Texty: Pardubice, Excerpce pro MČAD 1998-2002

PARDUBICE viz též CIHELNA, ČERNÁ ZA BORY, DOUBRAVICE, DRAŽKOVICE, DROZDICE, LÁNY NA DŮLKU, MNĚTICE, NEMOŠICE, OHRAZENICE, OPOČÍNEK, PARDUBIČKY, POPKOVICE, ROSICE NAD LABEM, SEMTÍN, STARÉ ČIVICE, STUDÁNKA, SVÍTKOV, TRNOVÁ o.Pardubice

CČAD s. 59, 68, 77, 87, 93, 99,118,123,126, 128,158,159,161,182,191,198, 200,203, 207, 224, 256, 261, 360, 364, 388, 393, 399, 404
Obr.CČAD s. 126: Julius Mitlohner - dramatik, funkcionář ochotnického divadla, režisér herec, civilním
povoláním právník v Pardubicích. Na snímku při projevu po jmenování starostou ÚMDOČ,1938.
Obr.CČAD s.128:Julius Zeyer: Doňa Sanča, Spolek divadelních ochotníků Pardubice, režie Karel Krpata, 1935.
Obr.CČAD s.200: M. Twain: Dobrodružství Toma Sawyera, divadelní soubor ZK ROH Tesla Pardubice, 1959.
Obr.CČAD s.255: Arťom Vesjolyj: Rus krví umytá, Studio uměleckého přednesu Pardubice, režie Miloslav Kučera,1973.
Obr.CČAD s.358: Bohumil Hrabal: Ostře sledované vlaky, soubor Dukla Pardubice, na snímku vpravo
Martin Dvořák, v letech 1990-1998 primátor Hradce Králové,1985.

