Texty: Mladá Boleslav, excerpce pro MČAD 1998-2002

MLADÁ BOLESLAV o. Mladá Boleslav viz též BEZDĚČÍN, ČEJETICE, ČEJETIČKY, DEBŘ, JEMNÍKY, PODCHLUMÍ, PODLÁZKY.
1840 postaveno jeviště v hostinci U zlatého věnce. Hrálo se německy. 1843 byl v nepřímé souvislosti s obrozenskou činností J.K.Tyla založen jeho přáteli Fr.Plačkem a J.J.Pešicem ochotnický spolek. Hráli česky. První představení Žižkův meč. 1848-49 Čtenářská jednota obnovila divadelní aktivity, které utlumila nastupující bachovská perzekuce. 1848-60 se ochotnickému divadlu nedařilo. Z té doby je záznam pouze o čtyřech českých hrách, které dávali ochotníci. 1859 navíc divadelní zařízení vyhořelo. Téhož roku získali povolení k provedení 8 představení. Obtíže byly se získáním hereček. Představení se konalo 1862 v hostinci U zlatého věnce. Soubor měl tedy 26 činných členů. Pro
druhou hru se však divadlo muselo přestěhovat k Modrému hroznu. Hráli zábavné kusy a obvyklý obrozenský repertoár, vesměs s úspěchem. 1861 propadl Strakonický dudák. Úspěšný ekonomický výsledek dovolil ochotníkům postavit zcela nové jeviště a potřebné rekvizity. Na dvě představení se vrátili do Zlatého věnce, ale představení zde nebyla úspěšná a už další se hrálo opět v Modrém hroznu. 1868 přijal ochotnický spolek název po výáznamném herci a spisovateli J.J.Kolárovi /Javorin 1869?/. 1870 na Komenského náměstí byla postavená nová radnice a v ní městské divadlo. s plně vybaveným jevištěm, 8 lóžemi a 216 sedadly. 1879 a 1880 ochotnické provedení opery Alessandro Stradella. 1879 provedl zpěvácký spolek rovněž Prodanou nevěstu, 1880 její reprízu za přítomnosti Smetany. 1882 ochotníci provedli Bendlovu operu Starý ženich. 1884 nastudovali V studni. 1886 zpěvácký spolek Boleslav nastudoval Flotowovu operu Alessandro Stradella. 1888 provedli Suppého operetu Dívčí ústav a Offenbachovu Svatbu při lucernách, přičemž orchestr nahrazoval klavír s harmoniem. 1889 Offenbacha opakovali. 1889 hráli Rozkošného Mikuláše a /18..?/ Svatojánské proudy téhož autora a znovu se vrátili k operetě Suppého Dívčí ústav. 1890 zde provedli národopisné pásmo z Ořechova Královničky. 1904 bylo divadlo z bezpečnostních důvodů uzavřeno. 1909 město postavilo nové, zahajovací představení Lucerna. Profesionální technické vybavení jeviště umožňovalo takřka profesionální umělecké výkony. Archiv dokumentuje kontakty s F.X.Svobodou, F.A.Šubertem, Pippichem, Sv.Čechem, Stroupežnickým, Mošnou, Štolbou... Soubor zprostředkovával i hostování scén z Kladna, z Olomouce, herce z ND, resp.z jiných pražských divadel. Do roku 1943 bylo provedeno 1297 představení. Nové divadlo 1939 bylo založené spojením dělnických ochotnických spolků - Lidového divadla, Osvěty, Dědisboru. 194O se připojila i Malá scéna. Nově vytvořený soubor se brzy projevil jako průbojný, získal řadu ocenění. Činnost byla koncipována podle zásady dělnických divadel - Dobré divadlo všem. Zpočátku se orientovalo výlučně na dělnické obecenstvo, později si získalo přízeň i jiných sociálních vrstev. Původní orientace však zůstala jako hlavní. Herci byli školeni v odborných kurzech. V repertoáru bylo m.j. Léto, Pec /Vachek/, Morálka paní Dulské, Kolumbus /Hilbert/, Ulička odvahy /Mahen/, Inzerát /Sabina/, Velký Mág /Dyk/, Stříbrný vítr...Soubor hostoval do 1943 na festivalech v Kutné Hoře,v Chlumci,v Hronově.ÚMDOČ 1922 : Div.sp. Kolár, Vzděl. sp. Pokrok (1923 vyřaz.),Div. kr. Tyl, Intimní scéna Všestudentského spolku (1923 vyř.)
Sídlo Šmilovského okrsku ÚMDOČ
DDOČ 1930: Sídlo kraje; Dělnický divadelní spolek Osvěta; Den proletářského divadla v MB, 20. 7. 1930 (
