Texty: DOBNER, Libor: Ochotnické divadlo na území někdejšího hejtmanství a politického okresu Slaný a části okresu Kladno.

Ochotnické divadlo na území někdejšího hejtmanství a politického okresu Slaný a části okresu Kladno.

PRACOVNÍ VERZE – poznámky k tématu
Libor Dobner


BEŘOVICE
Z Beřovic. Mile nás překvapila „Omladina beřovská“, zábavou pořádanou 26.prosince ve prospěch školní knihovny… Deklamace, které precisně přednesly obětavé slečny E.Beránková, Hořejších, Kalivodová a Plachá, došly úplného souhlasu a byly odměněny hlučných potleskem. Ostatní část programu, sestávající z komických a sólových výstupů, provedena jednotlivými pány pořadateli v mezích slušné „routiny“, zvláště líbilo se číslo 3 „Přednáška na universitě Tunkabonské“ a číslo 13 „Faust a Markétka“. Slušno tuto také podotknouti, že byla Omladině naší dvě čísla programu c.k.okresním hejtmanstvím zakázána, a sice sólový výstup „Isák na vojně“ a komická scéna „Na Na Krajzamtě“…. (Svobodný občan č.1 z 3.ledna 1880)
BDÍN – okr.Rakovník
Zdejší ochotníci spolupracovali s ochotníky z Kalivod a Přerubenic. (viz.Kalivody)

BYSEŇ (dříve BISEŇ)
Zábavní spolek „Obec Randál“, 36 členů (Adresář okr.Slánského 1904)
Konkrétní zpráva viz Tuřany, protože v té době se jednalo o dvojobec Byseň-Tuřany.


HNIDOUSY (Švermov)
Před rokem zaražen u nás "Spolek Čtenářsko-divadelní," a jak se mu asi daří vysvítá z toho, že dosud ani nevíme, zdali žije aneb jestli zaniknul... (Svobodný občan č.4 z 26.ledna 1878)
Čtenářsko-divadelní spolek „Osvěta“ – 27 přispívajících členů, 3 čestní členové, celkem 30 členů. (Adresář okr.Slánského 1904)

JARPICE
Ochotníci z okolí jarpického pořádají zítra dne 18.srpna 1878 v hostinci p.M.Louckého v Jarpicích deklamatorní, pěveckou a taneční zábavu, jejíž čistý výnos věnován bude dobročinnému účeli. (Svobodný občan č.33 ze 17.srpna 1878)
12.září 1897 přesídlila do Jarpic dělnická jednota „Lidumil“, původně založená v Klobukách, pak přeložená do Čeradic a odtud do Jarpic. Měla svou knihovnu, pořádala zábavy a divadelní představení. (Fr.Komárek, Paměti panství a farní osady Budenické, Praha 1911, str.151-2)
Spolek „Lidumil“ (Jmenuje se v Adresáři okr.Slanského z roku 1904)

KALIVODY
Dle Kroniky založené 22.3.1915 jsem nenalezl jedinou zmínku o kultuře vůbec. Stará kronika končí rokem 1940, já mám hrubě zpracované údaje od roku 1940 z kterých vyjímám o ochotnících jediné dochované:
V Kalivodech byl ochotnický spolek pod názvem Karla Havlíčka Borovského a veškeré hry nebo představení se hrály na jevišti v hostinci čp.40 u Šalounů, jeviště bylo rozebíratelné a ukládalo se na půdě sousední budovy čp.11, Obecního úřadu, později Místního národního výboru. Divadlo hráli ochotníci z Kalivod, někdy z Přerubenic a Bdína. V roce 1940 hráli hru „Naši furianti“, přesné datum konání není známo. V dubnu 1947 byl místní Osvětovou besedou v Srbči zahájen kurz divadelních ochotníků a ukončen 2.5.1947. Kurzu se účastnili i ochotníci z Kalivod. Přednášející byli učitelé ochotníci ze Slaného. Osvědčení k režisérské činnosti ve spolcích obdržel Antonín Erba z Kalivod čp.7 (*15.1.1899- 24.8.1968). V roce 1949 se v hostinci u Šalounů sehrálo dětské představení pohádky Kašpárek a Náci, veselí čtveráci. Pohádku nastudoval a režíroval s dětmi právě Ant.Erba. Herci byli z Kalivod, maskér Josef Růžička z Přerubenic. Pohádka byla vybrána z několika zapůjčených her od Karla Gregora z Přerubenic. Kostýmy zapůjčeny ze Slaného. Sál odpoledního představení byl plně zaplněn.
V březnu 1956 se hrálo u Šalounů ochotnické divadlo a to „Třetí zvonění“, celkem 4x, na podzim to byla hra „Na tý louce zelený“. Hrálo ochotníci z Kalivod, Přerubenic a Bdína. Hry nastudoval a režíroval většinou Karel Gregor z Přerubenic a Ant.Erba z Kalivod. Maskérem byl holič Josef Růžička z Přerubenic.
21.5.1960 sehrál divadelní kroužek Osvětové besedy ze Srbče v hostinci u Šalounů v Kalivodech večer hru od K.Čapka „Matka“. Představení slabě navštíveno.
9.1.1961 se hrálo u Šalounů divadlo pro děti – název neznám.
10.4.1961 se hrálo u Šalounů divadlo „Moje teta, tvoje teta“ Osvětovou jizbou z Tuřan, účast slabá.
Jinak se hrály divadelní scénky vždy na Silvestra – počet není znám.
V roce 1968 se začala přestavovat budova MNV, jeviště divadla se přemístilo a bylo následně úplně zničeno. (Z dopisu kronikáře obce Kalivody pana Vladimíra Svítka z 1.4.1998)

KLADNO
Zábavní spolek „Ždára“ na Kladně uspořádá v neděli dne 6.dubna 1879 ve prospěch hasičského náčiní sboru dobrovolných městských hasičů na Kladně divadelní představení v místnostech dělníků pražskoželezářské společnosti (u Rohanů): „Nevinně odsouzen“. (Une canse célebre). Drama ve 4 jednáních s předehrou ve 2 jednáních. Sepsali A.Dennery a Cormou. Drama toto provozováno poprvé na král.zemském divadle v Praze dne 6.ledna 1879.
(Svobodný občan č.14 z 5.dubna 1879)

Divadelní odbor besedy „Budislav“ na Kladně uspořádá o prostřední svátek dne 2.června 1879 ve svých místnostech u p.Sýkory k dobročinnému účeli divadelní představení: Útěk do Afriky“. Veselohra ve 2 jednáních od Albiniho. Po té: „On nežárlí“, veselohra v 1 jednání od A.E.
(Svobodný občan č.21 z 24.května 1879
Zábavní spolek „Žďára“ na Kladně uspořádá v neděli dne 15.června t.r. v hostinci „u slunce“ v areně k dobročinnému účeli divadelní představení: „Farářova kuchařka“, obraz ze života ve 4 jednáních od Burgra, vzdělala E.Pešková.
(Svobodný občan č.23 z 7.června 1879)
Divadelní odbor „Besedy Budislav“ na Kladně uspořádá v hostinské zahradě p.Hraběte v neděli 27.července 1879, v pádu nepříznivého počasí o týden později, divadelní a hudební zábavu: I.“První den po svatbě“, veselohra ve 2 jednáních od Benedixe. II. „Maloměstské treprendy“, burleska se zpěvy v 1 jednání od Nestroje. Hudbu povede smyčcový sesílený orchestr hornické kapely státní dráhy. Po představení volná zábava. (Svobodný občan číslo 30 z 26.července 1879)
Spolek „Žďára“ na Kladně pořádá v nově zařízeném hostinci „u slunce“ dne 30.listopadu t.r. divadelní představení: „Sedlák křivopřísežník“, obraz ze života národního ve 3 jednáních. Dle L.G.upravil E.F.Schmeidleichner. (Svobodný občan č.48 z 29.listopadu 1879)

Krakovec, spolek akademiků z Rakovníka a okolí, pořádá v neděli dne 21.prosince t.r. na Kladně koncertní a deklamatorní zábavu v místnostech besedních u „města Kladna“. Čistý výnos věnuje se ve prospěch fondu pro zakládání knihoven v severozápadních Čechách.
(Více a program večera viz. Svobodný občan č.50 z 13.prosince 1879)

Zábavní spolek „Žďara“ na Kladně uspořádá v neděli 29.února 1880 ve prospěch zlatkové sbírky „národního divadla“ divadelní představení v spolkových místnostech „u Slunce“: „Osudná bambitka“, veselohra ve 4 jednáních dle B.Kaisera od V.K.Častolovského. (Svobodný občan č.9 z 28.února 1880)
Zábavní spolek „Žďára“ na Kladně uspořádá dne 29.března 1880 ve prospěch spolku přátel české literatury na Kladně v spolkových místnostech v hostinci „u Slunce“ divadelní představení: „Chudý písničkář“, obraz ze života se zpěvy v 5 jednáních, upravil Jos.Mikuláš Boleslavský. (Svobodný občan č.13 z 27.března 1880)
Zábavní spolek „Žďára“ na Kladně uspořádá v neděli dne 11.dubna 1880 ve svých divadelních místnostech „u Slunce“ divadelní představení: „Poslední desetník“. Velká výpravná, kouzelná hra v 5 odděl. Se zpěvy a tanci, průvody a skupeními od Jos.Kaj.Tyla. Účinkovati budou sl.Laubova, pí.Holečková, pí.Horová, sl.Braunspergerova, sl.Rohanovy, pp. Hora, Brož, Meisner a Pospíšil ml. (Svobodný občan č.15 z 10.dubna 1880)
Podporující spolek dělníků Pražsko-železářské společnosti na Kladně uspořádá dne 2.května 1880 v hostinci „u Rohanů“ divadelní představení: „Život za přítele, aneb Zasnoubení před popravou“. Výpravná hra ze života francouzského ve 3 jednáních od Aubignyho. Sbory: Pochod, Píseň večerní, Dobrou noc, Píseň plavcova. (Svobodný občan č.18 z 1.května 1880)

