Texty: Chrudim, excerpce pro MČAD 1998-2002

CHRUDIM o.Chrudim
CČAD s. 45, 47, 51, 59, 62, 68, 70, 72, 77, 80, 81, 82, 85, 86, 88, 89,135,184,190, 224,
LCH 229 n.
Obr.CČAD s.48: Opona Městského divadla v Chrudimi, J. Kokeš, konec 40. let 19. stol.
Obr.CČAD s.71: Plakát k opeře K. Kreutzera Nocleh v Granadě, Chrudim 1868
Obr.CČAD s.77: Karel Pippich, dramatik, zpěvák a deklamátor, organizátor divadelního života v Chrudimi, jeden z prvních předsedů ÚMDOČ.
Obr.CČAD s. 171: Studentské představení Shakespearova Snu noci svatojánské v Pippichově divadle v Chrudimi, asi 1943.
Obr.CČAD s.229:J. K. Tyl: Bankrotář, LS Chrudim, z představení, které 1. července 1950 zahajovalo mezinárodní loutkářský sjezd v Chrudimi.
Obr. DČD/II. s. 295, 296: Opona z Městského divadla v Chrudimi. J.Kokeš, konec 40.let 19.stol. Kněžna Libuše věštící slávu Prahy. Opona zničena, negativ v Městském muzeu Chrudim.
BČAD č.1296 - 1301
30. a 40. léta 19. st.: české ochotnické divadlo (s. 290)
1843: F. Škroup: Dráteník (s. 306)
DČD II.60. léta 19. st.: Alois a František Gallatové - spolupráce s ochotníky (s. 176)
50. - 80. léta 19. st.: aktivity českých ochotníků (s. 178)
po r. 1885: měšťanský amatérský soubor vysoké úrovně (s. 455)
1889: Zeyer: Doňa Sanča - česká premiéra (s. 459)
konec 19. st.: vliv Karla Pippicha na och. div. - premiéry jeho her (s. 454, 457)
1896: Maeterlinck: Vetřelkyně (s. 459)
1903: Maeterlinck: Monna Vanna (s. 459)
DČD III.
krajského hejtmanství.
DVOŘÁK, R.: Dějiny ochotnického divadla ve Vysokém Mýtě, str. 9

Koncem 18.stol. německé ochotnické divadelní hry - hráli úředníci c.k.krajského úřadu - 1801 získána vlastní budova - “Náleží tedy chrudimské divadlo ochotnické zajisté v řadu nejstarších divadel na českém venkově.” Vybudováno z kostelíčka s.Jana Křtitele. “Lavic kostelních použito za sedadla pro obecenstvo, kazatelny za loži, kruchty za galerii. 1835 vybaveno sedadly, 1850 vyhořelo. Na spáleništi Hrálo se v hostinci U bílého lva a v roce 1801 i v kostele, kde kazatelna sloužila jako lóže pro úředníky postaveno nové divadlo, 1854 zahájena činnost operou Stradella, 1875 rozšířeno. 1846 převládaly hry české, 1848-50 se německy nehrálo, po 1850 opět německy, od 1862 jen česky. Provozovány i opery.
Zprávy o činnosti divadelních ochotníků v Čechách a na Moravě.
Praha, Otto 1882 str. 145-7 A.G. (Alois Gallat) kDÚ
Existenci ochotnického divadla v místě uvádí Jos.Mikuláš Boleslavský v Divadelním ochotníkovi Díl II. Sv.6 v čl. O důležitosti a potřebě českého divadelního listu.