Václav Vydra zahájil hereckou dráhu v Ml. Boleslavi 1893.Po otevření divadla 1909 honosné divadelní sezóny oper a operet, ústup činohry. Do 1918 přední místo v ochotnickém divadle stále DS Kolár /režisér Josef Liebel/ př. Žně/Šubrt/. Hrával i Spolek paní a dívek, aktivní i Spolek akademiků Šmilovský. Celkově místní repertoár nízké umělecké úrovně, nenáročný. Počátek divadelní činnosti mladých s K.Proxem /1916 jednoaktovky Dyk, Šrámek, Čechov, později Zeyer, Mahen/. 1917 generační názorová proměna v Kolárovi. 1919 Všestudentský spolek cyklus večerů mladých /Malířová, Majerová, Svobodová, Sova, Bezruč, Gellner, Mahen, Toman, Kubka a první pokus o divadlo. Po 1918 divadlo vedle Kolára i v novém DS Tyl /v Podhrádí/, Spolek paní a dívek, dramatické odbory Telegrafního pluku a pěšího pluku č.36, soubor lidové strany. Vyspělí herci, ale nejlehčí repertoár. Konkurencí se stala Malá scéna, zal. v Grandhotelu 1920. Koncepčně ovlivněni pražskými inscenacemi Hilarovými či Borovými a Revoluční scénou, Honzlem a Zorou v Dědrasboru, resp. Neumannovým Červnem, později Devětsilem, ideová orientace na marxistickou levici. Původní koncepce komorního avantgardního divadla ustoupila kompromisu, když se hrálo v městském divadle. Kompromis i v dramaturgii, nestala se výjimečnou, ale s ohledem na diváka zahájili Tartuffem a Velkým Mágem. Z repertoáru dále: Vina, Ulička odvahy, Marianniny rozmary, Lásky hra osudná, R.U.R., Ze života hmyzu /výpomoc herců pražského Volného jeviště/, Leonka a Lena /Büchner/, jedna z nejlepších režií Proxe/, Ženitba, Ošálený manžel /Moliere/, Na čem záleží /Wilde/, Večer tříkrálový. Loupežníkem se 1923 uzavřelo působení Proxe v Malé scéně. Zájezd malé scény 1920 na Slovensko. Téhož roku zal. Akademický klub, s nímž souvisí další činnost mladé scény. Pokračovali /V.Zima/ v dramaturgii např. Periférií, Misantropem, Courtelinovými aktovkami, Hilbertem, Juškevičem, Bartošem, Šrámkem /Ostrov velké lásky/, Vest-pocket-revuí, Vildrakem, Shakespearem, Wedekindem, Gogolem, Čapky, O´Neillem. Nevoli pravicové kritiky vyvolal Vojcek. Ve výpravě spolupráce s Ad.Benšem, potom s Pravoslavem Kotíkem. Činnost Malé scény součástí činnosti Klubu přátel umění, jeho Malé scény od Klubu přátel umění. Vedle hostování Osvobozeného divadla a D 34, Voice-bandu EFB, taneční skupiny Mlči Majerové atd. Mladá scéna uváděla v koncepci Levé fronty moderní inscenace /Balzac, Pogodin, Čapek, Klicpera/. Studentský spolek Šmilovský uváděl skromnější inscenace /Klicpera, Svoboda, Neruda, Jirásek, zajímavější 1935 Vest Posket Revue/. 1938 se Mladá scéna spojila s Kolárem, první společná hra Svět, kde se žebrá /Konrád/. Další hry: Most /Němeček/, Zmoudření dona Quijota /účast na JH/, M.D.Rettigová, Svátek věřitelů /Piskoř/, Hadrián z Římsů, R.U.R./1939, JH/, Divotvorný klobouk, Klicperův Chlumec 1939/, dramatizace Ve stínu lípy atd./. 1940 vyvrcholení dramaturgických neshod, odchod Malé scény do Nového divadla /zde spojení všech dělnických souborů/. Na repertoáru např. Vachek, Zápolská, Langer, Zeyer, Tyl, Klicpera, Zavřel, Tetauer, Mahen, Čapek/. Výjimečný úspěch s Hilbertovým Kolumbem 1941 JH. Zájezdy do okolních obcí, ale také na festivalu v Hořicích, ale i na dalších festivalech, dále v Železném Brodě, v pražské Uranii. Kolár s Její pastorkyní 1941 na JH. Nové divadlo účast se Strakonickým dudákem na JH 1942. Dle kritiky úroveň inscenací přesahovala obvyklý rámec ochotnického divadla. Přesto dramaturie tehdy dosti nesourodá. V době omezení divadelní činnosti vyšel z Nového divadla 1942 podnět ke vzniku dramatického oddělení místní hudební školy. Mimořádně zajímavá absolventská představení a dramatizace poezie. V dramaturgii v tu dobu současná tvorba /Drda, Tetauer,Götz,Štěpánek, Krpata.../ vyvážená staršími hrami /Šalda, Nezval, Šrámek, Mahen, Hilbert, Jirásek, Klicpera, Šimáček, Šamberk, Svoboda.../. Spolupráce s Kladenským divadlem. 1945 Nové divadlo zahájilo večerem sovětské poezie a hudby. Téhož roku zahájilo Středočeské divadlo, složené z profesionálních i amatérských herců. /JM/
Soubory:
1956 malá smíšená umělecká skupina DO.
1957 DS ZK Plynárny.
1957 Dramatický odbor Kolár ZK AZNP Slamník /Petrovičová/, do soutěže Matka a dcera /Tyl/. Též v krajské soutěži, Černé vlajky.Člověk hledá radost /Viktor Rozov/. Vloni Matky a dcery /Tyl/.
1958 Divadlo mladých - estrádní soubor /DIMAFOR/ - velmi aktivní.
1959 DS Stavebního podniku ONV.
Vojenský divadelní kroužek O´Neil:V ponorkovém pásmu, účast v Písku 1959.
1993: Div.soubor Firma grátys, syn a spol., Div.soubor Kolár, Loutk.soubor, Div. soub. mládeže
1998: Divadlo poezie (J.Jenčíková)

