Texty: Žebrák, Excerpce pro MČAD 1998-2002

ŽEBRÁK o. Beroun
CČAD s. 64, 291.
KRAJSKÁ SOUTĚŽNÍ PŘEHLÍDKA AMATÉRSKÝCH DIVADELNÍCH SOUBORŮ HRAJÍCÍCH PRO DĚTI.
Předchozí i následné ročníky přehlídky se uskutečnily v Rakovníku, viz Rakovník.

NÁRODNÍ PŘEHLÍDKA VESNICKÝCH SOUBORŮ viz BČAD č. 1009.

1968 a 1969 v místě I. Středočeské divadelní hry. 1970 I. Národní přehlídka vesnických a zemědělských souborů. 1971 krajská přehlídka divadelní klasiky. 1972 v rámci 160.výročí ochotnického divadla I. Festival souborů se staletou a starší tradicí. 1973-1976 Krajské přehlídky české klasiky. 1974 město čestným členem SČDO. 1977 II. festival stoletých souborů. Od 1978 přehlídka rozšířena i o světovou klasiku. Poté každoročně jako Krajská přehlídka divadelní klasiky Erbenův Žebrák - Memoriál Jiřího Beneše /do 1988/. Tradičně zahajuje místní soubor. 1978 se ZK ROH TOS stal SKP. Ochotnický soubor nesl jméno K. J. Erbena. 1962-1982 nastudovali 33 premiér pro 158 představení, pořádali zájezdy, účastnili se přehlídek a soutěží. Postavením nového KD dobré podmínky pro činnost. Od 1989 každý rok Divadelní přehlídka Erbenův Žebrák. 1993 po 40 letech činnosti nahradil SKP Kulturní klub s. r. o. /JM/
BEROUNSKO, str. 28-29.

1812: Ochotnické divadlo v české řeči, buditelské rodiny Nejedlých a Hněvkovských (s. 181).
K. J. Erben: Sládci - napsáno pro studentské divadlo v Žebráce (s. 299).
30. a 40. léta 19. st.: české ochotnické divadlo (s. 290).
DČD II.

Počátky divadelní tradice dokládá historická dokumentace už koncem 18.století. 1812 zde hrál soubor zásluhou Š. Hněvkovského a bratrů J. a V. Nejedlých, Fr. Vyskočila, K. Mizery, J. Hněvkovského a V. Havlíka. Studovali v Praze a vraceli se domů na prázdniny s myšlenkou na ochotnické divadlo. 1812 ji uskutečnili hrou Krejčí Divíšek, potom Zřícení města, Čtyři stráže na jednom stanovišti. 1818 se zde hrála premiéra Klicperovy prvotiny Čeští pytláci. Žebráčtí studenti bydleli s Klicperou ve stejném pražském bytě. Viděli, že Klicpera se něčím potají zabývá. V jeho nepřítomnosti otevřeli jeho kufr a rukopis mu sebrali. Doma hru rozepsali a nastudovali. Teprve po mnoha letech hru našel v archivu Ludvík Vorel a starému Klicperovi ji vrátil. 1819 provedli Štěpánkova Dvě slova. Hra si vyžádala reprízy. 1837 nastudovali veselohru K. J. Erbena Sládci. Erben studoval společně s místním studentem Havlíkem a dojížděl za ním do Žebráka. Zde poznal svou budoucí manželku a patrně pro ni tuto hru napsal. V té době spolek hostil i další osobnosti českého obrození - Puchmajera, Jungmanna, Chmelenského... Ochotníci neměli vlastní místnost a pokoušeli se hrát v aréně, postavené na zahradě hostince Na kocandě. Hráli zde dvakrát. 1862 začali hrát v novém hostinci U českého lva. 1874/5?/ zal. Spolek divadelních ochotníků. Snažili se podporovat český život i mimo divadlo, např. se podíleli na ustavení fondu pro postavení průmyslové školy. Další léta byla poznamenána vzestupy i pády ochotnictví. 1912 uspořádali velkolepé oslavy 100 let ochotnického divadla. Sehráli Krejčího Divíška a Zvíkovského raráška. Slavnosti se zúčastnili významní hosté a pozvání dostali i rodáci v zahraničí. Činnost spolku neustala ani 1914-1918. Po válce nastal opět rozmach divadla, průměrně nastudovali ročně 9 her. Hráli české klasické a soudobé autory, i autory cizí. Tradičně se dbalo na vysokou uměleckou úroveň výkonů i režie. Na začátku okupace pracovalo ve městě 5 divadelních souborů,
1940 se spojily a sehrály: 1940 6, 1941 9, 1942 10, 1943 8 představení.
BENEŠ, s. 16.

1939-1945: Obraz ochotnického okupačního repertoáru: a/ kýče (Vesnický hrdina, Propastno tmy, Sextánka, Omlazený dědeček, Na potoce za mlýnicí aj.); b/ stará česká veselohra (Štolba, Šamberk, Svoboda, Viková-Kunětická); c/ hodnotné hry současné (např. Tetauerův Zpovědník, Tomanových Svět bez oken); d/ česká klasika (např. Naši furianti, dramatizace Stříbrného větru).
BENEŠ s. 16-17.

