Texty: Radnice, Excerpce pro MČAD 1998–2002

RADNICE, o.Rokycany
CČAD s. 191,192,193, 396
Obr.CČAD s.192: Henrik Ibsen: Nora, Hornické divadlo Radnicka Radnice, Z. Vaňkátová jako Nora, R. Šimice jako Hellmer 1956.
Ochotnické divadlo v Radnicích patří mezi nejstarší div. spolky v Čechách. První představení prý bylo odehráno v r. 1801, v letech 1806 - 1820 organizoval och. představení A. J. Puchmajer (působil zde jako farář). Snahy o znovuzaložení och. spolku se objevily po r. 1848, povolení k hraní bylo vydáno až v r. 1854. Jeviště bylo vybaveno z vlastních prostředků ochotníků a z veřejné sbírky. Na repertoáru převažovaly hry V. K. Klicpery, ale hrán byl např i Moličre. Hrávalo se pod kolnou na Fryčkově, od r. 1862 v hostinci U růže. V r. 1872 si sokolové postavili letní arénu u Babků, v které za pomoc se splacením dluhů mohl hrát i Spolek divadelních ochotníků. V r. 1877 bylo zřízeno ochotnické jeviště v bývalé zámecké budově. V r. 1884 bylo opraveno jeviště, malíř Pondělíček zobrazil na nové oponě staré Radnice z r. 1801 (před požárem). Opona byla v r. 1970 resturována akad. mal. Járou Pikem. V r. 1887 byl založen fond pro postavení divadla v Radnicích, které mělo být součástí Sokolovny. Ta byla postavena až ve 20. letech 20. století, ale hrávalo se v ní pouze pod hlavičkou Sokola.
V r. 1900 byla Karlem Pikem započata nová opona, práce však pro spory o umělecké provedení zůstala nedokončena (jedna z žen zobrazených na oponě měla podle názoru místních občanů “nohy příliš silné a nadmíru dekoltované”.)
Ochotníci uváděli i hry se zpěvy a opery, např. v r. 1911 premiérovali operu němčovického učitele Josefa Bartovského U zlatého slunce. V r. 1935 se dokonce na radnickém jevišti objevila historická hra se zpěvy Vpád Švédů, kterou napsali radničtí rodáci Alois Filingr (text) a Emil Straka (hudba).
V r. 1935 bylo v budově bývalého zámku vystavěno nové moderní jeviště. Jeho provoz byl zahájen Kvapilovou Princeznou Pampeliškou. Kromě ní uvedl režisér Norbert Chleborád i Langrovu Jízdní hlídku, Vrchlického Noc na Karlštejně, Čapkovu Matku, Ideálního manžela O. Wilda ad. Na tomto jevišti vystoupil ve svém jediném pohostinském ochotnické představení také Vlasta Burian. Po odchodu N. Chleboráda převzal režijní vedení souboru jeho dosavadní asistent Jan Keller, který dovedl soubor až k vítězství na Jiráskově Hronově v r. 1956 (Ibsen: Nora). Toutéž inscenací soubor reprezentoval československé divadelní amatéry na Mezinárodním kongresu divadelních ochotníků ve Schwerinu (NDR).
Po J. Kellerovi se vedení souboru ujal Miloslav Janata, s radnickými ochotníky spolupracoval mnoho let i Václav Kotva (člen Činoherního klubu), který mmj. od r. 1939 psal kroniku souboru.
V Radnicích během celé historie souboru hostovalo mnoho předních českých profesionálních herců, např. J. Mošna (1876), Karel Noll (1909), J. Vojta, L. Pešek, f. Smolík, Z. Baldová, E. Kohout, O. Scheinpflugová a mnoho dalších. (OS)
Cironis, s. 67 - 75
Kronika Radnic
Provedení Radúze a Mahuleny./JM/ OD 1956/1, s.19 /JM/1812: Ochotnické divadlo v české řeči, inicioval a rozvíjel Puchmajer (s. 181)
DČD II.
Údajně se zde hrálo divadlo již koncem 18.století. Podle záznamu se zde poprvé hrálo divadlo 1801. Ve 20.letech 19.století z popudu Antonína Puchmajera, který zde byl tehdy farářem, se opět hrálo, po jeho odchodu se v činnosti nepokračovalo. Teprve období kolem 1848 znovu myšlenku divadla oživilo. 1850 několik divadelních nadšenců požádalo o povolení zahrát hru Mašinkář a zakoupili si dekorace z Královic. Většina ochotníků byla členy čtenářského spolku, ale ten je v důsledků obstrukcí předsedy spolku, místního faráře, odmítl finančně podpořit. Měšťané dosáhli, že hejtman představení nepovolil a jako důvod uvedl, že od řemeslníků, cvokařů a pernikářů se nedá očekávat úspěšné vystupování na jevišti. 1853 hostovala v ryze českém městě německá kočující společnost, která zde propadla. Její ředitel požádal ochotníky, aby jejich jménem vystoupili s českými hrami. To se stalo s mimořádným ohlasem. Pro velký úspěch ředitel společnosti s ochotníky nastudoval několik dalších českých představení, ale tím ochotnická činnost na čas skončila. V tu dobu zde hráli studenti Paličovu dceru, s dobrým výsledkem, takže ochotníci znovu požádali o povolení hrát. Do roku 1859 hráli zábavný repertoár, ale i obrozenské hry, také např. Lakomce. 1861 bylo ochotníky staré vybavení přenosného divadla opravené. Hrávalo se na Fryčkovně, od 1862 v hostinci U růže. Morální podporu jejich snahám poskytoval z Plzně dojíždějící Tyl. 1868 zal. Spolek divadelních ochotníků. Navázal na Puchmajera a vyvíjel pak nepřetržitou činnost. Od 1875 hráli v hotelu Hvězda. Hostili významné osobnosti českého divadla. M.j. zde vedl v době svého plzeňského působení V.Budil režisérský a maskérský kurz. 1887 zal.fond pro postavení divadla. K realizaci došlo mnohem později. Mimo činohru /Jirásek, Hilbert, Šrámek, Rostand.../ provedli i Blodkovu operu V studni, neboť součástí spolku byl i odbor pěvecký. 1914 byla většina obecního zastupitelstva zatčena, což negativně ovlivnilo i divadelní činnost. Spolek měl vlastní archiv zápisů, fotografií a plakátů od 1860. Do 1943 sehráli cca 600 představení, mimo reprízy. 1953 byl spolek převeden do ZK ROH Radnických dolů, 1962 do Domu kultury ROH. V 50.letech došlo k celkové větší aktivitě souboru i k vyšší umělecké dokonalosti inscenací. Soubor se účastnil soutěží, v Hronově 1956 získali vítězství Norou, úspěchu dosáhla na 39.Jiráskově Hronově Maughamova Karolína. Přínosem pro soubor i publikum je hostování profesionálních herců. (JM)
Ve službách Thalie II. s.313, Stoletá tradice...I. s.28.