JH 1938 : Divadelní spolek Kolár : Dyk : Zmoudření Dona Quijota
JH 1939 : Divadelní spolek Kolár : Čapek : RUR
JH 1941 : Nové divadlo : Hilbert : Kolumbus
JH 1941 : Divadelní spolek Kolár . Preissová : Její pastorkyňa
JH 1942 : Nové divadlo : Tyl : Strakonický dudák
JH 1943 : Nové divadlo : Vrchlický : Král a ptáčník
JH FEMAD 1986 : DS Kolár : Eurípidés: Ifigenie v Aulidě
WP 1987, 1988, 1989 : Stř.odb. učiliště (Štěk)

CČAD s. 45, 49, 52, 58, 61, 63, 68, 77, 80, 85,111,116,119,122,124,125,128,129, 131,132,146, 156,157,158,188,196,198, 245, 374, 381, 389, 393, 394
Obr.CČAD s.128: Adolf Benš: návrh scény ke Gogolovu Revizorovi, Malá scéna Mladá Boleslav,
2. října 1927.
Obr.CČAD s.129: Scéna z 3. aktu Zmoudření Dona Quijota Viktora Dyka podle návrhu Josefá Saala, spolek Kolár Mladá Boleslav,1938.
Obr.CČAD s.129: Václav Zima jako Don Quijote v mladoboleslavské inscenaci hry V. Dyka,
1938.
Obr.CČAD s.156: Jaroslav Hilbert Kolumbus, Nové divadlo Mladá Boleslav, A. Kasal v titulní roli,
1941.
Obr.CČAD s.156: Scénický návrh arch.Josefa Saala k inscenaci Jaroslava Hilberta Kolumbus,
Nové divadlo Mladá Boleslav, režie V. Zima, 1941.
DČD II., s. 290, 298, 1851: Kolár: Žižkova smrt
DČD III., s. 185, dekorace pro och. div. malíři Prozatímního divadla J. Macourek a E. Herold
DČD IV., s. 185, 271, 331, 411, 542, 2. pol. 20. a poč. 30. let: avantgardně zaměřený spolek Malá scéna - systematicky zaváděl moderní divadelní principy do ochotnického divadla, působil i během II. sv. v. ; 1936 : spojení děl. kolektivu s levicovou mládeží - Pogodin: Aristokraté (inspirace D 34),
konec 30. let: Studentský spolek Šmilovský
Obr.DČD IV. s. 187. Výjev z Büchnerova Vojcka. SDO Mladá Boleslav, 1928.
Obr.DČD IV. s. 411. Dekorace k Dykově hře Zmoudření dona Quijota. SDO Kolár, Mladá Boleslav, 1938.
"Jako protiklad spolků konvenčního směru začaly se utvářet modernější kolektivy, které odmítaly nejen líbivý a brakový repertoár, ale snažily se vytvářet opozici i proti tradičním inscenačním formám. Důkaz o této nové tendenci přinesla např. Malá scéna v Mladé Boleslavi, ze které vyšel také režisér K.Prox ."
DČD IV. s. 615. Revui A. V. Bukovského Hořící Čína provedli na podzim 1930 několikrát dělničtí ochotníci v Dělnickém domě (viz Zima, V.: Třicet let bojovné kultury Mladé Boleslavě)
DČD IV. s. 331.
Pro mimopražskou oblast bylo v této době (30.léta) příznačné i spojování sil dělnických kolektivů s levicovými sdruženími mládeže a studentů. Tak například bylo připraveno na 2.II.1936 v Mladé Boleslavi zajímavé představení Pogodinových Aristokratů, silně ovlivněné inscenací v D 34, vytvořené spojenými silami několika místních spolků, dělnických i nedělnických."

Adresář 93
Burian s. 27, 123, 128, 163, 171, 180, 197
Javorin s. 122.
Nové divadlo Mladá Boleslav, režie V. Zima, 1941.
DČD II., s. 290, 298, 1851: Kolár: Žižkova smrt
DČD III., s. 185, dekorace pro och. div. malíři Prozatímního divadla J. Macourek a E. Herold
DČD IV., s. 185, 271, 331, 411, 542, 2. pol. 20. a poč. 30. let: avantgardně zaměřený spolek Malá scéna - systematicky zaváděl moderní divadelní principy do ochotnického divadla, působil i během II. sv. v. ; 1936 : spojení děl. kolektivu s levicovou mládeží - Pogodin: Aristokraté (inspirace D 34),
konec 30. let: Studentský spolek Šmilovský
Obr.DČD IV. s. 187. Výjev z Büchnerova Vojcka. SDO Mladá Boleslav, 1928.
Obr.DČD IV. s. 411. Dekorace k Dykově hře Zmoudření dona Quijota. SDO Kolár, Mladá Boleslav, 1938.
"Jako protiklad spolků konvenčního směru začaly se utvářet modernější kolektivy, které odmítaly nejen líbivý a brakový repertoár, ale snažily se vytvářet opozici i proti tradičním inscenačním formám. Důkaz o této nové tendenci přinesla např. Malá scéna v Mladé Boleslavi, ze které vyšel také režisér K.Prox ."
DČD IV. s. 615. Revui A. V. Bukovského Hořící Čína provedli na podzim 1930 několikrát dělničtí ochotníci v Dělnickém domě (viz Zima, V.: Třicet let bojovné kultury Mladé Boleslavě)
DČD IV. s. 331.
Pro mimopražskou oblast bylo v této době (30.léta) příznačné i spojování sil dělnických kolektivů s levicovými sdruženími mládeže a studentů. Tak například bylo připraveno na 2.II.1936 v Mladé Boleslavi zajímavé představení Pogodinových Aristokratů, silně ovlivněné inscenací v D 34, vytvořené spojenými silami několika místních spolků, dělnických i nedělnických."

