Texty: JH 2001, závěrečné hodnocení

Závěrečné hodnocení Jiráskova Hronova 2001

I. Základní údaje

Název akce: 71. Jiráskův Hronov, celostátní mezidruhová přehlídka amatérského divadla s účastí zahraničních souborů

Místo konání: Hronov

Termín: 4.8. – 11.8.2001

Pořadatel: IPOS-ARTAMA a město Hronov z pověření a za finančního přispění MK ČR

Spolupořadatelé: Amatérská divadelní asociace
Česká sekce UNIMA
České středisko AITA/IATA
Klub přátel umění v ČR
Občanské sdružení Kruh Hronov
Okresní úřad Náchod
Sdružení pro tvořivou dramatiku
Společnost Amatérské divadlo a svět
Svaz českých divadelních ochotníků
Volné sdružení východočeských divadelníků

Odborná spolupráce: IPOS-ARTAMA Praha

Počet přímých účastníků: cca 760 (hlavní program 330, doplňkový program 180,
vzdělávací část vč. lektorů 250)

Počet dalších účastníků: cca 1000 (bez místních návštěvníků)

Vklady účastníků, které neprocházejí účetnictvím přehlídky:
 náklady na ubytování a stravování (seminaristé a všichni,
kdo nejsou členy hrajících divadelních souborů);
 náklady na ubytování a stravování členů hrajících souborů
přesahující vymezený pobyt souborů pořadatelem (3 dny - 2 noci);
 náklady na vstupenky na představení;
 náklady na dopravu (kromě hrajících souborů);
 náklady na zakoupení programových brožur a zpravodajů.

Poznámka: Dílem tyto náklady účetnictvím přehlídky procházejí (ubytování, vstupenky), ale hradí je účastníci. Náklady na pobyt při internátní formě ubytování činily v r. 2001 cca 3.000,- Kč za osobu na celou přehlídku. Členové hrajících souborů platili účastnický poplatek 50,- Kč za osobu a l den (do příjmů JH).


II. Splnění odborného účelu akce

a) Program přehlídky
 Detailně viz příloha.
 Základní program Jiráskova Hronova 2001 – mezidruhové přehlídky amatérského divadla byl sestaven programovou radou na základě nominací a doporučení jednotlivých druhových národních přehlídek, návrhů zájmových divadelních organizací, IPOS-ARTAMA a Českého střediska AITA/IATA.
 69. ročník JH, předznamenaný jako mezidruhová přehlídka, přinesl přepestrou paletu divadelních druhů, žánrů, stylů a poetik. Jeho účastníci měli možnost zhlédnout inscenace souborů dospělých, mládeže i dětí. Rozmanité bylo také složení souborů z hlediska demografického. Stejně otevřenou byla i divácká adresa, od dětí až po seniory.
 V základním programu JH bylo uvedeno:
 5 inscenací činoherního (hereckého) divadla, z toho 1 určená dětskému publiku;
 7 inscenací, které se druhově dají počítat k činoherním, ale měly výrazné rysy tzv. autorského divadla nebo šlo o původní hry členů souborů, z toho 1 byla určena dětskému publiku;
 2 inscenace hudebního divadla, z toho 1 byla určena dětskému publiku;
 2 inscenace loutkářských souborů, z toho 1 byla určena dětskému publiku;
 po jedné inscenaci dětského divadelního souboru (činoherní s výrazným autorským podílem; divácká adresa: dětské publikum), pantomimy a produkce folklórního souboru.
 Inscenace a vystoupení, uvedené v programu 71. JH, vycházely v 9 případech z textů dramatických autorů (5x českých, po jednom slovenském, ruském, americkém a francouzském), ve 4 případech vycházely z prozaické či básnické literární předlohy a 7 inscenací vzniklo na základě původní autorské tvorby členů souborů. Představení komediálního typu byla výjimkou. Většina inscenací se zabývala závažnými společenskými tématy, byť se tak dělo v některých případech komediální formou.
 V popisované části programu JH bylo uvedeno celkem 20 inscenací od 20 souborů v 38 představeních.
 71. JH jako mezidruhová přehlídka nebyl určen k měření sil a známkování inscenací. Byl především příležitostí k poučení a inspiraci. V neposlední řadě pak k seznámení se se stavem českého amatérského divadla jako celku, k mnohapolnému vzájemnému osvojování prostředků, jimiž vládne divadlo ve svých nejrozmanitějších mutacích. Letošní ročník opětovně potvrdil správnost koncipování Jiráskova Hronova jako mezidruhové přehlídky. Souvisí s tím jeden základní fenomén – generační proměna účastníků přehlídky, ke které došlo v 90. letech. Hronovské auditorium celkově omládlo. V předchozích ročnících JH se však na přehlídku počali navracet i zástupci střední a starší generace divadelníků. V roce 2001 tento návrat zatímně kulminoval. Projevilo se to i ve věkové skladbě posluchačů K(n)MD, zejména však ve zvýšeném počtu dalších návštěvníků. Loňská návštěva cca 500 osob (mimo účinkující, seminaristy a realizační tým) vzrostla dvojnásobně. Celkový počet účastníků byl vyšší o cca 2/7, tj. především o běžné návštěvníky festivalu, nepočítaje místní obyvatele.

