Texty: Soběslav, Excerpce pro MČAD 1998–2002

SOBĚSLAV o.Tábor
CČAD s. 68, 77, 81, 93, 94,135,181
Ve středověku hrány žákovské hry a 1582 provedena hra Susana. V 1844 první ochotnické představení Žižkův meč. V 1860 začínají hrát 2-3x za prázdniny studenti, kteří 1867 zakládají studentský Spolek Svakov. V 1867 založený Soubor mladých řemeslníků je 1870 zakázán pro neoprávněné spolčování. V 1879 statutárně založen Spolek divadelních ochotníků. Hrávalo se až 10 představení za rok v hostinci U beránka, U Makovců a od 1881 v sále nového hostince Národní dům. Divadlo též začíná hrát Všeobecně-vzdělávací spolek založenýá 1892. Činnost SDO v 1895-1910 stagnuje. Naopak úspěšně v těchto letech rozvíjí činnost nově založený Dramatický odbor Sokola, který získává ke spolupráci pensionovaného vrchního ředitele Národního divadla Edm. Chvalovského. V 1911 oživena činnost SDO příchodem části členů Sokola. Hrály se i opery. Po přerušení válkou se stává E. Chvalovský protektorem SDO a v 1924 se mění název na Spolek divadelních ochotníků Chvalovský. Pod jeho vedením soubor nastudoval řadu výborných představení včetně oper. Paralelně vznikla 1921 Dělnická tělovýchovná jednota, která hrála v hostinci U zvonu.V 1930 po přístavbě jeviště v Národním domě se E. Chvalovský ve hře Lucerna loučí po 23 letech s ochotníky. V 1943 měl SDO Chvalovský 160 členů a od svého založení nastudoval 322 her. Po 1945 paralelně hrálo Divadlo mladých a Soubor DTJ. Po 1948 přešel SDO do Dramatického odboru ZK Lada n.p., který se v 1971 rozpadl. V 1976 vzniká Divadelní soubor klubu pracujících přejmenovaný v 1979 na Divadelní soubor Chvalovský, jehož zřizovatelem byl SKP Soběslav a který se zaměřil převážně na hry pro děti. v osmdesátých letech připravoval 1 inscenaci. (Šrámek)
Ve službách Thalie II, s. 325
Javorin s. 278
Zprávy 1882 s.178-9
Zavřelová, s.108: Divadelní soubor Chvalovský Soběslav

Táborský: s. 409-411
DČD I.s.112,290
DČD II.s.191,454
ROZUM, K.: Ze života českého lidu, Český lid 11, 1902, 120-127
ÚMDOČ 1922: SDO
ŠO ÚMDOČ 1933: Spolek divadelních ochotníků Chvalovský
OH na Táborsku: s.10-12
Divadelní tradice na Soběslavsku (komentář k výstavě 1955 v Sobě-
slavi). Red.kol., Okr.osv.dům, Soběslav 1955, 14 s. II. KK
Památník spolku div.ochotníků v Soběslavi vydaný v upomínku 50ti leté
činnosti a otevření nového divadla, 1879-1929. Soběslav 1930
Památník ochotnického divadla v Soběslavi, vydaný k oslavě 50ti letého
jubilea her ochotnických, uspoř.M.Fischer, Tábor, SDO v Soběslavi
1944 KK
Sto let ochotnictva v Soběslavi 1845-1945, Soběslav, 1945 KK
ZÁRUBA, Stanislav: Vzpomínání na divadlo, Soběslavská hláska,
prosinec 1977
JH 1941: Spolek divadelních ochotníků: Tetauer: Milostná mámení
WP 1981: Soubor Marie Kudeříkové PgF
Po 1945 hrály dva soubory, DTJ a soubor Chvalovský. Mládež sestavila nový soubor mladých. Většinou hrýli pohádky, ale někdy i pro dospělé. Členský základ se často střídal. Postupně se všechny tři soubory sjednotily ve Chvalovském. Často hostovali v okolních místech. Repertoár byl velmi rozdílný, hrála se i opereta. Největší aktivitu vykazovali do konce padesátých let, dokud nevzrostl
zájem o televizi. Současně se zde hrálo loutkové divadlo s vybavením původního sokolského. Hrálo se původně v prostorách sokolského hřiště, také ve Zvonu, Na Slovance, v tískárně U Šmídů, a to každé nedělní odpoledne. Soubor měl cca 20 členů, vypomáhal Chvalovský. Po přemístění divadla po krátké odmlce do Národa začali hrát v moderním pojetí. Na LCH získali ocenění.
PEKÁRIKOVÁ, Dagmar: Vzpomínání na divadlo. Vzpomíná Stanislav Záruba. Soběslavská hláska. XII.1997. Str. 16-17.
školské divadlo:
DČD I., s. 112
30. a 40. léta 19. st.: české ochotnické divadlo (s. 290)
DČD II.
asi 70. léta 19. stol.: divadlo hrané dětmi (s. 191)
konec 19. st.: vliv E. Chvalovského na och. div. (s. 454)
DČD III.
*Hra o Narození Páně, kterou prý 30.12.1835 napsal mydlář Antonín Bouzek. (Ron)
ROZUM, K.: Ze života českého lidu, Český lid 11, 1902, 120-127.

