Texty: Nymburk, Excerpce pro MČAD 1998–2002

NYMBURK o. Nymburk
CČAD s. 59, 68, 77, 80, 84, 93,126,135,158, 181, 218.
Obr. DČD/II. s. 183: Rukopisná cedule k ochotnickému představení hry Loupežníci na Chlumu. Nymburk, 1823.
1816: Ochotnické divadlo v české řeči, hry V. K. Klicpery (s. 181).
1823, 26. října: Cuna: Loupežníci na Chlumu (s. 181).
30. a 40. léta 19. st.: české ochotnické divadlo (s. 290).
DČD II.
60. léta 19. st.: velmi aktivní činnost ochotníků (s. 176).
80. léta 19. st.: dekorace G. Kubeše (s. 466).
DČD III.
Koncem 18. a počátkem 19. století zajížděly do Nymburka výlučně německé společnosti. Pouze loutkář Matěj Kopecký zde hrál česky. 1816 z popudu J. Šámala se začala hrát střídavě česká a německá představení. Město často hostilo kočující divadelní společnosti, včetně hostování J. K. Tyla /1837/, J. Kašky a Rajské. Tyl zde pobýval i s rodinou a pravděpodobně zde napsal jednu ze svých her. Ve 40.letech se hrálo už většinou česky. Hrálo se na staré radnici, v čp. 242 U Bergmannů, později v hostinci U černého orla, U Klecanských, U bílého beránka. 1856 první záznamy o ochotnickém divadle. V programu byla představení jako Švédové v Praze /Pečírka /Züngl /Škroup/, Čtyři stráže na jednom stanovišti /z němčiny upravil Štěpánek/, Obležení Prahy od Švédů /Štěpánek/. V jednom představení hrál V.K.Klicpera, přítel místního MUDr. Dlabače. /Javorin: 1860 zal. ochotnický spolek. Měl 132 členů. Hrál v chodbě obecné školy v 1.patře bývalého kláštera??/. 1861 si ochotníci najali klášter a zřídili v něm divadlo. Zde se hrálo do 1870. 1860 si upravili studenti místnosti v 1.patře bývalého kláštera /nyní škola/ a sehráli Divotvorný klobouk. Do konce roku sehrál spolek 6 představení, 1861 17, 1862 15. V programu uvedli i Kolárovu Madelonu, představení se zúčastnil Palacký. Na primitivním klášterním jevišti se odehrálo 85 představení a další vystoupení hostujících divadelních souborů a herců. 1869 zde vystoupil Jindřich Mošna a Fr.Kolár ml. 1870 byl klášter městem přestavěn a provizorně se hrálo v aréně na Ostrově. Na představení se podílel i místní pěvecký spolek Hlahol. 1872 bylo v přestavěném klášteře první představení, na němž vystoupil František Krumlovský v hlavní roli. 1877 připojil spolek k názvu Hálek. 1879 bylo divadlo opět přestavěné, potom ještě mnohokrát, ale modernímu divadlu nepostačovalo, takže majitel Spolek divadelních ochotníků Hálek se rozhodl ho zcela přestavět. 1884 zde nastudovali Prodanou nevěstu. 1885 Bendlova Starého ženicha, 1891 V studni. Téhož roku a v roce následujícím provedli Suppého Dívčí ústav. 1910 byly oslavy 50 let trvání Divadelního spolku Hálek. Zúčastnili se jich m.j. F. A. Šubrt, K. Pippich a mnoho významných osobností českého divadla a také představitelé jiných ochotnických spolků. Činnost nebyla přerušena ani 1914–1918. 1915 se hrálo 19 představení, 1916 5, 1917 7 a 1918 9. 1919 hráli 24x. Do 1936 sehrál spolek 56 představení. 1928 tisícím představením byla Fidlovačka. K bohatému divadelnímu životu přispívala řada hostujících spolků. 1920 zahájena stavba Hálkova a divadla zakoupením pozemku. 1936 bylo Hálkovo divadlo otevřené Lucernou. Majitelem byla obec, ale ochotnický spolek měl divadlo pronajaté na 99 let. Po přestavbě byla součástí i spolková knihovna. Od 1860 bilance uváděla m.j. 63 zájezdů po Čechách. V repertoáru měl soubor klasické, ale především nové hry. Ještě před 1939 pracoval v Dělnickém domě soubor Unie, později i studenti reálného gymnázia. 1941 spojením Unie a studentů vznikl ve spolku Hálek soubor mladých. 