Texty: Žamberk, Excerpce pro MČAD 1998-2002

ŽAMBERK o.Ústí n.O.
CČAD s. 59, 63,135, 363, 405
Obr.CČAD s.362: Vladislav Vančura, Olga Strnadová: Za času ušatých čepic, ZUŠ Žamberk, inscenace úspěšně reprezentovala české dětské divadlo na Světovém festivalu dětského divadla v Turecku, 1991.
Velikonoční hry
DČD I., s. 312
1812: Ochotnické divadlo v české řeči. Moliére: Lakomec (!), Turandot: Ostrov lidožroutů ( s. 181)
30. a 40. léta 19. st.: české ochotnické divadlo (s. 290)
DČD II.
50. - 80. léta 19. st.: aktivity českých ochotníků (s. 178)
dekorace pro och. div. Jan Kautský (s. 185)
DČD III.
Hraje se tu divadlo také v roce 1790 Umučení Páně a Jenovéfa. Skupina herců vystupovala i na
zámku hraběnky z Bubna, která dala zřídit jeviště nákladem 3000 zlatých. Domnívám se, že tzv. Vamberské pašije- Víškovy, pocházejí odtud. Víšek je určitě nepsal, byl mladinký. Domněnka!!!!! (Ron)
DVOŘÁK, R.: Dějiny ochotnického divadla ve Vysokém Mýtě..
První divadelní představení se zde hrálo v zámku, v jeho dnešním hudebním sále. Hrávali zde členové majitelky zámku hraběnky z Bubna a Litic, její hosté a městští ochotníci, ovšem německy. 1795-1809 hrávali česky ochotníci v Panském domě Umučení Páně, Jenofefu, Karbaníky. 1809 nový majitel panství Windischgrätz divadlo na zámku zrušil a 1812 jeviště věnoval ochotníkům, kteří ho postavili v hostinci Režného čp.90. 1816 se ochotníci přestěhovali do Modré hvězdy. 1826-34 se divadlo ve městě nehrálo. Poté bylo postavené jeviště v hostinci Josefa Durchánka. 1839 se opět přestěhovali do Modré hvězdy a renovovali jeviště. 1840-1868 se vrátili do Panského domu, kde se hrálo s určitými přestávkami. 1841-3 se hrálo střídavě česky a německy. 1844-9 se v městě střídaly německé kočující společnosti a ochotnická činnost zcela ochabla. 1859 ochotnické divadlo znovu obnovilo činnost a potom pokračovalo nepřetržitě. Téhož roku divadlo v Panském domě shořelo. 1860 hostovala naposledy ve městě německá společnost. 1861 bylo v Panském domě znovu vybudované divadlo. 1867 zal. Spolek divadelních ochotníků /Thalie II uvádí 1869??/. 1868 byl předložen návrh na postavení samostatné divadelní budov, byl zakoupen pozemek, ale od myšlenky se upustilo. 1871 ochotnické provedení Donizettiho Marie,dcery pluku. Někdy v tu dobu zde hrál divadelní soubor žáků školy tehdy velmi oblíbenou hru J.Neudörfela Budečské jesličky. 1885 se ochotníci přestěhovali do Modré hvězdy. Na sklonku 19.století se uvažovalo o postavení vlastního divadla. Po 1900 se ani zdejším ochotníkům nevyhnul módní trend, hrát opery. 1900 provedli V studni. Ke stavbě nové divadelní budovy došlo až 1926 a divadlo neslo název Divišovo. Stavbu spolek splácel výtěžky z vlastní činnosti po mnoho let. 1790-1869 předchozí soubory sehrály 185 her, 1868-1926 247 her, 1926-1943 180 her. Celkem tedy 612 her. 1943 měl spolek 295 členů, z toho 65 účinkujících. (JM)
Ve službách Thalie II. s.356, Javorin s. 313
V nově zřízeném hudebním sále zámku v posledním desítiletí 18. st. hráli městští ochotníci a členové hraběcí rodiny úryvky ze zpěvoher a činotruchlohry. Nejčastěji Kouzelnou flétnu. Česky se hrálo zde i
v Panském domě. Ochotníci hostovali v Helvíkovicích, Pečíně, Slatině a Kunvaldě. Výnosy darovány chudým. 1810 velký požár ve městě způsobil přestávku v činnosti ochotníků. U Režného hráli nejúspěšněji Mečislava a Blanku a Lidožroutskou. Hostinec Durchánka = U slunce. Zde hráli /1834 – 7/ např. Berounské koláče, Hastroše, Fučíka, Srnce, 13tý plášť, Heviku, Doktora Štěkavce, Loupežníky na Chlumu, Čecha a Němce, Hraběte Beňovského. Některé hry německy, neboť chtěli hrát i někteří úředníci ze zámku, ale neznali češtinu. 1839 se hrálo výhradně česky /Loketský zvon, Žižkův meč…/. . 1840 – 1843 s ohledem na obyvatele zámku se hrálo i německy. 1949 hráli Čecha a Lecha, Veselohru na mostě, později např. Vyzvědač, Rohovín Čtverrohý, Láska v nárožním domě, Divotvorný klobouk, Jan za chrta dán… Ochotníci hráli i ve prospěch Národního divadla. Repertoár byl částečně klasický český případně cizí autoři, částečně dobové zábavné kusy. Soubor se v měnících se politických podmínkách výrazně společensky uplatňoval a zájem o jeho činnost byl mimořádný. Z toho důvodu si 1867 postavili letní divadlo. Téhož roku založili vlastní knihovnu. 1868 schválení stanov Spolku divadelních ochotníků v Žamberku. Koncem roku zakoupen pozemek od postavení Divišova divadla v Lukavské ulici. Vysoká aktivita pokračovala i po postavení budovy divadla. 1941 vznik samostatného souboru mladých D3 /d-orost D-ivišova d-ivadla/. 1943 měl 11O členů. 1943 např. sehráli 13 premiér a 20 repríz. Soubor hrál významnou roli v Dobrovského okrsku ÚMDOČ, v jeho soutěžích, získal ocenění a reprezentoval na krajských soutěžích. Hostovali zde Jaroslav Marvan, Jan Pivec, Karel Höger, Vlasta Fabiánová… /JM/
Z historie ochotnického divadla v Žamberku. Autor? Vydal? 3 str.