KLOBUKY
Divadlo v Klobukách. V pátek 28.září 1934 večer a v neděli 30.září odpoledne sehraje dramatický kroužek Sokola v Klobukách za režie br.Antonína Milera drama z českého selského života „Otec“ od Aloise Jiráska. Četní návštěvníci klobuckého divadla s radostí uvítají tuto zprávu o probuzení kdysi tak čilého kroužku z dlouhé nečinnosti. (Světlo číslo 18 ze 14.září 1934)

KNĚŽIVKA
Na ochotnickém divadle v Kněživce dává se dnes v sobotu v místnostech u p.V.Fürsta: Liška nad lišku. Veselohra v 1 jednání. Přeložil V.Spinka. Na to: Slečna Jitřenka. Šprým divadelní od Fr.Štěpánka v 1 jednání. Ku konci Ženich z Moravy. Šprým divadelní ve 2 jednáních od Fr.Štěpánka. Účinkovati budou sl.Anna Šebkova, Anna Zemanova a Anna Čermákova, pak pánové Václ.Šebek, Jos.Nápravník, Václ. Čermák, Jindř.Kalík, Jan Landa a V.Šebek.
(Svobodný občan č.5. z 2.února 1878)
Poznámka: Ochotnické divadlo v Kněživce. - Jedná se o obec Kněživku ležící mezi obcemi Tuchoměřice, Kněževes a Přední Kopanina.

KRÁLOVICE
Ve prospěch chudých dítek školy Dřínovské dává se na divadle z ochoty v Královicích 25.ledna 1880 v hostinci p.Ant.Stanislava: „Fotografická dílna“, fraška se zpěvy v 1 jednání od A.Wolfa. Na to „Dědkův kalmuk“, fraška ve 2 jednáních. – Po divadle taneční zábava. (Svobodný občan č.3 ze 17.ledna 1880) Poznámka: Stejný program mělo ve stejné době také divadlo z ochoty v Telcích?
Ve prospěch chudé školní mládeže v Královicích pořádá se dne 1.února 1880 v hostinci p.Fr.Vávry „Karnevalní beseda“. Program sestává ze 17 vábných čísel. Na konci provede se „Princ Karneval a jeho družina“, kostymní fantasie v jednom jednání od Em.Zügla. Po ukončení besedy taneční zábava. V komitétu této besedy nalézají se pp. V.Pejša, J.Hampejs a Bohumil Formánek. Účinkovati budou slečna: A.Runzova, Žofie Rabešova, M.Braierova, M.Zelenkova, Bož.Brejchova, M.Hüttlova, M.Vestfálova a pp.: B.Formánek, Val.Pejša, Květoň Bradáč, Jar. Bradáč, J.Karbus, V.Runza aj.Hampejs. (Svobodný občan č.4 z 24.ledna 1880)
Ochotníci z Královic a okolí pořádají v pondělí 29.března 1880 v hostinci p.Fr.Vávry v Královicích divadelní představení: „Krvavá svtaba“, fraška v 1 jednání od Julina, volně vzdělal F.Cimrhanzl. Nato: „Veselohra“, veselohra ve 2 jednáních od J.V.Jeřábka. Účinkovati budou sl. A.Runzova, Ž.Rubešova, Breyerova a B.Breychova, a pp.V.Pejša, Alois Holý, J.Chmel, M.Čech, Koblížek, V.Hampeis a Fr.Sedláček. Po divadle taneční zábava pouze pro zvané. Čistý výnos věnuje se účelu dobročinnému. (Svobodný občan č.12 z 20.března 1880)
K divadlu jež se dne 29.března t.r. v Královicích pořádati bude, přichystány jsou nové hudební skladby a sice: „Touha po cukrovaru“ – pochod. Bodrému rolnictvu v Královicích a okolí věnuje Fr.Karbus. – „Pokrok“, kvapík. Horlivému družstvu divadelních ochotníků v Královicích a okolí věnuje týž. (Svobodný občan č.13 z 27.března 1880)
Divadelní ochotníci z Královic a okolí pořádají v neděli dne 8.srpna 1880 v hostinci p.A.Vávry v Královicích divadelní představení: „Farizejci“, původní veselohra ve 3 jednáních od A.H.Sokola. Účinkovati budou sl.Slánská, M.Bajerova, A.Runzova a Drchkovská a pp. V.Pejša, Č.Karbus, Jar.Rubeš, Rottenborn aj.Danda. Před tím: „Jak se darmo namáhala“, sólový žert od J.D., přednese slečna A.Runzova. – Začátek v 7 hodin večer. Čistý výnos věnuje se obecní knihovně v Královicích. Po divadle taneční zábava jen pro zvané. (Svobodný občan č.32 ze 7.srpna 1880)

KROČEHLAVY (Kladno)
Beseda „Jan Hus“ v Kročehlavech uspořádá dne 22.února 1880 divadelní představení v hostinci pana Maršnera v Kročehlavech: „Diblík, šotek z hor“. Obraz z venkovského života v 5 jednáních podle románu G.Landové od „La petite feudete“ od Birch.Pfeiferové. (Svobodný občan č.8 z 21.února 1880)
Beseda „Jan Hus“ v Kročehlavech uspořádá dne 7.března 1880 v hostinci p.Maršnera v Kročehlavech divadelní představení: „Život za přítele aneb Zasnoubení před popravou“, obraz ze života francouzského ve 3.jednáních od Aubigniho, přeložil J.K.Tyl. Úplně nové dekorace, pohyblivé moře, plachetní loď, ohňostroj obstará pan Landa. (Svobodný občan č.10 z 6.března 1880)
Beseda „Jan Hus“ v Kročehlavech uspořádá dne 21.března 1880 v hostinci pana Maršnera v Kročehlavech divadelní představení: „Návrat z Bosny, aneb Slze lásky“, obraz ze života ve 2 jednáních. Na to: „Hrdinové“, rýmovaná veselohra ve 2 jednáních. Sbor „Jen pijte kamarádi“ a „Vzhůru bratři“ přednesou p.ochotníci. Píseň „Onť jest můj život“, přednese p.Kubišta, „Ona mne neznala“, přednese pan Landa. (Svobodný občan č.12 z 20. Března 1880)
Beseda „Jan Hus“ v Kročehlavech uspořádá v neděli dne 11.dubna 1880 v hostinci p.Maršnera v Kročehlavech divadelní představení: „Panošovo šelmovství aneb Dívčí lesť“, rytířská veselohra ve 3 jednáních. Účinkovati budou sl.Machova a pp.Panovský, Brož, Vyskočil, Landa, Vostrej, Kubišta, Souček, Kopic, Šlapnička a Průša. (Svobodný občan č.15 z 10.dubna 1880)
Beseda „Jan Hus“ v Kročehlavechuspořádá dne 23.května 1880 divadelní představení v hostinci pana Maršnera v Kročehlavech: „Pytlák“, obraz ze života venkovského se zpěvy ve 4.obrazech od J.Landy. Účinkovati budou sl.Hrudkova a Machova, pak paní Landová, pp.Panovský, Hering, Maršner, Zeithammer, Čaj, Kubišta, Vostrej, Pospíšil ml., Souček, Landa a Pospíšil st. (Svobodný občan č.21 z 22.května 1880)

LEDCE
Zábavní a vzdělávací spolek „Hnízdo kosů“ čítá 32 činných členů. (Adresář okr.Slanského 1904)

LIBOCHOVICE
Občanská beseda v Libochovicích uspořádá dne 15.září 1878 za spoluúčinkování ochotníků a studujících divadelní představení: "Osudná bambitka", veselohra ve 3 jednáních od V.K.Častolovského.
(Svobodný občan č.37 ze 14.září 1878)

