůdcům. "Zdobničan" v letech 1968 - 1983 má početný soubor a vynikající herce.
Dovolte nám, milí čtenáři, abychom Vám je připomněli. Vždyť to je to jediné, co za svoji dobrovolnou práci pro veřejnost dostávali.
Mezi ochotníky, kteří tvořili základ souboru v tomto období, patřili: Marie Chaloupková, Marie Hlaváčková, Jana Kostková, Dana Frejvaldová, Marie Tupcová, Libuše Barnetová, Jarmila Kubíčková, příležitostně Eva Ludvíková (Andrysová) z Doudleb, Leoš Stančík, Ladislav Frejvald, Jaroslav Kotlář, Luděk Jehlička, Jan Vodička ing. Luboš Hlaváček, František Šimeček, Josef Divíšek, Otakar Vejsada, Karel Štěpánek, J. Smutný, Josef Černohous, Bohumil Přibyl, Jaroslav Urbánek, Jiří Gagalík, Josef Šejna a se souborem hostoval i Bohuslav Kučera z Lupenice.
Je samozřejmostí, že divadlo se nedá hrát bez herců, ale zároveň zde ještě musí pracovat celý tým dalších obětavců, bez jejichž pomoci by se opona nikdy neotevřela, zrovna tak jako v profesionálním divadle.
Desítky scén a jejich návrhy v letech 1945 - 1983 navrhovali a realizovali:
- Oldřich Čihák - obchodník
- Zdeněk Merta
- Josef Divíšek
- Zdeněk Přijal
- František Cerbs st.
- František Neugebauer - truhlář
- Vlastimil Procházka
- Josef Černohous
- Leoš Stančík
- Bohuslav Bečvarovský
- František Šimeček
- Jan Lakmayer
- Jiří Tomáš
- Stanislav Kubíček
- Karel Štěpánek
- Václav Podolský
Přípravu inscenací a na režii se podíleli:
- Bohumil Obst
- Miroslav Zecha
- Antonín Vančura
- Karel Podolský - učitel
- JUDr. Vladimír Klapka
- Josef Mojžíš, farář čsl. církve
- Marie Divišková
- Josef Divišek
- František Šimeček
- Otakar Vejsada
- Zdeněk Vávra
- Vlastimil Procházka
- Bohumil Přibyl
- Jiří Gagalík
- Aleš Granát z Kostelce n. Orl.
- ing. M. Šrogl
- Josef Němec
- MUDr. František Řehák
- Josef Řehák z Bačinky
- Václav Podolský
Na představení dále spolupracovali osvětlovači a zvukoví pracovníci"
- p. Mikula - bývalý městský elektrikář
- Emil Fousek - zaměstnanec firmy Bednář
- Zdeněk Merta
- Zdeněk Jánský
- Lad. Jaura ml.
- Vlastimil Procházka
- František Šimeček
- Mirek Sejkora
- Karel Sedláček
- Luboš Merta
- Ota Janíček
- Karel Štěpánek
- František Bolehovský
Chod představení, inspici řídili a text sledovali: Augustín Plocek, Karel Podolský, Josef Divíšek, František Hlaváček, Otakar Vejsada, Blanka Vejsadová st., Zdena Valentovičová, Marie Černohousová, Jaroslava Kotlářová, sl. Marie Divišková, Majda Syrotková, Slávka Zahradníková, Zdena Borůvková, Květa Šubrtová, Zdena Vandasová, Jaroslav Brodina, Boh. Bečvarovský, Eliška Šefcová.
Na hudební spolupráci a na práci se sbory se podíleli:
- Ant. Vích
- Jan Malý, Bedřich Malý, Miroslav Malý, Mirek Urban, Josef Strnad, Zdeněk Suchomel, Lad. Langr, Bedřich Doleček, Karel Fišer z Merklovic, Mir. Hlavatý z Podřezova, Věra Nová, Karel Rykala, Slávek Kouřil, Karel Archleb, manželé Vizinovi, učitelé zákl. školy ve Vamberku, Miroslav Jána, Ladislav Frejvald, Jana Floriánová, Zora Vlasová.
Tito lidé nikdy nesklízeli potlesk na otevřené scéně ani po představení. Jen v zákulisí jeviště obětavě přestavovali scénu, nacvičovali sbory, účinkovali v orchestru, připravovali nasvícení scény, vedli inspici.
V neposlední řadě musíme připomenout maskéry divadla
- p. Ladislava Prachaře - holiče z Vamberka
- p. Růžka
- Frant. Šimečka
- Jiřího Staníčka z Kostelce n. O.
- Josefa Vilímka, Josefa Stárka a Petru Horákovou - kadeřníky z Vamberka.
Soubor "Zdobničan" nehrál svá představení jen na domovské scéně ve Vamberku, ale zajížděl také do Doudleb n. O., Záměle, Rychnova n. Kn., Rybné n. Zd., České Rybné, Slatiny, Chlen, Rokytnice v O. h. , Kameničné, Lukavice, Žamberka, Letohradu, Třebechovic p. O., Police, Náchoda, Českého Meziříčí, Vrchlabí, Chocně, Kostelce n. O., Častolovic (divadlo v přírodě), Tábora, Tutlek, Pekla n. Zd., Dlouhé Vsi, Červeného Kostelce, na Slovensko do Brezna, Myjavy a Brezové pod Bradlom.
Touhou a cílem našich ochotníků byl vždy Jiráskův Hronov. Dosud se o to ale vždy snažili marně, i když několikrát jim k účasti chybělo málo.
Tolik úvodem k dnešnímu dílu. Ještě jedna závěrečná věta:" Veškerá snaha ochotníků by ale byla marná, kdybychom neměli své vděčné diváky. Za to jim právem patří naše poděkování a dík, že i tehdy, když se nám něco nepovedlo tak, jak jsme si přáli, brali to s pochopením a jejich přízeň jsme si udrželi."
V letech 1968 - 197F3 hraje soubor většinou tzv. lidové hry se zpěvy, ale zároveň i jiné inscenace.
Na 18. května 1968 je již připravena premiéra hudební komedie F. a P. ze Schönthanů s názvem Únos Sabinek. Obr. č. 1,2,3,4 Tato hra byla převzata z polské úpravy Porwanie Sabinek, kterou upravil Julián Tuwina a texty písní napsal Ota Ornest, hudbu složil Josef Smetana.
V režii Vlast. Procházky se představili herci Ladislav Frejvald, Anna Pavlištová z Doudleb n. O. j.h., Eva Ludvíková-Andrysová j. h. Jana Kostková, Jar. Kotlář, Dana Frejvaldová, Boh. Přibyl, Frant. Šimeček, Jar. Izák.
Scénu připravil Zdeněk Přijal, hudební spolupráce Jan Malý a sbory nacvičil Mirosl. Urban. V tomto představení účinkovali herci v kostýmech, které zapůjčilo Národní divadlo Praha. Pro značný zájem diváka byl na představení prováděn z okolních obcí svoz autobusem. Jedním z organizátorů svozu diváků z Potštejna a Záměle byl i velký přítel Zdobničanu p. primář MUDr. Rudolf Pivec.