 Letošní JH se svou programovou skladbou, odrážející realitu českého divadla, se svými cca 1760 převážně velice mladými divadelníky, v tom se 202 seminaristy Klubu (nejen) mladých divadelníků, 20 účastníky dalšího samostatně organizovaného semináře, s průměrně 92 účastníky problémového clubu (PC) a s průměrně 20 návštěvníky diskusního klubu, byl mezidruhovou přehlídkou nejen programově, ale také fakticky. Promítlo se to v setrvalém zájmu amatérských divadelníků, orientovaných na různé druhy a oblasti amatérského divadla, v neutuchajícím zájmu o vzdělávací část JH, ale také v širokém rozpětí dramaturgie festivalu.
 Inscenační výsledky, které letos na JH soubory předvedly, byly vesměs vyrovnané a na velice dobré úrovni. Objevily se i takové, u nichž lze mít oprávněné výhrady z hlediska provedení (Úpická Hra o Dorotě či Návštěva u ministra brněnského Divadla poezie Útulek), nicméně právě tyto inscenace vnesly do přehlídkového programu potřebné inspirační podněty a staly se látkou k úvahám o možnostech a nejvlastnějších cestách amatérského divadla v současnosti. Tím není řečeno, že inscenace, které nestrádaly provedením, tyto inspirační podněty nepřinášely. Objevilo se nejméně pět inscenací, v nichž lze spatřovat životadárné těžiště amatérského divadla, a sice schopnost vyjadřovat se prostředky divadla k přítomnosti. Na vrcholu těchto snah stanuly spojené soubory Nejhodnější medvídci z Hradce Králové a Divadlo na tahu z Prahy s inscenací Ještě žiju s plácačkou, věšákem a čepicí. Významné příspěvky v tomto smyslu přinesly soubory V.A.D. Kladno v inscenaci Rozpaky zubaře Svatopluka Nováka, Divadelní klub Jirásek z České Lípy v inscenaci Odysseova cesta, Ořechovské divadlo ve své CVOKSTORY, ale i mimo hlavní program v předvečer zahájení JH spojené soubory náchodského okresu svou inscenací Jiráskovy hry Emigrant. K vrcholům 71. JH patřily z jiného důvodu bezesporu inscenace Variace na slavné téma Cyrano loutkářského souboru DNO z Hradce Králové a Tvrdohlavá žena rakovnického souboru Tyl.
 Vedle těchto inscenací je možné jmenovat řadu dalších, které byly z různých pohledů cennými příspěvky do programu JH nebo do diskuse o současném hledání smyslu amatérské divadelní činnosti. Platí to zejména o Hudradle Zliv a jeho inscenaci Slavík, Nejhodnějších medvídcích z Hradce Králové a jejich hře Chilliastra, o obou zahraničních hostech, tj. souboru Pôtoň Levice a inscenaci hry K. Horvátha Ochladzuje sa a o Divadle mladých z německého Paderbornu a jejich jevištní adaptaci prózy W. Busche Max a Moritz.
 Závěrem lze konstatovat, že se 71. ročník JH přiřadil k nejzdařilejším v období po listopadu 1989. Takto jej shodně vnímali nejen řadoví účastníci a organizátoři JH, shodné stanovisko odeznělo i v médiích (zvláště v tisku). Sdílela jej i odborná veřejnost, která byla JH přítomna.


b) Vzdělávací část

Klub (nejen) mladých divadelníků
Klub (nejen) mladých divadelníků, vzdělávací instituce JH, po léta účinně rozmnožující řady poučených divadelníků – juniorů, byla i tentokráte otevřena všem bez ohledu na věk.
Zájem o tuto vzdělávací část JH opět stoupl a kulminoval. Přihlásilo se 242 zájemců, v Klubu jich pak pracovalo 202 v jedenácti seminářích a dílnách.

