Texty: RATAJOVÁ, Alexandra. To jsou náhody. Recenze inscenace To jsou věci. Zpravodaj Loutkářské Chrudimi, 2023, č. 6 (6. 7.), s. 4

To jsou náhody
Soubor Céčko ze Svitav přijel s inscenací To jsou věci, která je poklonou a vzdáním holdu básníkovi, malíři a spisovateli Aloisovi Mikulkovi. Jde v podstatě o pásmo poezie protkané hudbou a různými scénickými výstupy s loutkami, předměty či situacemi takřka činoherními. Ač námět zní krásně, představení bohužel selhává ve většině scénických složek. Básně Aloise Mikulky jsou skvělé, ale jejich doslovným ilustrováním se poetická slova poněkud vyprazdňují. Pokud na jevišti dělám přesně to, co zároveň říkám, a ještě ve špatném temporytmu, zanechávám diváka
jen v rozpacích. Herec například recituje: „Jdu domů a otevírám šatnu,“ a skutečně přejde jeviště k paravánu se závěsy, které rozhrne. A takto je to se vším, pokud se básně zrovna nezpívají nebo pouze stroze nerecitují.
Hudební složku nepochybně omezilo podivné nazvučení jednotlivých nástrojů a samotný sál MEDu není nejlepším místem pro múzickou akustiku. Zároveň však hudba působila poněkud nesourodě, herci často nechytali daný rytmus a zpěvu nebylo dobře rozumět.
Za zásadní považuji, jak náhodně a nejasně byly básně a jednotlivé verše vybrané. Nebo jsem možná skutečně nepochopila koncept a divadelní klíč, kterým k inscenaci přistupovat. Věřím a je vidět, že herci chápou a vědí, co hrají, a proč tam jednotlivé scény jsou. Já ale nenašla žádné pojítko mezi jednotlivými situacemi. Každý výstup působil jako odlišné představení, druhy loutek a předmětů se střídaly s každou básní a bylo velmi obtížné inscenaci sledovat a snažit se ji interpretovat. V polovině jsem tedy vzdala snahu o porozumění, opustila jsem přemýšlení a nechala na sebe vše jen působit, abych viděla, zda ten klíč není jinde. Došla jsem k tomu, že by v představení mohlo jít o jakýsi bláznivý a chaotický stav mysli, ve kterém se člověk snaží zoufale zorientovat a najít z něj cestu ven. Zároveň nic z toho nepředávají zvolené divadelní znaky ani dramaturgie básní.
To jsou věci nepochybně umí podnítit diváky k hledání, zpochybňování a pokusům nahlédnout na divadlo jinak. A pak dojít k tomu, že jde prostě jen o nezvládnutý divadelní tvar.
Alexandra Ratajová

RATAJOVÁ, Alexandra. To jsou náhody. Recenze na inscenaci To jsouv věci. Zpravodaj Loutkářské Chrudimi, 2023, č. 6 (6. 7.), s. 4 - také online, dostupné z: https://drive.google.com/file/d/1HUT8fWW_8GXffO0otcIalV3S78YBm7Gw/view