Adresář 93
Burian s. 27, 123, 128, 163, 171, 180, 197
Javorin s. 122.
x893. Mladá Boleslav, "Kolár" 1893 MKd
HERČÍK, Karel: Co bylo předtím aneb prehistorie mladoboleslavského divadelnictví v kostce, s.7-24. In: Městské divadlo Mladá Boleslav 1909-1999. Mladá Boleslav, Městské divadlo 1999. 120 s.
KUNA, Z.: Sto třicet let dramatického odboru Kolár DK ROH AZNP. Mladá Boleslav 1993. M Mladá Boleslav.
LIEBL,J.: Po stopách ochotnického spolku "Kolár" v Mladé Boleslavi Rodný kraj 1926/č.38 KK
MLADÁ Boleslav od minulosti k dnešku. Mladá Boleslav 1974, sborník
MLADOBOLESLAVSKO v proměnách času. Praha 1997, sborník
RUDOLF, V. F.: Divadlo v Mladé Boleslavi. Samostatnost 1912/č.263 KK
SÍDEK, A.: Památník divadelního spolku Kolár v Mladé Boleslavi vydaný u příležitosti 75 let trvání. Ml.Boleslav 1918. M Mladá Boleslav
STREJČEK, Ferdinand: Jak se probouzela Mladá Boleslav. 1929 KK
STREJČEK, Ferdinand: K devadesátým narozeninám sl.Marie Novotné, nejstarší žijící ochotnici mladoboleslavské. Mladoboleslavské listy 1930/č.79 KK
STREJČEK, Ferd.: K třicetiletí "Nového divadla". Mladoboleslavské listy 21.2.1940 KK
STREJČEK, Ferdinand: Mladá Boleslav, jak ji poznával F.S. 1931 KK
STREJČEK, Ferdinand: Sto let mladoboleslavských ochotníků. Sborník ÚMDOČ, 1943
ŠMILOVSKÉHO okrsek ÚMDOČ v Mladé Boleslavi. In: Ve službách Thalie II. s.33.
ŠOVAR, Milan: Jak šla léta aneb kronika divadla od roku 1909, s. 25-50. In: Městské divadlo Mladá Boleslav 1909-1999. Mladá Boleslav, Městské divadlo 1999. 120 s.
VYDRA,Václav: Má pouť životem i uměním. Praha, Melantrich 1958. s.39. (1893 SDO)
ZIMA, Václav: Třicet let bojové kultury Mladé Boleslavě. Vyd. redakce časopisu Mladoboleslavsko, 1959, 91 s.

Naše hory, 1923,č.15,43, Stráž Severu, 1946,č.88,s.2, č.116,s.4

OD 1956/10 s.225, OD 1957/1, s.1, OD 1957/1, s.17 OD 1957/12,s.285-6, OD 1957/12,s.286, OD 1958/10, s.235, OD 1958/3, s.67. OD 1958/5, s.101.OD 1958/5, s.100. OD 1958/5, s.114, OD 1959/2, s.25,29. OD 1959/2, s.32. OD 1959/2, s.48. OD 1959/5, s.100. OD 1959/6, s.138. OD 1959/6, Boleslav 1909-1999. Mladá Boleslav, Městské divadlo 1999. 120 s.
VYDRA,Václav: Má pouť životem i uměním. Praha, Melantrich 1958. s.39. (1893 SDO)
ZIMA, Václav: Třicet let bojové kultury Mladé Boleslavě. Vyd. redakce časopisu Mladoboleslavsko, 1959, 91 s.

Naše hory, 1923,č.15,43, Stráž Severu, 1946,č.88,s.2, č.116,s.4

OD 1956/10 s.225, OD 1957/1, s.1, OD 1957/1, s.17 OD 1957/12,s.285-6, OD 1957/12,s.286, OD 1958/10, s.235, OD 1958/3, s.67. OD 1958/5, s.101.OD 1958/5, s.100. OD 1958/5, s.114, OD 1959/2, s.25,29. OD 1959/2, s.32. OD 1959/2, s.48. OD 1959/5, s.100. OD 1959/6, s.138. OD 1959/6, Boleslav 1909-1999. Mladá Boleslav, Městské divadlo 1999. 120 s.
VYDRA,Václav: Má pouť životem i uměním. Praha, Melantrich 1958. s.39. (1893 SDO)
ZIMA, Václav: Třicet let bojové kultury Mladé Boleslavě. Vyd. redakce časopisu Mladoboleslavsko, 1959, 91 s.