1943 spolek sdružoval 93 členy, z nich 46 činných. Při 100. výročí byl vydán pamětní spis s obsáhlými informacemi. Činnost souboru byla prakticky nepřetržitá, takže do 150. výročí 1962 provedli 594 her při 796 představeních. Stejnou intenzitou práce pokračoval. 1951 byl začleněn do DO ZK TOS Žebrák, později do Společenského klubu. Tehdy stále patřil mezi přední soubory berounského okresu, stal se pořadatelem stálých přehlídek, např. 1970 1. národní přehlídky vesnických a zemědělských divadelních souborů, 1972 přehlídky 100letých souborů, 1973 přehlídky české klasiky. Měl pečlivě vedenou kroniku. (JM)
VE SLUŽBÁCH THALIE II. s. 359, STOLETÁ tradice...I. s. 33.

1812 hráli divadlo studenti, Krejčí Divíšek, Ničení města, do roku 1823 68 her. 1823-29 se nehrálo, soupis období, ve kterých se hrálo a kolikrát -
Zprávy o činnosti divadelních ochotníků v Čechách a na Moravě. Praha, Otto 1882 str. 189-191. Ferd. Havlík, kDÚ.

1750 zaznamenáno první představení “Umučení Páně”.
1817 založeno Ochotnické divadlo, navazuje Divadelní odbor K. J. Erbena.
LORENC, František: 150 let českého ochotnického divadla v Žebráku.
1812-1987. ŽEBRÁK, příloha kulturního kalendáře SKP 1987. nestr. Str., Čer.

1812 bylo zřízeno jeviště přičiněním studujících P. a J. Hněvkovských /?/, Petra Nejedlého, Fr. Vyskočila, K. Majera, Vinc. Havlíka. Četné dekorace byly postavené v domě čp. 16 na náměstí. Zde hráli nepřetržitě až do 1823. Celkem sehráli 68 her, většinou původních /Klicpera, Štěpánek, Hýbl, Thám, Veverka/ a jiných v překladech. 1823–1829 se nehrálo. 1929 provedli Veselohru na mostě a Já se nikdy nemýlím /překlad Štěpánkův/. 1834–1841 byla větší přestávka. Poté do 1846 provedli 47 her. 1855 hráli čtyřikrát U zlatého anděla. 1862–1864 sehráli U českého lva 27 představení. 1864 zal. Ochotnická společnost. Do 1875 sehráli 64 her, mj. Jan Hus, Černé duše, Pan Měsíček obchodník aj. Režiséry byli K. Šillinger, L. Hněvkovský a Fr. Čáp. 1880 oslavy 70 let ochotnických her v Žebráce. 1912 oslavy 100 let, mj. uvedeny v režii Josefa Kubly hry Krejčí Divíšek /překlad Štěpánek, zahajovací hra před 100 lety/, Zvíkovský rarášek /ukázka novější dramatické tvorby/. Po 1914 obtíže se sestavením souboru, 32 členů povoláno do války. Přesto se podařilo zavést do činnosti pravidelná představení, mnohdy na podporu nejen sociální, ale i národního vědomí /1915 Nalezenec/. 1922 hostoval v místě OS z Hostomic s Prodanou nevěstou. Místní soubor hostoval v okolí. /JM/
TÁBORSKÝ, str. 119–122.

MÜLLER, Vladimír: Spolek divadelních ochotníků v Žebráce od svého založení v r. 1812 až do r. 1924. SDO, Žebrák, 1925, Mkd, Čer.

LORENC, František: 150 let divadla v Žebráku. Žebrák, ZK TOS, 1962.

LORENC, František: 165 let českého ochotnického divadla v Žebráku. Amatérská scéna 1977, r. 14, č. 6, s. 17. kART.

SOUPIS repertoáru žebráckého ochotnického spolku (rkp. v pozůstalosti V. Š. Táborského) KMd.

mv: Literární noviny 5, 1994, č. 25, s. 2, 23. 6. BibDÚ.

lk: Výročí ochotnického divadla na Berounsku. Zemské noviny. Roč. 7, č. 106, 7. 5. 1997, s. 14. BibDÚ.

SDO 1893 členem ÚMDOČ.
ÚMDOČ 1893, 1922.

1984 - XII. krajská soutěžní přehlídka amatérských divadelních souborů hrajících pro děti, Společenský klub pracujících Žebrák, listopad 1984, programová brožura, OKS Rakovník, 1984, 16 s.

1995 - 28. ročník tradiční divadelní přehlídky Erbenův Žebrák 1995 . Přehlídková představení navštívilo 1 500 diváků. (Podbrdské noviny, č. 1, 1996).
Městské zastupitelstvo schválilo v rozpočetu města na r. 1996 příspěvek na Erbenův Žebrák 50 tis. Kč.

ŽEBRÁK (1800 obyv., okres Beroun): Ve dnech 9. až 13. 12. 1998 se v Žebráku konal 31. ročník divadelního festivalu amatérů Erbenův Žebrák, kterého se zúčastnily např. soubory K. J. Erbena z Žebráku, Valmeta z Chrudimi, Máj z Broumova.
Berounský deník, 14. 12. 1998.

DS K. J. Erbena (Dotazník ÚLK 1999).

OD 1962, č. 7, s. 167: Divadel. odbor ZK TOS: 150 let ochotnické činnosti v místě.

1990 KDP: DS K. J. Erbena SKP: K. Hašler, F. F. Šamberk: Podskalák.