LIBUŠÍN
Divadelní spolek „Vrchlický“.(Adresář okr.Slanského 1904)
Odborové sdružení hudebníků v Libušíně provedlo 24. Června v lidovém domě operetu libušínského autora Josefa Vokouna „Cestička ku štěstí“. Opereta není v celku zpracována operetně, schází jí účinný spád. Režisér p.A.Mareš se dobře zhostil svého úkolu, který byl pro spoustu zcela zbytečných výstupů nad obyčej těžký. Po hudební stránce je nutno vysloviti naprostý obdiv nad hladkostí a uceleností jednotlivých čísel. Zvláště působivé bylo finále prvního jednání, účinné dramatickou formou a jest velmi krásně instrumentováno. Provedení operety bylo bezvadné. Úlohy byly obsazeny zkušenými ochotníky z divadelního spolku „Vrchlický“, rozšířeného o dva hosty p.Nováka v roli Valentina Hubáčka a p.Čermáka, který hrál kapitána Pavla. Ocenění zasluhuje zvláště herecký i pěvecký výkon pí.Pachmanové, která opět dokázala naprostou jistotu vystupování. Z mužských rolí byli nejlepší pp. A.Havlíček, J.Fencl, J.Bílek, A.Mareš aj. Dirigoval R.Vašata z Kladna a svým temperamentním výkonem přičinil se velmi podstatně o zdar celého díla. Úspěch operety byl dokonalý, autor bouřlivě aklamován a obdařen krásnou kyticí. Jsme přesvědčeni, že brzo se opereta „Cestička ku štěstí“ bude dávati též na jiných jevištích. Určitě toho zasluhuje. (Světlo č.13 z 29.června 1934)
Dramatický odbor Sokola Libušín sehrál 1.července na konci saisony u Burgrů frašku "„a Zátiší"“od R.Maříka. Děj této veselohry tkvěl pouze v milostných zápletkách záletných manželů. Uceleným hereckým výkonem vynikli bratři E.Čmolík, J.Holan aj.Havlíček. Bratr Skoupý svým zjevem a bratr Najman pěknou maskou přičinili se o zdar hry. V ženských rolích vynikly sestry M.Dvořáková, M.Hokůvová a Z.Čermáková. Režii měl bratr Skoupý. Přes pokročilou saisonu byla návštěva velmi slušná. (Světlo č.14 z 13.července 1934)
Dramatický odbor tělocvičné jednoty Sokol v Libušíně sehrál u Burgrů 11.listopadu 1934 divadelní představení „Továryš“ od francouzského dramatika Jaquese Devala. Hra líčí život ruských emigrantů v cizině, kteří stále stejně milují Rusko a doufají v jeho budoucnost. Informační proslov před představením měl prof.Dr.J.Kvapil. – Úlohy byly v rukou zkušených ochotníků a zvláště vynikla role pí.M.Volfové, v roli kněžny Urafěvové, podaná neobyčejně jemně, překvapující skvělým vypracováním do nejmenších podrobností a geniálním zachycením způsobu výslovnosti ruských emigrantů, jímž mluvila celý kus. Její výkon byl bezvadný. Stejně obdivuhodná byla sestra R.Vandrovcová v úloze bankéřky Arbesiatové, která dobře sehrála postavu dámy „z hořejších deseti tisíc“. Spolehlivě a jistě hrály sestra Krejzová (lady Karringenová) a sestra Zd.Čermáková (Hel. Arbesiatová). Z mužských úloh svým výkonem do popředí se postavil br.E.Čmolík (bankéř Arbesiat), br.Skoupý (kníže Uratěv), br.Fr.Neuman (Goročenko), br.Pavlíček (Dubiev) a br.V.Vandrovec (Jiří Arbesiat). Avšak i ostatní úlohy byly sehrány bez jediného rušivého momentu. O režii hry postaral se opět znamenitě br.prof.Mir.Volf, pilným, bedlivým a neselhávajícím vypracováním dějů, výjevů a dialogů. Úspěch divadla byl při vyprodaném sále dokonalý. Představení se opakuje ještě 18.t.m. (Světlo č.22 z 16.listopadu 1934)

LIDICE - Větší u Buštěhradu
Čtenářský spolek „Vlast“ v Lidicích (u Buštěhradu) pořádá v pondělí velikonoční dne 29.března 1880 v hostinských místnostech p.Karla Vacka ve prospěch Národního divadla divadelní představení: „Studená várka“, fraška ve 2 jednáních od A.Wolfa. Na to: „On hledá poklad!“, fraška v 1 jednání od A.Wolfa. Účinkovati budou sl. M.Čermákova a K.Čermákova a pp. Jos.Nejedlý, Václ. Stříbrný, Jos.Stříbrný, Jan Souček, Alois Vacek, Cyril Kalla, Václav Čermák a Jos.Gail. (Svobodný občan č.13 z 27.března 1880)

MALÍKOVICE (dříve i MALKOVICE)
Díkůvzdání z Malkovic.
Všem velectěným pánům a dámám v Řisutech, kteří hojnou svou návštěvou poctili divadelní přestavení, pořádané poprvé dne 6.ledna t.r. v Malkovicích, budiž srdečný dík projeven zároveň se žádostí, aby i nadále příznivými nám ostali.
V hluboké úctě
divadelní ochotníci.
(Svobodný občan č.2 z 11.ledna 1879)

Divadelní ochotníci
Malkovsko-Čanovští pořádají dne 16.t.m.v sále u pana Fr.Ševice v Malkovicích divadelní představení. Dávati se bude „Němý“ aneb „Zkouška lásky“. Veselohra v 1 jednání dle Kotzebuea přeložil J.Fr.Drož. „Zdali mne miluje?“ Veselohra v 1 jednání dle Venzingovy novely vzdělal Fr.J.Janke. „Nemilé návštěvy“. Fraška v 1 jednání od Josefa Žofky. Po divadle taneční zábava. Čistý výnos věnuje se dobročinnému účeli.
(Svobodný občan č.7 z 15.února 1879)
Omladina Malkovsko-Čanovská uspořádá divadelní představení v neděli dne 7.září u pana Františka Ševice v Malkovicích ve prospěch tamní chudé školní mládeže. Dávati se bude: „Pěkné nadělení!“ fraška ve 3 jednáních dle Nestroje od V.K.Častolovského. Pak: „Rosenberg.“ Dramatický žert v jednom dějství. Po divadle taneční zábava.
(Svobodný občan č.35 z 30.srpna 1879)
Ochotníci Malkovsko-Čanovští uspořádají v hostinci u p.J.Malce (dříve F.Ševíce) v Malkovicích dne 9.listopadu 1879 divadelní představení. Dávati se bude poprvé: „Oběť lásky“, činohra ve 3 dějstvích od Fr.J.Jankea, na to: „Půjčil svou ženu!“, veselohra ve 3 jednáních od E.V.Štolovského. Po představení taneční zábava. Čistý výnos bude věnován chudým dítkám školy Malkovské.
(Svobodný občan č.44 z 1.listopadu 1879)

Čtenářsko-ochotnický spolek čítá 49 členů. (Adresář okr.Slanského 1904)

MINICE u Kralup n.Vlt.
Kroužek divadelních ochotníků. (Adresář okr.Slanského 1904)

NOVÉ STRAŠECÍ
Div.ochotníci v Novém Strašecí dávají v pondělí dne 10.června t.r. k dobročinnému účeli v zahradě p.Kleinera: Paní kovářka ze železných hutí, frašku ve 4 jednáních od J.Schicha. V pádu nepříznivé povětrnosti bude se hráti příští neděli. (Svobodný občan č 23 z 8.června 1878)
Divadelní ochotníci v Novém Strašecí dávají v pondělí 16.září ve prospěch sboru dobrovolných hasičů v zahradě p.A.Kleinera: "Nepokradeš aneb Cizí zlato neblaží", obraz ze života ve 3 jednáních s předehrou a "Tolar s panenkou Marií", v 1 jednání od F.Kaisera, přeložila Eliška Pešková. (Svobodný občan č.37 ze 14.září 1878)
Čtenářský spolek v Novém Strašecí pořádá v neděli dne 29.února 1880 ředitelstvím pana Jos.Malce v místnostech spolkových ve prospěch dobročinný divadelní představení: „Z lásky k umění“, žert v jednom jednání od G.Z.Moserů. Na to: „Domácí drak“, fraška ve 3 jednáních od L.R.Stirskýho. (Svobodný občan č.9 z 28.února 1880)
Čtenářský spolek v Novém Strašecí uspořádá dne 29.března 1880 v místnostech spolkových divadelní představení „Vězeň“, veselohra v 1 jednání od A. z Kotzebua. Na to: „Bez kabátu“, žert v 1 jednání od A.Günthera. Na to: „Hluchý podomek“, fraška se zpěvy ve 2 jednáních od Em.Pohly. Účinkovati budou sleč. Alžběta Neumannova, Ter.Fibrova, Jos.Rohlíkova, Ant.Pátkova a pp. Fr.Pruša, Karel Wožech, Fr.Pošiřil, H.Kýhos, Al.Osvald, Ed.Vybulka, Jos.Týřl, Ant.Halada a Ant.Trohoř. (Svobodný občan č.13 z 27.března 1880)
Čtenářský spolek v Novém Strašecí pořádá dne 29.června 1880, v pádu nepříznivého počasí příští neděli, v zahradních místnostech u „košatého ořechu“ divadelní představení, jehož čistý výnos věnován bude dobrovolnému hasičskému sboru na zakoupení stříkačky. Dávati se bude: „Poslední desetník“, velká výpravná kouzelná hra v 5 odděleních, se zpěvy a tanci, průvody a skupeními od J.K.Tyla. Účinkovati budou: sl.Laubova, Preinhälterova, Rohlíkova, Krobova a pp. Hora, Brož, Trohoř, Házek a Vybulka. (Svobodný občan č.26 z 26.června 1880)