Naše hory, 1923,č.15,43, Stráž Severu, 1946,č.88,s.2, č.116,s.4

OD 1956/10 s.225, OD 1957/1, s.1, OD 1957/1, s.17 OD 1957/12,s.285-6, OD 1957/12,s.286, OD 1958/10, s.235, OD 1958/3, s.67. OD 1958/5, s.101.OD 1958/5, s.100. OD 1958/5, s.114, OD 1959/2, s.25,29. OD 1959/2, s.32. OD 1959/2, s.48. OD 1959/5, s.100. OD 1959/6, s.138. OD 1959/6, Obr.CČAD s.156: Jaroslav Hilbert Kolumbus, Nové divadlo Mladá Boleslav, A. Kasal v titulní roli,
1941.
Obr.CČAD s.156: Scénický návrh arch.Josefa Saala k inscenaci Jaroslava Hilberta Kolumbus,
Nové divadlo Mladá Boleslav, režie V. Zima, 1941.
Obr.DČD/IV. s. 187. Výjev z Büchnerova Vojcka. SDO Mladá Boleslav, 1928.
Obr.DČD/IV. s. 411. Dekorace k Dykově hře Zmoudření dona Quijota. SDO Kolár, Mladá Boleslav, 1938.

30. a 40. léta 19. st.: české ochotnické divadlo (s. 290)
1851: Kolár: Žižkova smrt
DČD II., s. 298
dekorace pro och. div. malíři Prozatímního divadla J Macourek a E. Herold
DČD III., s. 185
2. pol. 20. a poč. 30. let: avantgardně zaměřený spolek Malá scéna - systematicky zaváděl moderní divadelní principy do ochotnického divadla, působil i během II. sv. v. (s. 185, 271, 542)1936 (2. února): spojení děl. kolektivu s levicovou mládeží - Pogodin: Aristokraté (inspirace D 34 (s. 331)
konec 30. let: Studentský spolek Šmilovský (s. 411)
DČD IV.
1840 postaveno jeviště v hostinci U zlatého věnce. Hrálo se německy. 1843 byl v nepřímé souvislosti s obrozenskou činností J.K.Tyla založen jeho přáteli Fr.Plačkem a J.J.Pešicem ochotnický spolek. Hráli česky. První představení Žižkův meč. Repertoár byl z her Tylových a jiných obrozenských autorů. 1848-60 se ochotnickému divadlu nevěnovala péče. Rozhodující postavení tehdy měly německé kočující společnosti, které se rozšířily, protože i pro českého diváka to byl obvykle v té době vrcholný umělecký a společenský zážitek. Z té doby je záznam pouze o čtyřech českých hrách, které dávali ochotníci. 1859 navíc divadelní zařízení vyhořelo. Uvažovalo se o připojení se k ochotníkům v Kosmonosích. Téhož roku získali povolení k provedení 8 představení. Obtíže byly se získáním hereček. Představení se konalo 1862 v hostinci U zlatého věnce. Soubor měl tedy 26 činných členů. Pro druhou hru se však divadlo muselo přestěhovat k Modrému hroznu. Hráli zábavné kusy a obvyklý obrozenský repertoár, vesměs s úspěchem. 1861 propadl Strakonický dudák. Úspěšný ekonomický výsledek dovolil ochotníkům postavit zcela nové jeviště a potřebné rekvizity. Na dvě představení se vrátili do Zlatého věnce, ale představení zde nebyla úspěšná a už další se hrálo opět v Modrém hroznu. 1868 se souhlasem J.J.Kolára doplněn název na Ochotnický spolek Kolár /Javorin 1869??/.
Hrálo se v sále U zlatého věnce. 1870 na Komenského náměstí byla postavená nová radnice a v ní městské divadlo. s plně vybaveným jevištěm, 8 lóžemi a 216 sedadly. 1879 a 1880 ochotnické provedení opery Alessandro Stradella. 1879 provedl zpěvácký spolek rovněž Prodanou nevěstu, 1880 její reprízu za přítomnosti Smetany. 1882 ochotníci provedli Bendlovu operu Starý ženich. 1884 nastudovali V studni. 1886 zpěvácký spolek Boleslav nastudoval Flotowovu operu Alessandro Stradella. 1888 provedli Suppého operetu Dívčí ústav a Offenbachovu Svatbu při lucernách, přičemž orchestr nahrazoval klavír s harmoniem. 1889 Offenbacha opakovali. 1889 hráli Rozkošného Mikuláše a /18..?/ Svatojánské proudy téhož autora a znovu se vrátili k operetě Suppého Dívčí ústav. 1890 zde provedli národopisné pásmo z Ořechova Královničky. 1904 bylo divadlo z bezpečnostních důvodů uzavřeno. 1909 město postavilo nové, zahajovací představení Lucerna. Profesionální technické vybavení jeviště umožňovalo takřka profesionální umělecké výkony. Soubor získal v Hronově tři ocenění. Archiv dokumentuje kontakty s F.X.Svobodou, F.A.Šubertem, Pippichem, Sv.Čechem, Stroupežnickým, Mošnou, Štolbou... Soubor zprostředkovával i hostování scén z Kladna, z Olomouce, herce z ND, resp.z jiných pražských divadel. Do roku 1943 bylo provedeno 1297 představení. Nové divadlo 1939 bylo založené spojením dělnických ochotnických spolků - Lidového divadla, Osvěty, Dědisboru. 194O se připojila i Malá scéna. Nově vytvořený soubor se brzy projevil jako průbojný, získal řadu ocenění. Činnost byla koncipována podle zásady dělnických divadel - Dobré divadlo všem. Zpočátku se orientovalo výlučně na dělnické obecenstvo, později si získalo přízeň i jiných sociálních vrstev. Původní orientace však zůstala jako hlavní. Herci byli školeni v odborných kurzech. V repertoáru bylo m.j. Léto, Pec /Vachek/, Morálka paní Dulské, Kolumbus /Hilbert/, Ulička odvahy /Mahen/, Inzerát /Sabina/, Velký Mág /Dyk/, Stříbrný vítr...Soubor hostoval do 1943 na festivalech v Kutné Hoře,v Chlumci,v Hronově.
Ve službách Thalie II. s.157, Letopisy 1863, díl II, sv. 2, s. 63., Javorin s. 122, Smékalová
Existenci ochotnického divadla v místě uvádí Jos.Mikuláš Boleslavský v Divadelním ochotníkovi Díl II. Sv.6 v čl. O důležitosti a potřebě českého divadelního listu.
Praha, Slovanské kněhkupectví 1863. s.III. kDÚ