Podle záznamů se ve středověku hrály v Soběslavi žákovské hry. 1582 je doklad o tom, že zde byla provedena hra Susanna. 1844 sehráli ochotníci první představení Žižkův meč ve prospěch postižených požárem v Třeboni. 1860 přesnější zprávy o ochotnické činnosti. Tehdy zřídili studenti jeviště a hráli až do 1867, kdy se utvořil studentský spolek Svakov, který pak v ochotnické činnosti pokračoval. 1867 utvořila i společnost mladých řemeslníků soubor, jehož činnost byla 1870 pro "neoprávněné spolčování" rozpuštěna a ředitel potrestán 14denním vězením v Táboře. Ochotnická činnost, patrně činoherní, byla přerušena do 1879, kdy byl ustaven Spolek divadelních ochotníků,
který brzy dosáhl vysoké umělecké úrovně. Na programu byly různé i méně provozované hry, ale i Lakomec či Paličova dcera. Vedle toho 1869 studenti v operetní formě nastudovali Matěje Kopeckého Pana France. 1873 ochotnické provedení Donizettiho Marie,dcery pluku. 1879 zal. Spolek divadelních ochotníků v Soběslavi. Až do 1880 hráli v hostinci U Beránků. Spolek prosadil svou myšlenku, aby při stavbě pivovaru byl postaven i hostinec se sálem, zde se pak od 1881 hrálo divadlo. 1888 se v tomto sále Národního domu hrál na novém jevišti Strakonický dudák. Až do 1895 byla činnost spolku velmi produktivní, generační proměny byly příčinou pozdějšího ochabnutí. 1905/?/ zpěvácký spolek provedl ve spolupráci s E.Chvalovským V studni. Po 1900 se ani zdejším ochotníkům nevyhnul tehdejší zájem, hrát opery. 1909 zde hráli V studni. Teprve 1912 /1906 Javorin??/, kdy byl do funkce režizéra pozván penzionovaný vrchní režizér pražského Národního divadla Edm.Chvalovský, dostala činnost opět nový impulz. Byla nastudována řada výborných představení a herecká výchova dosáhla dobrých výsledků. 1919 v nových podmínkách soubor aktivně pokračoval. Název spolku byl doplněn Chvalovský. 1918 byl zřízen fond pro postavení stálého divadla. 1919 se mělo stavět, ale 1922 byla budova upravena pouze vnějškem. Postavit novou budovu se nepodařilo a dostavadní budova byla 1930 přestavěná na nynější divadlo. Divadlo má pozoruhodnou historii. Původně to byl rožmberský hrad ze 14.století. Delší čas byl pustý, 1611 ho dal Petr Vok Českobratrské jednotě pro bratrskou školu /1614-1620/. Do 1670 zde byly sýpky, později skladiště. 1805 pivovar budovu přestavěl. 1881 zde byl zřízen Národní hostinec s velkým divadelním sálem, v němž si ochotníci postavili jeviště. 1937 byl upraven vnější vzhled budovy. Ta byla majetkem Spolku divadelních ochotníků Chvalovský. Soubor tak dostal velké moderní jeviště a sál pro 616 osob. 1943 měl spolek 160 činných členů a 332 nastudovaných her. (JM)
Ve službách Thalie II.s.325, Javorin s. 278