Po této zdařilé komedii uvádějí ochotníci v době po tzv. 2l. srpnu 1968 hru J. K. Tyla "Jan Hus". Obr. č. 5,6 Hra je uvedena 7. prosince v režii Bohumila Přibyla, na scéně Vl. Procházky a J. Diviška a při scénické hudbě Mir. Urbana. V titulní roli Jana Husa se představil Leoš Stančík a do dalších rolí byli obsazeni herci Zdena Borůvková, M. Trejtnar, J. Kotlář ml., Zdeněk Zahradník, Jar. Izák, B. Šejnová, Luděk Jehlička, L. Barnetová, V. Procházka, J. Šejna, L. Frejvald, M. Barnet, B. Přibyl, Fr. Šimeček, Jar. Kotlář st.
Rok 1969 zahájili ochotníci tradičním divadelním plesem, na kterém účinkovala hudba Jana Malého a skupina Dixi vedená Karlem Rykalou.
Již v období příprav na divadelní ples se scházejí ochotníci ke čteným zkouškám na operetu Járy Beneše "Na tý louce zelený", Obr. č. 7,8,9,10,11 která měla svoji premiéru 6. dubna 1969. U tohoto představení se zastavme a připomeňme si některé události, které se okolo inscenace staly.
Režie představení se ujal Vl. Procházka, na scéně spolupracovali Jan Lakmayer a Zdeněk Přijal za choreografie Lad. Frejvalda. Sbory nacvičil Mir. Urban a orchestr řídil Jan Malý. V jednom představení ve Vamberku si v orchestru s muzikanty zahrál Jaroslav Malý, člen orchestru Národního divadla v Praze a třetí bratr našeho kapelníka Jana Malého.
V představení účinkovalo 48 ochotníků a v tanečních vložkách švarných myslivců účinkovali i tzv. neochotníci Karol Kostka, J. Brandejs a Mir. Barnet.
Tato opereta byla 16x reprízována, z toho jen ve Vamberku byla uvedena 5x, naposledy 31. května 1969. Byl to nejvyšší počet repríz ochotnického představení na rychnovském okrese za posledních 5O let. S představením soubor zajížděl nejen do Pekla, Tutlek, Chlen, Bolehoště, Slatiny, Záměle, Opočna a Žamberka, ale i do vzdálenějších míst jako např. Vrchlabí. Tady přímo na jevišti se před zahájením setkává soubor se známou spisovatelkou Marií Kubátovou, která přišla soubor pozdravit. Při diskusi po představení mimo jiné říká: "Kde prosím Vás, přátelé z Vamberka, berete tolik krásných mladých lidiček a takový, dá se říci, až záviděníhodný elán?" Pro soubor to znamenalo velké ocenění a další vzpruhu do ochotnické práce.
Po přehlídce ve Slatině bylo k hodnocení této lidové operety otištěno v okresním tisku a ochotnickém zpravodaji č. 5 uvedeno: "Již od samého zahájení Slatinské přehlídky upoutal na chodbě před sálem ve Slatině velký plakát - 3. května 1969 - Jára Beneš "Na tý louce zelený". Vamberecký soubor "Zdobničan" uvede operetu, kterou režíruje Vlast. Procházka.
Nesmírný divácký ohlas, který předcházel provedení (celkem 16 repríz) i mimo okrees, nelhal. Neboť z celého představení dýchala především chuť si pořádně zařádit. Je ale nutné připomenout, že šlo o velmi ukázněné výkony, takže se vambereckým podařilo to, co nebylo dosaženo v žádné jiné inscenaci obou festivalů. Udržet divákovu pozornost a to téměř 3 hodiny. Příběh byl kupodivu podán ve vkusném balení. O to více se divák mohl těšit z čistých komediálních vystoupení Jar. Kotláře, Jany Kostkové a Luďka Jehličky. Režie počítala i s pastvou pro oči. Obsadila kompars tančících dívek se skutečnou jiskrou v oku. Taneční vystoupení bylo jednoduché, ale velmi působivé. Dá se říci, že vamberečtí chtěli diváka pobavit, odlehčit jeho starostem, rozesmát i rozusmívat a to se jim dokonale povedlo." Tuto kritiku napsal Osvětový dům RK a poradní sbor pro divadlo.
Nechvalme ale jen soubor za dobré herecké výkony. Stává se také, že někdo něco zkazí. Musíme dodat, že v tomto případě to byl sám režisér.
Při představení "Louky" ve Vamberku v jednom jednání hajný Štětivec (L. Jehlička) míří puškou vzhůru na pomyslného bažanta sedícího ve větvích stromu, kterého má zastřelit. Přikládá zbraň k líci a míří. Má vyjít rána, ale ono nic. Pušku odloží, dává nenápadně znamení za scénu, aby zachránil situaci, pobíhá po jevišti a dívá se do horních sufit jako že onoho bažanta hledá. Opět bere pušku a zamíří. Mezi tím režisér, který si vzal na starost za scénou vystřelit z poplašné pistole místo Štětivce, zjistil že nemá u sebe onu zbraň. Aby zachránil situaci, hledá za scénou v rychlosti alespoň kousek latě, aby s ní mohl uhodit o podlahu. Ale nikde nic. A tak, když viděl bezvýchodnou situaci, zakřičel za scénou "BÁC" a bažant ze stropní jevištní lávky spadl na podlahu jeviště. Hlediště mu za ten režijní výkon bouřlivě a se smíchem tleskalo.
V této operetě účinkovali mimo budoucích manželů Zdeny Kohoutové a Jiřího Jedlinského
Josef Šejna v úloze lesního inženýra Jiřího Miláčka
Leoš Stančík jako velkostatkář Skalický
Jarmila Kubíčková hrála výborně Alenu, jeho neteř
Jaroslav Kotlář skvěle zahrál roli profesora Bulfínka
Bohumil Přibyl jako nadlesní
Luděk Jehlička výtečně ztvárnil hajného Štětivce
Dana Frejvaldová byla jeho žena Barbora
Jana Kostková podala výborný výkon v roli jejich dcery Hančí
Bohouš Kučera se představil v úloze Horowitze, nadporučíka mimo službu
Marie Tupcová v alternaci s Líbou Barnetovou zahrály také výborně majitelku salonu Lolu
Zdeněk Zahradník byl lesnický mládenec a
Mirek Barnet účinkoval jako vyvolávač na pouti.
Dále ve sboru a baletu účinkovali M. Svoradová, M. Slaninová, Helena Hájková, Květa Vítková, J. Palčisková, A. Viková, V. Suchomelová, R. Bakešová, B. Šejnová, Z. Kurucová, A. Kotlářová, J. Procházková, H. Kotyzová, M. Stančíková, J. Lakmayer, St. Kubíček, K. Kostka, M. Vik, J. Brandejs, J. Smutný, J. Kohout, J. Černohous.