Někteří posluchači K(n)MD se do hronovských dílen a seminářů vrací, mnoho jich však přijíždí poprvé. Na 71. Jiráskově Hronově připadlo na každé 4 v minulosti zúčastněné 5 nováčků. Tři čtvrtiny posluchačů z celkového počtu přihlášených byly ve věku 17-26 let, přičemž nejsilnější věkovou skupinou byli 18-19 letí. Necelá dvacítka byla ve věku 27-29 let. Mezi mladými zájemci o získání divadelních poznatků a dovedností byly v minulých letech jen sporadicky zastoupeny starší věkové kategorie. To se v roce 2001 výrazně proměnilo. Téměř pětina přihlášených posluchačů byla ve věku 33-55 let, nechyběli ani starší. Věkový rozdíl mezi nejmladším a nejstarším účastníkem K(n)MD byl celých 50 let. Skóre mužů a žen bylo obligátní, tj. 1:2.
Propozice K(n)MD nabízely možnost práce v některém z 12 seminářů či dílen, dále pak v tzv. Problémovém clubu a v nově otevřeném Diskusním klubu. Některé ze vzdělávacích příležitostí se konaly opakovaně, včetně lektorského obsazení, některé byly koncipovány nově.
Mezi opakované semináře a dílny patřily tyto: Základní abeceda divadla s lektorem Václavem Špiritem, seminář určený především začínajícím divadelníkům. Jevištní řeč s lektorkou Reginou Szymikovou, Pantomima a pohybové divadlo s lektorem Michalem Hechtem, Základy divadelní režie s lektorem Rudolfem Felzmannem a Jevištní realizace dramatické situace s lektorem Milanem Schejbalem a jeho asistentkou Denisou Novou. Mezi opakované semináře a dílny náležely svým způsobem i ty, které se na 71. JH konaly jako jedno ze soustředění dlouhodobých vzdělávacích projektů. Předně Kurz praktické režie, který se tentokrát s lektorem Alešem Bergmanem zabýval dramatickou situací jako jedním ze základních kamenů režijní práce a dramatickou situací jevištní metafory jako možné cesty vytváření a vedení napětí uvnitř konkrétní divadelní aktivity. Opakovaným vzdělávacím projektem bylo i soustředění posluchačů Dílny Na Zkoušku, i když ne tak docela. Do dílny, organizované občanským sdružením ŠOS Prachatice, mohli a také vstoupili noví zájemci, a to i takoví, kteří ji v průběhu roku nenavštěvovali. Bylo to možné díky jejímu vymezenému uzavřenému tematickému zaměření na autorské divadlo, přesněji na autorskou tvorbu posluchačů. Lektory dílny byli Pavel Fiala a Jarmila Černíková-Drobná.
Mezi nově koncipované semináře a dílny náležela herecko-režijní dílna s názvem Člověk v situaci – Dramatická situace v dramatu, vedená režisérem a pedagogem Jakubem Korčákem ve spolupráci s prof. Janem Císařem. Cílem této dílny bylo objevování zdrojů a impulsů jednání v dramatické situaci a její vnímání jako souhrnu časoprostorových vztahů provokujících k tvořivému bytí. Další novinkou byl seminář Miroslava Slavíka Režie v divadle hraném dětmi. Byl určen především vedoucím dětských a teenagerských divadelních souborů. Ruský režisér Sergej Fedotov byl lektorem na JH již v minulosti. Jeho dílna byla však pro uzavřený kolektiv východočeských divadelníků. Letos jeho Herecká dílna byla otevřena všem zájemcům o hereckou metodu Michaila Čechova. Cílem bylo objevovat v každém jednotlivci jeho osobnost, otevřít ji emocionálním prožitkům a zbavit člověka předsudků. S. Fedotov charakterizoval dílnu jako „technologii herectví“, která chce zprostředkovat mechanismus bytí na jevišti. Dílnu připravila Společnost Amatérské divadlo a svět. Téměř dvě desetiletí se nekonalo žádné systematické vzdělávání amatérských scénografů. Proto byl koncipován a otevřen dvouapůlletý Kurz scénografie, jehož první soustředění se uskutečnilo na 71. JH. Vedoucím lektorem kurzu byl David Bazika, jeho asistentkou Hana Malaníková, lektory vybraných částí učebního programu byli ing. arch. David Kraus a Pavel Štourač. Cílem kurzu je systémově vybavit posluchače schopností poučeně přistupovat k řešení scénografických úkolů v amatérských divadelních souborech.