ÚMDOČ 1922: Div.sp. Kolár, Vzděl. sp. Pokrok (1923 vyřaz.),Div. kr. Tyl, Intimní scéna Všestudentského spolku (1923 vyř.)
Sídlo Šmilovského okrsku ÚMDOČ
DDOČ 1930: Sídlo kraje; Dělnický divadelní spolek Osvěta; Den proletářského divadla v MB, 20. 7. 1930 (Burian s. 27, 123, 128, 163, 171, 180, 197)
Václav Vydra zahájil hereckou dráhu v Ml. Boleslavi 1893.Po otevření divadla 1909 honosné divadelní sezóny oper a operet, ústup činohry. Do 1918 přední místo v ochotnickém divadle stále DS Kolár /režisér Josef Liebel/ př. Žně/Šubrt/. Hrával i Spolek paní a dívek, aktivní i Spolek akademiků Šmilovský. Celkově místní repertoár nízké umělecké úrovně, nenáročný. Počátek divadelní činnosti mladých s K.Proxem /1916 jednoaktovky Dyk, Šrámek, Čechov, později Zeyer, Mahen/. 1917 generační názorová proměna v Kolárovi. 1919 Všestudentský spolek cyklus večerů mladých /Malířová, Majerová, Svobodová, Sova, Bezruč, Gellner, Mahen, Toman, Kubka a první pokus o divadlo. Po 1918 divadlo vedle Kolára i v novém DS Tyl /v Podhrádí/, Spolek paní a dívek, dramatické odbory Telegrafního pluku a pěšího pluku č.36, soubor lidové strany. Vyspělí herci, ale nejlehčí repertoár. Konkurencí se stala Malá scéna, zal. v Grandhotelu 1920. Koncepčně ovlivněni pražskými inscenacemi Hilarovými či Borovými a Revoluční scénou, Honzlem a Zorou v Dědrasboru, resp. Neumannovým Červnem, později Devětsilem, ideová orientace na marxistickou levici. Původní koncepce komorního avantgardního divadla ustoupila kompromisu, když se hrálo v městském divadle. Kompromis i v dramaturgii, nestala se výjimečnou, ale s ohledem na diváka zahájili Tartuffem a Velkým Mágem. Z repertoáru dále: Vina, Ulička odvahy, Marianniny rozmary, Lásky hra osudná, R.U.R., Ze života hmyzu /výpomoc herců pražského Volného jeviště/, Leonka a Lena /Büchner/, jedna z nejlepších režií Proxe/, Ženitba, Ošálený manžel /Moliere/, Na čem záleží /Wilde/, Večer tříkrálový. Loupežníkem se 1923 uzavřelo působení Proxe v Malé scéně. Zájezd malé scény 1920 na Slovensko. Téhož roku zal. Akademický klub, s nímž souvisí další činnost mladé scény. Pokračovali /V.Zima/ v dramaturgii např. Periférií, Misantropem, Courtelinovými aktovkami, Hilbertem, Juškevičem, Bartošem, Šrámkem /Ostrov velké lásky/, Vest-pocket-revuí, Vildrakem, Shakespearem, Wedekindem, Gogolem, Čapky, O´Neillem. Nevoli pravicové kritiky vyvolal Vojcek. Ve výpravě spolupráce s Ad.Benšem, potom s Pravoslavem Kotíkem. Činnost Malé scény součástí činnosti Klubu přátel umění, jeho koncertů, výstav a přednášek nejvýznamnějších progresivně orientovaných osobností české kultury, po celou dobu 20.let. 1923 zal. dramatický odbor KSČ. V sále Dělnického domu hráli pro dospělé i děti. Dramaturgie - sociální a protiklerikální tenedence, pro získání obecenstva i nenáročné frašky. 1924 založili Dělnický divadelní spolek Osvěta. Člen Svazu DDOČ. Soubory Svazu DDOČ z Mladé Boleslavi, Kosmonos, Čisté a Malé Bělé v přírodním divadle v Kosmonosích provedli Psohlavce, v Borku později Lešetínského kováře. 1927 na sebe upozornila Východočeská činohra, vedená Janem Škodou a potom Alešem Podhorským a ředitelem Wuršem, hereckým obsazením a moderním repertoárem. Byla oporou Malé scény, která s ní spolupracovala. Malá scéna hrála ve Výstavním pavilonu spořitelen, projektovaném Krohou a účelně upraveném vedle výstav /plejáda výstav moderního českého výtvarného umění/ i pro malé divadení formy Benšem. Ojediněle hrála i v městském divadle. V městském divadle vedle hostujících společností hrál Kolár, vesměs konvenční repertoár, v němž byla i oblíbená opereta / 1928 Maryša, Frankenštejn, 1929 Plukovník Švec, Libeňský jemnostpán, Drahomíra ... 1930 Vojnarka, Jan Hus.../. Obdobně i nově sestavený Dědisbor nepřinesl nic nového /1934 veselohry, 1936 Lucerna, 1937 Otec/. Solidním partnerem DS bylo v tu dobu Lidové divadlo. Malá scéna po 1930 uváděla zajímavé novinky ve vlastním režijním pojetí, ale takto autory starší. Po odchodu Pravoslava Kotíka Klub přátel umění postupně ztrácel na pokrokové orientaci. Téhož roku /1932/ výstavní pavilon byl zbourán. Poslední literární večer s Vítězslavem Nezvalem. 1933 odloučení Malé scény od Klubu přátel umění. Vedle hostování Osvobozeného divadla a D 34, Voice-bandu EFB, taneční skupiny Mlči Majerové atd. Mladá scéna uváděla v koncepci Levé fronty moderní inscenace /Balzac, Pogodin, Čapek, Klicpera/. Studentský spolek Šmilovský uváděl skromnější inscenace /Klicpera, Svoboda, Neruda, Jirásek, zajímavější 1935 Vest Posket Revue/. 1938 po zákazu KSČ se Mladá scéna spojila s Kolárem, první společná hra Svět, kde se žebrá /Konrád/. Další hry: Most /Němeček/, Zmoudření dona Quijota /účast na JH/, M.D.Rettigová, Svátek věřitelů /Piskoř/, Hadrián z Římsů, R.U.R./1939, JH/, Divotvorný klobouk, Klicperův Chlumec 1939/, dramatizace Ve stínu lípy atd./. 