PÁLEČEK
Ochotnické divadlo žilo v Pálečku v období let 1920 - 1951. Zakladatelem ochotnického spolku byl místní Sbor dobrovolných hasičů, v té době jediná organizace ve vsi. V roce 1922, místo plánované modernizace hasičské stříkačky zakoupili za 4.000 Kč nové jeviště a postarali se o dovezení 101 vyřazených bytelných laviček z kina v Unhošti.
26.dubna 1936 byl v obci ustaven spolek Baráčníků. Dva spolky byly na Páleček moc. Jak už to bývá, oba spolky se dostali do sporu. Jednání mezi hasiči a baráčníky o sloučení všech podniků pod společným zábavným a vzdělávacím výborem ztroskotalo právě na divadle, které si sbor hasičů právem staršího spolku chtěl nechat ve své režii. Jeviště byl ale obci Baráčníků ochoten půjčovat za mírnou náhradu opotřebení rekvizit. S tímto rozhodnutím nebyla ovšem obec Baráčníků spokojena, poněvadž neměla dorostu, který by v její prospěch divadlo hrál. Dorostu ovšem neměl ani sbor hasičů, kde v ochotnickém spolku účinkovali samí ochotníci starší, z nichž někteří měli za sebou 20 let divadelní činnosti. A tak po nezdaru jednání - ač sousedé obce Baráčníků jsou současně bratry hasičů - došlo k bojkotu všech hasičských podniků s takovým úspěchem, že sbor musil na čas svou osvětovou činnost zastavit.
Teprve když vzdor ochladl, podařilo se místní osvětové komisi spřáhnouti oba spolky k spolupráci.
Za 31 let existence ochotnického divadla v Pálečku bylo nastudováno 42 divadelních her různého žánru (viz. příloha).
Pamětníci si nejvíce vzpomínají na "kusy", které se zvlášť povedly, nebo naopak, kdy šla opona dolů. V jednom případě se podařilo uvést "dvojprogram" nastudovaný dvěma různými soubory. Jedenkrát se dokonce představení konalo v přírodě.
Představení režírovali nejčastěji řídící učitel Šulc, František Bernášek, Miroslav Verner a Václav Chládek, jednou také ing.Alois Lindner z Prahy, který byl úředníkem na ministerstvu dopravy. Sám doprovázel účinkující na harmoniku.
(podle Václava Vernera - Remake pamětních zápisků obce Páleček – více viz. Archiv L.D. - Páleček)

PCHERY
Dne 26.prosince 1877 byli jsme překvapeni v občanské besedě divadelním představením. Naši pp.ochotníci zvolili tentokráte truchlohru "Loupežníci" od Schillera, kterou provedli velmi správně. Zvláště se líbila Amalie (sl.M.Důrasová) a Franc Moor (p.Ant.Důras), však všichni ostatní účinkující přičinili se ku zdárnému provedení celku a velmi četné obecenstvo odměňovalo výkony jejich hojným potleskem. (Svobodný občan č.1. z 5.ledna 1878)

Občanská beseda ve Pcherách uspořádá dne 14.dubna (Velikonoce) divadelní představení v hostinci pana Václava Martinovského v Humnech k dobročinnému účeli a na všestrannou žádost po druhé: „Katovo poslední dílo.“ Smutnohra ve třech dějstvích, dílem dle Klicperovy povídky „Točník“ sepsal Jos.Mikuláš Boleslavský. – Po představení taneční zábava. (Svobodný občan č.14 z 5.dubna 1879)

Občanská beseda ve Pcherách uspořádá dne 8.února 1880 divadelní představení k dobročinnému účeli: „Zlý duch Lumpáci vagabundus, aneb Ludrácký trojlístek“, kouzelná fraška ve 3 jednáních od Nestroye. Pro divadlo ochotnické upravil A.K. (Svobodný občan č.5. z 31.ledna 1880)

PŘERUBENICE
Jmenuje se odtud ochotnický režisér Karel Gregor (*7.6.1900 - 13.8.1976) a maskér – holič Josef Růžička. Zdejší ochotníci spolupracovali spolu s ochotníka ze Bdína a Kalivod. (viz.Kalivody)

RYNHOLEC
Čtenářský a ochotnický spolek. (Adresář okr.Slanského 1904)

ŘEVNIČOV (dříve také ŘENČOV)
Divadelní ochotnická jednota „Kolár“. (Adresář okr.Slanského 1904)

ŘISUTY
Omladina řisutská uspořádá dne 3.března 1878 v hostinci pana Fr.Pelce v Řisutech ve prospěch tamnější chudé školní mládeže merendu. Program: Já mám příjem. Veselohra v 1 jednání. Na to: Vychovatel v čepci. Veselohra v 1 jednání od E.A.Gornera, přeložil Frant. Mirovský. Ku konci Ženich z města aneb Klarinetista na útěku. Fraška o 2 jednáních sepsal V.Hausman. Účinkovati budou sleč. A.Kurkova, Al.Lukášova, Em.Dvořákova a pp.F.Selner, J.Kurka, R.Jakeš, E.Zlonický, A.Hort, J.Vacek, K.Zahradník, Al.Dvořák, F.Kurka a E.Selner. Po divadelním představení odbývá se taneční zábava. (Svobodný občan č.8 z 23.února 1878)
Omladina v Řisutech odbývá dne 22.dubna 1878 v místnostech p.Fr.Pelce merendu s tímto programem: Manžel bez ženy, fraška ve 3 jednáních dle G.Görnera. Na to: Proč ty ne Augustýne?, fraška v 1 jednání. Ku konci: Dům na silnici, fraška v 1 jednání od V.Krameriusa. Účinkovati budou - viz výše. (Svobodný občan č.15 ze 13.dubna 1878)

Omladina v Řisutech pořádá dne 9.února t.r. v hostinci pana Františka Pelce divadelní představení: Posvícení v Malčicích,“ aneb „Pane doktore, vy se mýlíte.“ Obraz z českého venkova ve dvou jednáních od A.Táborského. Pak „Hrabě v šatlavě.“ Komická scéna se zpěvem od A.Wolfa. Po představení odbývá se taneční zábava. Čistý výnos věnuje se školní mládeži řisutské.
(Svobodný občan číslo 6 z 8.února 1879)

Omladina řisutská uspořádá dne 14.dubna v hostinci u p.Františka Pelce v Řisutech ve prospěch školní mládeže divadelní představení. Dávati se bude: „Pan strejček“. Veselohra ve třech jednáních. Dále: „Roztržití“. Fraška v jednom jednání a ku konci: „Blázinec v prvním poschodí“. Veselohra v jednom jednání. PO divadle taneční zábava.
(Svobodný občan č.14 z 5.dubna 1879)

Z Řisut. O prostřední svátek vánoční provozovali naši ochotníci představení divadelní v hostinci p.Fr.Pelce. Nechci kritizovati jednotlivé ochotníky, ale budiž mi přece jen dopřáno aspoň něco málo o celku se zmíniti. K provozování připraveny byly veselohry „Dědkův kalmuk“ a „Směnka za hubičku“; jsouť to kusy k provedení velmi snadné a hodí se úplně pro venkovská divadla. Poněvadž již skorem šest roků zdejší ochotníci zde vystupují, dalo vy se očekávati, že oba tyto kusy byly od nich dobře sehrány, ale toho bohužel jsme museli naposledy postrádati. Vždycky jindy se hrálo mnohem lépe jak tentokrát až na výminky několika málo pánů a skorem všech dám. Ptáme-li se po příčině té, tož se dozvíme, že to není vina všech ochotníků, tím méně dám. Vinu toho nesou jen někteří. Neboť se pletou a skoro i derou do hlavních úloh a do poroučení, režisérství to nazvati nelze, lidé takoví, kteří úplně nerozumí ani svému poctivému řemeslu, neřkuli pak divadelními představení a řízení. Lze se nadíti, že příště bude opět vše v jiném pořádku a náladě, a že ti, kteří jsou dobré věci na škodu, jedenkráte přece chyby své seznají a místa tato jiným v těch věcech více obeznalým členům postoupí. Tito však snad pak budou více dbáti blaha spolku a nebudou podporovati různice v obci. (Je tu důležitá informace o počátku divadla v Řisutech.) (Svobodný občan č.1 z 3.1.1880)

Z Řisut. (zasláno) V 1.čísle Svobodného občana kritizuje neznámý pán provedení divadelního představení dne 26.prosince 1879 v hostinci p.Fr.Pelce v Řisutech. Jsme toho daleci, abychom snad opraviti si nedali chyby při představení učiněné. Doufáme však, že nemusí onen pan dopisovatel dotýkati se zhola osobních záležitostí, tím méně uváděti věci, které vskutku jsou nepravé. Ptáme se, jaké již různice vyvolaly merendy v obci? Jestli snad se nelíbí těm, jež známe – dozajista líbí se pořádnějším a srovnančlivějším lidem v obci a okolí než snad z nich pan dopisovatel pochází. Ku konci bychom pana dopisovatele žádali o jeho ctěné jméno, za něž se snad též stydět nebude, když se nestydí též do světa psáti. Pakli je neudá, jest podlý lhář. Ochotníci v Řisutech. (Svobodný občan č.2 z 10.ledna 1880)

