Texty: STROTZER, Milan: Referát na konferenci Divadlo pro děti a mládež, Horn, Rakousko, 1995

Mezinárodní setkání divadel pro děti a mládež při 5. ročníku mezinárodního festivalu divadla pro děti a mládež Szene bunte Wähne, Horn, Dolní Rakousko, 28. 9. ‒ 14. 10. 1995

Setkání (konference) bylo rozvrženo do pěti dnů:
28. 9. 1995 – Východní Evropa (Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Polsko)
29. 9. 1995 ‒ Nizozemí a Belgie
30. 9. 1995 ‒ Německo
1. 10. 1995 ‒ Švýcarsko
2. 10. 1995 ‒ Rakousko


Referát Milana Strotzera, delegáta Českého střediska ASSITEJ,
přednesený v němčině 28. 9. 1995 v přednáškovém sále Hörbarthova muzea v Hornu


Vážené dámy, vážení pánové, milí divadelní přátelé,

chci vám zprostředkovat základní informaci o stavu divadla pro děti a mládež v České republice a o některých krocích na pomoc jeho kultivace. V České republice existuje řádově sedmdesát divadel, které pracují se stálými profesionálními soubory. Z nich je pouze jedno − Divadlo Na Starém Městě v Praze – které se věnuje výhradně produkci pro děti a mládež. Mezi těmito divadly je dalších cca 10, která se věnují tvorbě pro děti a mládež převážnou měrou. Jsou to zejména divadla loutková. Většina divadel se však zabývá produkcí pro děti jen okrajově. Tzv. repertoárová divadla v menších městech (krajských) nastudují obyčejně v divadelní sezóně pouze 1 inscenaci pro děti.

Dále v České republice existují nejrůznější profesionální a poloprofesionální divadelní skupiny s malým počtem členů. Většina z nich nedisponuje stálou scénou. Jejich produkce se realizují zájezdovou formou ve školách a kulturních zařízeních. Neznám jejich současný počet, odhaduji, že jich bude několik málo stovek. Produkce těchto divadelních skupin je v převážné míře zaměřena na tvorbu pro děti a mládež.
Rozhodně nejpočetnější část tvoří soubory amatérské. Je jich cca 800. Tento počet nezahrnuje dětské divadelní soubory. Jen velice malá část amatérských divadelních souborů se věnuje tvorbě pro děti a mládež výhradně. Většinou se tyto soubory zabývají jak tvorbou pro dospělé, tak pro děti. Bohužel, i v amatérských souborech, tak jako tomu je i u profesionálních divadel, je považována produkce pro děti za druhořadou. U amatérských souborů nejde o to, že by tato produkce byla méně početná. Jde zde o to, že je podceňována z hlediska kvalitativního – většinou se jí věnují méně vybavení režiséři a herci.

Tento rámcový přehled – konstatování neznamená, že nevznikají dobré, ba mimořádné inscenace pro dětské publikum a mládež. Vznikají. Vytváří je divadelní soubory, pracující na bázi profesionální i amatérské, a to bezrozdílně. Vznikají v souborech, které ke tvorbě pro děti a mládež přistoupily programově se vší vážností a smyslem pro odpovědnost za působení na adresáty. Vznikají v souborech, které považují dětské publikum za rovnoprávného partnera, které se k dětem nesklání jako k něčemu nedorostlému a nedokonalému. Bohužel, není jich mnoho. Příkladem tu jsou Loutkové divadlo Drak v Hradci Králové, Naivní divadlo v Liberci, Divadlo Alfa v Plzni, amatérské loutkářské soubory Čmukaři z východních Čech, Střípek z Plzně, soubor „C“ ze Svitav a celá řada dalších.

Většina souborů však stále podléhá zakořeněnému názoru, který se stal až jakýmsi mýtem divadla pro děti, názoru, že divadlo pro děti je jiné než pro dospělé, že nemůže a ani nemusí vyhovovat vážným estetickým nárokům, že postačí, vyhovuje-li nárokům pedagogickým. Celkový stav divadla pro děti a mládež není dobrý. Příkrý rozpor mezi představami o tom, jaké by mělo být divadlo určené dětskému publiku, a mezi tím, jaké je ve skutečnosti, se vyhrotil do té míry, že se oblast divadla pro děti ocitla v propadle veškeré další divadelní činnosti. Zářné výjimky jen potvrzují pravidlo.

