Texty: Litoměřice, excerpce pro MČAD 1998-2002

LITOMĚŘICE o.Litoměřice
CČAD s. 111,123,125,128,132,178
První záznamy o divadelní činnosti v Litoměřicích dokumentují, že zde vyvíjel v letech 1652 až 1752 divadelní činnost Řád Jezuitů. Jak ukazují záznamy, byla zřejmě mnohá představení jezuitů hrána česky, i když jsou zaznamenána latinsky. V roce 1549 bylo z rozhodnutí Ferninanda I. zřízeno stálé Královské gymnaziální divadlo. Ochotníci a profesionálové zde hráli až do roku 1821. Dále záznamy ukazují, že například v roce 1556 sehráli jezuité se svými žáky "krásnou dramatickou scénu". V roce 1564 sehrál rektor koleje Ondřej Lucinius se žáky náboženskou hru. V roce 1821 bylo Královské gymnaziální divadlo zrušeno a v roce 1822 bylo otevřeno nové divadlo v domě U zlatého bažanta, které po rekonstrukci existuje dosud.V roce 1945 bylo divadlo přejmenováno na Divadlo K.H.Máchy. V roce 1823 až 1830 působila ve městě činoherní a divadelní společnost Josefa Siegeho. Typicky české divadlo se ve městě začalo prosazovat až po roce 1848. V roce 1861 byla založena Měšťanská beseda. Divadelní soubor K.H.Mácha, který existuje dosud byl založen pod názvem DS Mácha v roce
1886. Další divadelní soubory, které ve městě existovaly: DS VLASTIMIL(1905-1938), NJS Sokol(19036-1938), DS TYL (1927 - 1938).Po roce 1945 vznikaly i vojenské divadelní soubory, jako např. Vojenský soubor Východ, Vojenský soubor VÚ 6174, Divadlo poezie vojenského klubu, Recitační soubor VÚ. Tyto soubory však po různých časech zanikaly a další vznikaly, a to tak,jak se měnili vojáci v posádkách. V sedmdesátých letech vznikl ve městě divadelní soubor MINIMAX, který se zaměřoval téměř výhradně na pohádky pro děti. Několik let působil v rekonstruovaném divadélku Minimax a rozpadl se s odchodem většiny členů (studenti). Budovu divadélka po další rekonstrukci využívá od roku 1997 Základní umělecká škola, a to především pro děti literárně dramatického oboru. Divadelní soubor K.H.Mácha se několikrát zúčastnil i Jiráskova Hronova a uvádí hry různých žánrů (klasika,současné hry, divadlo absurdity atd.). Pořádá též divadelní karnevaly.
Bohatá historie divadelní činnosti v Litoměřicích by si zasluhovala podrobnější zpracování. (Venzhöfer)
školské divadlo:
DČD I., s. 112
1652 - 1752: divadelní činnost řádu jezuitů.
DČD I., s. 350
1732: pokus o zápletkovou hru.
DČD I., s. 174
1571 vydlužili si pro komedii z Prahy žezlo a diadem.. Hráli asi Saulůa nebo Šalamouna.
Až do r. 1751 všechny knihy se vedly česky, 1791 nikdo z magistrátu nebyl mocen českého jazyka. O poněmčení města se nejvíce přičinil josefinista - osvícenský biskup Ferd. Kindermann. Josef II. ho jmenoval litoměřickým biskupem. Bylo zde mnoho osvícenské inteligence. Jistě mnohá představení a divadelní produkce zdejších jezuitů byla provedena česky, ale jsou zaznamenána latinsky, a jejich české provedení není připomenuto. (Ron)
1549 bylo z rozhodnutí Ferdinanda I. zřízeno při koleji stálé Královské gymnaziální divadlo. Ochotníci i profesionálové zde hráli až do 1821. 1556 při příjezdu prvního biskupa do města sehráli jezuité se svými žáky "krásnou dramatickou scénu". 1564 rektor koleje Ondřej Lucinius sehrál s žáky náboženskou hru. 1579 na náměstí za vedení rektora byla provedená hra Stětí sv.Jana Křtitele. 1596 byla před domem Václava Mráze z Milešova na náměstí zkouška komedie Hildegardis Magna od Nikodema Frišlina /1547-1590/. Z herců, kteří hráli v gymnaziálním divadle je známý Svoboda, který 1802 v mokré volské kůži vlezl do komína a zachránil město před zhoubným požárem. Byl označován za zachránce Litoměřic. 1821 bylo divadlo zrušeno. 1822 bylo postaveno divadlo v obecním domě U zlatého bažanta čp.14, existuje dosud. Je to jedno z nejstarších divadel u nás. Jako ředitelé se zde střídali Němci i Češi. Po 1920 bylo zadáváno českým i německým divadelním společnostem. 1945 bylo přejmenováno na Divadlo K.H.Máchy. 1823-30 působila ve městě činoherní a divadelní společnost Josefa Siegeho. České divadlo se začalo ve městě prosazovat až po 1848. 1861 zal. Měšťanská beseda. 1871 zde hostovala česká Kulasova divadelní společnost. Hrála v hostinci U přístavu. 1880 bylo zřízeno v Rudolfově zahradě letní divadlo, po několika letech bylo zrušeno.