V představení zazněly známé skladby "Já bych chtěl mít tvé foto", "Na tý louce zelený", "Láska je jak, rozjetý vlak" a další.
Pro toto představení měl Zdobničan už k dispozici pro balet své kostýmy, které obětavě ušily Jitka Procházková a Eliška Šefcová.
Ještě nedozněly melodie z "Louky zelené" a p. Malý a M. Urban rozdávají hercům zpěvní texty na další výborné představení Saši Razova a Jiřího Červeného "To byl český muzikant" Obr. č. 12,13,14,15 v režii Oty Vejsady na scéně Josefa Diviška. Opět účinkuje 49 herců a hereček. Režisér si toto představení vybral po 20 letech, kdy bylo ve Vamberku uvedeno pod názvem "Kolíne, Kolíne".
Premiéra se uskutečnila 29. listopadu 1969 a byla opakována 6. prosince 1969 v sále Helgolandu. V této inscenaci účinkovali: Leoš Stančík v roli Františka Kmocha, dále Alois Kunc, Z. Borůvková, M. Trejtnar, M. Chaloupková, J. Kostková, J. Růžek, J. Šejna, Karel Štěpánek, Jar. Kotlář, Dana Frejvaldová, H. Kotyzová, J. Kubíčková, B. Šejnová, J. Gagalík, B. Přibyl, O. Vejsada, J. Lakmayer, J. Vodička, J. Černohous, B. Bečvarovský, E. Andrysová, B. Kučera, J. Vik, Zd. Zahradník, J. Smutný M. Jánová, V. Štěpánková, H. Hájková, A. Viková, K. Vítková, ing. M. Rejthar, S. Kubíček, R. Bakešová.
Do tohoto představení režisér obsadil i školní mládež Janu Tupcovou, Ivu Kubíčkovou, Z. Serbouskovou, E. Rozinkovou, V. Morávkovou, H. Šefcovou, V. Svoradovou, Pavla Kubíčka, Láďu Frejvalda ml., F. Bártu, Zd. Lakmayera, L. Černohouse, M. Smutného.
Pamětníci si jistě vzpomenou na výborné herecké výkony Leoše Stančíka, Oty Vejsady v úloze Matěje Fidrmunce a Cypriána Pyšvejce, kterou ztvárnil Jiří Gagalík. Tuto lidovou hru hráli naši ochotníci i na zájezdech v našem rychnovském okrese. Představení navštívili také diváci z Rovně, Pekla, Rybné n. Zd., Záměle, Potštejna a Doudleb. Hra byla uvedena vždy při vyprodaném hledišti.
K novému roku 1970 přejí našim ochotníkům a příznivcům našeho divadla vše nejlepší a mnoho úspěchů na jevištních prknech i v životě členové Národního divadla Stanislav Neumann a Ladislav Pešek a Bedřich Lukeš, člen divadla na Vinohradech Antonie Hegrlíková, Vojtěch Sedláček, Věra Ferbasová a spisovatelka Marie Kubátová.
Ve výčtu našeho ochotnického života v našem městě se dostáváme opět k hudební komedii v roce 1970, kdy měla 11. dubna premiéru inscenace Járy Beneše "ULIČNICE". Obr. č. 16,17,18,19,20,21,22
Můžeme právem říci, že i dnes po 33 letech pamětníci vzpomínají na výborný výkon tehdy mladičké Heleny Hájkové-Krausové, která účinkovala v hlavní roli. K tomuto představení zaslala dokonce blahopřání představitelka "Uličnice" paní Věra Ferbasová. Předstaení v režii Vl. Procházky, na scéně Jana Lakmayera a Zd. Přijala, v choreografii Lad. Frejvalda a za hudeb. spolupráce Jana Malého se jen ve Vamberku 4x opakovalo a naši ochotníci s touto operetou zajíždějí do Žamberka, Doudleb, Slatiny, Chlen, Lukavice, Opočna a 29. 5. - 31. 5. 1970 na Slovensko do Myjavy a Brezové po Bradlom. Slovenští přátelé připravili pro soubor bohatý program s návštěvou památníku R. M. Štefánika, prohlídku Myjavy, návštěvu závodu Kovové tkaniny v Brezové pod Bradlom a lázní Piešťan. Soubor byl ubytován v krásném rekreačním středisku v Brezové pod Bradlom.
Po představení v kulturním domě v Brezové se pak uskutečnilo přátelské setkání s obecenstvem. Někteří návštěvníci ale našim hercům nechtěli věřit, že jsme amatérský soubor a zařadili nás mezi profesionály. Jen pro představu čtenáře - tento zájezd byl z hlediska technického zabezpečení a počtu účinkujících organizován tak, že z Vamberka odjížděli 2 autobusy, jeden i s rodinnými příslušníky, l nákl. automobil, kde byla uložena scéna a veškeré doplňky a jedno osobní auto, které vezlo i hudební nástroje.
Po návštěvě Slovenska odjíždí soubor ještě do Letohradu dne 5. června, 6.6. do Kunvaldu a 12. 6. 1970 hraje v Kostelci n. O. S diváky se ochotníci s touto komedií rozloučili 13. června na své scéně ve Vamberku opět při vyprodaném hledišti.
O této inscenaci je opět psáno v denním tisku. Člen krajského porad. sboru pro divadlo Vlad. Hoffrichter začíná slovy" "Ve Slatině nad Zdobničí dosud v sále křesla nemají, sedí na židlích, kterých je v sále dost. Ale na "Uličnici" jich bylo přece jen málo. Obličej p. ing. Ulrycha, hlavního pořadatele, byl ustaraný, když se nás před představením ptal, kolik nás z okresu přijelo. Nejraději by viděl jen jednoho hosta. Ale nás přijelo sedm. Lid slatinský se do divadla doslova valil v houfech, pan hostinský sháněl židle i na půdě. Místní chasníci odstranili i zadní stěnu od promítací kabiny a někteří diváci museli i stát. Sál vřel jak "váza přeplněná" jak by řekl pan Vrchlický. Rozsvítily se reflektory, na rampu vplula kytice karafiátů v rukou Zuzanky Síbrtové, ing. Ulrych a režisér souboru ZK Zdobničan. Vítání, poděkování režiséra Vl. Procházky, poslední zakašlání v hledišti a taktovka Jendy Malého dala zaznít předehře. Pak se na jevišti hrálo, zpívalo a tančilo za účasti 36 hereček a herců. Kde Ti Vamberáci ty lidi berou? U nás v Rychnově tolik lidí nepřijde někdy ani na divadlo. Zazněly populární písně "O očích modrých jak chrpy", "Já mám devět kanárů" a jiné. Ti starší si v hledišti libovali a ti mladí, kteří znají dnešní muzikál, s úžasem hleděli na zábavu svých rodičů. Uličnici Sally skutečně uličnicky zahrála mladičká sympatická a velice milá Helena Hájková (Krausová).Její přítomnost na jevišti zaručovala, že se nikdo nebude nudit. Nenudili se ani pánové v orchestru, kteří to přece viděli již mnohokrát. Potlesk po závěrečné děkovačce nebral konce a přestože bylo už 23 hodin, lidé by seděli dál.