1862 založeno ochotnické divadlo studenty, za pomoci obce. Hrávalo se 2-3x za prázdniny, o vánočních a velikonočních svátcích. - do 1868.
1867 zal.společnost mladých řemeslníků - spolek zakázán,( pokuta za neoprávněné spolčování a scházení se. Divadlo předáno měšťanské besedě, hrálo se 3 - 5 x ročně,
1879 zal. spolek Divadelní ochotníci
Zprávy o činnosti divadelních ochotníků v Čechách a na Moravě.
Praha, Otto 1882 str. 178-9 V.Kopřiva kDÚ
1860-1866 hráli studenti velmi vybraný repertoár v širokém záběru české i cizí tvorby. 1868 jejich činnost ochabla. 1900 – 1912 z podnětu Chvalovského ochotnická činnost byla opět bohatá. V novém divadle 1930 zahájili Lucernou, vydáním Jubilejního alba. /JM/
TÁBORSKÝ, str.409 – 411.Almanach 1869 s.110
Spolek div. ochotníků byl založen r. 1879. K poklesu aktivity dochází v letech 1895 - 1910, kdy vyvíjí činnost dramatický odbor Sokola, kterému se podařilo získat k spolupráci bývalého režiséra ND E. Chvalkovského. V r. 1911 byl spolek oživen a rozšířen o část sokolských ochotníků. Rozvoj spolku byl přerušen 1. sv. v. V r. 1920 se vedení spolku ujímá E. Chvalkovský, jehož jménem se soubor od r. 1924 nazývá. v r. 1930 bylo otevřeno přistavené jeviště v Národním domě. V témže roce se E. Chvalkovský se souborem rozloučil. Soubor byl aktivní i za 2. sv. války. V letech 1950 - 1955 se dramaturgie zaměřila. oproti dřívější klasice, na současné české hry. V r. 1957 soubor přešel od hlavičku ZK ROH n. p. Lada. po stagnaci, kterou soubor prožil koncem 60. let, se zaměřil především na nenáročné inscenace pohádek. Až v r. 1976 začíná znovu inscenace pro dospělé. v 80. letech 20. stol. připravoval soubor 1. inscenaci ročně.
Zavřelová s. 108.
DIVADELNÍ tradice na Soběslavsku (Historie div.činnosti a komentář k výstavě 1955 v Soběslavi. Red.kol. Soběslav, Okr.osv.dům 1955. 14 s. il. KK
PAMÁTNÍK spolku div.ochotníků v Soběslavi, vydaný v upomínku 50ti leté spolkové činnosti a otevření nového divadla, 1879-1929. Soběslav 1930.
PAMÁTNÍK ochotnického divadla v Soběslavi, vydaný k oslavě 50letého jubilea her ochotnických. uspoř. M:Fischer. Tábor, Spolek divadelních ochotníků v Soběslavi 1944. KK
PAMÁTNÍK Spolku divadelních ochotníků "Chvalovský" v Soběslavi. Soběslav, 1930. 70 s., il. KK
STO let ochotnictva v Soběslavi 1845-1945. Soběslav, 1945. KK
ZÁRUBA, Stanislav: Vzpomínání na divadlo. Soběslavská hláska , prosinec 1997
ÚMDOČ 1922: S.d.o.
DK ZK Lada provedl Naše furianty. 1955 nejúspěšnější Gazdina roba. Zájezdy v okolí./JM/
OD1956/3,s.67.
Nový DS OÚNZ zahájil Pacientem 113 /Karvaš/. Hostování v okolí. Chystají Chirurga Platona Krečeta a Lékaře v rozpacích /Shaw/.
OD 1956/8 s.187.

JH 1941: Spolek divadelních ochotníků: Tetauer: Milostná mámení
WP 1981: Soubor Marie Kudeříkové PgF

Loutkové divadlo:
LCH 1979: Ladováček Klubu pracujících