1940 vyvrcholení dramaturgických neshod, odchod Malé scény do Nového divadla /zde spojení všech dělnických souborů/. Na repertoáru např. Vachek, Zápolská, Langer, Zeyer, Tyl, Klicpera, Zavřel, Tetauer, Mahen, Čapek/. Výjimečný úspěch s Hilbertovým Kolumbem 1941 JH. Zájezdy do okolních obcí, ale také na festivalu v Hořicích, ale i na dalších festivalech, dále v Železném Brodě, v pražské Uranii. Kolár s Její pastorkyní 1941 na JH. Nové divadlo účast se Strakonickým dudákem na JH 1942. Dle kritiky úroveň inscenací přesahovala obvyklý rámec ochotnického divadla. Přesto dramaturie tehdy dosti nesourodá. V době omezení divadelní činnosti vyšel z Nového divadla 1942 podnět ke vzniku dramatického oddělení místní hudební školy. Mimořádně zajímavá absolventská představení a dramatizace poezie. V dramaturgii v tu dobu současná tvorba /Drda, Tetauer,Götz,Štěpánek, Krpata.../ vyvážená staršími hrami /Šalda, Nezval, Šrámek, Mahen, Hilbert, Jirásek, Klicpera, Šimáček, Šamberk, Svoboda.../. Spolupráce s Kladenským divadlem. 1945 Nové divadlo zahájilo večerem sovětské poezie a hudby. Téhož roku zahájilo Středočeské divadlo, složené z profesionálních i amatérských herců. /JM/
ZIMA, Václav: Třicet let bojové kultury Mladé Boleslavě. Vydala redakce časopisu Mladoboleslavsko, 1959.91 str.
"Jako protiklad spolků konvenčního směru začaly se utvářet modernější kolektivy, které odmítaly nejen líbivý a brakový repertoár, ale snažily se vytvářet opozici i proti tradičním inscenačním formám. Důkaz o této nové tendenci přinesla např. Malá scéna v Mladé Boleslavi, ze které vyšel také režisér K.Prox ." Repro foto Výjev z Bůchnerova Vojcka z Prager Presse 1928.
DČD IV/185
o Malé Scéně
DČD IV/271
Revui A.V.Bukovského "Hořící Čína" provedli na podzim 1930 několikrát dělničtí ochotníci z Mladé Boleslavi v Dělnickém domě (viz Zima, V.: Třicet let bojovné kultury Mladé Boleslavě)
DČD IV/615
"Pro mimopražskou oblast bylo v této době (30.léta) příznačné i spojování sil dělnických kolektivů s levicovými sdruženími mládeže a studentů. Tak například bylo připraveno na 2.II.1936 v Mladé Boleslavi zajímavé představení Pogodinových Aristokratů, silně ovlivněné inscenací v D 34, vytvořené spojenými silami několika místních spolků, dělnických i nedělnických."
DČD IV/331
SOkA Mladá Boleslav: Nové divadlo: korespondence 1944-50 (ič 2), organizační oběžníky 1940-44 (ič 6), plakáty z představení 1940-44 (ič7), fotodokumentace 1940-44 (ič 8)
Klub přátel umění - literární a dramatický odbor: kniha zápisů z valných hromad 1908-41(ič 1-2), kniha novinových výstřižků 1931-35 (ič 10), zápisy ze schůzí, zprávy o činnosti 1908-51 (ič 14), činnost lit. a dram. odboru 1910-44 (ič 23), dramatický odbor Malá scéna (ič 31-40), spisový materiál 1922-58 (ič 31-33), účetní knihy 1920-33 (ič 34-35), fotografie herců a představení 1921-41 (ič 36), plakáty 1920-50 (ič 19200-50), novinové výstřižky 1925-41 (ič 38), výtvarné návrhy scén (ič 39), opisy divadelních her (ič 40). Dělnický divadelní spolek Osvěta - stanovy 1924. Ochotnický divadelní spolek Kolár - zpráva o činnosti 1939-40, spisový materiál ke hře Kolumbus a JH, fotografie z představení 1938-39. Dramatické oddělení hudební školy: korespondence s Novým divadlem 1924 (?), programy představení 1943-44, fotografie z představení 1943-44.
Od r.1923 DS KOLÁR. 1946 NOVÉ DIVADLO. (Zahrádková)
Naše hory, 1923,č.15,43, Stráž Severu, 1946,č.88,s.2, č.116,s.4
1893 SDO
VYDRA,Václav: Má pouť životem i uměním. Praha, Melantrich 1958. s.39
-j-: 3O let městského divadla v Mladé Boleslavi. Mladoboleslavské listy 14.2.1940 KK
STREJČEK, Ferd.: K třicetiletí "Nového divadla". Mladoboleslavské listy 21.2.1940 KK
90 let kulturní činnosti (Div.sp.Kolár) Mladoboleslavské listy 1.4.1933 KK
DĚJINY ochotnického divadla v král.městě Mladé Boleslavi, vydané na paměť 50letého jubilea 1843-1893. Mladá Boleslav, "Kolár" 1893 MKd
LIEBL,J.: Po stopách ochotnického spolku "Kolár" v Mladé Boleslavi Rodný kraj 1926/č.38 KK
DEVADESÁT let českých ochotníků v Mladé Boleslavi 1933
STREJČEK, Ferdinand: Sto let mladoboleslavských ochotníků. Sborník ÚMDOČ, 1943
STREJČEK, Ferdinand: K devadesátým narozeninám sl.Marie Novotné, nejstarší žijící ochotnici mladoboleslavské. Mladoboleslavské listy 1930/č.79 KK
STREJČEK, Ferdinand: Mladá Boleslav, jak ji poznával F.S. 1931 KK
STREJČEK, Ferdinand: Jak se probouzela Mladá Boleslav. 1929 KK
ŠMILOVSKÉHO okrsek ÚMDOČ v Mladé Boleslavi. In: Ve službách Thalie II. s.33.
RUDOLF, V.F.: Divadlo v Mladé Boleslavi. Samostatnost 1912/č.263 KK
Táborský: s. 323 - 335
KUNA, Z.: Sto třicet let dramatického odboru Kolár DK ROH AZNP. Mladá Boleslav 1993. M Mladá Boleslav.
SÍDEK, A.: Památník divadelního spolku Kolár v Mladé Boleslavi vydaný u příležitosti 75 let trvání. Ml.Boleslav 1918. M Mladá Boleslav
Adresář 93: Div.soubor Firma grátys, syn a spol., Div.soubor Kolár, Loutk.soubor, Div. soub. mládeže
Mladá Boleslav od minulosti k dnešku. Mladá Boleslav 1974, sborník
Mladoboleslavsko v proměnách času. Praha 1997, sborník
Stav 1998: Divadlo poezie (J.Jenčíková)