První studentská divadla již 1811. Další představení ve 30.letech a pak 1849-1850. Spolek hrající mj. i divadlo, Casino - Verein, existoval krátce v l.1856-1862. V l.1860-1870 zde působila tři studentská sdružení na příležitostných jevištích. Vysokoškolští studenti hráli rovněž. R.1862 založena Měšťanská beseda, rovněž pořádala divadla (do 1892). R.1884 zanikl Ochotnický spolek divadelní (založen okolo 1862). Od počátku 80.let hrál zábavní a dramatický odbor Řemeslnické jednoty (do 1913) a Akademický spolek Arnošt (od 1904 název Spolek akademiků pardubických, od 1919 Akademický spolek pardubický). R.1913 z něj vystoupila na krátký čas opozice a krátce hrála pod názvem Sdružení studentů pardubických. Arnošt hrál do 1927, kdy divadelní činnost splynula se Spolkem divadelních ochotníků (založen 1892 nejprve jako Čtenářsko-ochotnický spolek). Do něho včleněn i Studentský spolek Máj (vznikl 1918 jako Spolek studentů a studentek gymnasia). SDO hrál i za okupace. Divadla hrála i pardubická gymnasia pod názvem Urania (od 1916, později pod názvem Studentské divadelní sdružení). R.1922 včleněno do SDO. Hrál i DO strany národně socialistické (1938 název Divadelní ochotnické sdružení), od 1903 nepravidelně Spolek katolických paní a dívek, od 1923 dramatický odbor strany lidové, od 1929 do 1948 Lidová scéna, od 1923 Ochotnická scéna Husova sboru (čs.církev, ještě 1947). Divadlo provozovala i TJ Sokol II a v l.1918-1948 i vojáci železničního pluku. Od 1912 zde působil Arbesův okrsek ÚMDOČ, po 1945 přejmenován na Mitlőhnerův. Většinou aktovky hrály i zpěvácké spolky Pernštýn a Ludmila či dámský odbor Národní Jednoty Severočeské. Nepravidelně hrála řada dalších sdružení, např. SK Team, Dramatický kroužek státních zaměstnanců - invalidů Tatra, sbor dobrovolných hasičů, Mládenecký spolek Havlíček aj.
Od 50.let hrál ZK Tesla Pardubice (spolu s divadlem mladých účast na několika ročnících LDB) a loutkářský odbor (ještě 1988). DS OB Pardubice se zúčastnil 1.ročníku LDB 1958. Divadelní odbor ZK ROH Krajské nemocnice v Pardubicích se zúčastnil 2. a 3.ročníku LDB (1959-1960). DS OB 3 Pardubice se zúčastnil 3.ročníku LDB 1960. Pěti ročníků LDB (1965-1971) se zúčastnil DS KD ROH PARAMO Pardubice-Dukla. Hrálo ještě 1985 (též Mladé divadlo). R.1954 a 1964 hrál vojenský soubor z Hůrek pohostinsky v Černé za Bory. R.1976 hrálo Divadélko v Cihelně, soubor LŠU Pce-Polabiny, pohostinsky v Holicích. Mezi další sdružení patří např. Divadlo mladých při KD Dubina, ES divadlo, Kašpárek v rohlíku, DS Splav, Divadlo Kus, Divadlo malých jevištních forem při Osvětovém klubu Na Drážce aj. (Hloušková)
SAKAŘ, Josef: Pardubice v nové době (1860-1900). In Dějiny Pardubic nad Labem, díl I., s.220-253. Pardubice 1920, kSOKA Pardubice
SOKA Pardubice: Sbírka rukopisů (KABLIK, Vincenc): Dějiny Pardubic od nejstarších dob - 1894
SOKA Pardubice: Sbírka rukopisů (THEIN, Pavel): Příspěvek k dějinám ochotnického divadla v Pardubicích do roku 1948, kopie rukopisu, 1975, 69 s.
SOKA Pardubice: Spolek divadelních ochotníků Pardubice: archivní materiál 1862-1958: Zápisy ze schůzí 1866-1954 (12 kn), matrika členů 1892-1921 (1 kn), stanovy 1867,1870,1892, korespondence 1862-1943 (6 kt)
SOKA Pardubice: Arbesův okrsek ÚMDOČ (později Mitlőhnerův): archivní materiál 1923-1950: Zápisy ze schůzí 1933-1949 (2 kn), seznam členů 1923-1927 (1 kn), stanovy, korespondence 1924-1941 (3 kt)
SOKA Pardubice: Loutková scéna Bubeneč Pardubice: archivní materiál 1946-1952 /1987/: Pamětní kniha 1946-1952 /1987/ (1 kn), knihy představení 1946-1949 (2 kn), fotografie, plakáty
THEIN, Pavel: Příspěvek k dějinám ochotnického divadla v Pardubicích, kopie rukopisu, 1975, 69 s., Sbírka rukopisů SOkA Pardubice, kART
1553, školské divadlo:
DČD I., s. 110
30. a 40. léta 19. st.: české ochotnické divadlo (s. 290)
DČD II.
50. - 80. léta 19. st.: aktivity českých ochotníků (s. 178)asi 70. léta 19. stol.: divadlo hrané dětmi (s. 191)
DČD III.
1552-3 Mistr Jan Netorýn uspořádal na náměstí komedii. Dělány šraňky na rynku, v kterých se komedie recitovala.
DČD I.117n.
1724 "za primase Václava Fiedlera měl zařízena býti "ve staré budově od věže Bašta zvané, až ke konci starého defektoria právě proti novému škola latinská s posluchárnou, kde se komedie konati měly. Náleželo konventu františkánskému. (Ron)
MENČÍK: Příšpevky k dějinám českého divadla, s. 55.
Produkce přednesu - deklamací pašijových textů tzv.: lístku na Květnou neděli. Zpěvník
procesionálních zpěvů - Dítka na Květnou neděli (Ron)
PRůVODCE k dějinám hudby.