Původně byl Společností Amatérské divadlo a svět plánován herecký seminář pro zahraniční účastníky v německém jazyce. Jeho lektory měli být PaedDr. František Zborník a Stanislava Kočvarová. Malý počet přihlášených zájemců nedovolil tento seminář realizovat. Těm, kdo se do něj přihlásili, bylo umožněno navštěvovat seminář Michala Hechta.

Problémový club
Vzdělávací příležitostí par excellence nad rámec základních tematicky zaměřených seminářů a dílen, konaných v dopoledních hodinách, byl pro všechny účastníky JH odpolední Problémový club (PC). Jeho živnou půdou byla přehlídková představení. Nešlo však o obligátní kritické rozbory inscenací, jak je známe z krajových či národních druhových přehlídek. Šlo v něm především o společné uvažování lektorského týmu PC a těch, kdo jej navštěvovali, nad otázkami přesahujícími jednotlivé inscenace, o zamýšlení se nad problémovými jevy dramaturgické a inscenační praxe, dobírání se jejich kořenů a možností řešení. Programová skladba divadelních inscenací letošního JH navíc přímo vybízela k tematizování PC v tom kterém dni. Takovými tématy byly např. původní autorská tvorba souborů, reflektující současnost, snaha prostředky divadla kriticky nahlédnout naší minulost „encyklopedickým způsobem“ či problematika současného inscenování divadelní klasiky. Problémový club byl současně příležitostí k přemýšlení o amatérském divadle jako specifickém fenoménu, o jeho podstatě a možnostech co nejúčinněji působit z hlediska svých základních funkcí. Lze s potěšením konstatovat, že PC dostál letos svému názvu, že se v něm prosadil přesahový a poznávací ráz. Svědčí o tom mj. i jeho vysoká navštěvovanost. Průměrně se ho od neděle do soboty zúčastňovalo 92 návštěvníků JH Výjimkou nebyla odpoledne, kdy se v malém sále Jiráskova divadla těsnalo více jak 110 lidí, jednou dokonce 145.
Vedoucím lektorem PC byl prof. PhDr. Jan Císař, Csc., vedoucí katedry činoherního divadla pražské DAMU, lektory byli Mgr. Karol Horváth, dramaturg Městského divadla ve Zlíně, Mgr. Radovan Lipus, režisér Národního divadla Moravskoslezského v Ostravě, Mgr. Vladimír Zajíc, dramaturg a doc. Mgr. Ján Zavarský, umělecký šéf Trnavského divadla a pedagog VŠMU v Bratislavě a JAMU v Brně.

Diskusní klub
Novinkou či přesněji staronovou příležitostí diskutovat o inscenacích, uvedených v základním programu JH, byl Diskusní klub. Sídlil v dopoledních hodinách v malém sále Jiráskova divadla. Jeho moderátorem byl Josef Brůček, vedoucí loutkářského souboru Tatrmani ze Sudoměřic u Bechyně. Odborné zázemí měl Diskusní klub v lektorech PC, a sice tak, že každého dne jej navštívil jeden z nich. Diskusní klub byl volně přístupný návštěvníkům JH, zváni do něj byli členové souborů, vystupujících na přehlídce. Stabilní oporou diskuzí byla skupina kmenových seminaristů. Počet účastníků klubu byl proměnlivý, odvislý od počtu reflektovaných inscenací a jejich tvůrců (kolísal mezi 45-10). V průměru jich bylo kolem patnácti. Klima diskuzí bylo vstřícné, atmosféra příjemná. Zasloužil se o to nemalým dílem Josef Brůček v roli laskavého a diskuzi podněcujícího moderátora.