1956 se Třebíče zúčastnila malá smíšená umělecká skupina DO. OD 1956/10 s.225.
DS ZK Plynárny. OD 1957/1, s.1.
DS AZNP - OD 1957/1, s.17 OD 1957/12,s.285-6.
Dramatický odbor Kolár. OD 1957/12,s.286.
DS Kolár ZK AZNP Slamník /Petrovičová/, do soutěže Matka a dcera /Tyl/. Též v krajské soutěži.V plánu Černá vlajka /Pavlíček/, Člověk hledá radost /Rozovov/, DS ZK Plynárna se po úspěchu s Uzel odmlčel. Brzy oživení.
Divadlo mladých - estrádní soubor /DIMAFOR/ - velmi aktivní. OD 1958/3, s.67. OD 1958/5, s.101.OD 1958/5, s.100. OD 1958/5, s.114.
DS Kolár ZK AZNP Černé vlajky.Člověk hledá radost /Viktor Rozov/. Vloni Matky a dcery /Tyl/.
OD 1959/2, s.25,29. OD 1959/2, s.32. OD 1959/2, s.48. OD 1959/5, s.100. OD 1959/6, s.138. OD 1959/6, s.140.OD 1959/6, s.143. OD 1959/7, s.164.
DS Stavebního podniku ONV.
OD 1959/6, s.138.
Vojenský divadelní kroužek O´Neil:V ponorkovém pásmu, účast v Písku 1959.
OD 1959/9, s.203.

JH 1938: Divadelní spolek Kolár: Dyk: Zmoudření Dona Quijota
JH 1939: Divadelní spolek Kolár: Čapek: R.U.R.
JH 1941: Nové divadlo: Hilbert: Kolumbus
JH 1941: Divadelní spolek Kolár . Preissová: Její pastorkyňa
náměty pro dětská představení.JH 1942: Nové divadlo: Tyl: Strakonický dudák
JH 1943: Nové divadlo: Vrchlický: Král a ptáčník
JH FEMAD 1986: DS Kolár: Eurípidés: Ifigenie v Aulidě
WP 1987, 1988, 1989: Stř.odb. učiliště (Štěk)
Loutkové divadlo:
LCH 1985, 1986,... Loutkářský soubor Domu kultury ROH AZNP

OD 1958/10, s.235.