Byla to dobrá vizitka nejen souboru, ale i města a jestliže ochotníci pojedou na Slovensko, tedy i vizitka okresu. Co na závěr? Dobrá věc se podařila, zvítězila láska k divadlu, která má v našem národě předlouhou tradici." Toto hodnocení napsal Vlad. Hoffrichter.
Je na místě abychom uvedli jména herců, kteří se na této inscenaci podíleli buď jako sólisté, nebo v baletu. (H. Hájková, Josef Šejna, Jaroslav Kotlář, Karel Štěpánek, Jarmila Kubíčková, Eva Ludvíková-Andrysová, M. Růžek, B. Přibyl, M. Tupcová, J. Černohous, B. Kučera, L. Stančík, J. Brodina, B. Bečvarovský, M. Vik, J. Kubias, V. Hanyková, D. Frejvaldová, Z. Kurucová, M. Urbánková, R. Bakešová, K. Vítková, I. Pemlová, V. Štěpánková, M. Jánová, O. Lindr, M. Hrabánková, A. Jehličková, M. Svoradová, M. Prachařová, M. Nováková, L. Frejvald, S. Kubíček a naši muzikanti Jan Malý, Béda Malý, K. Fišer, Zd. Suchomel, M. Malý, M. Urban, F. Bárta, J. Doleček, J. Strnad, L. Langr.
V těchto předstaeních se znovu prokázalo, že amatérské divadlo je kolektivní práce, jedinec by zde neznamenal nic, i kdyby podal sebelepší herecký výkon.
V dalším období začíná soubor zkoušet pod vedením režiséra J. Diviška div. hru "Babička". Obr. č.23
Hlavní roli ztvárnila paní Růžena Podolská, manželka dlouholetého obětavého ochotníka a učitele p. Karla Podolského a jedna z nejstarších členů souboru, která účinkovala s ochotníky již v roce 1924. V této inscenaci podala výborný herecký výkon Jana Kostková v roli Viktorky. Představení bylo hráno hlavně pro školní mládež a bylo uvedeno u příležitosti 300letého výročí úmrtí J. A. Komenského.
Naši ochotníci si velmi vážili známého vambereckého kapalníka p. Jana Malého. Obr. č. 24,25,26 Vždyť jen v období 1953 - 1983 připravil nebo napsal nezpočetný notový materiál pro soubor Zdobničan. Jeho spolupráce s divadelníky se traduje již od roku 1927. Proto k jeho významnému výročí 70 let připravil Zdobničan na 1. září 1970 společenský večer pod názvem "Zahrajte tu mou" jako poděkování za jeho dlouholetou obětavou práci pro Zdobničan, ale i pro celé město.
V pestrém večeru účinkovali:
dechovka J. Malého
soubor DIXI vedený Karlem Rykalou
soubor Krajkářka Stanislava Kašpara
soubor THE APPLS Martina Suchana a
členové divadla Zdobničan v režii Vl. Procházky.
Pořadem provázel známý ochotník i konferenciér Láďa Frejvald.
Oslavenci blahopřáli předseda Měst.NV Jan Krsek, zástupci ŽAZ Josef Peřina a ing. Janeček, dále členové jeho dechovky a vedoucí jednotlivých souborů. Celý večer se konal za ohromného zájmu obecenstva, že se do sálu již všichni nevešli a museli stát ve vestibulu.
Eduard Hrubeš, známý televizní a rozhlasový moderátor, kapelník "Kozlovky" a manžel Blanky Vejsadové-Hrubešové o Janu Malém napsal v časopise "Naše rodina" článek a známou větu "Kdo v zlaté struny zahrát zná, jej ctěte víc než sebe." Ve své vzpomínce uvádí" "Byl to vamberecký občan, kapelník městské muziky, pedagog a učitel hudby. Celý svůj život byl také ozdobou rodného města, protože to byl v první řadě dobrý člověk veselé letory a navíc muzikant tělem i duší. Neobešly se bez něho křtiny, svatba, večírek, tancovačka, promoce, sjezd abiturientů a samozřejmě ani funus. Ale navíc pan Malý byl skutečným rekordmanem - byl kapelníkem, věřte nebo nevěřte, přes 60 let. Celých poctivých šest desetiletí a nějaké ty křížky navíc stával před kapelou a znali ho jak se tak krásně říká, široko, daleko".
Hrával divadelníkům ve spolku "Zdobničan" nejen při představeních, ale i po nich a kolikrát i do ouška poté, co už to "tanckapela" zabalila a venku se začalo dnít.
;V roce 1970 připravují členové souboru divadelní představení pro krajskou přehlídku ve Svitavách s názvem "MARIE OCTOBRE" Obr. č. 27,28 opět v režii známého Oty Vejsady. V této hře účinkovali tak výborní ochotníci jako M. Hlaváčková, L. Stančík, Zd. Borůvková, L. Jehlička, p. učitel Poslušný, B. Přibyl - dále Vl. Rozinek, M. Trejtnar, J. Lakmayer. Nikdo z nás ale netušil, že je to poslední režie přítele a kamaráda Oty Vejsady.
O ochotnících se ve Vamberku hovoří jako o výborném souboru a tak na přání diváka se rozhodli ke zpestření divadelních večerů připravit na 24. 4. 1971 pásmo pod názvem "Z operety do operety v lidovém tónu". Při stolovém zařízení si přišli na své milovníci písniček a operetních scének. Hudební doprovod opět zajistil orchestr J. Malého. Po programu pak následovala volná zábava.
Po každém představení padá poslední opona, ale vždycky je naděje, že zas někdy příště.
17. května 1971 se ale zavírá skutečně naposledy, když odchází dlouholetý člen souboru Otakar Vejsada.
25 let pracoval s nadšením a láskou pro vamberecký Zdobničan. Sám ztvárnil mnoho divadelních postav a režíroval velký počet výborných divadelních her.

Karel Valdauf napsal operetu o dvou dílech s názvem „Nejlíp je u nás“. Obr. č. 29,30 Naši ochotníci si chtějí i tuto hru zkusit zahrát. Již v lednu 1972 začínají s nácvikem. Režisér Vl. Procházka obsazuje do tohoto představení osvědčené zpěváky Jar. Kotláře, Danu Frejvaldovou, M. Tupcovou a na scéně se objevuje nová tvář Petr Vandas. Dále účinkují Boh. Přibyl, L. Stančík, B. Šejnová, Jarmila Šubrtová, J. Šejna a náš dobrý divadelní komik J. Černohous. Dále M. Stančíková, J. Růžek, St. Kubíček, J. Smutný, B. Bečvarovský, L. Šefcová, E. Plašilová, M. Prachařová, E. Sokolová, V. Hanyková, M. Jánová, D. Frejvaldová ml., O. Němcová, ing. M. Rejthar, J. Kubias, ing. B. Šubrt, E. Halbgebauer, J. Kotlář ml.* (viz pozn. red. DČAD pod článkem)
S touto hrou zajíždějí opět na Slovensko do Brezové p. Bradlom. Scénu pro toto představení připravili Zdeněk Přijal a Jan Lakmayer. Světla řídil Zd. Jánský. Premiéra se konala 1. 4. 1972.
