Texty: AS 2000, č.5. holandskýma očima

70. JH holandskýma očima

O Jiráskově Hronově jsem až do letošního roku pouze slyšela, letos poprvé jsem se zúčastnila. Musím říci, že organizace festivalu i valné hromady Středoevropské sekce AITA/IATA byly prostě dokonalé. Všichni pořadatelé se chovali přátelsky a byli vždy plní ochoty pomoci. Dva dobře vybavené divadelní sály, krásné počasí, zajímavá divadla. Každoročně navštívím řadu festivalů, a věřte, že moje chvála není pouhou zdvořilostí. Poznám také, kdy jsem opravdu vítanou návštěvou. Ráda budu na Hronov vzpomínat.
Z řady důvodů jsem přijela až ve středu, takže jsem viděla pouze osm představení. Stihla jsem však napít se místní horké minerální vody, podívat se po okolí a dvakrát se setkat s příjemnou paní starostkou. Myslím, že nejzajímavější pro vás budou moje názory na představení. Vybrala jsem šest českých a slovenských inscenací.
Pohádkový příběh Princezna na hrášku (HUDRADLO Zliv) byl inscenován jednoduše, avšak prostředky, které dětem poskytly očividnou radost ze hry. Doufejme, že jim vydrží do doby, kdy vyrostou a pustí se v amatérském divadle složitější cestou. Rozhodně soudím, že tyto děti jsou budoucností amatérského divadla.
The best of voiceband bylo pro mě naprosto novou zkušeností. Koncert lidských hlasů se mi velmi líbil, neboť ukazoval na neočekávané možnosti interpretace slova.
Adaptace hry T. Williamse Léto a dým (Slovenské pohronské javisko, Levice) byla hrána slovensky, přesto mi inscenace dovolila jako cizinci dostatečně čistě sledovat příběh. Scéna - jakýsi most - byla funkční a imaginativní. Začátek a konec spojil inscenaci do velkého dramatického oblouku. Chci pochválit herectví a celkovou atmosféru inscenace odpovídající poetice T.Williamse.
Hra pro dva herce Náhlé neštěstí (AHA! Lysá n.L.) byla realizována na malé scéně připomínající prostor nemocnice. Herecká práce obou představitelů byla velmi soustředěná a intenzívní. Předpokládali, že my diváci víme, proč jsou v každém okamžiku svého bytí na scéně tak politováníhodní. Viděla jsem dvě bloudící duše. Jejich koncentrace na sebe, na výpověď o svých pocitech, byla však pro mě při absenci jiného než slovního klíče za nepřekročitelnou bariérou.
Drobná inscenace Pletené pohádky (Čmukaři, Turnov) mě potěšila. Dva herci nám humorně vyprávěli pohádky s pomocí pletených loutek. Je to atraktivní pro děti i pro dospělé.
Závěrečné představení Strakonického dudáka (Ořechovské divadlo) bylo čistou “crazy” komedií se zpěvem, tancem, živou muzikou, množstvím rozmanitých kostýmů, prvky revue, a především rozkošným balabilem stylů. A přesto tento svým způsobem nespoutaný cirkus pojednával o závažném tématu. Pro cizince tady nebylo nic nesrozumitelného. Já jsem se výborně bavila. Myslím, že na závěr festivalu to byla výborná volba.
A pak přišel závěrečný akord festivalu - fantastický ohňostroj na náměstí. Nikdy nezapomenu na vodopád světel a ohně valící se ze střechy Jiráskova divadla tak, že jej zcela zahalil. Byl konec. Zpět k běžnému životu. Ze srdce děkuji každému, kdo přispěl k těmto nádherným okamžikům v Hronově 2000.
dr. Yoke Elbers,
dramaturgyně a delegátka Holandského střediska AITA/IATA
(překlad Lenka Lázňovská)