Praha, Slovanské kněhkupectví 1863. s.III. kDÚ
V 18.století se německy hrávalo divadlo v soukromých domech. 1801 byl přestavěn historický špitální kostel na divadlo a o rok později znovu upraveno. Hráli zde ochotníci a německé kočující společnosti. Pozvolna přibývalo českých her, takže 1845 Květy informovaly, že od 1839 se zde hrálo osm českých her. České hry se ale častěji hrály v hostinci U arcivévody Štěpána na Riegrově náměstí /zbořeno 1879/, v domě čp.136-I a od 1822 na Střelnici. Po 1841, kdy nastoupil nový ředitel divadla, vynutil si české hry v městském divadle. 1849 zde hrála společnost J.A.Prokopa. Při velkém požáru ve městě vyhořelo i toto divadlo. 1854 bylo nově postavé divadlo otevřeno za dirigentské účasti Fr.Škroupa. Významý pro rozvoj zdejšího divadelnictví byl příchod Dr.Emanuela Pippicha 1853 a 1874 dr.Karla Pippicha, který stál u vzniku hudební a divadelní slávy města. 1868 zde ochotníci provedli Konradina Kreutzera operu Nocleh v Granadě. Dr.Karel Pippich, jeho manželka, Alois Hnilička a některé další významné osobnosti českého hudebního života zde každým rokem danými možnostmi premiérovali jednu operu. 1870 s klavírem Dona Giovanniho, 1875 ukázky z Ivana Susanina a z Fausta a Markétky. Za návštěvy císaře ukázky z Auberových Penězokazů. 1881 za účasti B.Smetany poprvé mimo Prahu ukázky z Libuše. Pištěkova společnost s ochotníky a s hudebníky zde poprvé premiérovali Bendlova Starého ženicha. Provedené opery: 1865 Marta,1866 a 67 Lucia di Lammermoor, 1866 Penězokazi, 1870 Afričanka, 1870 Don Giovanni, 1875 Faust a Markétka, Alessandro Stradella /Flotow/. 1875 nové divadlo zahájilo živým obrazem a úryvky z Libuše. 1882 Starý ženich /Bendl/. Po 1900 se i zde ve středu zájmů ochotníků módně více projevovala opera. Budova tohoto divadla, která měla výjimečné zásluhy o rozvoj českého divadelnictví, byla mnohokrát přestavována, až 1929 byla zbořená pro postavení spoř6itelny. 1934 bylo otevřeno dnešní Městské divadlo.(JM)
Javorin s. 71, Smékalová)
1870 SDO.
SPALOVÁ,Olga:Sága rodu Budilova. Sto let českého divadla na jevišti i v zákulisí. Praha, Odeon 1978. s.67
V Chrudimi se narodil J.N.Štěpánek /1783 – 1844/. Do 1801 se hrálo i v hostinci na náměstí U bílého lva. 1843 mezi českými hrami byl Dráteník. 1848 – 1851 se hrály výlučně české hry. Požár města 1850. 1854 na místě shořelého divadla postavené nové, zahájeno Flotovovou operou Stradella. Do 1860 se hrálo německy a česky. Repertoár tehdy obvyklý. 1875 divadlo přestavěné a bylo majetkem Občanské záložny. O repertoáru, který se zde do 1909 hrál, nejsou úplné zprávy. Vedle obvyklých tehdy, ale s vkusem vybíraných autorů je značná část soudobé tvorby /např. Zeyer, Vrchlický, Jirásek, Svoboda, Štech, Dyk, Hauptmann, Maeterlinck, Gorkij/. 1897 – 1910 bylo provedeno 36 her, z toho 11 českých. Mezi hosty byli Seifert, Inneman, Sklenářová-Malá, Budil, Šmaha, Šmahová, Laudová-Hořicová, Benoniová, Stará, Grégrová, Herold, Plavec, Danzerová, soubor činohry ND. Z ochotníků vzešli i členové ND Adolf Pštross a Božena Stará. /JM/
TÁBORSKÝ, str.341 – 348.
ALEXA,J.: Ochotnické spolky v Chrudimsku a Nasavrcku. seš.26. ? ?
DIVADLO v Chrudimi. In: Chrudimsko a Nasavrcko III., seš.25, /Chrudim?/ 1912, uspořádal J.Alexa.
sl-: Konec starého divadla chrudimského. In: Lidové noviny 1929/č.113. KK
DIVADELNÍ Chrudim.Památník vydaný k otevření Městského divadla Karla Pippicha v Chrudimi. 1801-1934. 170 s. Chrudim 1934. KK
NERUDŮV okrsek ÚMDOČ v Chrudimi. In: Ve službách Thalie II. s27.