1939–1945 bylo provedeno 250 představení k podpoře vlasteneckého cítění. Při 50. výročí spolku sehráli ochotníci společně s Hlaholem Radúze a Mahulenu. 1943 měl spolek 157 členů, z toho 100 činných. Ihned po osvobození ochotníci pokračovali Jubileem /Čechov/, Fidlovačkou, Literárním večerem mladých, Matkou a Janem Husem. Od 1950 hráli jako Dramatický odbor závodní rady ROH dílen ČSD. Prvním představením byli Kutnohorští havíři. 1958 byl soubor převeden pod Uzlový klub železničářů. 1962 se prováděla adaptace divadelní budovy, hrálo se převážně na zájezdech, zkoušelo se i v domácnostech. 1977 měl soubor na kontě již 3000 představení /Vojna a mír/ Tolstoj/. Soubor měl bohatou tradici spolupráce s profesionálními herci. V minulosti hráli s Tylem a Klicperou, v novější době s Leopoldou Dostalovou, s Hugo Haasem, s Rudolfem Deylem ml., s Eduardem Kohoutem, s Františkem Smolíkem, s Josefem Deylem, s Ladislavem Peškem, s Jiřinou Petrovickou... V repertoáru byly i operety a opery, např. Polská krev, Veselé vdovy, Perly panny Serafínky, Námluvy Pelopovy, V studni... Na JH hostovali 1967 a 1971, na Národní přehlídce ruských a sovětských her ve Svitavách 1975 atd. Za činnost obdržel řadu medailí a vyznamenání. (JM)
Ve službách Thalie II., s. 264, Javorin s. 144, Stoletá II, s. 75 Smékalová.
Počátkem 60. let 19. stol. konzistoř zakázala hrát ve škole a divadlo se přestěhovalo do hostince U černého orla. Hráli zde Klicperu, Tyla, Štěpánka, Jirečka. Divadlo bylo malé, takže si najali chodbu bývalého kláštera benediktýnů a zde si pořídili jeviště. Kolárovu hru Magelon navštívil Palacký právě zde. Soubor měl tehdy 134 členů. Do 1870 zde hráli 90x. Krumlovský zde vystoupil po renovaci divadla v titulní roli Krále Václava a jeho kata. 1876 /?/ se soubor nazýval Divadelní spolek ochotníků Hálek. Divadelní sál byl opět modernizován. 1886 spolek oslavil 25 let činnosti Strakonickým dudákem za hostování celého baletního souboru pražského ND s baletním mistrem Bergrem. 1893 modernizace jeviště, zavedení elektřiny, úprava sálu pro 600 diváků. Na repertoáru se často objevovala první provedení her, i za přítomnosti autorů /např. Stroupežnický, Štolba, Štech, Svoboda, Čečetka, Balák, Jirka/. Soubor vystupoval pohostinně např. v Čáslavi, Kolíně, Poděbradech, Lužci, Turnově, Liberci, Českém Brodě, a to na základě vzájemné výměny. Rovněž hostování pražských umělců bývalo časté / Fr.Kolár ml., Wilhelm, Mošna, Sedláček, Seifert, Želenský, Lier, Laudová-Hořicová, Červená, Bursová./. Významnou tvůrčí osobností spolku byl v tu dobu režisér Jan Pospíšil. 60. výročí spolku 1920 bylo příležitostí k rozsáhlým společenským a kulturním akcím a k hostování souborů z Turnova, Kolína, Hradce Králové, Mladé Boleslavi, Poděbrad. Místní soubor sehrál Kolárovu hru Magelon. Soubor pořádal opět zájezdy do partnerských měst. 1920 připravili 28 představení, 1921 49. Dramaturgie byla náročná. Tak např. 1922 nastudovali Krysu /Hauptmann/, Sen noci svatojánské s kompletní hudbou Mendelssohnovou, Velblouda uchem jehly, Pygmalion, Princeznu Pampelišku, Jedenácté přikázání, Pražského flamendra. 1924 připravili 37 představení, z cizích titulů pozoruhodná Elektra s L. Dostalovou. Časté bylo hostování K.Želenského. 1928 sehráli 31 představení, 1929 34. Téhož roku se objevily na repertoáru i operety. 1930 sehráli 46 představení, z toho jen 4 cizích autorů. 1860–1931 ochotníci sehráli 1177 her, z toho 544 českých. Nejčastější autoři: Jirásek, Tyl, Stroupežnický, Štolba. /JM/ Táborský: s. 135–158.
