Texty: Heřmanův Městec, excerpce pro MČAD 1998-2002

HEŘMANůV MĚSTEC o.Chrudim
30. a 40. léta 19. st.: české ochotnické divadlo (s. 290)
DČD II.
80. léta 19. st.: dekorace G. Kubeše (s. 466)
DČD III.
Existenci ochotnického divadla v místě uvádí Jos.Mikuláš Boleslavský v Divadelním ochotníkovi Díl II. Sv.6 v čl. O důležitosti a potřebě českého divadelního listu.
Praha, Slovanské kněhkupectví 1863. s.III. kDÚ
Školka katolické církve, 1938-1945 školní představení, učitel Mencl. ,
HANIČINCOVÁ,Štěpánka-KOVÁŘÍK,Vl.: Štěpánka. Žďár nad Sázavou, Impreso 1995. s.11,18
První záznamy o divadle 1846. Významnou osobností, působící v místním ochotnickém životě po mnoho dalších let byl tehdy majitel lázní Vojtěch Buchar. Na repertoáru Tyl, Kotzebue, hrálo se česky.
Bachův absolutismus další aktivity znemožnil. Vedle Buchara se na obnově činnosti ochotníků v 60.letech podílel farář František Kukač a podporu mu poskytoval syn Rudolfa Kinského Ferdinand. 1860 postaveno částečně z původního zařízení divadlo. Zahájili za velkého zájmu veřejnosti i o ochotnickou spolupráci Wilhelm: Jeden z nás se musí ženit. Pokračovali Novotným, Nerudou, Rubešem, Benedixem, Raupachem… Repertoár brzy uváděl tehdy nejhranější autory. 1862 hráli mj. i Úklady a lásku a Lakomce. Do 1862 hráli U bílého beránka na náměstí, 1863 v Pivničkově hostinci. Spolupráce se zpěváckým spolkem Vlastislav a se studenty. Finanční výtěžky se věnovaly na sociální účely, stavbu ND, opravy místního kostela… 1864 se vrátili opět do U bílého beránka. O divadelní hry byl menší zájem než o hudební a deklamatorní zábavy. Studenti přinášeli z Prahy nové náměty, zejména aktuální politické písničky. Nespokojenost veřejnosti se slabou úrovní repertoáru her přivedla do čela ochotníků nové lidi. K větší proměně však nedošlo, i když si divadlo postupně zajistilo své společenské postavení. Na repertoáru byly méně známé hry, ale i tehdy jinde obvykle hrané. 1869 zal. Ochotnický spolek Klicpera. V tu dobu zde hrál Laštovka loutková představení. Téhož roku nastudovali místní učitelé s dětmi Slepou babičku /Pravda/, v Pokroku oceněnou Otakarem Hostinským. Mezi ochotníky neúspěchy vyvolaly roztržku, po níž ustavena Omladina, hrající lehčí aktovky. Z ní vznikl 1883 Spolek divadelních ochotníků Heřman. Zpočátku hráli málo, spíše pořádali taneční zábavy. Později počet nastudovaných her stoupl, dramaturgie se ale neprofilovala tak, jak tomu bylo v tu dobu u podobných souborů. 1890 – 1899 sehráli jen 28 her, z nich 21 českých, větší aktivitu znemožnily 1895 a 1898 generační spory uvnitř spolku. Spolupráce ochotníků se studenty. Heřman pořádal odborné přednášky, modernizoval jeviště a dosáhl 1900 v Kutné Hoře na sjezdu ÚMDOČ za 60% českých. Mezi autory her byli např. Tyl, Štolba, Šamberk, Neruda, Vrchlický, Jirásek, Leger atd., ale i Ibsen, Krylov, Čechov/. Vedle činohry hráli i operetky a opery /V studni/. Pohostinsky vystoupily provedení hry Medvěd námluvčím /Krylov/ nejvyšší ocenění. 1900 – 1909 nastudovali 60 her, z toho Stará, Kvapilová. Vedle Heřmana hrály divadlo i jiné spolky a jednoty, zejména Dělnický vzájemně se podporující spolek Svornost. Hráli obvykle v neděli a o svátcích v několika reprízách. /JM/
TÁBORSKÝ, str.363 – 371.DS Heřman založen v roce 1883, žánrově zaměřen na činohru, vedoucí Josef Řezáč a Michal Dziedzinskyj. Pravidelně se účastní okresních a regionálních přehlídek. Přehled úspěšných inscenací: Paní mincmistrová (1967), Smrt na samotě (1970), Pygmalion (1971), Lucerna (1972), Svědomí (1976), Oblázek na břehu mořském (1980), Fimfárum (1989 - uvedeno na Jiráskově Hronově). Dětský dramatický soubor Heřmaňáček pracuje od roku 1981 pod vedením manželů Josefa a Jitky Řezáčových. Zaměřuje se na sborovou recitaci. Několikrát se účastnil národních přehlídek (Mělník, Ústí nad Orlicí, naposledy v roce 1998).(Kyselová)
Z informací zaslaných souborem a MěÚ Heřmanův Městec ZN: Heřman jubiluje. Amatérská scéna 1983, r. 20, č. 6, s. 14. kART
Heřmanův Městec. Besedník 1872, r. 1, č. 5, s. 64. NK
ÚMDOČ 1922: SDO Heřman
Adresář 93: DS Heřman, DS Viňous
CČAD s. 63, 93
Heřman, Heřmánek, Heřmáneček (Dotazník ÚLK 1999.)

JH 1989: Div.soubor Heřman, studio Viňous: Werich,Vinduška,Dziedzinskyj: Fimfárum