Rozborový seminář Klubu režisérů SČDO
Rozborový seminář organizovaný Klubem režisérů SČDO, jehož lektorem byl Mgr. Jiří Hraše a „třídním“ ing. Dušan Zakopal. Byl přístupný všem účastníkům JH, navštěvovali jej zástupci souborů, jejichž inscenace byly předmětem rozboru. Úvodní slovo rozpravy k té které inscenaci měli na starosti členové Klubu režisérů SČDO. I v tomto semináři byla účast proměnlivá, průměrně oscilovala kolem dvacítky zájemců. Obavy z toho, že si Rozborový seminář a Diskuzní klub budou konkurovat (časově se dílem překrývaly), dle mého soudu rozptýlil zdárný průběh obou příležitostí k reflexi inscenací. Obě si nalezly okruh svých zájemců. Ostatně, zvolené prostředky reflexe inscenací byly rozdílné. Přiměřená účast v té které skupině navíc umožnila intenzivnější zapojení přítomných, které by při větších počtech seminaristů nebylo možné.

Přednáška
Doplňkem vzdělávacího programu byla přednáška doprovozená projekcí na téma Architektonické inspirace. Byla podnětem zejména pro scénografy z hlediska inspirace pro hledání neotřelých scénografických řešení. Přednášejícím byl jeden z lektorů Kurzu scénografie ing. arch. David Kraus. Uskutečnila se 9.8. v malém sále Jiráskova divadla po skončení divadelního programu za účasti cca 50 zájemců.

Závěrem
S výjimkou samostatně organizovaného rozborového semináře, byl hlavním organizátorem vzdělávací části JH PhDr. Milan Strotzer. Jeho organizačními spolupracovníky byli Jan Strejcovský, Mgr. Marie Poesová a Eva Kodešová.
Zdá se, že na 71. JH kulminovalo mnohaleté usilování o to, aby se hronovský festival stal vyhledávanou, tematicky rozrůzněnou a užitými formami diferencovanou a účinnou vzdělávací institucí. Svědčí o tom nejen rozmanitá skladba seminářů, dílen a dalších vzdělávacích příležitostí a jejich lektorské obsazení, ale i rekordní počty seminaristů a jejich pozitivní reakce. V této souvislosti nelze také pominout recenzní rubriku Zpravodaje JH, v níž byla každé inscenaci věnována pozornost vždy dvěma odborníky z řad lektorů JH. Jedním z nesporných kladů bylo mj. i to, že se po letech hledání podařilo nalézt optimální formu fungování největšího vzdělávacího fóra JH, a sice Problémového clubu.


c) Doplňkový program

Vedle základního programu, vystoupilo v doplňkovém programu JH více jak půldruhé desítky divadelních, hudebních, pěveckých a dalších kolektivů. Většina jejich vystoupení se udála v parku A. Jiráska a v dalších venkovních prostorách. Návštěvníci 72. JH měli možnost zhlédnout navíc čtyři divadelní představení (ZUŠ Hronov s muzikálem Jánošík, ZUŠ z Prahy 5 s hrou Kočka na kolejích, Klub přátel umění ČR uvedl představení Hodina opojení, Útulek Brno představení Dej si brácho sprchu). Před divadlem předvedla svou produkci skupina historického šermu Novica z Nového Města nad Metují. Během festivalu bylo realizováno nejméně patnáct různých koncertů, hudebních a pěveckých vystoupení. V závěru přehlídky se navíc uskutečnily předváděčky dílen Klubu (nejen) mladých divadelníků. Tentokráte byly pouze tři, zato poměrně rozsáhlé. První byla z práce herecké dílny Sergeje Fedotova, druhá z dílny pantomimy a pohybového divadla Michala Hechta a třetí z Dílny Na Zkoušku. První z nich se vymkla z předurčeného programu v neprospěch svůj i dalšího semináře a byla mj. zdrojem úvah na téma „serióznosti přístupů a dosahovaných efektů“. Ta druhá byla uceleným tvarem, který byl výsledkem úsilí o jevištní realizaci části románu Kena Keseyho Vyhoďme ho z kola ven prostředky pohybového divadla. Třetí předváděčka byla v podstatě samostatným komponovaným programem, na němž se autorsky a herecky podíleli všichni účastníci dílny.
Hronovský program obohatily též čtyři výstavy. Největší z nich – Alois Jirásek (1851 – 1930 – 2001) – byla otevřena ve výstavní hale Jiráskova divadla. Ve foyeru sálu Josefa Čapka byla instalována výstava fotografií Ferdinanda Peroutky z Vídně s názvem České soubory v Korbachu. Další fotografickou výstavou se zaplnila část foyeru Jiráskova divadla. Snímky Ivo Mičkala, dokumentující minulé ročníky JH, osvěžily návštěvníkům paměť a připomněly inscenace, které byly uvedeny na hronovských jevištích. Ze soukromé iniciativy vznikla v prostorách bývalého pivovaru výstava Hronov včera a dnes. I ona byla příjemným zpestřením pro návštěvníky přehlídky.
Festival nese jméno hronovského rodáka, spisovatele, dramatika a politika Aloise Jiráska. Ten měl v roce 2001 dvě kulatá výročí: 150. výročí narození a 70. výročí úmrtí. Jejich připomínkou bylo jednak zahajovací představení Jiráskova Emigranta spojených divadelních souborů Náchodského okresu, jednak výstava, o níž se ještě zmíním, a také akt položení květin u mistrova pomníku. Při této příležitosti promluvil o významu A. Jiráska v českém politickém životě profesor Aleš Fetters a zahrála žesťová skupina ZUŠ v Hronově pod vedením M. Meiera.