V posledních letech nás vědomí této skutečnosti přivedlo k některým krokům, které by pomohly tento nedobrý stav zvrátit.
Před několika málo dny kupříkladu skončil poblíž Prahy, v Libici nad Cidlinou, FEMAD, což je zkratka názvu festivalu a dílny divadla pro děti a mládež. Tento šestidenní festival umožňuje soustředit nejkvalitnější a nejinspirativnější inscenace profesionálních i amatérských souborů. Programově rozevírá co nejširší škálu možností, usiluje o co nejpestřejší paletu žánrů, poetik, stylů a druhů divadla, otevírá „dramaturgická vrátka“ do proveniencí, které zůstávají nepovšimnuty, či které zatím ani netušíme.

Na tomto festivalu a dílně se uskutečňují odborné semináře, diskuse k jednotlivým inscenacím. Pod vedením psychologů a pedagogů zde pracují skupiny dětí. Prostřednictvím různých nepřímých forem práce s dětmi jsou získávány cenné informace o vnímání inscenací dětmi, o komunikaci mezi jevištěm a hledištěm. Vedle toho probíhají diskusní kluby dětí, v nichž děti bezprostředně reflektují zhlédnutá představení.
Festival se koná každoročně, letos se uskutečnil již pošesté, poprvé za účasti Českého střediska ASSITEJ. Bylo na něm uvedeno 18 inscenací a zúčastnilo se ho cca 500 zájemců o divadlo pro děti a mládež.

Vedle této stěžejní akce se konají další přehlídky určené výhradně divadlu pro děti a mládež. Amatérské činoherní divadlo pro děti má každoročně svoji národní přehlídku v Rakovníku, která má příznačný název POPELKA, a jíž předchází výběrové přehlídky v krajích. Profesionální loutkové divadlo má obrok platformu ke konfrontaci inscenačních výsledků na festivalu Skupova Plzeň a na festivalu v Liberci, určeném tvorbě pro předškolní děti. Malé profesionální skupiny mají nově vytvořenu možnost konfrontace na festivalu v Havířově.

Vedle toho se stále větší měrou prosazuje zařazování inscenací pro děti do dalších festivalů, které nejsou určeny výhradně divadlu pro děti a mládež. Mezi nejznámější patří Loutkářská Chrudim, národní přehlídka amatérského loutkářství, které rovněž předchází výběrové přehlídky v krajích. Divadlo pro děti a mládež se programově prosazuje i na největší divadelní akci, na desetidenním Jiráskově Hronově, který je celostátní mezidruhovou přehlídkou amatérského divadla, soustřeďující nejlepší inscenace té které divadelní sezóny. Letos v srpnu se konal festival v Hronově již po 65.

Na všech těchto festivalech se uskutečňují semináře, diskuse k inscenacím a další formy vzdělávání napomáhající kultivaci divadla pro děti a mládež. Zvláštní kapitolou je divadlo hrané dětmi, které má velice širokou škálu akcí prezentačního i vzdělávacího charakteru.
Z toho, co jsem uvedl, je zjevné, že je více příležitostí ke kultivaci divadla pro děti a mládež v oblasti amatérského divadla. Nově se však objevují snahy organizovat více příležitostí ke konfrontaci i pro divadlo profesionální.

Na podporu uměleckého rozvoje divadla pro děti a mládež vznikla na půdě kulturních zařízení pečujících o amatérské divadlo, edice Divadlo pro děti. Vyšlo v ní zatím 14 titulů. Jsou mezi nimi publikace teoretického a metodického charakteru, ale také publikace repertoárové. Posledním titulem v řadě a zajímavou pomůckou pro tvůrce divadla pro děti je kupříkladu publikace Dr. Ivany Veltrubské, která vznikla jako záznam efektů osmiletého bádání v oblasti komunikace mezi jevištěm a hledištěm a v otázkách vnímání divadelního představení dětským publikem. Autorka v ní zhrnuje poznatky a zkušenosti z práce se skupinami dětí reflektujících divadelní představení, mj. získané i na již zmíněném festivalu a dílně v Libici nad Cidlinou.

Tolik moje informace o stavu divadla pro děti a mládež v České republice a o některých základních prostředcích napomáhajících jeho uměleckému růstu. Víme, že je před námi předlouhá a nikdy nekončící cesta.
Děkuji za pozornost a prosím, abyste omluvili mou nedokonalou němčinu. Jsem na tom totiž tak, že se u vás sice neztratím, že mnohému rozumím, ale nejsem vybaven natolik, abych mohl vést rozpravu.