Texty: Josefov, excerpce pro MČAD 1998-2002

JOSEFOV m.č. Jaroměře o.Náchod
JOSEFOV (od 1949 součást Jaroměře), okres Náchod
První zprávu o ochotnickém divadle v garnisoně Josefov (pův. Ples), vybudované v letech 1780-1787, máme z roku 1838, kdy tu byla sehrána veselohra J.N.Štěpánka Čech a Němec. V městě, které mělo až do roku 1888 statut vojenské pevnosti, byla civilní složka obyvatelstva dlouho nevelká. Divadelně tu však bylo živo, protože do něho rády zajížděly kočovné společnosti. V roce 1789 zde tři měsíce - zřejmě německy - hráli i herci zvolna už zanikající pražské Boudy. V druhé polovině 19. stol. vyhledávaly Josefov i kvalitní kočovné české společnosti (Pokorného, Pištěka, Ludvíka, Budila), neboť zde měly zajištěnou návštěvnost především po zábavě a rozptýlení toužících vojáků. (V městě byly přednostně umísťovány české vojenské útvary.) Obyvatelé se čile účastnili sbírek na Národní divadlo. Spolek ochotníků vznikl koncem 60. let. 19. stol... (Pro divadlo byl vhodný sál v hostinci U slunce a v hotelu Šrámek.) Několik občanů hrávalo i s jaroměřskými ochotníky. V roce 1872 přední občané zorganizovali velkolepě divadelně koncipovaný maškarní průvod, reagující na německo-francouzskou válku, který inspiroval k podobným akcím ochotníky v sousední Jaroměři. (V kočáru byl vezen jako vězeň i císař Napoleon III., doprovázený svými zajatými generály, i císař Vilém I., úřady pak akci přísně prošetřovaly.) Větší amatérská aktivita je doložena po vzniku Československa, kdy divadlo hrál divadelní odbor Sokola Jirásek a příležitostně i jiné organizace. 1919 byl v parku inscenován Šubertův Jan Výrava s K. Želenským j.h. v titulní roli. Uvedeny byly i Jiráskovy hry Emigrant (1919), Lucerna (1920), Otec (1920) a dramatizace Psohlavců (1923). Později ochotníci nastudovali i např. hru místního rodáka Zdenka Němečka Zač lidský život. Od 1900 se někdy hrávalo i v Důstojnické besedě. Za německé okupace s velkým úspěchem uvedli Smetanovu Prodanou nevěstu (1943) s hosty Národního divadla (E.Haken, J.Gleich, O.Kovář aj.). Orchestr Vládního vojska dirigoval Boris Masopust. V tuto dobu byli intenzívně zváni i přední herci (R.Deyl, Z.Štěpánek, M.Glázrová aj.). V roce 1949, kdy byl Josefov sloučen s Jaroměří, byla v Domě armády) býv. Důstojnická beseda) v době pouti provedena revue Když máj jde k nám.). Orchestr řídil hudební skladatel Mirko Křičenský. (Po druhé světové válce ale činnost ochotníků záhy ustala. Čilí byli zato loutkáři. Loutkové divadlo hráli zde pro veřejnost už za první světové války čeští vojáci. V roce 1917 se utvořil loutkářský soubor Sokola. Po vzniku Československa hrávaly též Dělnická beseda a Mládež církve římsko-katolické. V roce 1946 se ustavil loutkářský soubor Junáka, který si v roce 1947 otevřel dřevěnou budovu loutkového divadla, jehož oponu vytvořil Milan Albich. Týž vyzdobil stěny sálku pohádkovými náměty. Soubor se udržel ještě dlouho po zákazu Junáka a vypracoval se v jednu z předních českých amatérských loutkových scén. Zanikl počátkem 70. let. Divadlo bylo zbořeno. František Černý
Literatura:
Anonym: V Josefově provozoval se..., Květy 5, 1838, č. 9
ŠTĚRBA, Cyril: Z paměti města Josefova, Jodefov 1926
HEJNA, Václav: Vzpomínky ze staré i nové Jaroměře, Jaroměř s.a. (1936)
SVATÝ, Rudolf: Loutková scéna dětem, rkp., Střední lesnická technická škola v Trutnově, Archiv F.Černého
MERTLÍK, Pavel: Jaroměř na zlomu tisícitetí, Jaroměř 1999


30. a 40. léta 19. st.: české ochotnické divadlo (s. 290)
DČD II.
Ve 20.st. volně navázali na tradici lidového řezbářství manželé Preclíkovi, vyráběli loutky.
ČERNÝ, František: Divadelní tradice východních Čech. Listy Katedry historie a Historického klubu, pobočka Hradec Králové,č.9, 1995.
1919-Dramatický kroužek bývalých ruských zajatců. (Zahrádková)
Naše hory, 1919, č.16
1900 nastudovali ochotníci Kovařovicovu operetku Finale coronat operam.
(JM - Smékalová)
ÚMDOČ 1922:Scéna důstojnické besedy, ÚMDOČ 1924: T.j.Sokol, d.o.Jirásek