Pan kapelník J. Malý měl vždy v orchestru i svého bratra Bedřicha, ten byl v souboru znám nejen jako výborný muzikant, ale zároveň vypravěč a skladatel básniček. Než jsme odjížděli na Slovensko, dostává se režisérovi do rukou jedno z jeho tzv. dalších básnických děl.
Bedřich Malý „Zájezd“:
"Ve středu je porada, jak se zájezd spořádá. Hlavně aby všichni jeli, aby nikdo nechyběl. Zdobničan by na Slovensku ostudu jen měl. Přijďte všichni v pátek ráno k sokolovně s veselou, svoje žínky vemte s sebou, ať se trochu projedou. Muzikanti, přijďte také, ať vám klape muzika, pak si dáte po divadle v postýlce zas šlofíka. Šárka (Tupcová) s náma také jede, Ctirada (J. Tupec) má ve vleku, snad se zatím jejich děti doma nedaj do breku. Franta Bárta jede také, basa tvrdí muziku, Láďa Langrů také došel, lahvičku má v truhlíku. Paní Věra (Nová) nezaspala, dala se dnes do gala, podívá se v jiné kraje, zlepší se jí nálada. Havrda (J. Černohous) ten prima komik, jede dneska s náladou, říkal že tam po divadle "kofolu" si vypijou. Mám jen zatím velkou starost, aby balet nezmokl, měly by pak naše dívky sukénky jen do boku. Procházka jde poslední - všechno kontroluje, až dá povel - Zahradník prudce odstartuje. Kam se hrabe APOLLO, my to berem okolo. Záměl a pak Letovice, již je cejtit slivovice. Pějte píseň do kola, ať nepíchnem do kola, ať tam šťastně dojedeme, dobře se tam pomějeme."
S touto lidovou operetou zajíždějí naši ochotníci také do Dlouhé Vsi, do Slatiny, Třebechovic p. O., Trnova, Chlen, Letohradu i Kameničné, 23. května hrají pro účastníky „Dnů svař. techniky“ pro n. p. ŽAZ a 26. května je na programu závěrečné představení ve Vamberku.
Režisér Boh. Přibyl již delší dobu uvažuje o komedii Aldo de Beneditti "Třicet vteřin lásky". Obr. č.31, 32,33 Po více jek tříměsíčním zkoušení se 28. října 1972 znovu otvírá opona a soubor tuto hru uvádí stále ještě na jevišti v budově Helgolandu. Představení navštívili i diváci z Rybné, Potštejna, Záměle a Doudleb. Soubor se jede také představit do Kameničné, Slatiny a Záchlumí. Na scéně Vl. Procházky a za světelné spolupráce Frant. Bolehovského účinkovali členové souboru: František Šimeček, Květa Žižková, Dana Frejvaldová, Leoš Stančík, Marie Tupcová, Jarmila Kubíčková, Jar. Urbánek a Jar. Kotlář.
Jan Lakmayer zpracoval literárně hudební pásmo "Pod rudou zástavou", které uvádí soubor 7. 11. Vedoucím kolektivu je Fr. Chaloupka, předseda ZK, režii má Lad. Frejvald za zvukové a hudební spolupráce K. Rykaly a světelné režie Vl. Procházky. V pásmu účinkovali: J. Vodička, J. Lakmayer, J. Kotlář, D. Frejvaldová ml., Leoš Stančík, Fr. Šimeček, J. Divišek, Sl. Zahradníková, J. Kostková, Zd. Borůvková. Spoluúčinkoval orchestr Dixi. Do pásma byly také použity dokumentární záznamy čs. rozhlasu Hradec Králové a Praha, které studia zapůjčila.
Na podzimní sezónu 1973 připravuje režisér J. Divišek hru Karla Poláčka "Bylo nás pět". Obr. č.34, 35 Premiéra se uskutečnila 17. listopadu 1973. Tímto představením chtěl soubor jednak připomenout divákovi významného rychnovského rodáka Karla Poláčka a zároveň také získat další mladé následovníky pro své divadlo. V inscenaci již účinkují především mladí ochotníci, žáci zdejší základní školy, mezi nimi i dnešní herec a režisér Oldřich Doležal, dále Roman Rykala, Libor Janeček, Pavel Kubíček, P. Štěrba, D. Štefková, J. Jelínková, L. Valouchová a Černohous. Touto hrou ukončili ochotníci rok 1973.
Vážení čtenáři a příznivci ochotnického divadla, v příštím pokračování otevřeme naše kroniky z let 1974 - 1983.
Pro městský zpravodaj připravili: Vl. Procházka, Ant. Bartoš, J. Kubíčková, J. Kotlář, M. Tupcová, J. Kostková, L. Stančík, T. Kubíček, K. Štěpánek, O. Doležal, kresby Jan Ungrád - Praha.

POJĎTE S NÁMI HRÁT OCHOTNICKÉ DIVADLO!

Hledáme další zájemce na doplnění souboru divadla „Zdobničan“ pro představení, která se uskuteční v roce 2003 u příležitosti 200 let ochotnického divadla ve Vamberku. Můžete se přihlásit u výše uvedených členů kolektivu, který pro městský zpravodaj kroniku divadla připravuje.
Těšíme se na Vaši spolupráci s naším souborem!