Existenci ochotnického divadla v místě uvádí Jos.Mikuláš Boleslavský v Divadelním ochotníkovi Díl II. Sv.6 v čl. O důležitosti a potřebě českého divadelního listu.
Praha, Slovanské kněhkupectví 1863. s.III. kDÚ

Údajně se zde hrálo divadlo již koncem 18.století. Ve 20.letech 19.století z popudu Antonína Puchmajera, který zde byl tehdy farářem, se opět hrálo, po jeho odchodu se v činnosti nepokračovalo. Teprve období kolem 1848 znovu myšlenku divadlo oživilo. Ochotníci dostali povolení a zakoupili si dekorace z Královic. Většina ochotníků byla členy čtenářského spolku, ale ten je v důsledků obstrukcí předsedy spolku, místního faráře, odmítl finančně podpořit. Soubor tvořili místní řemeslníci. U místní inteligence narazili na odpor. Připravená první hra byla nakonec zakázána. 1853 hostovala v ryze českém městě německá kočující společnost, která zde propadla. Její ředitel požádal ochotníky, aby jejich jménem vystoupili s českými hrami. To se stalo s mimořádným ohlasem, ale tím ochotnická činnost na čas skončila. V tu dobu zde hráli studenti "Paličovu dceru" s dobrým výsledkem, takže ochotníci znovu požádali o povolení hrát. Do roku 1859 hráli zábavný repertoár, ale i obrozenské hry, také např. "Lakomce". 1861 bylo ochotníky staré vybavení přenosného divadla opravené.
Letopisy 1863, díl II, sv. 2, s. 68.
Puchmajer působil v místě 1807 – 1820/? /.Veškerá dokumentace o tomto období shořela. Po smrti Puchmajerově divadlo leželo ladem, teprve František Svoboda dosáhl 1851 povolení k provozování divadla, ale i to bylo před prvním představením odvoláno. 1854 hráli studenti Paličovu dceru. Divadlo se často stěhovalo, posléze se umístilo na delší čas U hvězdy./?/ Repertoár tvořily původní hry, ale i operety a opery. 1853 – 1907 spolek sehrál 292 her, z nich 105 původních. /JM/TÁBORSKÝ, str. 109-110.
Se souborem spolupracovali: Václav Kotva, Jiří Beneš, výazné osobnosti: Rudolf Šimice, Lad. Vaňkát.
Zpracování historie souboru přislíbil Dr.Vyčichlo, ředitel SVK v Plzni.