Spolek divadelních ochotníků v Řisutech pořádá dne 8.února 1880 v místnostech spolkových u p.Fr.Pelce divadelní představení „Divotvorný klobouk“. Fraška ve 3 jednáních od V.K.Klicpery. Před tím: Proslov. Přednese Em.Zlonický. Čistý výnos věnován na zakoupení učebných pomůcek školy řisutské. Po divadle volná zábava.
Spolek divadelních ochotníků v Řisutech pořádá dnes v sobotu (31.ledna) v místnostech hostince p.Fr.Pelce ples. V pondělí dne 2.února odbývá se tamtéž mimořádná schůze. Na programu je přednáška p.V.Hampeise: „Má-li rolník účty vésti“. Dále „Spolek přátel ku podporování české literatury v Slaném a jeho účel“ a konečně „Jakými prostředky dala by se zříditi obecní knihovna“. Hosté jsou vítáni. (obojí Svobodný občan č.5. z 31.ledna 1880)
Ze spolku divadelních ochotníků v Řisutech. Dne 8.února t.r. pořádal čilý spolek ten první divadelní představení. Dával se „Divotvorný klobouk“ od Klicpery. Představení dopadlo velmi skvěle, souhra byla dobrá, z účinkujících líbili se nejlépe páni Hortové co studující. Též dobrovolný hudební sbor počínal si velmi statně. Návštěva byla velmi četná, důkaz toho, jaké oblibě se těší dosud malý spolek ten. Spolek založil si též, hlavně přičiněním p.H. knihovnu, která již přes 50 svazků čítá majíc cenu více než 90 zl. Knihy darovali pánové Martin Dvořák (v ceně 30 zl.), František Panc, Jan Jíbl učitel a V.Hampejs. Spolek přistoupil co člen 12 zl. Ku spolku přátel ku podporování české literatury v Slaném, kteroužto částku zdejších k témuž účelu spolku v Řisutech darovali. Dne 29.t.m. pořádá spolek první domácí zábavu s hojným programem, při níž též několik cizích osvědčených sil účinkovati bude. (Svobodný občan č.8.z 21.února 1880)
Spolek divadelních ochotníků v Řisutech pořádá v neděli dne 29.února 1880 v místnostech spolkových v hostinci pana Frant.Pelce první domácí zábavu. Pestrý a vábný program sestává z 12 čísel, z kterých vyjímáme: „Za živa mrtví manželé“, fraška v 1.jednání od E.F. a „Izák na vojně“, komický výstup. Po ukončení programu volná zábava. (Svobodný občan č.9 z 28.února 1880)
Spolek divadelních ochotníků v Řisutech pořádá dne 28.března 1880 v místnostech spolkových na mnohostrannou žádost po druhé divadelní představení: „Chudý písničkář“, obraz ze života ve 4 jednáních. Účinkovati budou sl.A.Kurkova, A.Zelenkova, Al.Lukášova, Jul.Podpěrova a pp. Al.Dvořák, M.Zlonický, Ant.Hort, Frant.Hort, Fr.Thon, Jan Vacek, Ant.Žvachta, Fr.Ledvinka, Finčík, K.Zahradník, Ant.Lukáš a Václav Panc. – Po divadle taneční zábava. (Svobodný občan č.12 z 20.března 1880)
Ve prospěch národního divadla pořádá spolek divadelních ochotníků v Řisutech dne 8.září 1880 v místnostech spolkových divadelní představení. Dávati se bude poprvé: „Izák Lövy aneb Vděčné srdce židovské“, obraz ze života ve 3 jednáních, volně vzdělal J.H. Účinkovati budou sl.Al.Lukášova, A.Kůrkova, A.Zelenkova a pp.Fr.Ledvinka, Jan Vacek, Al.Dvořák, F.Kůrka, A.Hort, K.Zahradník, E.Sellner, A.Pešula, Fr.Zahradník, Fr.Thon, V.Panc, Ant.Lukáš, Ant.Beránek a Ant.Žvachta. – Po představení taneční zábava. (Svobodný občan č.32 ze 7.srpna 1880)

Spolek divadelních ochotníků čítá 58 členů. (Adresář okr.Slanského 1904)

SLANÝ
1820 – „Dne 24.září 1820 a to na vícekráte k radosti Čechů a k šíření literatury české hráli divadelně a řečně přednášeli neb deklamovali v českém jazyce v Slaném studenti slánští řízením horlivého Čecha Františka Karla Miltnera, rodáka zdejšího, umění právnímu oddaného.“ (Pamětní kniha slánského děkanství, děkan Matěj Šimák)
Roku 1848 byly oslavě císařských narozenin věnovány dva dny a úmyslně byla zvolena sobota a neděle. Ústupek novému duchu byl v tom, že upuštěno od škrobené hudební akademie, a 24.dubna hráli slánští ochotníci – tedy korporace úřady dříve ne příliš milovaná – česky : „Paličovu dceru“ a německy „Die Schule der Verliebten“.. Druhý den měla býti veřejná slavnost. Účast na oslavě byla však velmi malá, ač stanoveno vstupné „lidové“ 30 krejcarů (v jiných letech 1 zl.20). Smečenské panstvo objednalo jedinou vstupenku a tak byl čistý výtěžek 42 zl., který se věnoval dětské opatrovně v Slaném. (Prof.Fr.Šváb, Panství smečenské, Slanský obzor XXXIII z roku 1925 str.29)
Koncem roku 1877 a počátkem roku následujícího vystupovala ve Slaném velmi úspěšně hostující divadelní společnost p.Pokorného. – (viz. Svobodný občan č.1 z 5.ledna 1878.) - PS.hrálo se v občanské besedě a v divadle "u černého orla"

1878
Umělecká beseda v Praze oslaví dne 3.února t.r. 70leté narozeniny J.K.Tyla tím, že uspořádá ve svých místnostech Tylův večer. Za příkladem Umělecké besedy oslaví i veškerá ochotnická divadla na českém venkově památku Tylovu. U nás v Slaném nám ochotnické divadlo rozbourali a uložili je k věčnému odpočinku kamsi na půdu. Než ti naši "bývalí" ochotníci ještě nevymřeli, snad bychom také uspořádati mohli Tylův večer? (Svobodný občan č.3 z 19.ledna 1878)
Divadlo p.Pokorného. Pan ředitel Pokorný uchystal slanskému i okolnímu obecenstvu ve středu dne 17.ledna 1878 zvláštní a vítanou pochoutku. Pozval totiž k pohostinské hře p.Jindř.Mošnu, prvního komika král. zemsk. divadla v Praze. Ačkoliv v Slaném nikdo ani neměl tušení, že osvědčený umělec k nám zavítá, ačkoliv teprvé ve středu ráno radostná zvěst o tom po městě se roznesla, když roznášeny byly divadelní lístky, bylo přece divadlo v pravém slova smyslu přeplněno. Ba i dveře se musely vysaditi a valná část obecenstva spokojila se i tím, když mohla vměstnanti se u vchodu na chodbě. Dávány: Robert Ďábel - komický operetní žert - Nápady. - Doktor Žvanil a Třicátý listopad. Netřeba tuto arciť podotýkati, že p.Mošna nejen nemálo rozjařil všechny přítomné, nýbrž i k pravému obdivu roznítil. Nekonečný a bouřlivý potlesk zazněl po každém výstupu a obecenstvo po skončeném představení nerado opouštělo divadelní místnost. Jen ta zpráva je potěšila, že p.Mošna zase co nevidět do Slaného zavítá. - Po divadle odebral se p.Mošna do občanské besedy, kde vítaný a milý host v rozkošné zábavě až do svého odjezdu potrval. (Svobodný občan č.3.z 19.ledna 1878)
Z divadla "u černého orla". Minulou neděli oslavila div.společnost p.Pokorného důstojně památku 70letých narozenin našeho Tyla zcela přesným a nadšeným provedením nejlepšího Tylova kusu "Paličova dcera". Kus tento vyňat jest přímo ze života českého a proto také přijat byl s vroucností nevšední. Každý téměř výstup doprovázel hlučný potlesk a pochvala. Před Paličovou dcerou uspořádán úchvatný alegorický obraz z vynikajících osob divadelních prací zvěčnělého básníka. Apothesa sestavena byla z kusů: Slepý mládenec, Strakonický dudák, Jiříkovo vidění, Poslední desetník, Paní Marjánka, Matka pluku atd.
V pondělí dávána veselohra Mazlíček a Popelka, která se ještě tak,tak líbila, avšak již obsahem a dějem svým příliš nevábila.
Ve čtvrtek zavítal k nám z Prahy opět známý nám a vítaný host pan Jindřich Mošna. Dávána fraška Krejčí lékařem, aneb Novodomní don Juan s úspěchem ovšem dokonalým, ačkoliv tu dlužno vytknouti, že přemnohé "vtipy" v tomto kuse jsou až příliš "štíplavé" a ať díme, až příliš "zřetelné" zrovna "don juanské"". (Svobodný občan číslo 6 z 9.února 1878)
Divadlo p.Pokorného...Poslední Mohykán, který vyšel z pera druhdy velmi činného, plodného spisovatele dra.J.Junghanse, byl zcela korektně proveden. Kus tento vyniká hlavně tím, že líčí se v něm ostrými rysy život našich besed z prvních jich dob, jakož i že se v něm věrně kreslí zpátečnictví a šosáctví maloměstské. Osoby, které v tomto kuse se vystupují, jsou vzaty přímo ze života a proto také nemálo poutají....
Setkali jsme se tu s nově angažovaným členem p.E.Vojanem, kterého vítáme upřímně. Již první jeho vystoupení ve veselohře Zlatohlávek, svědčilo nejen o schopnostech, nýbrž i o pilnosti a svědomitosti jeho. (Svobodný občan číslo 8 z 23.února 1878)
Divadlo p. Frant.Pokorného. Divadelní společnost p.Pok. se již rozloučí s naším městem, kde od počátku prosince minulého roku trvala a uměnímilovné občanstvo vybranými a téměř vesměs zdařile provedenými div.představeními nemálo pobavila. Odebéře se do sesterského našeho města do Loun, kde zajisté neméně vřele jako u nás uvítáno bude. Tento týden v pátek před svým ještě odjezdem připravila nám táže společnost velmi utěšený večer. Pozvala prvního a výtečného charakterního komika královského zemského divadla v Praze pana Josefa Frankovského. Dávány: Sklenice čaje, Chudý opisovač a Damoklův meč. Pan Frankovský byl hned při svém vystoupení vřele a bouřlivě uvítán a obecenstvo sledovalo dále jeho znamenité výkony se stále rostoucím obdivem a patrnou zálibou. Své mistrovství v charakterní komice dokázal však nejmocněji ve frašce Damoklův meč. Nechceme dále rozepisovati se. Museli bychom jen opakovati, co již po celých Čechách jest známo, že Frankovský jest pravým umělcem a skutečnou ozdobou českého umění. Dnes dává se Doňa Diana od Staňkovského a v neděli Slavnosť založení. (Svobodný občan číslo 9 z 2.března 1878)
Divadelní společnosť slečny Ter.Knížkovy, která nyní na Kladně mešká, zavítá v měsíci červnu do Slaného, kde na "střelnici" postaví arénu a pořádati bude divadelní představení. Za nepříznivého počasí bude hráti v sále. Mimo to provede každou neděli a každý čtvrtek divadelní představení v aréně ve Šternberku. (Svobodný občan č.19 z 11.května 1878)
Divadlo. Divadelní společnost sl.T.Knížkovy zavítala již tyto dny do Slaného, kde v sále na "střelnici" pořádala představení: Torpédo aneb Nejnovější vynález jak vyhazovat lodě a lidi do povětří. Velká fraška se zpěvy ve 3 jednáních a 5 obrazech. Pro české divadlo zpracoval A.Pulda. Psali jsme již, že divadelní společnost slečny T.Knížkovy sestává z členů dovedných a proto také můžeme konstatovati, že představení provedeno zcela slušně a k největšímu uspokojení. Přejeme této solidní divadelní společosti v Slaném hojného zdaru a více návštěvy. Dnes dne 1.června Diblík - obraz venkovského života v 5 jednáních od K.Birch.Pfeiffrové přeložil J.V.Frič. (Svobodný občan č.22 z 1.června 1878)