Obr.č.1 záběr z představení „ÚNOS SABINEK“
p. Pavlištová - J. Kostková - E. Andrysová
Obr.č.2 J. Kotlář - L. Frejvald - D. Frejvaldová
div. hra „ÚNOS SABINEK“
Obr.č.3 účinkující v Divadelní hře
„ÚNOS SABINEK“ v rež. Vl. Procházky (ležící)
Obr.č.4 Lad. Frejvald v úloze profesora
div. hra „ÚNOS SABINEK“
Obr.č.5 Leoš Stančík v roli Jana Husa
div. představení „JAN HUS“
Obr.č.6 výstup Z. Borůvkové, L. Stančíka
div. představení „JAN HUS“
Obr.č.7 opereta „NA TY LOUCE ZELENÝ“
J. Kotlář, L. Jehlička
Obr.č.8 členové div. souboru, kteří účinkovali v operetě „NA TÝ LOUCE ZELENÝ“
Obr.č.9 dívčí sbor, představení „NA TÝ LOUCE ZELENÝ“
Obr.č.10 členové sboru, div. představení „NA TÝ LOUCE ZELENÝ“
Obr.č.11 členové sboru „NA TÝ LOUCE ZELENÝ“
J. Kohout - Brandejs - Smutný - Vik
sedící - B. Šejnová - A. Viková
Obr.č.12 div. představení „TO BYL ČESKÝ MUZIKANT“
Otakar Vejsada - Jiří Gagalík
Obr. č.13 J. Kubíčková - L. Stančík - B. Šejnová
účinkují ve hře „TO BYL ČESKÝ MUZIKANT“
Obr.č.14 L. Stančík - J. Kostková, záběr ze hry „TO BYL ČESKÝ MUZIKANT“
Obr.č.15 J. Černohous a L. Stančík vystupují ve hře „TO BYL ČESKÝ MUZIKANT“
Obr.č.16 H. Hájková - Krausová v titulní roli div. hry „ULIČNICE“
Obr.č.17 členky baletu - opereta „ULIČNICE“
Obr.č.18 členky baletu - opereta „ULIČNICE“
Obr.č.19 B. Kučera - K. Štěpánek hrají svůj výstup v operetě „ULIČNICE“
Obr.č.20 J. Kotlář - J. Kubíčková také účinkující v operetě „ULIČNICE“
Obr.č.21 S. Kubíček - K. Štěpánek , div. představení „ULIČNICE“
Obr.č.22 Eva Andrýsová - J. Šejna, div. představení „ULIČNICE“
Obr.č.23 účinkující ve hře „BABIĆKA“
uprostřed p. R. Podolská, představitelka „babičky“
Obr.č.24 oslava 70 let kapelníka Jana Malého, vlevo p. Čižinský
Obr.č.25 kapelník J. Malý s chotí
Obr.č.26 hudební skupina „Dixi“ účinkuje v pořadu „ZAHRAJTE TU MOU“ u příležitosti narozenin p. Malého
Obr.č.27 div. představení „MARIE OCTOBRE“, členové souboru
Obr.č.28 L. Stančík - L.Hlaváček - B. Přibyl - M. Trejtnar
M. Hlaváčková, div. hra „MARIE OCTOBRE“
Obr.č.29 „NEJLÍP JE U NÁS“, režie Vl. Procházka, členové souboru
Obr.č.30 J. Kotlář - Dana Frejvaldová účinkují v operetě „NEJLÍP JE U NÁS“
Obr.č.31 zleva Fr. Šimeček - Žižková - Jehlička
Frejvaldová - M. Tupcová
představení „TŘICET VTEŘIN LÁSKY“
Obr.č.32 účinkující v div. představení „TŘICET VTEŘIN LÁSKY“
Režie: B. Přibyl
Obr.č.33 M. Tupcová - Fr. Šimeček, výstup ze hry „TŘICET VTEŘIN LÁSKY“
Obr.č.34 Mladí ochotníci účinkují v div. představení „BYLO NÁS PĚT“
Obr.č.35 Div. hra „BYLO NÁS PĚT“





Pro listopadové číslo



Již koncem roku 1973 ochotníci připravují představení a přehlídku ochotnických souborů, aby si připomněli 170 let ochotnického divadla ve Vamberku. Divákovi nabízejí nejen svoje inscenace, ale také hostující soubory.
Režisér Bohumil Přibyl nacvičuje divadelní představení autora Josefa Tomana "Slovanské nebe". Vamberecký soubor se opět dostává na stránky novin a je představován jako soubor z bohatou historií, která je naplňována neustále novými činy. V článku se o našich divadelnících píše:
"Současní pokračovatelé v divadelní tradici jsou nejméně tak nadšenými vyznavači Thalie jako byli jejich předkové a nesou dál onu před170 lety zažehnutou pochodeň. Článek vysoce hodnotí herecké výkony v tomto představení" Luďka Jehličku v úloze Peruna. Jeho výkon byl hodný dlouhého potlesku a obdivu. Vyzdvižen je i výkon Jany Kostkové, která ztvárnila Medunu. Světlovlasou Vesnu zahrála něžná Zdena Vandasová a trpící Mořenu Zdena Hrádková. V ostatních rolích hráli úspěšně Leoš Stančík, Jar. Kotlář, Jarmila Kubíčková, Josef Smutný a Josef Černohous. Dobrotu vyzařovala Zdena Borůvková. Tomanovo Slovanské nebe bylo důstojnou oslavou velkého jubilea vambereckého divadla. My, kteří máme divadlo rádi, se určitě dočkáme ve Vamberku nových jevištních činů." Tolik článek o našich ochotnících v této hře, jež měla premiéru 18. května 1974 a několik repríz v okolí. Zároveň je ale připravována divadelní přehlídka souborů, které se zúčastní oslav 170. výročí ochotnického divadla v našem městě.
9. 11. 1974 vítá soubor naše přátele ze Slovenska s divadelní hrou Ivana Bukovčana "Sníh nad Limbou". Soubor tuto hru původně nastudoval k 30. výročí Slovenského nár. povstání, reprizoval ji v několika místech na Slovensku a přijel s ní i k nám.
Druhé představení přehlídky otevřel soubor F. A. Šuberta z Dobrušky hrou "Volá Melbourne". Tento soubor jsme nevítali na našem jevišti poprvé, Znali jsme ho už z výborného představení Otty Zelenky "Košilka".
Závěrečné představení přehlídky patřilo tradičně domácímu souboru. Režie divadelního představení "Veselé paničky Windsorské" se ujal známý režisér Fr. Šimeček, který se podílel na ochotnickém životě ve městě již od roku 1947. Jeho jméno zaručovalo, že se jedná o další výborné představení. Soubor v této době má 36 členů, má dostatečný výběr představitelů na jednotlivé role. Ještě připomínáme, že tuto komedii napsal W. Shakespeare na přímou objednávku královny Alžběty, která byla oslněna postavou sira Johna Falstaffa z uvedeného historického dramatu z anglických dějin Jindřicha IV. Premiéra se konala 23. listopadu 1974. V této inscenaci účinkovali: Luděk Jehlička, Petr Vandas, Jindřich Růžek, Ota Jeníček, Jar. Urbánek, Leoš Stančík, Jar. Kotlář, Frant. Šimeček, Boh. Přibyl, Boh. Bečvarovský, Josef Černohous, J. Smutný, K. Steklík, O. Doležal, Marie Tupcová, Jana Kostková, Jarmila Kubíčková, Dana Frejvaldová. Scénu připravil Josef Divíšek, světelná spolupráce Frant. Bolehovský.
Skončila divadelní přehlídka, ale činnost ochotníků neustává. 5. prosince 1974 je v sokolovně uváděn pořad Československého rozhlasu Praha pod názvem "Hlásí se vám Vamberk" a pracovníci rozhlasu zde natáčejí veřejnou nahrávku, která je věnována i ochotníkům.
Režisér Josef Divišek se mnoho let věnoval mladým ochotníkům. Pro dětského diváka připravuje na 21. 11. 1975 divadelní hru "Jak se stal Rumcajs loupežníkem". Zde obsadil adepty ochotnického divadla Radka Mikla, Danu Ulrychovou, Oldu Doležala, Evu Šabatovou, Ludvíka Poslušného ml., Dášu Štefkovou, Jar. Kotláře, Karla Steklíka, Otu Jeníčka, Karla Lukavského, Lad. Frejvalda ml., Vl. Brodinu, Danu Donenbergerovou, Petra Štěrbu. Toto představení uvádí soubor jak pro školy, tak i pro dospělého diváka.
