Texty: AS 2000, č. 4. Lenka Lázňovská

PROČ MEZINÁRODNÍ HRONOV?

Letos poprvé se na území Čech, Moravy a Slezska uskuteční mezinárodní festival amatérského divadla v gesci mezinárodní nevládní organizace amatérského divadla AITA/IATA. Tím poprvé myslím v dějinách českého amatérského divadla. Je to dějinný paradox, neboť právě předválečná střechová organizace amatérského divadla Ústřední matice divadelních ochotníků československých už v roce 1924 iniciovala založení první mezinárodní organizace amatérského divadla. Učinila tak přesto, že si její představitelé uvědomovali rozdílnou kvalitu divadelní produkce a vyspělost své organizační struktury ve srovnání se zahraničními spolky. Druhá světová válka všechno smetla a další pokus UMDOČ v r. l947 o znovuobnovení této organizace na sjezdu v Praze v r. 1948 už nemohl dopadnout dobře. Do poloviny šedesátých let bylo velké vákuum. Od r. 1966 do r. cca 1972 zažilo české divadlo krátké období skoro normálních zahraničních kontaktů. Normální je totiž přijímat soubory na mezinárodních festivalech či na domácích scénách a zúčastňovat se akcí v zahraničí. Pak přišla husákovská normalizace, která se sice bála pouštět zahraniční soubory na česká jeviště, ale těžko mohla úplně zavřít hranice pro české soubory. Strana a vláda se výjezdy pokusila ztížit různými administrativními opatřeními a přísně selektivním výběrem osob, kterým udělí výjezdní doložku. Tak např. Pavel Dostál s olomouckým Studiem na Světový festival v Monaku v r. 1976 neodcestoval. Socialistické Československo bylo od r. l969 členem AITA/IATA a české soubory byly do zahraničí zvány často jednak díky kvalitě svých inscenací , a jednak i v rámci boje dvou společenských systémů. Není žádným tajemstvím, že řada festivalů v zahraničí dostávala zvláštní subvence na podporu účasti souborů ze socialistických zemí. Dotace nesla příznačný název podpora rozvoje demokracie v těchto zemích. Tyto kontakty přinesly českému amatérskému divadlu mnohé pozitivní rysy jak z hlediska dramaturgie, tak v pojetí divadelní činnosti. Po listopadu 89 se svět českým divadelníkům otevřel dokořán. Mohli nejen svobodně vyjíždět, ale svět čekal, že se teďˇ ukážeme také jako hostitelé a pořadatelé.
Letošním mezinárodním Hronovem tak splácíme morální i faktický dluh z dob, kdy jsme nebyli svobodní. Dlužíme to našim předkům, sobě i světu. Osobně si myslím, že zahraniční inscenace vybrané z nabídky jednotlivých národních středisek AITA/IATA přinesou českému divadelníkovi inspiraci v dramaturgii i inscenačních postupech. Nemusí nikam cestovat, uvidí vše na domácí půdě. Byť má letošní Hronov statut mezinárodního festivalu, představí se deset českých inscenací. Poměr deseti českých k osmi zahraničním je v kontextu mezinárodních festivalů jistou výjimkou. Obojí včetně skutečnosti, že české soubory výjimečně nepřispívají na úhradu svých nákladů, je dárkem pořadatelů Jiráskova Hronova českým amatérským divadelníkům.
Lenka Lázňovská