Existenci ochotnického divadla v místě uvádí Jos. Mikuláš Boleslavský v Divadelním ochotníkovi, díl II., sv. 6 v čl. O důležitosti a potřebě českého divadelního listu.
Praha, Slovanské kněhkupectví 1863, s. III. kDÚ.
3DS Tyl 1948 hrál pohostinsky v České Lípě Bílý: Paragraf 144.
SOkA Česká Lípa: ONV 19.
1923 DS HÁLEK,1948 DS TYL (Zahrádková).
SOkA CL: Český sever, 1930, č. 18; Naše hory, 1923, č. 44, 1925, č. 19.
Asi 1814 studenti.
KOVÁŘÍK, Vladimír: Otec české Thalie. Praha, SNDK 1960, s. 69.
1909 SDO.
KOVÁŘÍK, František: Kudy všudy za divadlem. Praha, Odeon 1982, s. 90.
1942 SDO HÁLEK.
HEDVÁBNÝ, Zdeněk: Ladislav Pešek. Rozšíř. vyd. Praha, Columbus 1997, s. 242.
DĚJINY ochotnického divadla a divadelního spolku Hálek v královském městě Nymburce. Nymburk 1910. MKd.
DONÁT, F.: Z dějin ochotnického divadla v Nymburce. Občanské listy 1910, č. 42, 46, 47, 48. KK.
J.H.: Nymburský "Hálek" jubiluje. Československé divadlo 1940/61.
PAULŮ, Jan: Hálek – 120 let amatérské divadelní činnosti 1860–1980.
Nymburk, Kulturní dům železničářů 1980, nestr. kART.

PAMÁTNÍK div. spolku Hálek v Nymburce 1936. Vydaný u příležitosti slavnost.otevření nového Hálkova městského divadla v Nymburce. Red. Jos. Hudeček. Přehled činnosti, vzpomínky, statistika a soupisy. Nymburk, Div. spolek Hálek 1936. 93 s. Str, KK.
HRBÁČEK, Jan a kolektiv autorů: Rockodák, O klubech a rockových skupinách na Nymbursku 1964–1994, In: STROTZER, Milan: Ten bordel si tady ukliďte, Klub POAN – Polabské absolutní nedivadlo Nymburk aj., Rozevlátá palice Nymburk, 1995, 141 s., Str.

1860–1970 Hálek – Nymburk. Dokument nadšení a dobrovolné práce. Amatérská scéna 1970, r. 7, č. 10. kART (monotematické číslo k 110. výročí souboru, připravili členové Hálku v čele s Janem Paulů). Z obsahu: Tradice a podhoubí, s. 2–3; Kde se hrálo, s. 6–8; Jak žil soubor od třicátých let, s. 11–14; Galerie našich přátel, s. 4–22.
Po 1920 zde významnou osobností ochotnického souboru matka Bohumila Hrabala Marie Hrabalová /Maryška/.
ÚMDOČ 1922: Div. spolek Hálek.
POLABSKÝ okrsek ÚMDOČ v Nymburce. In: Ve službách Thalie II. s. 36.
DDOČ 1930: Sídlo obvodu (Burian s. 197).
DS ZK ČSD provedl 1956 Jarišovy Inteligenty. Připravuje Dům doni Bernardy a Fidlovačku.OD 1956/7 s. 165.
DS ZK ČSD v krajské soutěži s Vassa Železnovova.
OD 1958/5, s. 100, 115.
1998 divadelní přehlídka Nymburský pohádkový podzim (Sadská, Mělník, Vysoké nad Jizerou, Nymburk aj.) Polabské listy, č. 45, 1998.
DS Hálek (Dotazník ÚLK 1999).
DS Hálek: Kapitán Habakuk (Jan Makarius). 50. Pojizerské hry. Dobrovice 1999.

JH 1940: Divadelní spolek Hálek: Tetauer: Člověk nemá jen sebe.
JH 1967: Albee: Kdo se bojí Virginie Woolfové.
JH 1971: Stroupežnický: Naši furianti.
WP 1985: Adieh KDŽ.
DT 98, JH 98: Divadlo hudby MěKS. Jan Řehounek: Useknuté ucho aneb Přeukrutně krvavý příběh...
DS Hálek: Bezvýznamná žena. OD 1958/5, s. 114. OD 1958/7, s. 157. OD 1958/7, s. 165.
DS ČSD. OD 1959/2, s. 47.
Z historie ochotníků. OD 1959/7, s. 166.