1811 se hrálo ve zrušeném minoritském klášteře. Od 1834 se hrálo Na Veselce. Zde byla provedena také první česká hra - Štěpánkovy Berounské koláče. Od 1848 hráli ochotníci U Vostřebalů, na místě pozdější banky. 1851 ochotnická činnost ustala. 1853 se ochotníci pokusili znovu hrát. Teprve ale 1862 se ustavila Česká ochotnická společnost. 1867 se uvažovalo o divadelních úpravách v Lernetově hostinci. K realizaci nedošlo. 1870 zal. Ochotnický spolek. Hrál až do 1883. 1873 se opět uvažovalo o postavení divadelní budovy. 1874 zde ochotníci hráli operu Poustevníkův zvonek /L.A.Maillart/, 1879 ú ryvky z Ivana Susanina,1882 Alessandro Stradellu /Flotow/, V studni. 1882 zal. Spolek divadelních ochotníků. 1883 nastudoval zpěvácký spolek Pernštýn Hřímalého Zakletého prince, v hlavní roli vystoupil Karel Krössing, sbor měl 50 členů. 19O9 bylo otevřené dnešní Městské divadlo.Ochotníci ze zpěváckých spolků Ludmila a Perštýn provedli při této příležitosti Hubičku.Přes zákaz Národního divadla přijal hostování Geitler jako Lukáš. Toto provedení bylo kritikou vysoce oceněné. Oponu navrhl Josef Wenig, šlo o jeden z prvních projevů secesní stylizace operní dekorace. Větší úpravy divadelní budovy byly 1926 a po požáru 1931. Ve městě byly počátkem 20.století 3 divadelní spolky. Patrně nejstarší byla Lidová scéna, jejíž počátky jsou v divadelní činnosti ochotnických spolků před 1914. 1918 zde hráli operetu Emiliana Starého Z českých mlýnů. 1929 se odbor přejmenoval na Lidovou scénu v Pardubicích. Programově se orientovala na umělecky náročné hry, nepodléhající dobové módě a přihlížela k zájmovým náboženským tématům. Představení pořádali jak pro dospělé, tak pro mládež a pro děti loutková představení. Vedle hlavního souboru pracoval i kolektiv mladých a pěvecký sbor. Hráli převážně na vlastním jevišti v sále družstva Nový domov. Repertoár byl v řadě případů výjimečný /Hilbert, Durych, Šrámek/. 1923-1929 provedli 23 her v 36 představeních. 1930-1942 57 her v 68 představeních. 1943 měla scéna 72 členů, z toho 53 činných. Účastnili se soutěží v Hronově a v Kutné Hoře. 1919 zal. Divadelní ochotnické sdružení. Do 1943 zahráli 2OO her a aktovek. Umělecká úroveň koncem 30tých let vzrostla a byla srovnatelná s divadelní činností v místě. Repertoár byl spíše klasický, ale hráli i některé současné autory. 1928 zal. Ochotnická scéna Husova sboru. Hrálo se na vlastním jevišti, které 1935 modernizovali, takže umožňovalo dokonalejší a náročnější inscenace. Mimo to se hrálo i v sále Husova sboru a v Městském divadle. Každá hra se několikrát reprízovala. Na cizích scénách hrál soubor spíše pohádky pro děti. Archiv byl vedený až od 1935. Podle archivních záznamů /neúplných/ nastudovali 92 her. Repertoár byl tradiční, spíše soudobý, s akcentem na náboženskou /biblickou/ tématiku. 1943 měla scéna 76 členů, z toho 52 činných. 1945-7 divadelní budova prošla většími opravami. (JM) Ve službách Thalie II. s.274, Javorin s. 163, Smékalová
Pardubice: Dramatickému odboru sociální demokracie se podařilo poprvé v české řeči prosadit dotud zakázané Hauptmannovo drama Tkalci. Čer

1860 založen pardubický ochotnický spolek, za deset let 148 představení, v tom 15 operních a operetních.
Zprávy o činnosti divadelních ochotníků v Čechách a na Moravě.
Praha, Otto 1882 str. 159-60 Kotinský kDÚ
ostatní BOLESLAVSKÝ, Jos.Mikuláš: Divadelní ochotník. Díl II. Sv.6 v čl. O důležitosti a potřebě českého divadelního listu. Uvádí existenci ochotnického divadla v místě.
Praha, Slovanské kněhkupectví 1863. s.III. kDÚ
1552 a 1553 uspořádal M. Jan Netorýn na náměstí komedii. Doklad prvních českých her ve východních Čechách. 1903 soc. dem. dělníci uvedli patrně jako první v Českých zemích zakazované Tkalce /Hauptmann/.
ČERNÝ, František: Divadelní tradice východních Čech. Listy Katedry historie a Historického klubu, pobočka Hradec Králové,č.9, 1995.
1948 SDO, vedou manželé Krpatovi.
VINKLÁŘ,Josef: Pokus o kus pravdy. Most, Dialog 1993. s.48
1850 - 1862 se hrálo pouze německy. Do 1864 česky. Další dva roky stagnace, 1866 – 1870 opět oživení činnosti. Od 1872 za režiséra G.Heše byly na repertoáru kvalitní české hry, stejně tak překladové a také operety. 1882 založením Spolku pro zřízení divadelního domu v Pardubicích začala více jak dvacetiletá cesta k postavení samostatného divadla. Otevřené bylo 1909 Štolbovou hrou 1744, epizoda z těžkých dob města Pardubic, napsanou pro tento účel. Druhý den ochotníci společně se spolky Ludmilou, Perštýnem a hudebním sdružením provedli Hubičku. /JM/
TÁBORSKÝ, str.274 – 278.
DVOŘÁK, Martin: 45 Jiráskových Hronovů a účast pardubických souborů. Seminární práce ze společenskovědního semináře Gymnazia v Pardubicích. 11 s. Rukopis. kART
Sídlo Arbesova okrsku ÚMDOČ (1922).
ARBESŮV, nyní Mitlöhnerův okrsek ÚMDOČ v Pardubicích. In: Ve službách Thalie II. s.37.
ÚMDOČ 1922: SDO, Stud. dram. sdruž., Vzd.odb. čsl.str. soc. , ÚMDOČ 1924: Akadem.spolek, D.o.čs.str.lidové
1.Pardubický festival dětských divadelních her.. Pořadatel ZK Tesla. Kouzelná lampa Aladinova. Dlouholetá tradice s dětským představením. Tři roky Divadlo mládeže.
OD 1958/3, s.70. OD 1958/6, s.131. OD 1958/7, s.157.
DS Vojan ZK Státní banky Jak mráz čaroval /Kožík/.
OD 1958/6, s.131.
DS ZK Tesla Dobrodružství Toma Sawyera. Účast na celostátní soutěži ve Svitavách, 2.cena v Pardubicích..OD 1959/6, s.143. OD 1959/7, s.151-2. OD 1959/7, s.168. OD 1959/8, s.179. OD 1959/9, s.193, OD 1959/9, s.207. OD 1959/10, s.220.
Ochodnické divadlo v místě.. OD 1959/8, s.173.
Ústřední přehlídka divadelních her pro děti a mládež. OD 1959/9,s.193. OD 1959/9, s.207.
1.festival polabských krajů. OD 1959/10, s.227.