Spolek divadelních ochotníků zal. 1868. Nejplodnější období žamberských ochotníků bylo po I. sv. válce, kdy vrcholilo úsilí o vybudování vlastní divadelní budovy. Nové Divišovo divadlo bylo otevřeno 5. 12. 1926 Tylovou Fidlovačkou. Žambeský och. soubor byl v následujících letech několikrát úspěšný
v soutěži o Bednářův pohár hrami Sedlák svým pánem, Navždy, Morálka paní Dulské. Spolu s ochotníky vystoupili v Divišově divadle i profesionálové J. Marvan, J. Pivec, K. Höger, V. Fabiánová ad. V r. 1941 vznikl při Spolku divadelních ochotníků samostatný soubor mladých, který si dal název D 3. tento byl v dalších letech velmi úspěšný (např. v r. 1943 měl 110 členů a sehrál 13 premiér a 20 repríz). (OS)
Materiály pro Místopis 1998. kART
1954 DS ZK Vitka: v okresní soutěži LUT: Naši furianti (Stroupežnický)
Před 1809 hrávali ochotníci mimo zámek i v Halkovicích, Pešině, Slatině a Kunvaldě.1812 zahájili v hostinci Režného zpěvohrou Kilián, hráli i Lakomce, ale i běžné tehdy zábavné hry, nejčastěji Ostrov lidožroutů. U Durchánka se hrálo na přání vrchnosti česky i německy. Od 1839 hráli U modré hvězdy jen česky /Žluté zimnice, Žižkův meč, Loketský zvon, Dva přátelé a jeden kabát/. V Panském domě se hrálo opět česky i německy. Po návratu z Pray /položení základního kamene k ND/ zal. Spolek divadelních ochotníků. Zahájili U zlatého slunce. /JM/
TÁBORSKÝ, str.116 – 119.
Divadelní almanach, Praha 1869. Zde Letopisy ochotnických divadel. XXXI. Žamberk. Autor V.M. 13 str.
Adresář 93: DS
BOBKOVÁ, Hana: 100 let divadla v Žamberku. Amatérská scéna 1969, r. 6, č. 3, s. 9. kART
Sídlo Orlického okrsku ÚMDOČ (1922).
Anonym: Z historie ochotnického divadla v Žamberku. Kopie stručné historie z neurčeného sborníku s. 3-5. kART
BOLESLAVSKÝ, Josef Mikuláš: Divadelní almanach /!/. Praha, Mikuláš a Knapp 1869.
kap.XXXI.Žamberk, autor V.M. s.116 - 128. Kopie kART.
Divišovo divadlo. Text kronikářky města Marty Motlové. pro Místopis 1998. kART
ÚMDOČ 1922: S.d.o. ÚMDOČ 1925: T.j.Sokol
DS Okresní lidové knihovny s Ženy v boji za mír účast na festivalu smíšených uměleckých skupin v Jaroměři. OD 1959/3, s.64.
1998 300. výročí narození Prokopa Diviše. Tomuto jubileu je věnována i dubnová přehlídka ochotnických divadel.
Orlické noviny, 06.04.1998
DS ochotníků v Žamberku (Dotazník ÚLK 1999.)
Loutkové divadlo:
1991 FEMAD,JH: DDS ZUŠ: Vančura: Za časů ušatých čepic
1998 JH: Kahoun: Sluníčko a dva kamarádi
Sutějev: Kdo řekl mňau?

LCH 1993 ?
1994 LCH: ZUŠ: Šrut: Medvědi, prasátka a ti druzí
1995 LCH: Hejná – Strnadová: Tulák domeček
1998 LCH: Kahoun - Sutějev - Strnadová - Rudolf: Čtyři drobničky (Sluníčko a dva kamarádi, Šněretudy, Kdo řekl mňau?, Kašpárkovina
1998 LCH: LS ZUŠ: Ruck-Pauquétová - Strnadová: Malý prales
1999 LCH: LS LDO Mravenec ZUŠ: Erben - Strnadová: Kdos dobrý, pomoz mi ji vysvobodit!
1999 LCH: LS LDO ZUŠ: Andersen - Strnadová: Pasáček vepřů