I další divadelní hra "Výtečníci", která je situována do školního prostředí, je obsazena převážně mladými herci a s nimi účinkují i ostřílení ochotníci Marie Chaloupková, Jaroslav Kotlář a Josef Šejna. Hra byla určena jak malému tak i dospělému divákovi.
Čas rychle běží a už se hlásí 175. výročí našich ochotníků. K tomu připravil soubor známou hru A. Jiráska "Lucerna" s premiérou 23. 3. 1978. Připomeňme našemu čtenáři historii vzniku této hry. V naší literatuře se uvádí, že hlavním podnětem byla pro mistra Jiráska historická zpráva o zvláštním robotním závazku, ale hra nevznikla rázem a lehce. Impuls k práci přišel roku 1882. O jedenáct let později byla teprve napsána předehra a teprve roku 1905 byla napsána "Lucerna". Není náhodou, že tato hra je bezmála tak oblíbená jako Prodaná nevěsta. Jirásek se zde jeví jako mistr formy. Podařilo se mu vystihnout ducha české pohádky. 23. 3. 1978 tomu bylo právě 30 let, kdy tehdejší městské divadlo Zdobničan tuto hru uvedlo poprvé po osvobození naší vlasti. O samotném představení bylo napsáno poměrně mnoho, např. v městském zpravodaji, v Orlických novinách, v Ochotnickém zpravodaji a byla uvedena i kritika některých znalců divadla např. Zdeňka Pavla, jevištního architekta z Prahy, který představení zhlédl současně s porotou. Ve zkratce vám některé úryvky z těchto článků připomeneme:
"Jiráskovu "Lucernu" hráli Vamberáci s opravdovou chutí. Potěšily herecké výkony po léta osvědčených členů souboru, jmenovitě Jany Kostkové v roli Kláskové, která zaujala diváky perfektně zvládnutou rolí. Vděčné role šumaře, Kláska, Zimy a Sejtka dobře ztvárnili J. Kotlář, J. Černohous a L. Bartoš. K celkově vyváženému představení přispěli svými hereckými výkony Bl. Futterová, L. Jehlička, J. Vodička, J. Urbánek, J. Kubíčková, K. Štěpánek, J. Brodina a B. Bečvarovský. Režiséru Vl. Procházkovi a celému kolektivu, který hru připravoval, byl závěrečný potlesk zaplněného hlediště jistě tou nejlepší odměnou za všechnu námahu a úsilí." Naši ochotníci jsou pozváni opět na Slovensko, kde tuto hru uváděli v Brezové pod Bradlom.
"Babičky druhé generace" je název dalšího divadelního představení, které v režii Boh. Přibyla nastudovali členové souboru. Poctivé snažení všech účinkujících je korunováno úspěchem při premiéře 26. května 1979. Představení pak zhlédli diváci v České Rybné a Slatině. Scénu připravil Jiří Tomáš. V této hře účinkovali: Helena Krausová, Jar. Urbánek, Dana Frejvaldová, Libuše Barnetová, Josef Černohous, Zd. Borůvková, Jar. Kotlář, Jar. Zahradníková.

Součástí divadelního života v našem městě v letech 1979 - 1985 byla i studentská kočovná divadelní společnost, která hrávala svá představení pod názvem "KUBELIE".
Toto sdružení vzniklo u příležitosti přípravy programu "Kácení máje", které se konalo na náměstí v našem městě v roce 1979.
Tehdy poprvé přijel na vamberecké náměstí vůz pokrytý plachtou. Zde pak mladí herci předvedli své první představení. Zakladateli této společnosti byli Oldřich Kašpar, Vladimír Bek a Vojtěch Bek.
V programu účinkovali Jaroslava Fröhdeová (Brodinová)´, Ota Jeníček, Zdenka Černochová, Věra Vašátková.
Po zdařilém vystoupení pak následovala další divadelní představení, která byla pořádána výhradně venku, na náměstích a návrších. Společnost jezdila od vesnice k vesnici s vozem žebřiňákem a to tak, aby bylo vždy možné obstarat koňskou přípřež.
Jejich vystoupení připomínalo divadelní společnosti, které v dřívějších dobách jezdily od města k městu a přinášely kulturu lidem na venkov.
Členové Kubelie zajížděli do Rokytnice v Orl. horách, Rybné, Slatiny, Pěčína, Potštejna, Přepych, ale i do Doudleb n. O., kde hráli své představení na nádvoří zámku.
Kubelie mimo svá představení uskutečnila i svůj první "Kubelistický bál", který se konal v bývalém kulturním domě v Merklovicích. Zde měli i svoji tombolu a k tanci hrál orchestr Frant. Bárty.
Na svém repertoáru měli připraveny hry od V. K. Klicpery "Potopa světa", Tři hrabata najednou, "Starou historii" Julia Zayera, Molierova "Scafinova šibalství anebo "Trampoty vetešníkovy" od Nestroye.
Za dobu působení tohoto spolku se zde vystřídala celá řada herců, např. Jaroslav Brodina ml., Martina Berounská (Beková(, Zuzana Barešová, Miloš Kolovratník, Jar. Valášek, Karel Bačina ml., Zdeněk Sršeň, Libor Pokorný, Ladislav Píša, Irena Karásková a Dagmar Dostálová.
Tito naši mladí divadelníci se dostali zásluhou své činnosti až do pořadu Československé televize, kde 23. října 1984 účinkovali v televizním klubu mladých, za režie Svatopluka Mikesky. Pořad byl natočen ve studiu č. 2 na Kavčích horách.
V zápisech, které si tito divadelníci zaznamenávali, jsou napsány tyto věty: "Koncem července mohli obyvatelé a návštěvníci Orlických hor vidět podivný povoz. Po rychnovském okrese cestovala kočovná divadelní společnost se žebřiňákem krytým plachtou s nápisem "KUBELIE". Byl tažen koˇmi a nebylo-li koní, tak povoz táhli členové společnosti, které ředitel poháněl neúnavně bičíkem.
Členové na svých štacích obcházeli obyvatele obcí a zvali je na večerní představení, které se vždy konalo na vhodných místech.
Takováto propagace zřejmě zapůsobila, protože provizorní lavice, které si herci vozili s sebou, byly vždy plně obsaženy vděčnými diváky.
Po jednom představení v Pěčíně zapůsobila silně ochota místních obyvatel, zvláště p. Kodytka z Pěčína, který velmi ochotně poskytl za vytrvalého deště ubytování všem hercům a to i s večeří a snídaní.
V Rybné n. Zd. byli herci zase pozváni na oběd k rodině Vašátkových a večer pobesedovali s lidovým umělcem p. Korejsem-Blatinským u rodiny Kolovratníkovy."