V místě tradice ochotnických operních představení od 1881. Návazně na ni Lidová opera zaměstnanců spojů v Pardubicích, pod jiným názvem poté Pardubická lidová opera. Na repertoáru např. Dráteník, Tvrdé palice, V studni, Prodaná nevěsta, Hubička, Tajemství, Traviata, Mamzelle Nitouche, Dům u tří děvčátek . Téměř 200 představení, z nich polovina byla Prodaná nevěsta. Hostování též na Slovensku 1953, 1954. Dirigent A.Vendl, 1952 J.Douša, režie O.Bartoš, jako host M.Veverka, výprava J.Vopršal, umělecký poradce Hanuš Thein. Vedle vlastních sólistů hosté z pražského ND. Soubor součástí PKO.
Československý hudební slovník, Praha 1963. (JM)

Adresář 93: Divadélko v Cihelně
Divadlo mladých
ES divadlo
DS Kašpárek v rohlíku
Mladé divadlo
DS Splav
DS Pard
DS Kus, DS Sova (Dotazník ÚLK 1999.)

1931 JH: SDO: A. Jirásek: Otec
1935 JH: J. Zeyer: Doňa Sanča
1937 JH: Lidová scéna: F. Šrámek: Léto
1937 JH: Vojenské zátiší železničního pluku a SDO: E. Vachek: Benedek
1938 JH: Arbesův okrsek ÚMDOČ: L. Stroupežnický: Naši furianti
1939 JH: SDO: L. Stroupežnický: Zvíkovský rarášek - Paní mincmistrová
1940 JH: K. Krpata: Mistr ostrého meče
1941 JH: M. Rutte: Zamilovaní přátelé
1948 JH: Lidová scéna - kolektiv mladých: J. Zeyer: Radúz a Mahulena
1950 JH: ZK ROH Energetika: L. De Vega: Vzbouření na vsi
1959 JH: DS ZK ROH Tesla: M. Twain: Dobrodružství Toma Sawyera
1960 JH: Kabaretní skupina PKO: J. Sýkora, J. Kraus: Hrajeme kabaret
1969 JH: Vojenský soubor VÚ 4412: J. Lhotský: Na vojně se zpívá a bude se zpívat
1981 FEMAD: Studio um.přednesu LŠU: V. Majakovskij: Velevážení soudruzi potomci (rež.M.Kučera)
1985 JH: Mladé divadlo DK: B. Hrabal, V. Nývlt: Ostře sledované vlaky
1993 JH: Jumping Hamada: Kol.: Kruh opsaný balvanem
DS PARD: O. Daněk: Zdaleka ne tak ošklivá, jak se zdálo
WP 1973, 1974, 1975, 1981, 1982, 1986, 1987, 1989, 1991: Studio umělec.přednesu (M)
WP 1976, 1977, 1979, 1980: Divadélko v cihelně
WP 1980: Soubor ARS VŠCHT
WP 1983, 1984, 1985, 1986: Visuvadlo
Loutkové divadlo:
LCH 1958: Vajanga - Rudý koutek zaměstnanců spojů