Texty: Broumov, Excerpce pro MČAD 1998-2002

BROUMOV o.Náchod
CČAD s.47, 209, 396
Obr.CČAD s.209: Pavel Fiala, Bohumír Vaňous: Kabaret o myšilidech, Kladivadlo Osvětového domu Broumov, na snímku Pavel Fiala, Věra Šumanová, Jaroslava Vaňáková a Helena Peštulková,
1962.
Obr.CČAD s.211: Pavel Fiala: poetický kabaret Hudryjada a skorokodýl, na snímku Vladimír Šuman a Miloš Dvořák,1963.

1795 hrála v zasedací místnosti radnice divadelní společnost, 1799 ochotníci. 1801 zákaz her ve vlastním domě malíři Josefu Weisserovi. 1802 povoleno hostování kočovné společnosti Ludwiga Cella. Varování občanů před špatnou morálkou herců a půjčovat jim peníze. V domě čp. 54 hráli i ochotníci. Tento dům dr.F.Kneissler navrh městu jako budovu divadla. Po obstrukcích vrchnosti 1806 stavba divadla dokončena. 1812 zde hrála společnost z Prešpurku. 1814 povoleny hry Červená Karkulka a On se míchá do všeho, ve prospěch pohořelých v Broumově a Litomyšli. V městském archivu soupis ochotnických her od 1833. 1882 se hrála pastýřská hra, prováděná i 1898, 1903, 1924. 1902 přestavba divadelní budovy. Do 1920 jen německá představení./JM/
Muzeum Broumovska:Městské divadlo v Broumově. 1998. 1 str. Rkp. kART.
1647 - 1773: divadelní činnost řádu benediktýnů.
DČD I., s. 169, 350
ROŠKOVÁ, Romana: Školské hry ze 17. a 18. století v broumovském benediktínském klášteře. Broumovsko IX. 1995, č.1, s.6-7.
ROŠKOVÁ, Romana: Diplomová práce na Pedagogické fakultě v Hradci Králové (1994?)
Divadelní představení se konala ve svých počátcích na veřejných prostranstvích a v divadelním sále v klášteře. První konkrétní zmínka o provedení dramatické hry je z 1647, kdy na náměstí sehráli hru na náboženský námět místní studenti. Hrávalo se i v hostincích a i v některých soukromých domech. V klášteře se hrály náboženské hry a pořádaly se hudební akademie. Toto divadlo vyhořelo 1684. Bylo hned obnoveno. 1779 opět vyhořelo a k obnovení už nedošlo. Teprve v 19.století došlo k rozkvětu místního divadelnictví. Spoluzakladatel pražského Stavovského divadla Tomáš Kneisler, jemuž patřil hostinec U zlatého slunce v Praze - na Poříčí, byl otcem broumovského lékaře F.M.Kneislera, který inicioval vybudování zdejšího divadla, vybavil ho vnitřním zařízením a stal se jeho prvním ředitelem. Zde se hrála opera a hostovaly zde ochotnické soubory. Do 1920 se zde hrálo ale pouze německy. Později zde občas pořádal svá představení Spolek divadelních ochotníků při Národní jednotě severočeské. Hrával zde zřídka, protože měl vlastní jeviště v sokolovně ve Velké Vsi u Broumova. Poslední české představení před okupací se zde hrálo 28.10.1937. Ochotníci v Broumově hrávali patrně od 1890, možná dříve. Měli své jeviště v hostinci U Seidlů. Představení se z národnostních důvodů musela organizovat potají. 1947 obnovil činnost Spolek divadelních ochotníků a představení se konala v Městském divadle, postaveném městem 1804 a ochotníky svépomocí opraveném a uvedeném do provozu letech 1945-6.
Javorin s. 27
Do 1938 zde působilo české menšinové ochotnické divadlo. Jeho činnost před okupací byla mimořádně obtížná.
ČERNÝ, František: Divadelní tradice východních Čech. Listy Katedry historie a Historického klubu, pobočka Hradec Králové,č.9, 1995.
Mezi válkami několik sezon v Broumově hrála stabilně (takřka denně) divadelní společnost z Vídně. Čeští ochotníci hráli v meziválečné době jen výjimečně a s velkými problémy vystupovali i na scéně Městského divadla. Po odsunu Němců začala amatérská scéna působit v roce 1947 a brzy se její činnost velmi rozvinula.
JAROŠOVÁ, Dana: Zašlá sláva ochotnického divadlaa. Broumovsko XII., č. 1 – 2, 1998, s.12 – 13.
S velkou intenzitou a na vysoké úrovni působilo v 50. a 60. letech. Zdejší ochotníky vedl profesionální pražský režisér Žáček.
HROMÁDKOVÁ, Jaroslava: Vzpomínání nejen pro pamětníky. Broumovsko XII. č.1 – 2, 1998, s.4 – 6.
1958 vznikl soubor mladých herců, kteří uvedli scénickou adaptaci Máchova Máje, připravenou Pavlem Fialou. Po jeho návratu z vojny soubor pokračoval a pod názvem Kladivadlo se stal jedním z nejvýznamějších českých malých divadel 60.let. 1963 opustil Broumov, po krátkém působení v Kadani se 1965 v Ústí nad Labem profesionalizoval.
DVOŘÁK, Miloš: Broumovské Kladivadlo. Broumovsko IX, 1995, č.1, s. 1-4.
DVOŘÁK, Miloš: Kladivadlo. Listování archivem divadla s ukázkami textů Pavla Fialy. Vydala PAF!, s. r. o. , Trutnov, 1998
DVACET LET. Činoherní studio Ústí n.L. Sbk. Kap: Kladivadlo, éra Broumov.(1958 - 1963) s.4 - 6. Ústí n.L., Klub přátel Činoherního studia s.a.
Divadelní soubor přestal působit koncem 70.let.
1998 se pod vedením Evy Jirkové vytvořil ochotnický soubor Propadlo. V autorově režii uvedl hru Pavla Fialy Manévry.
Od 60. let působí loutkářský soubor. Zhruba od počátku 80.let hraje pod názvem BRUM.
Během 60. a 70. let působilo divadlo poezie , vedené Vladimírem Semelkou (několikrát účast na ŠS. Pod vedením učitelky Novotné na konci 90.let každoročně připravuje divadelní hru ZŠ Hradebí.
MEIER, Jan: Poznámky k heslu Broumov. Rkp. 1999 kART
1936 SDO hraje se v hostinci U Valentů. (Zahrádková)
Českolipský kraj, 1936,č.11
Adresář 93: LS BRUM
DS Mladých
JH 1962: Kladivadlo, soubor OD: Fiala - Vaňous: Kabaret o myšilidech

Loutkové divadlo:
LCH 1993: BRUM