d) Společenská část

Zahajovací schůzka Klubu (nejen) mladých divadelníků ve čtvrtek večer před započetím vlastní přehlídky se stala jakýmsi prvním rituálem, aktem zahájení JH. Je to akt zahájení JH jako vzdělávací instituce, s ustáleným programem od přivítání seminaristů, pokračující výzvami ke kolegialitě všeho druhu, přes zavedený sled informací o tom, co, kdy a kde bude, až po představování organizátorů a lektorů a první osobní setkání seminaristů s lektory. Jako každý rituál, má i tento svá pro a proti. Upozornily na to kritické hlasy posluchačů, a byly oprávněné. Nikdo nevydrží hodinu soustředěně poslouchat instrukce (navíc s mnoha odbočkami) pronášené jedním nevýrazným hlasem. To se musí změnit.
Volání po změně se týká i dalších hronovských rituálů. Týká se to tzv. ohně přátelství v předvečer zahájení JH, vítání souborů na schodech Jiráskova divadla, poděkování za představení a rozloučení se soubory, ale i oficiálního zahájení či zakončení JH. Názory na to, jak by měly tyto hronovské rituály vypadat se velice různí. Na jedné straně lze slyšet volání po generální proměně a na straně druhé hlasy po jejich zachování ve jménu tradice. Organizátoři JH to nemají vůbec jednoduché, a je především na nich, jak se jim podaří vyjít vstříc většině, nebo lépe meritu přehlídky a jejímu rozměru. Každému se zavděčit stejně nelze. Osobně si myslím, že by neměli rezignovat na tradici, ale spíše nalézat způsoby a prostředky k tomu, aby tato tradice ožívala s každým dalším ročníkem JH. Zkrátka, aby ti, kdo přijíždí do Hronova opakovaně, mohli mít pocit, že jsou přítomni jedinečnému aktu, který je tu pro ně, pocit, že když se jej nezúčastní, tak o něco přijdou. To se netýká jen návštěvníků Hronova, ale i jeho obyvatel. Ostatně, bez jejich hojné účasti nebude mít žádná slavnost patřičný účinek.
V posledních letech se daří dosíci kýženého účinku zejména při slavnostním zakončení JH na hronovském náměstí, jehož závěrečnou tečkou je ohňostroj, kdy je náměstí přeplněno smíšeným davem divadelníků, hronovských občanů i návštěvníků z okolí. Do značné míry se to daří při oficiálním zahájení JH, pro které místní divadelní soubor vždy připraví tu více - tu méně zdařilou produkci, jíž je odlehčena oficiální část zahájení. Letos to bylo vystoupení podle scénáře ing. M. Houštěka, v němž stařec, představující zašlou slávu minulých věků, zmizel v nenávratnu (Jiří Kubina), aby byl vystřídán bojovným a suverénním mládím v podobě mladičkého Kašpárka (Adéla Faberová). Nechyběly již obligátní mažoretky, Koletova dechovka, vztyčování vlajek a zahajovací projevy, jichž se ujali starostka města Hana Nedvědová, hejtman Královéhradeckého kraje ing. Pavel Bradík a ministr kultury ČR Pavel Dostál. Ten zahajoval 4.8.2001 JH již potřetí. Svůj krátký projev, obraceje se k hronovským, ukončil citátem ze Shakespeara: „Je lépe míti po smrti špatný epitaf, než za živa špatnou pověst u herců.“ Jakoby tím předjal, o čem budou muset organizátoři JH, pokud jde o rituály, přemýšlet nejvíce, co se stane předmětem výhrad a námětů k vylepšení. Staly se jimi ty, které se bezprostředně vztahují k účasti hrajících souborů – jejich vítání a rozloučení s nimi.
Každoročně přivítá JH řadu významných hostí. Letos jimi byli vedle ministra kultury ČR Pavla Dostála, doc. PhDr. Milan Uhde, ředitelka odboru regionální a národnostní kultury MK ČR PhDr. Zuzana Malcová, PhDr. Milan Kupka za kancelář předsedy senátu ČR a další, které v Hronově vídáme pravidelně. Mezi ně náleží i Franz-Josef Witting, viceprezident Německého spolkového svazu amatérského divadla (BDAT) a ředitel prestižní přehlídky v Paderbornu. Letos navštívil JH také president Rakouského střediska AITA/IATA a viceprezident Středoevropské sekce této nevládní organizace pan Josef Hollos. Z Německa a Anglie přijeli na pozvání hronovských organizátorů festivalu Rolf Wenhardt, viceprezident Zemského svazu amatérského divadla Bádenska-Württembergska, Klaus Wachsmuth z Thüringerského svazu amatérského divadla a Michael Branwell z Moot House Players z anglického Harlow.