1879
Divadelní společnost Braunova, o které jsme psali, započne již zítra (v neděli 30.března) v sále „u černého orla“ v Slaném řadu svých divadelních představení. Dávati se bude „Griselda, vzor všech žen“ od Halma, přeložil J.J.Kolár.
(Svobodný občan č.13 z 29.března 1879)

Z divadla. Každá divadelní společnost, která do Slaného zavítá, musí si s namáháním nemalým vydobývati přízeň obecenstva. Komedianti a všelijaké cirkusy mají tu ovšem snadnější práci. Div.společnost p.Brauna, která do Slaného předešlý týden přibyla, jakkoliv dosti slušně hraje a ty nejlepší snahy jeví, nemůže se přece nějak zmoci na plnější dům. Hraje téměř před prázdnými lavicemi. Nu, doufejme, že snad v nejbližších dnech bude jinak. Dnes (v sobotu 5.dubna 1879) dává se ve prospěch Franty Vratislava: „Před soudem Nejvyššího“ aneb „Vrah a tulák“. Činohra ve 3 jednáních z anglického pro české divadlo upravila El.Peškova. (Svobodný občan č.14 z 5.dubna 1879)

Z divadla. Nepodali jsme ještě úplnějšího referátu o hrách, které provedla již u nás divadelní společnost p.Brauna. Nechtěli jsme se překvapiti úsudkem. Dnes však můžeme již konstatovati, že divadelní společnost tato v ničem nezadá všem solidním a také dovedným a vybraným společnostem, které posud v Slaném trvaly. Společnost páně Braunova sestává ze členů, kteří svědomitě hledí provésti svěřené jim úlohy. Proto také setkáváme se tuto vždy se zdařilou a bezúhonnou souhrou, která jest hlavní podmínkou každého slušného představení. Ve středu dávána „Žertva na Balkáně“, která nás úplně uspokojila. Úlohy byly provedeny až do těch nejjemnějších odstínů a následkem dovedné souhry bylo celé představení jakoby pěkný, ušlechtilý obrázek. Obecenstvo, kterého pohříchu nesešlo se ještě s dostatek, neskrblilo ovšem pochvalou, které také všichni účinkující vším právem zasloužili. Dnes (sobota 19.dubna 1879) dává se ve prospěch přičinlivého a dovedného herce p.J.O.Hlavy rozkošný obraz ze života se zpěvy od J.K.Zbraslavského „Karbaník, čili Botomazač a harfenista“. Nadějem se, že bude dnes dům přeplněn nejen kvůli na poli hereckém zasloužilému beneficiantovi nýbrž i kvůli vábnému kusu samému. (Svobodný občan číslo 16 z 19.dubna 1879)
Z divadla. Dnes (26.dubna 1879) dává se ve prospěch přičinlivé a dovedné herečky pí. Eveliny Hlavové: „Don Cesar de Bazano, aneb Král, hrabě a pěvkyně“. Veselohra v 5 odděleních od Fr.Tatranského. (Svobodný občan č.17 z 26.dubna 1879)
Divadelní společnost p.Ludvíka započne již ve středu dne 6.srpna 1879 v zahradní místnosti hostince „Templu“ pořádati divadelní představení. Pan Ludvík jest slanskému obecenstvu co dovedný komik již dávno znám. (Svobodný občan č.31 z 2.srpna 1879)
Bude ve Slaném přece ochotnické divadlo? Jak doslýcháme, sestavuje se v Slaném komitét as pěti členů, aby v příčině podporování dramatické literatury se staly pokusy o zbudování ochotnického divadla. Komitét zamýšlí se obrátit na širší obecenstvo se žádostí za podporu v tomto skutečně chvalném a mnohoslibném podniku. (Svobodný občan č.36 z 6.září 1879)
Bude-li v Slaném ochotnické divadlo? Poslední svou zprávu, že se v Slaném sestoupilo komité k zaražení spolku pro vystavení budovy divadelní v Slaném doplňujeme tím, že komité to utvořilo se v občanské besedě a že sestává z následujících pánů: Viléma Mrzílka, dra.Josefa Junghanse, dra. Karla Horlivého, Viléma Michla, Antonína Šilhana, Dominika Šťastného, dra.Františka Formánka, Alberta Mayssla a Samuele Kohna. Dne 11.září usneslo se komité to po delším rokování, aby se shledalo, že způsob tento, aby se spolek na právní půdě pohybovati mohl a výsledku kýženého se neminul, jest nejprospěšnějším. Pan Dr.Josef Junghans vzal na se úlohu vypracovati dotyčné stanovy. Budou-li stanovy tyto komitétem přijaty, přikročí se hned k upisování, načež žádost za povolení tohoto spolku u příslušných míst podána bude. Ježto budova divadelní jest pro naše město též věcí velmi důležitou a nutnou, jelikož pěstování dramatického umění, jemuž se nyní důstojného a vůbec schopného chrámu nedostává, jest školou života, tož doufáme, že se podniku tomu, pokud bude věren své zásadě, dostane od občanstva jak domácího tak okolního náležité podpory a vřelého účastenství. (Svobodný občan č. 37 z 13.září 1879)

1897
Ochotnické divadlo ve Slaném.
V neděli dne 18.dubna 1897 sehráli naši ochotníci "Strakonického dudáka" od J.K.Tyla. Naše čilé síly osvědčily se i tentokráte. Úlohy byly správně rozděleny a souhra dopadla dle očekávání. Dámy i páni snažili se i v maličkostech o provedení úloh. Pravý triumf slavil opět p.Ant.Kahler v úloze Kalafuny, jehož dobře doplňoval p.E.Ptáček (Švanda). Z dam měla větší úlohu pí.Manšingrová (Rosava), jež s uznání hodnou pílí a svědomitostí svou úlohu jako vždy jindy provedla. Dorotku velmi dobře pojala sl.Dandova. Překvapila nás. Slečna ukazuje talent, který při dobrém pěstění vykoná našim ochotníkům znamenité služby. Její odvaha a správné vystižení úlohy jsou opravdu pochvaly hodny. Kordulu pečlivě představila pí.Fialová, Vocilku dobrým typem p.Scherf. Šumnými zjevy byly slečny Durasova (Zulika) a Piskáčkova (Lesana). Úprava a výprava kusu zasluhuje zvláštního ocenění. Ze všeho zračila se píle a svědomitost režisera p.K.Manšingra. Dne 19. a 25.dubna se Strakonický dudák opakoval. (Svobodný občan – Světlo, duben 1897)