Javorin s. 107
1886 zal.DS MÁCHA,1905-1938 DS VLASTIMIL, 1903-1938 NJS, Sokol, 1927-1938 DS TYL, 1927 Svaz rotmistrů, 1937 hostuje Štěpničková ve Dvacetileté. Hrálo se v Měst.divadle.1945 pokračuje DS MÁCHA, 1946 LS vojáci. (Zahrádková)
Český sever, 1905,č.11,13 Průkopník našeho severu, 1926,č.18,20,23,39,40, 1927,č.5,9,11,13,19,46 Českolipský kraj, 1937,č.13,15 Stráž Severu, 1946,č.6,s.2, č.10,s.3, č.18,s.2, č.22,s.2, č.37,s.2, č.41,s.2, č.53,s.3, č.61,s.2, č.68,s.2, č.74,s.2, č.87,s.2, č.116,s.4, č.132,s.3, č.143,s.3, č.144,s.3, č.153,s.4, č.157,s.3
ANKERT,H.: 100 J.Leitmeritzer Stadttheater. In: Veröffentl.d.Leitmeritzer heimatl. Arbeitsgemeinschaft, seš.1/s.12 KK
SBORNÍK k 25.výročí založení spolku divadelních ochotníků "K.H.Mácha" v Litoměřicích. Praha, 1948. UK
JARKA: Litoměřice. Divadelní ochotník 1932, r. 9, č. 1, s. 11. kART
1549 Městská latinská škola statutárně jako vyšší. Zde profesoři a žáci hráli první divadelní hry - 1564 rektor Andreas Lucinius provedl Zmrtvýchvstání Páně. 1579 na náměstí studenti pod M.Zikmundem Henicchusem Michalovského hru Stětí sv.Jana Křtitele. 1596 v koleji Hildegardis magna.Totéž na náměstí. Jezuité v tradici pokračovali. Po jejich odchodu divadlo v koleji pojmenováno Královským gymnaziálním divadlem. Hráli studenti. 1787 - 1789 zájezdy pražské Boudy. Její zakladatel, místní rodák Vincent Karel Antong se pokusil o první české představení. 1821 divadlo v koleji opuštěno. Hrálo se U zlatého bažanta na náměstí čp.14. 1822 dokončena přestavba budovy ve dvoře obecního domu na městské divadlo /Černý orel/. Hrálo se německy. Hrávalo se i na jiných místech. I po 1918 zůstalo divadlo německé, řízené systémem ředitelů.Tomu odpovídala provozovací praxe včetně dramaturgie. S českými hrami v německém překladu se setkáváme patrně poprvé až 1928 /Periférie, Velbloud uchem jehly, Polská krev. V souborech byli angažováni samozřejmě i ochotníci, a to i čeští. 1935 poprvé německy Prodaná nevěsta. 1936 R.U.R.
