Texty: Jilemnice, excerpce z Denníku. Jiří Valenta 2003

Denník ochotnického divadla v Jilemnici
založený dne 27. března1860 str. 25:(a krátký dále nad svým lidem věrným)
1862 na masopust rozházeno divadlo, po masopustě pak dne 7.března pronajmuta místnost u pana Křivánka proti ročnímu platu 72 zlatých r.č.
Zápisy o jednotlivých hrách zachycují obsazení, i výsledky umělecké.Hodnocení kdo jak hru sehrál, zápisy i o neprovedených hrách. “Nápotom rozdáno Vězení, pro špatné oučastenství ale z hry sešlo.a divadlo rozbouráno, složeno na půdu U bílého beránka”

Monika: Zamýšleno pak ještě za pobytí zde studentstva hráti Záhuba rodu přemyslovského a Bělmo na očích, úlohy byly již rozdány, zkoušky určeny, pro slabé však oučastenství sešlo z hry.

Kat amsterodamský (Štěpánek): Ochotníci byli svou věcí co herci statečně podali, ale nešťastné náhody byly příčinou, že pak hra vázla. Tak na příklad při proměně v prvním jednání upadlo vystavené okno na napovědův pult a zhaslo mu světla, opona musela spuštěna být. To a jiné pomátlo hrající ochotníky a tak ku konci spuštěna opona přehlédnutím v scénáři o chvíli dříve než se mělo státi, takže obecenstvo pravý konec se ani nedozvědělo. Provedený kus byl Kat amsterodamský.

1865 Divadlo koupilo z výprodeje z pražského Novoměstského divadla něco oděvů, ku kterémužto účeli vypůjčeno od místního školního fondu 60 zlatých.na neurčitý čas proti 5% úrokům.

1865 Divadlo přispělo k oslavení toho dne divadelním představením ve prospěch Národního divadla v Praze Bratr honák. Obsazení, Ač některé výstupy dosti dobře provedené byly i úlohy v dobrých rukou, dopadla hra tak chatrně, že pověst divadelní tím velmi utrpěla. Příčiny byly rozličné,někteří ochotníci nenaučili se patřičně svým úlohám, zkouška byla skoro jen jedna, žádný korektor, nápověda pak také ne. byl nucen patřičný postup udržeti. Škoda již tím divadlo utrpělo byla tím větší a na přítomno bylo obecenstvo, které jinak málo divadlo navštěvuje. Představení to ale bude malou pohnutkou k další návštěvě.
Spolkové odznaky. Spolkový prapor.
Vedeno do r. 1879, přestávka a znovu od 1902. Od 1904 doplňky pamětní knihy zapsané r. 1936. Pouze názvy uvedených her. a data provedení.
Světová válka přerušila 1914 na krátký čas divadelní činnost, přestávka by bývala ovšem delší, kdyby se divadla neujal syn předsedův, posluchač filosofie Rudolf Kazuda, který již dříve hrál divadlo v Akademickém spolku Podhoran. S několika mladými lidmi nacvičil Kvapilovu Pohádku o princezně Pampelišce. Tu Podhoran hrál již v roce 1911.
1915 hráli na našem jevišti polští uprchlíci. Vydávali se za Ukrajince, ale vpravdě byli členy jedné polské legie, která byla rozpuštěna. Takoví chlapci nemohli dobře bojovat.Za jeviště zaplatili 20 K. Byli ubytováni v hostinci ve dvoře
1916 div. představení pořádané vojíny z lazaretu místního v sokolovně. Hráli též 1917. Hry: Sestřeničky, Ošetřovatelka, Třetí zvonění, Noc, Miláček štěstěny.
Tím deník končí.

Pamětní kniha, věnoval ji spolku Jan Čihák,komentáře her jsou stručnější.
Po přestávce zahájil spolek činnost v roce 1917, tedy uprostřed války.Oblaka, Na vysoké stráni, Závěť, Proud (Halbe), 1918 Políček, Povodeň (Krejčí), Otec (červen 1918), Samot chorebné květy.
30.11. 1918 ve prospěch Fondu pro pozůstalé po českých legionářích Probuzenci (Šubert).
1919 Adamité. Zaznamenána představení hostujících společností.(Jana Blažka,Václava Třešňáka, Zieglerová, přešla do rukou E. Mirona, týž nám zůstal dlužen Kčs 100.
Na oslavu svátku práce 1925 Vlci (Roland) foto.
Vedeno do r. 1931.