Texty: STRÁNSKÁ, Vladislava: František Ulrych (vzpomínka vnučky), 2016

Můj dědeček se narodil 1900 v Čisté u Horek v rodině Josefa Ulrycha a Anny Ulrychové rozené Zajícové. Zemřel r. 1953 na zastávce autobusu ve Slemeně, když se vracel z Olešnice, kde hrál s kapelou na místním plese.
Jeho otec měl truhlářskou dílnu v Čisté u kostela. Byl nejmladším z dětí. Měl bratra Josefa a sestru Annu, která zemřela velmi mladá na španělskou chřipku.
Od mládí projevoval výtvarný a hudební talent, jako všichni v jeho rodině. Vyučil se malířem pokojů. Od mládí kreslil, vyřezával z lipového dřeva a hrál na několik nástrojů (housle, viola, harmonika, a později kontrabas a heligón).
Protože neměl v té době v zimě práci, přivydělával si prodejem svých děl. Kreslil obrázky, vyřezával sošky a betlémy pro příbuzné a kostely, maloval kulisy a opony pro ochotnická divadla v okolí. (Vím o Čisté a divadlo v Dolní Olešnici.) Dělal plakáty pro divadelní představení.
Sám divadlo nehrál, ale okolo roku 1930-1945 se divadelního života v Čisté účastnily všechny děti jeho a jeho bratra.Takže na plakátech, jak vypráví moje maminka, bylo často vidět toto: "Účinkují: Milada Ulrychová, František Ulrych, Růžena Ulrychová, Marie Ulrychová, Josef Ulrych, Eliška Ulrychová." Zdá se mi, že divadlo bylo skoro jejich.
V té době byli všichni pro divadlo zapálení a zřejmě měli i úspěch, hráli i v okolních obcích. Protože byli všichni i hudebně nadaní, na repertoáru měli i operety. Spolupracovali s výbornou kapelou pana Vacka, která měla dobrou úroveň a byla oblíbená.
Dědeček také vytvořil loutkové divadlo, které postavil v truhlářské dílně jeho bratra a ve kterém některé děti hrály pro dětské obecenstvo každou neděli pohádky.To divadlo mělo asi 50 loutek–marionet s vyřezávanými hlavičkami. Loutky musely být dost velké. Mám nedokončenou hlavičku kuchaře, která je 10 cm vysoká. Když se Ulrychovy děti rozutekly a neměl kdo pohádky hrát, dědeček divadlo daroval škole ve Ždírnici. Tam dnes škola není. Další osudy tohoto divadélka neznám.
Můj dědeček byl prostě skvělý. Škoda, že umřel tak mladý. Zemřel když mně bylo 10 let, ale nikdy na něho nezapomenu.

Vladislava Stránská