Počátky českého divadla jsou spjaty se vznikem Měšťanské besedy 1862. Zakoupila jeviště a podporovala české hry,většinou v provedení svých členů. 1878 hostování Mošny. Hrálo se v různých sálech. Situace se zlepšila po 1918 vybudováním Národního domu 1926. 1919 hrál Dramatický odbor čsl. válečného námořnictva /Vojnarka, Mladý lord, Bezejmenná, Charleyova teta, Isidora hraběnka Ostrovínská, Románek na horách... Hráli v Na hradě, zároveň s hostující společností K.Šotta. 1919 hrál i Vzdělávací odbor dělostřelecký. Poprvé hráli také v městském divadle, Lucernu. Po odchodu námořnictva hrálo posádkové dramatické družstvo v budově velitelství. K dispozici byl i orchestr, sehráli i Prodanou nevěstu a V studni. 60 let Měšťanské besedy oslaveno Závětí v provedení vojenského souboru. 1923 vznik DS Karel Hynek Mácha /osobností místního divadelnictví Josef Fučík/ a DS Vlastimil. Mácha zkoušel v restauraci U Šamanů a hrál i v divadle /Lucerna, Naši furianti, Velbloud uchem jehly, Paní mincmistrová. 1924 2.cena v Mšenu. Zde navázali trvalý kontakt s V.K.Blahníkem, jenž ochotníky režíroval a zval na premiéry /např. 1924 Posel/Dyk/, Strakonický dudák /1925, návštěva J.Kvapila/, Václav Hrobčický z Hrobčic /1926/, Revoluce /Kopta/ 1926, hostování J.Hurt/,Žně /Šubrt/1927, hostování Fe.Hvavatý/, Plukovník Švec /Medek/,1927, za spolupráce Vlastimila, DO Sokol Terezín, Četářsko ochotnické besedy Bohušovice/, 1928 Radúz a Mahulena, Nebe, peklo, ráj /Mahen/, Nové vlajky /Jeřábek/. Hrálo se v Měťanské besedě, protože v městském divadle Češi měli vyhrazené jen 2 pondělky v měsíci, později čtyři večery a památné dny. V tomto divadle Češi ukončili Lásky hra osudná /Čapek/ 1931/. a zahájili v novém Máchově divadle Strakonickým dudákem. Technicky moderní jeviště. Repertoár: Večer tříkrálový, Jiří Poděbradský, /Medek/1934/, Fidlovačka, Jízdní hlídka, Bílá nemoc, Maryša, Kondelík a Vejvara /1933/. Hosté např. E.Kohout, Štěpničková, Scheinpflugová/. Za 10 let trvání Mácha sehrál 93 představení, z toho 54 českých titulů, 21 překladů. V následujících letech dolehla na české divadlo hospodářská krize. 1934 se hrálo jen 9x. Hrálo se spíše v levnějším městském divadle. Okupace pohraničí 1938 zastavila přípravy na Matce. Majetek divadla byl odvezen do Bohušovic, poté i Máchův pomník. /JM/
TOMAS, Karel: Ke kulturním dějinám severozápadních Čech v letech 1918 - 1938. Litoměřice 1982.Str. 10 - 57.Diplomová práce. Zde též rozsáhlý soupis pramenů a literatury.
Máchovo divadlo v Litoměřicích. Věstník Tylovy obce ochotnické 1931, č. 9, s. 77 – 81.
ÚMDOČ 1923: S. d. o. K.H.Mácha, S. d. o. Vlastimil
Jednota DO Vlastimil se připravila dosoutěže jednoaktovek. 1933 sehráli v Národním domě vÚstí nad
Labem Cop. Soubor je velmi aktivní, chybí jim ale dramaturg.
Věstník DOČS 1933/1,2, s.12. . Věstník DOČS 1933/4, s.6-7.
DS nastudoval Svátek pana ředitele /Slotwinski - Skowroński/. jiný soubor připravuje pro děti Babičku. /JM/
OD1956/3,s.71.
Adresář 93: DS BŘUNDA, DS K.H.Mácha,
1997 Zrekonstruované prostory divadélka Minimax v Litoměřicích využívá od září 1997 místní ZUŠ. Je určeno především pro děti literárně-dramatického oboru, ale také pro obor hudební. Do rekonstruovaného divadla s kapacitou sálu 50 lidí investovalo město 3 mil. Kč.
Deník Litoměřicka, 26.09.1997
LITOMĚŘICE (26 tis. obyv.): Soubor nazvaný Klub ochotníků a přátel loutkového divadla v Litoměřicích známý jako Sváťovo loutkové divadlo měl k 1. 1. 1999 2O členů. Hraje především v mateřských školkách v okrese. Přáním jejich vedoucího Svatopluka Horvátha je zřízení stálého loutkového divadla ve městě. (Deník Litoměřicka, 04.02.1999)
DS K.H.Máchy (Dotazník ÚLK 1999.)
JH 1946: Spolek divadelních ochotníků K.H.Mácha: Čapek: Matka
JH 1960: Vojenský soubor Východ: Pásmo veršů Vojna
WP 1960: Východ, VÚ 6174
WP 1963: Vojenský soubor
WP 1964: Divadlo poezie vojenského klubu
WP 1981: Recitační soubor VÚ