1899
Divadlo. Dne 2.ledna 1899 proniklo Hauptmannovo drama horečných vidin „Hanička“ na naše jeviště… Vzácný výkon umělecký podala paní Stocká v úloze Haničky, která vyžaduje představitelku cítící, myslící, tvořivou, umělkyni celou. A takovou paní Stocká v plném slova smyslu je. Škoda, že zpěv andělů profanoval celé přestavení. (Světlo č.1 z 6.ledna 1899)

1934
Slanská scéna sehraje 10.listopadu v divadle Občanské záložny zajímavou moderní veselohru „Čistá rasa“ ve prospěch válečných poškozenců. Hra je z repertoáru Národního a Stavovského divadla. (Svobodný občan č.20 z 26.října 1934)

Příloha: Přikládám Historii slánského ochotnického divadla zpracovanou panem Jaroslavem Šrajerem k 100.výročí otevření slánského divadla. Bohužel, ani on, ani jeho předchůdci viz. Vaše Dosud soustředěné údaje… nejsou ve svých údajích úplně přesní.
Vedle souborů Slánská scéna, Dividýlko, Dětská scéna (materiály o ní Vám měl dodat její vedoucí, pan František Polata), existovala ve Slaném ještě dlouholetá loutková scéna a v roce 1995 vznikl nový dětský divadelní soubor „VRTULE“ při 3.ZŠ Slaný, který aktivně pracuje a pod vedením režiséra Jiřího Rezka zatím nastudoval a provedl hry Malý princ, Pinocchio a Pohádky pro nehodné děti. V současné době se vedle dětské VRTULE tvoří pod vedením pana Rezka i dospělácké divadlo při 3.ZŠ Slaný.

SMEČNO
Vím že mělo stálou ochotnickou scénu v krásném přírodním divadle „Na Lištici“, které doposud, byť ve velmi ubohém stavu existuje. Kroniku smečenského divadelního spolku, která existuje, se mi ale zatím nepodařilo získat. Je v pozůstalosti po panu Vorlíčkovi u jeho synů.

SRBEČ
Ke květnu 1960 se uvádí divadelní kroužek Osvětové besedy ze Srbče se hrou K.Čapka „Matka“. (viz.Kalivody)

ŠLAPÁNICE
Roku 1897 byl zde založen sbor dobrovolných hasičů, jehož divadelní odbor pořádal řadu divadelních přestavení. (Fr.Komárek, Paměti panství a farní osady Budenické Praha 1911 str.147)

TELCE
Divadlo z ochoty v Telcích. Dne 18.ledna 1880 dává se na ochotnickém divadle v Telcích v hostinci p.Fr.Sochora: „Fotografická dílna“, fraška se zpěvy v 1 jednání od A.Wolfa. Na to: „Dědkův kalmuk“, fraška ve 2 jednáních. Čistý výnos určen pro školní knihovnu. Po divadle taneční zábava. (Svobodný občan č.2 z 10.ledna 1880)
Divadlo z ochoty v Telcích. Dne 6.června 1880 dává se v hostinci p.Fr.Sochora v Telcích: „Izák Lövy“, obraz ze života se zpěvy ve 3.jednáních. (Svobodný občan č.22 z 29.května 1880)
Na divadle z ochoty v Telcích dává se dne 8.září 1880 v hostinci p.Sochora: „Strašidlo v ševcovské dílně“, fraška se zpěvy v 1.jednání. Na to „Rozpustilí kluci ve škole“, burleska v 1.jednání. Ku konci: „Rekrutýrka v Kocourkově“, fraška v 1.jednání. Čistý výnos určen k dobročinnému účeli. Po divadle taneční zábava. (Svobodný občan č.36 ze 4.září 1880)

TŘTICE
Ochotnicko-čtenářská jednota „Třebízský“. (Adresář okr.Slanského 1904)

TUCHOMĚŘICE
V Tuchoměřicích dávala se dne 26.prosince t.r. na ochotnickém divadle romantická činohra od Františka Slavomíra Štěpánka: „Slavikvas a Juliana“ na zakoupení vyučovacích pomůcek školních.
(Svobodný občan č.52 z 27.prosince 1879)

TUŘANY
Omladina tuřanská uspořádá ve prospěch tuřanské chudé školní mládeže dne 2.února 1878 v místnostech hostince p.Fr.Zlonického v Tuřanech merendu. Program "Čech a Němec" veselohra ve 3.jednáních dle J.N.Štěpánka upravil V.Z. Na to: "Pan Franc, čili Sedlák šelma velká", komický výjev se zpěvy v 1.jednání od A.Volfa. Účinkovati budou slečna Kurkova, Mar.Dvořákova, Em.Dvořákova a A.Lukášova a pp. Ed.Sellner, Al.Dvořák, Ant.Hort, Em.Zlonický, Jos.Zlonický, Jan Vacek, Fr.Sellner a K.Zahradník. (Svobodný občan č.4. z 26.ledna 1878)

VELTRUSY
Pěvecko-dramatický spolek „Havran“. (Adresář okr.Slanského 1904)

VELVARY
Na ochotnickém divadle „Řemeslnické besedy“ ve Velvarech dává se v neděli dne 30.března t.r. ve prospěch zřízení opatrovny malých chudých dítek místních v besedních místnostech v sále p.Jindřicha Čermáka: „Politika v lese“. Veselohra v jednom jednání od Putlize, přeložil J.St. Před tím „Při piketu“. Veselohra v jednom jednání dle francouzského. Lístky za dne lze dostati u p. Josefa Speila a večer u kasy.
(Svobodný občan č.13 z 29.března 1879)
Na ochotnickém divadle „Občanské besedy“ ve Velvarech dávati se bude dne 14.dubna 1879 ve prospěch chudých v besedních místnostech v hostinci p.K.Bubeníčka: „Spanilá mlynářka“ Veselohra v jednom jednání od Melesville-a. Předtím „Nalezenec.“ Veselohra ve 2.jednáních od J.K.Tyla.
(Svobodný občan č.14 z 5.dubna 1879)
Divadlo. Na ochotnickém divadle „Občanské besedy“ ve Velvarech dává se v neděli dne 30.listopadu t.r. v besedních místnostech v hostinci p.K.Bubeníčka: „Manžel bez ženy“, fraška ve třech jednáních dle G.A.Gomera od J.St.
(Svobodný občan č.48 z 29.listopadu 1879)
Z Velvar. Ochotníci zdejší (odbor divadelní obč.besedy) po dlouhé přestávce opět nás překvapili a sice sehráli tentokráte starou novinku „Manžel bez ženy“, kterýžto kus od nedávno zde meškající společnosti p.Ludvíka byl dáván – a tudíž nevábil. Velmi dobře provedli úlohy své dámy, tj. Klára a Karolinka, což svědčí o pilné studii a pevné vůli. Méně však se tentokráte osvědčili páni, čehož však velkou vinu nese pochybené obsazení úloh. Na svém místě byl „Čermák“, méně „Záruba“ a docela v nepravých rukou nacházela se úloha „Ladislava Šestáka“. Odporučuje se tudíž ředitelstvu, aby úlohy lépe obsazovalo, a pánům, aby své úlohy svědomitěji studovali. Konečně by bylo žádoucno, aby obecenstvo četněji navštěvovalo divadlo a je podporovalo, ano se takřka provždy hraje k účelům dobročinným, a tudíž též povinností občanstva, aby účel taký podporovalo. – B.
(Svobodný občan č.49 ze 6.prosince 1879)
Z Velvar. (Silvestr Řemeslnické besedy) Po dlouhé době podařilo se zábavnímu výboru Řemeslnické besedy utěšenou zábavu uspořádati 31.prosince m.r. Četná návštěva dovršila tuto zábavu silvestrovskou. Program sliboval býti dosti rozmanitým. Poslední večer starého roku zahájen jednoaktovou veselohrou „Husička z Podháje“. Souhra byla dobrá, zvláště provedeny byly úlohy Julie (sl.J.) a Čížka (p. B.s.), což svědčí o svědomité píli jednotlivých dám i pánů. Další část programu vzbudila rovněž uspokojení, z níž mimo deklamace předně jmenovati sluší komické výstupy „Hasič“ a „Zabavený student“. Nenucená zábava trvala až do vyčerpání programu, což dlužno též připočísti řádné přípravě ze strany obětavého hostinského p.Václ. Táborského, který se všemožně přičinil, aby své hosty znamenitým pivem a chutnými pokrmy obsloužil. –gh. – (Svobodný občan č.2 z 10.ledna 1880)
Slavnostní představení ve prospěch „Národního divadla“. Na ochotnickém divadle občanské besedy ve Velvarech pořádá se v pondělí dne 29.března 1880 v besedních místnostech p.K.Bubeníčka ochotným řízením p.H.Viceny slavnostní představení ve prospěch „Národního divadla“. Dávati se bude „Strakonický dudák, čili Noční hody divých žen“, národní báchorka se zpěvy, tancem a skupeními ve 3 jednáních od J.K.Tyla. Hudba od J.Ballandy, písně od J.Nesvatby. (Svobodný občan č.13 z 27.března 1880)
Omladina velvarská pořádá dne 22.srpna 1880 ve prospěch jubilejního fondu spolku akademického v Praze divadelní představení. Dávati se bude „Petr jako Pavel, aneb Opatrnosti nikdy nezbývá“, fraška se zpěvy ve 3 jednáních dle G.Mosera a E.Jacobsona pro české jeviště volně zpracováno od K.Tůmy. Po divadle volná zábava. (Svobodný občan č. 34 z 21.srpna 1880) Představení opakováno s laskavým řízením p.Viceny ještě 29.srpna. (Svobodný občan č.35 z 28.srpna 1880)
Spolek divadelních ochotníků „Tyl“. (Adresář okr.Slanského 1904)
Poznámka: Přikládám kopii Vzpomínek velvarské ochotnice Jaroslavy Elisové, otištěné ve Zpravodaji z Velvarska – Říjen 1997, str.10-12, k 110.výročí ochotnického divadla ve Velvarech, kde jsou některá konkrétní data o činnosti velvarských ochotníků.