ŠTĚPÁNEK, František:Historie ochotnického divadla v Radnicích.
Rukopis 10.srpna 1972. ?s. ?SČDO
In: 400 let města Radnic. Radnice, Městské museum ?r. ?s. ?SČDO
KRONIKA divadelního souboru uložena v Městském muzeu.
O radnickém divadle. 6 kapitol k Roku českého divadla. Zpravodaj Radnicka 1983.
CIRONIS, Petros: Národní divadlo a Rokycansko. Rokycany, ONV 1984. s.67n. Ond
KOTVA, Václav: Půl století s radnickým divadlem. Amatérská scéna 1988, r. 25, č. 2, s. 8 - 9. kART
KOTVA, Václav: Po sto čtyřiceti letech do nové práce. Amatérská scéna 1991, r. 28, č. 10, s. 7
VOSK: Hornické divadlo Radnicka. Lidová tvořivost 1954, č. 11, s. 377.
Dětský divadelní soubor Klubíčko:
CIRONIS, Petros: Národní divadlo a Rokycansko. Rokycany, ONV 1984. s.88n. Ond
HPFMAN, Karel: Rokycanští studenti v mnulosti. (Studentská ochotnická divadelní činnost v r. 1905.) Rokycanský deník 27. 12. 1996.
CINK, Václav: Rok práce jednoho vesnického souboru. (Kulturní klub OV Svazu družstevních rolníků v Újezdě u Radniic. AS, 1976, č. 3, s. 17-18.
KOTVA, Václav: Z domova. Radnice.(O spisovateli, dramatikovi a novináři Petru Fingalovi /1889 v Radnici – 1940 v Praze/, jeho hry v repertoáru DS z Radnic.) AS 1974, č. 9, s. 19-20.
1956 ZK Horník zvítězil v krajské soutěži s Norou.OD 1956/5 s.108
DS slabší výkon v Létě než vloni s Norou. OD 1957/7, s.153. OD 1957/12,s.285.
Hornické dívadlo Bezejmenná hvězda /Sebastian/. OD 1958/10, s.237.
Ochotníci nastudovali Meteor /Karvaš/.
DS ZK Leninovy závody Slavnost lampionů. /Patří do Radnice?/
OD 1959/1, s.3. OD 1959/11, s.241. OD 1959/11, s.262.
VAINAR, Václav: Jan Keller sedmdesátníkem. AS 1973, č. 5, s. 17.
ŠTĚPÁNEK, František: Festival přátelských setkání. (3. divadelní přehlídka amatérských souborů) AS 1972, č.12, s. 10.
VAINAR, Václav: 120 let ochotnického divadla v Radnicích. AS 1970, č. 11, s.8.
KOTVA, Václav: Stručná zpráva ze života. (Václav Kotva, čes. divadelní a filmový herec, radnický rodák, spolupracovník radnického DS.) AS 1972, č.3, s. 8, AS 1970, č. 5, s. 16-17..
ŠTĚPÁNEK, František: Prolog nebo epilog? (Hra E. Basse a texty K. Valentina v nastudování mladého souboru amatérského divadla v R.) AS 1971, č. 1, s.14.
MÁTE doma muzeum? (Expozice ochotnickéého divadla v radnickém vlastivědném muzeu.) AS 1968, č.10, s.23.

Adresář 93: DS
1998 přehlídka amatérských divadel Radniční dráček určená nejmenším divákům.
Rokycanský deník, 14.05.1998
Spolek divadelních ochotníků v Radnicích (Dotazník ÚLK 1999.)

JH 1956: Hornické divadlo Radnicka ZK ROH: Ibsen: Nora
JH 1969: Radnické divadlo, soubor DK: Mangham: Karolina
1983 KDP: DS MěKS: R. Lošťák: Dům, kde nesněží
1996 KDP: SDO: R. N. Nash: Obchodník s deštěm
1999 KDP: I. Örkény: Kočičí hra