e) Tiskoviny

 Byl vydán programový plakát a programová brožura. Loňská proměna výtvarného řešení propagace JH, jejímž autorem byl renomovaný brněnský výtvarník Rostislav Pospíšil, měla pokračování i letos. R. Pospíšil zaměnil pestrého klauna balancujícího na žebříku dětsky stylizovanou postavičkou v kuželu světla reflektoru. Tento motiv promítnul do všech propagačních materiálů, počínaje plakáty, přes programovou brožuru, přehlídkový zpravodaj, odznaky účastníků, tašky, trička aj., až po velkoplošnou propagaci ve městě.
 Byl vydán almanach u příležitosti výročí A. Jiráska „150 let Aloise Jiráska / Divadelní tradice Hronova“.
 Přehlídkové dění mapoval, jako každoročně, Zpravodaj JH. Jeho devět čísel připravovala redakce, jejíž základní složení bylo s výjimkou šéfredaktora shodné s loňským. Mgr. Alexandr Gregar, s kterým bylo dohodnuto, že si zopakuje se stejným týmem hronovské zpravodajské působení, svou účast odřekl takříkajíc pět minut před dvanáctou. Vedení redakce se ujala Jana Soprová, jejími členy byli Vladimír Hulec, Helena Kozlová, Zdeněk A. Tichý, výtvarník Rostislav Pospíšil, fotograf Ivo Mičkal, sazbu zajišťoval Marek Zhibo. Nově přibyl do redakce Josef Meszaros, který se mj. postaral i o jeho internetové šíření. Zpravodaj si v zásadě zachoval svou loňskou tvář. Něco se v něm díky uvedené změně nezdařilo tak jako před rokem, kdy měl jeho šéfredaktor dostatek času na přípravu. Na druhé straně tentokrát zpravodaj reflektoval dostatečnou měrou vzdělávací část JH, na kterou vloni rezignoval.