Sídlo Nerudova okrsku ÚMDOČ.
Táborský: s. 341 - 348
MALINSKÁ, Eva: Dějiny chrudimského divadla. Diplomová práce . Ústav hist.věd PdF VŠP v Hradci Králové. 1996.
ZK Eva Chrudm hraje Jarišovy Inteligenty./JM/
OD1956/3,s.48.
DS ZK Eva. Vítězný soubor v krajské soutěži s Lidé na kře. OD 1957/6, s.142, 143. OD 1957/7, s.159.
Účast na festivalu v Pardubicích s Medvěd a víla /Krásnohorská/. Nedávno ustanovený kolektiv. OD ÚMDOČ 1922: Sbor div.ochotníků
Adresář 93: Loutkářský soubor Ahoj
Loutkářský soubor (Edita Žaludová)
Loutkářský soubor Kacafírek
Divadelní soubor J.N.Štěpánek
Loutkářský soubor Panenka
LS učitelek MŠ
DS J.N. Štěpánka (Dotazník ÚLK 1999.)
JH 1939: Spolek divadelních ochotníků: Němeček: Most

Loutkové divadlo:
Loutkářský soubor Ahoj založen v roce 1988, vedoucí Libor Štumpf. Účastní se oblastních přehlídek. Repertoár zaměřen na pohádky, především pro mateřské školy (Sněhová královna, Zakletý kačer, Ostrov splněných přání, Pyšná princezna, Pustý les). Soubor spolupracuje s Černým divadlem v Curychu. Loutkářský spolek Kacafírek pracuje od počátku tohoto století, jako spolek registrován v roce 1993. Vedoucí František Žalud, výtvarník František Štrajt. Soubor hraje s marionetami, účast na krajských (1976-1988) a okresních (1976-1993) přehlídkách. V letech 1954, 1956, 1976 a 1979 vystoupil mimo program na národní přehlídce Loutkářská Chrudim.(Kyselová)
Z informací zaslaných MěÚ Chrudim, odborem školství a kultury, pro Místopis 1998.
SCHÜTZ, Otto: Prameny k historii stálého loutkového divadla v Chrudimi. Ze zpráv v tisku sest. O.Schütz. Strojopis. MLK
Loutkářská Chrudim viz BČAD č. 1296 - 1301
LCH 1951: Závodní klub Eva

Eva Malinská - Dějiny chrudimského divadla 1996
Vedoucí práce: Doc. PhDr. František Nesejt, CSc.
Obsah:I. Staré divadlo
1. Architektonický vývoj a majitelé divadelní budovy
2. Německy hrané divadlo
3. České divadelní společnosti
4. Chrudimští ochotníci
5. Divadelní soubory sdružených měst východočeských a jeho činnost v Chrudimi
II. Vývoj budování nového divadla jeho slavnostní otevření
1. Osobnost JUDr. Karla Pippicha - divadelní a dramatická činnost
2. Spolek pro zbudování nového městského divadla
3. Od položení základního kamene k slavnostnímu otevření nové divadelní budovy
4. Slavnostní otevření nové divadelní budovy
5. Divadelní představení v období od uzavření starého divadla do otevření nové divadelní budovy
- práce postihuje období 1801-1934 - existence staré divadelní budovy, která vznikla ze zrušeného kostela sv. Jana Křtitele, až po otevření nového divadla nesoucího jméno Dr. Karla Pippicha v roce 1934 - v roce 1911 vzniká Spolek pro zbudování nového divadla, pořádá představení ve prospěch divadelního fondu
- 4.12.1926 zvláštním přípisem Okresní politické správy č.j. 70002 stanovena lhůta (rok 1931) městu, aby se postaralo o novou divadelní budovu
- v roce 1927 odkoupila Chrudimská spořitelna starou divadelní budovu s podmínkou, že získané prostředky budou použity na stavbu nového divadla, byla vypsána stavební soutěž, vítězný projekt architektů Freiwalda a Böhma
- 30.1.1929 vydáno povolení ke zbourání stavby, na jaře 1929 zbourána
Německy hrané divadlo
- 18.10.1801 - Společnost ochotníků uvádí veselohru Augusta von Kotzebue Das Epigram Ein Original