VINAŘICE
Čtenářsko-ochotnická jednota „Tyl“ čítá 31 členů. (Adresář okr.Slanského 1904)

VRANÝ

Ve Vraném uspořádají ochotníci tamní za spoluúčinkování pražských akademiků umění výtvarného o velikonoční pondělek, tj.14.dubna t.r. „akademický večer.“ Mezi čísly jinými programu zajímavého podotknouti sluší, že přednešeny budou některé árie u „Prodané nevěsty“, opery to našeho velenadaného mistra B.Smetany. Též koncertní kreslení zajisté nevšední bude novinkou. Jelikož program zábavy řečené obsahuje velmi zajímavá čísla, jest se nadíti, že hojného a vřelého účastenství dojde.
(Svobodný občan č.14. z 5.dubna 1879)

Do Vraného. Súčastnivše se večera, pořádaného členy ochotnického divadla ve Vraném, doznali jsme tolik vřelé srdečnosti a nelíčeného přátelství, zejména ze strany ctěných rodin p.Mdra.J.Věšína, starosty ochotn. Divadla p.Paura a hostinského p.Ant.Šrámka, že zajisté každému z nás navždy utkví v paměti chvíle, jichž jsme zažili v kruhu jmenovaných rodin, i cítíme se povinnými, těmže náš nejsrdečnější dík veřejně najevo dáti.
V Praze dne 17.dubna 1879 – Posluchači akademie výtvarných umění.
(Svobodný občan č.16 z 19.dubna 1879)

Ve Vraném pořádají studující na tamním ochotnickém divadle dne 31.srpna 1879 původní frašky: „Ženich z města“ od V.Hasmanna a „Půjčil svou ženu!“ od V.Štolovského.
(Svobodný občan č.34 z 23.srpna 1879)

Ve prospěch důstojného národního divadla provede dne 29.března 1880 na ochotnickém divadle ve Vraném v hostinci A.Šrámka za laskavého soupůsobení sleč.Karoliny Razákovy z Prahy divadelní představení: „Na rozcestí“, drama ve třech jednáních od Zdeňka hr.Kolovrata Krakovského. Na to: „V ochraně Napoleona Prvního“. Účinkovati budou pí. Paurová, sleč. K.Razákova, Jul.Jiráskova, A.Jiráskova, Růžena Jiráskova a pp. Jos.Novák, Věšín, Jan Štraybl, Č.Štraybl a Podolský. (Svobodný občan č.13 z 27.března 1880)

Významný podíl v kulturním životě městečka Vraný sehrálo ochotnické divadlo. Byly doby, kdy místní ochotníci dokázali nacvičit i deset představení ročně. V době okupace to byla kromě kina jediná zábava, která byla povolena. Zájem však neustále klesal a hrálo se stále méně. Poslední hru se zpěvy „Čechy krásné, Čechy mé“, sehráli místní ochotníci v roce 1955 a poslední divadelní představení vůbec v roce 1959. Tímto představením hry „Pan radní si neví rady“ pohasla sláva vranských ochotníků, kteří se svými hrami zajížděli do celého okolí. (Vratislav Plašil, Vraný v historii a v současnosti I.díl, str.49)

ZÁKOLANY
Z okolí Budče. (Dlouhý popisný článek o provedení Nerudovy hry „Prodaná láska“ za hostování herce Šmahy v zákolanském hostinci p.Černého dne 24.srpna 1879 – Viz Svobodný občan č.35 z 30.srpna 1879)

ZLONICE
O Ochotnické a vzdělávací jednotě „Šubert“ ve Zlonicích, ani o jejích úspěších jsem ve svých materiálech žádné zprávy nenašel, je mladší než materiály ze kterých čerpám.
Tělocvičná jednota „SOKOL“ – Zábavní odbor Sokola je členem (r.1905) Českého ochotnictva v Praze.
Místní odbor Ústřední Matice Školské pro Zlonice a okolí – spolek založen 17.10.1900 uspořádal během svého trvání (kniha končí roku 1905) 3 divadelní představení.
HOROSLAV – čtenářsko-divadelní beseda, založená kolem roku 1870. Divadelní představení pořádal spolek na vlastním jevišti a ve spolku byl zřízen též hudební odbor.
Pěvecký spolek „HLAHOL“ – měl rovněž odbor dramatický, zřízený roku 1888. Cituji: Nejdelšího trvání dozna dramatický odbor, řízený Drem Čeňkem Erbenem, takže poslední léta jen tento odbor činnost spolkovou udržoval. Dramatickým odborem provozovány byly převážnou většinou původní hry české. Spolek zanikl roku 1902. (Zlonice1705 – 1905, Památník vydaný městským zastupitelstvem str.145-153)
Jednota Šubert v Zlonicích oslavuje století národní hymny a výročí dne národního osvobození zároveň. V neděli 28.října sehraje v sokolovně Tylovu Fidlovačku. Slavnostní proslov pronese paní B.Horská, dramatická umělkyně. Režii představení má Karel Zelenka, hudbu a zpěvy řídí ph.mr.J.Klapka. Začátek o 20.hodině. (Svobodný občan č.20 z 26.října 1934)

ZVOLENĚVES
Ve Svobodném občanu č.1 z 5.ledna 1878 si zvoleněvesští stěžují na kruté podmínky v jejich vsi a mimo jiné zde uvádí..."Divadlo zahynulo."
Poznámka: Při zpracování historie obce Zvoleněves jsem na zdejším OÚ dostal k prohlédnutí několik starých alb, z nichž jedno obsahovalo řadu krásných kolorovaných fotografií zdejších ochotníků. Fotografie nemají bohužel dataci a není zde uveden ani jejich autor. Jsou ale velké (A4 formátu) a velmi krásně provedené. Podle odhadu patří do období 20.let 20.století. V jiných albech jsou i fotografie zvoleněveských ochotníků z pozdějších – padesátých a sedmdesátých let, kdy se zde pokoušeli o obnovení bývalých divadelních spolků. Dnes divadlo ve Zvoleněvsi neexistuje a zbouraná je i hospoda, kde se hrálo. Podle mne mělo album ještě textovou kroniku, kterou jsem ale zatím nedohledal. (L.D.)

ŽEHROVICE KAMENNÉ
Vzdělávací, zábavní a podporující spolek „Jungmann“. (Adresář okr.Slanského 1904)

POZNÁMKY:
• Celá řada obcí měla organizace, které se v rámci své činnosti zabývaly i ochotnickým divadlem, ale konkrétní vyhledání není v současné době v mých možnostech – Dobrovolné hasičské sbory, Spolky dobrovolných hasičů, Tělocvičné jednoty „Sokol“, Místní odbory Národní Jednoty Severočeské, Občansko-čtenářské Besedy, Odbory Ústřední Matice Školské, Národně vzdělávací a podporující spolky atp.
• Ve prospěch Národního divadla pořádaly představení a různé deklamatorní zábavy také, jen pro tento účel ustavené, skupiny nebo spolky, které jinak divadlo neprovozovaly – například Omladina Vinařická, Studující z okolí Budče a podobně.
• Období let 1845-95 zpracoval v pěkné bibliofilské publikaci „Ochotnické divadlo v Slaném 1845-1895“ Karel Scheinpflug. Vydal Spolek divadelních ochotníků nákladem vlastním 1895. Tiskárna M.Jeřábkové v Slaném. Knížka shrnuje i předchozí historii slánského ochotnického divadla.
• Období let 1934 – 1944 – Divadlo na slánském okrese - zpracoval a publikoval v drobných studiích ve Slánském obzoru slánský učitel Jaroslav Hanuš. Viz. SlO XLII, rok 1934 str.96, XLIII, rok 1936 str.19, XLIV, rok 1937, str.35, XLVI, rok 1938, str.52, XLVII, rok 1939, str.79, XLVIII, rok 1940, str. 80, XLIX, rok 1941, str. 38, L-LI-LII, roky 1942-44, str.74.
• V roce 1983 publikoval historii ochotnického divadla ve Slaném městský kronikář Jaroslav Šrajer ve Slánském kulturním zpravodaji k stému výročí slánského divadla a 110.výročí organizovaného ochotnického divadelnictví ve Slaném. Vedení Závodního klubu ROH pak jeho příspěvky sjednotilo do malého sborníčku.
• V roce 1993 publikoval historii slánského ochotnického divadla ve Slánských listech č.17 - 21 Karel Vidimský
Libor Dobner – 520830/073