III. Organizace

V průběhu JH se každoročně scházel k řešení aktuálních problémů organizační štáb.
Na začátku a na konci přehlídky se sešel festivalový výbor JH.
I přes značný počet účastníků JH, včetně účastníků K(n)MD, a technickou a
organizační náročnost zvládnutí tak velkého množství namnoze početných hrajících souborů, nevznikly žádné zásadní problémy. Dalo by se říci, že 69. JH byl z organizačního hlediska na velmi dobré úrovni. Zlepšila se pozornost věnovaná hrajícím souborům, zejména akt rozloučení a poděkování za vystoupení. Tohoto úkolu se dobře zhostili zástupci občanských sdružení SČDO, ADA a VSVD

Nejvýraznějším počinem bylo zlepšení elevace hlediště v sále Josefa Čapka. Citelný posun nastal i ve vnímání foyeru sálu Josefa Čapka jako divadelního klubu - centra společných setkání účastníků přehlídky (mj. i s hrajícími soubory). Takový prostor v minulosti chyběl.


IV. Finanční zabezpečení
Rozpočet a vyúčtování akce jsou předloženy samostatně.


V. Návrhy a náměty pro další ročník

Z hlediska programu:
 Vytvářet i nadále takové podmínky, aby byly realizovány národní přehlídky ve všech druzích divadla a dalších druzích scénického umění a staly se základem fundovaného výběru inscenací do programu 72. JH. S tím souvisí i realizace krajových přehlídek.
 Klást důraz na vzájemnou mezidruhovou inspiraci a setkání amatérských divadelníků z různých druhů a oblastí divadla, včetně příbuzných druhů scénického umění. Tyto premisy uplatňovat ve všech programových složkách: při výběru inscenací, při organizaci vzdělávací části a rovněž ve společenské části programu JH.
 Zachovat zásady výběru souborů ve znění souhlasném s propozicemi 71. ročníku JH.
 Klást na programovou radu JH požadavek, aby při svém rozhodování o programu vycházela z inscenačních výsledků divadelní sezóny a stanovila program relevantní poslání JH. Klást na ni tudíž požadavek výběru kvalitních a inspirativních inscenací a pečlivého zvažování při zařazování představení z oblasti divadlu příbuzných druhů scénických umění. Dbát na složení programové rady z hlediska schopnosti referovat a porovnávat.
 Zakotvit do propozic JH ustanovení, které by umožňovalo optimalizaci výběru inscenací tím, že budou moci být porovnány inscenace doporučené z přehlídek konaných po termínu jednání programové rady s těmi, o kterých programová rada jednala. Tj. vytvořit možnost závěrečného rozhodnutí až po porovnání všech doporučovaných inscenacích a nezařazovat doporučené inscenace z Wolkrova Prostějova, Dětské scény a Loutkářské Chrudimi automaticky bez tohoto kroku.
 Zachovat koncepci K(n)MD ze 71.ročníku JH a zařadit do K(n)MD semináře věnované otázkám dramaturgie a divadelnímu prostoru.
 Koncipovat problémový club tak, jak byl realizován v r. 2001.
 Zachovat stávající rozsah trvání přehlídky, pokud to dovolí ekonomická situace.
 Rozšířit tu část doplňkového programu, která má ambice zapojovat místní obyvatele do festivalového dění (na vlastní náklady souborů).

Z hlediska organizace:
 Zpracovat nový organizační řád JH.
 Věnovat zvýšenou pozornost rozpočtu přehlídky a sledování jeho dodržení.
 Realizovat jednání s potencionálními sponzory pro posílení finančních zdrojů přehlídky, usilovat o získání generálního sponzora.
 Zvážit ustavení funkce programového ředitele JH a inspektorů představení, u nichž by byla záruka dodržení časového programu, respektive včasné kompetentní informovanosti návštěvníků o změnách.
 Věnovat pozornost přípravné fázi práce na Zpravodaji JH. Klást akcent na to, aby přístup redaktorů byl především divadelní, nikoliv pouze novinářský.
 Věnovat neutuchající pozornost zabezpečení pečovatelské služby pro hrající soubory po celou dobu jejich pobytu, tj. od jejich příjezdů do Hronova a oficiálního přivítání, až po oficiální rozloučení při skončení pobytu.
 Přehodnotit přehlídkové rituály, zejména v tom smyslu, aby středem jejich pozornosti byly hrající soubory a jejich vůdčí osobnosti.
 V případě uvádění inscenací pro děti zabezpečit částečnou návštěvu dětského publika, odpovídající věkové adrese avizované souborem.
 Vylepšit akustické parametry foyeru sálu Josefa Čapka a zvážit možnost prodloužení času, v němž by foyer mohl plnit funkci divadelního klubu.


Vyhotovil: PhDr. Milan Strotzer