Z těchto dokumentů můžeme bez nadsázky říci, že za dobu svého působení této skupiny ochotníků odvedli členové velký kus záslužné dobrovolné práce pro pobavení diváka. Je škoda, že i v dnešní době už tato společnost nepředvádí svá představení. Vždyť právě příští rok 1003 si budeme připomínat velký svátek našich ochotníků 2OO let, kdy se ve Vamberku hrávalo divadlo.

2O. února 1983 zastihla ochotníky i přátele divadla smutná zpráva. Z jejich středu navždy odcháízí obětavý ochotník, vynikající herec, režisér a výtvarník Josef Divíšek. 46 let hrával a obětavě pracoval pro divadlo Zdobničan. Byl členem ÚMDOČ a společně se svojí sestrou slečnou Marií Diviškovou připravili a nacvičili nepřeberné množství pohádek pro dětské diváky i mnoho představení pro dospělé. Nezapomenutelná byla např. inscenace "Filosofská historie", "Zapadlí vlastenci" a další.
Rok 1983 byl vyhlášen jako rok českého divadla, v Praze se znovu otvírá Národní divadlo, které bylo v generální opravě. Naši ochotníci si v tomto roce připomínají 180 let, kdy se ve Vamberku již hrávala ochotnická představení.
Soubor připravil k tomuto výročí veselohru Václava Klimenta Klicpery v úpravě E. F. Buriana "Každý něco pro vlast". Toto představení bylo hráno na scéně Jiřího Tomáše za výtvarného návrhu ak. jevištního architekta Zdeňka Pavla z Prahy. Režie představení se ujal Vl. Procházka a zpěvní vložky nacvičila učitelka ZŠ ve Vamberku Zora Vlasová. Účinkovali: Luděk Jehlička, Jana Kostková, Jaroslav Urbánek, Josef Černohous, Jan Vodička, Jar. Kotlář, Libuše Barnetová, Jarmila Kubíčková, Marie Tupcová, Dana Frejvaldová (alternovala Zora Vlasová), Karel Kostka ml., O. Doležal, Martin Smutný, Petr Procházka, Jana Hlušičková. Taneční vložky předvedly: Lenka Bavlovičová, Jana Hlušičková, Martina Morávková, Jana Lepšová, Ivona Šubrtová, Míla Vídeňská, Alena Přibylová, Lenka Vondrová, Zuzana Pinkasová. ´Úvodní slovo přednesl Leoš Stančík.
Premiéra se konala 9. prosince 1983 a po několika zájezdech se ochotníci představili ve Vamberku ještě 25. prosince 1983. Pro zájem diváka se mělo představení opakovat ještě naposledy 15. ledna 1984, kdy se chtěli ochotníci s touto hrou rozloučit. Zaskočila je ale další smutná zpráva.
4. ledna 1984 odchází náhle z jejich středu další člen souboru, přítel a obětavý spolupracovník divadla Ladislav Frejvald.
Režisérem souboru byla svolána schůzka souboru, kde bylo dohodnuto organizační zabezpečení smutečního aktu. Poslední rozloučení s Láďou se konalo zastavením smutečního průvodu před sokolovnou, kde zazněla naposledy píseň "Loučím se s vámi, moji kamarádi." U rodinné hrobky se za divadelníky rozloučil režisér František Šimeček a Ludvík Poslušný.
Soubor pak odehrál představení v plánovaném termínu 15. ledna. Za Danu Frejvaldovou převzala roli p. učitelka Zora Vlasová, které se za pouhých 10 dní podařilo tuto roli výborně zvládnout.
V denním tisku se objevuje článek a pojednání o této inscenaci od příznivce našich ochotníků Dr. Pivce. Z článku uvádíme: "Byla to hra bezprostřední, radostná, půvabná. Splývala se scénickou hudbou a výbornou scénou. Celá řada herců si může své herecké výkony připsat nejen jako vynikající, ale i jako výkony profesionální úrovně. Stará zásada o hodnocení ochotnické divad. činnosti říká, že jeden nemá být chválen před druhým - a nyní jen doplňuji, že všichni byli výborní. A za ně jediné jméno - režisér Vlastimil Procházka. Všem našim městům, městečkám i vesnicím doporučuji: zhasněte televizi a pozvěte si vamberecký Zdobničan s Klicperovou veselohrou "Každý něco pro vlast". Připravíte svým spoluobčanům opravdu radostný večer. Zvláště se přimlouvám za Rychnov n. Kn., kde na Rok českého divadla bohužel zapomněli.
Hrou "Každý něco pro vlast" ukončuje po 30 letech aktivní činnost Vlastimil Procházka. Režie se ujímá další dlouholetý člen souboru Václav Podolský s mladšími ochotníky, aby tak převzal tradici ochotnického divadla.
Tímto dílem se zároveň uzavírají kroniky našich ochotníků z let 1803 - 1983.
Nám starším zbyly jen vzpomínky na zaprášené kulisy, vůni líčidel, ale hlavně na mnoho krásných příhod i chvil, kdy jsme se vymanili z uspěchané a přetechnizované dnešní doby i na kamarádství v souboru. Nám, kteří jsme zažili sílu i radost z ochotnické práce, bude tato kulturní činnost vždy trochu chybět a budeme na ni rádi vzpomínat.
Nezbývá nám než ještě naposledy poděkovat a zároveň připomenout naše ochotníky, kteří už zašli za oponu života: Františka Šimečka, Josefa Diviška, sl. Marii Diviškovou, Jiřího Gagalíka, Poldu Držmíškovou, Bohumila Obsta, Luďka Jehličku, p. Zdenu Borůvkovou, Jana Vodičku, Bohumila Přibyla, ing. Luboše Hlaváčka, Zdeňka Přijala, Josefa Černohouse, Karla Sedláčka, Otakara Vejsadu, Václava Podolského, Mir. Urbana, kapelníka Jana Malého, Bedřicha Malého a další muzikanty, kteří už nejsou mezi námi.
Děkujeme všem našim příznivcům za náklonnost, kterou nám po léta věnovali. Přejeme našim ochotníkům, hlavně těm mladým, aby na pěkném jevišti v sokolovně dál oživovali krásu českého slova a nesli prapor ochotnického života v našem městě dalších 100 let. Předáváme štafetu našim nástupcům, aby zaznamenali pro naše spoluobčany poslední díl vyprávění o ochotnické divadelní činnosti v letech 1983 - 2002.
Pro městský zpravodaj z kronik a vypravování připravovali:
Vlastimil Procházka, Bulharská 707, 517 54 Vamberk
Antonín Bartoš, Kollárova 601, P.O.BOX A6, www.orlicke-hory.cz
----
* "V obsazení operety Nejlíp je u nás je chybně uvedeno, že v ní výstupoval J. Kotlář ml. Jako člen komparsu (sbor) jsem vystupoval já - Vladimír Kotlář - osobně a to ve všech vystoupeních i v Brezové. Jarda Kotlář, ml. (můj bratranec) tam nikdy nehrál."
Vladimír Kotlář, (Merklovice 61) ex e-mailová zpráva pro DČAD 14. 7. 2011
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':