- 25.10.1801 uvedeno Schillerovo drama Kaballe und Liebe
- čestnou funkci ředitele divadla vykonával v letech 1838-1841 magistrátní rada Josef Schlauf, po něm spisovatel Antonín Rybička Skutečský
- od roku 1854 hráno i české divadlo
- od r. 1861 pouze česky České divadelní společnosti
- 17.11.1849 vystoupení kočující společnosti J.A. Prokopa: J.K. Tyl - Umělcové na pouti a francouzská dvouaktovka Krištof a Renata - hráli až do 12/1849, pak Litomyšl
- v létě 1855 hrála v Chrudimi Zollnerova divadelní společnost (působil v ní i J.K.Tyl)
- od r. 1870 Společnost Vendelína Budila - časté návraty
Chrudimští ochotníci
- činnost od r. 1801
- repertoár 60. let veselohry, frašky, méně činohra a drama
- 26.6.1873 uvedena Kollárova hra Monika ve prospěch stavby ND, v titulní roli j.h. Otilie Sklenářová-Malá, další představení 10.4.1880 a 15.8.1881 (za tuto aktivitu znak města Chrudimě na oponě ND vedle znaku hl. města) - 21. a 22.12.1875 slavnostní představení k otevření divadla po přestavbě
- 1.1.1887 vydán Divadelní řád pro obecenstvo a Divadelní řád pro herectvo a divadelní zřízence
- v roce 1889 uvedena Zeyerova Doňa Sanča - O. Sklenářová-Malá j.h.
- 10.10.1896 - oslava 50 leté činnosti Aloise Gallata - L. Stroupežnický: Paní mincmistrová, Klicpera: Rohovín čtverrohý
- po roce 1905 sezóna Stálého divadla sdružených měst východočeských a kočujících společností - málo prostoru pro místní ochotníky
- asi v roce 1912 založen Východočeský okrsek Nerudův, který zahrnoval 27 ochotnických sdružení, předsedou valné hromady dr. Karel Pippich
- od roku 1920 vyvíjí činnost Divadelní odbor Sokola - 2 představení v roce 1925 - Pippichovy aktovky Z české domácnosti a Slečna nakladatelka
Divadelní soubory sdružených měst východočeských a jeho činnost v Chrudimi
- v roce 1905 vzniká Stálé divadlo sdružených měst východočeských, vedení se střídavě ujímá Hradec Králové, Pardubice, Mladá Boleslav, Chrudim, Dvůr Králové a Litomyšl, vzniká Ustřední divadelní komise, léta 1905-21 bez problémů, v roce 1921 se rozhodli vystoupit Pardubice, Hradec Králové a Havlíčkův Brod, Chrudim dává podnět zbylým městům k novému ustavení sdružení východočeských měst - schůze 30.7.1921 v Chlumci nad Cidlinou, po zbourání divadelní budovy v roce 1929 Chrudim vystoupila ze sdružení, vyhradila si právo vstupu po zbudování nové scény
Osobnost JUDr. Karla Pippicha
- narodil se 21.4.1849 ve Zlonicích
- významná postava kulturního dění nejen v Chrudimi
- v roce 1874 začíná v Chrudimi dráhu advokáta
- od roku 1878 člen zastupitelstva
- od roku 1882 vede ochotnický sbor a divadlo
- do r. 1897 starosta Ústřední matice divadelních ochotníků
- podíl na vybudování sokolské obce v Chrudimi
- podíl na vzniku Stálého divadla sdružených měst východočeských v roce 1905
- literární a dramatická tvorba
- zemřel 29.3.1921 Slavnostní otevření nové divadelní budovy
- zahajovací představení 18.2.1934 Libuše, 20.2.1934 Lucerna
Divadelní představení v období od uzavření starého divadla do otevření nové divadelní budovy
- v dubnu 1933 uvedl dramatický odbor Sokola satirickou veselohru Paní ministrová jako poslední představení před otevřením nové divadelní budovy