Čistá u Horek, jeviště DrO Sokola, opona Kde domov můj, autor František Ulrych podle Josefa Soukupa, 1940, depozitář KZ

Kde domov můj

Malíř pokojů František Ulrych z Čisté u Horek (* 1900 Čistá u Horek, † 1953 Slemeno, nyní místní část obce Dolní Kalná) reprodukoval ve střední části opony obraz Kde domov můj od Josefa Soukupa, který v roce 1940 vyšel tiskem jako vlastenecké gesto proti německé okupaci. Obraz zarámoval do pásů ornamentů zřejmě dle šablony a vymaloval jednoduchou draperii.

----

Opona o rozměrech 630 x 270 cm z Čisté u Horek má mezi ostatními specifické postavení. Její autor František Ulrych totiž reprodukuje obraz Josefa Soukupa Kde domov můj, který toho roku vyšel tiskem, pro povzbuzení národního sebevědomí v době okupace.
Jeho tvůrce studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u Emanuela Dítěte a Karla Vítězslava Maška, jehož projev jej ovlivnil a který přenáší do zářivé a prosvětlené plenérové malby. Novější směry meziválečného umění se jej nedotkly. Ve svém díle volí nesložité, jasné poselství. Za nápisovou páskou s textem národní hymny se do dáli otevírá komponovaná krajina, která nepředstavuje reálný výsek konkrétní skutečnosti, nýbrž ideální krajinu domova. Vpravo se tyčí Karlštejn, v pozadí se otevírá pohled na královské Hradčany. Nechybí motiv horské bystřiny, skupina venkovských stavení a zřícenina hradu, patrně Trosky v Českém Ráji. V popředí kráčejí oráč a rozsévač a tíživá atmosféra doby je akcentována pouze výjevem vpravo, kde pod rozkvetlým stromem klečí matka s dětmi před výklenkovou kapličkou s obrazem Svatého Václava a nápisem Nedej zahynouti nám ni budoucím.
Za první republiky častá oslava hojnosti a rozkvětu ve svobodné zemi se zde proměnila v memento národní hrdosti.
V Čisté u Horek je předloha reprodukována velmi věrně místním malířem pokojů Františkem Ulrychem (* 1900 Čistá u Horek, †1953 Slemeno). Celkový kolorit je však temnější, barvy sytější a postavy pojaté sumárněji. Že předlohou byl obraz a jako obraz je třeba výjev chápat, je zdůrazněno malovaným rámem a pásem rámující dekorace na světle žlutém pozadí, jež připomíná tapetu nebo jednoduché dekorativní vzorce malířů pokojů. Teprve od tohoto pozadí se odráží malba lemující drapérie.

(Mgr. Jakub Synecký, květen 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
Opona o rozměrech cca 700 x 300 cm malována temperovou - klihovou barvou na lněném plátně. Při restaurování akad. malířkou Evou Kolmanovou z Velkých Vyklek, p. Běrunice v r. 2015 zmenšena do stávající velikosti 500 x 200 cm.

---

Téma Libuše věštící slávu Prahy se objevuje na desítkách venkovských opon, ale ta činěveská z nich svým provedením silně vybočuje. Její autor, zatím bohužel neznámý, inovoval notně vyčpělé schéma už tím, že kompozici zřejmě nepřevzal z historizujících předloh – ačkoli použití předlohy nemůžeme vyloučit. Nad dobový průměr ho vyneslo i pokročilé malířské provedení, které svědčí o jeho profesionálním školení, obeznámeností s aktuálními malířskými trendy a zřejmě mimo jiné inspirací sociálním uměním 20. let. Silnou setrvačnost prokázala však i zde obligátní rozhrnutá draperie s provazy a třásněmi v prvním plánu, která je dnes ovšem menší než autor zamýšlel. Opona byla totiž při restaurování zmenšena na rozměr 500 x 260 cm a její dnešní stav tak neodpovídá její původní podobě.

(Mgr. Jiří Bláha, září 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
STROTZER, Milan (ed.) Malované opony divadel českých zemí II. Praha, NIPOS 2017. Komentář Jakub Synecký, s. 46-47.

STROTZER, Milan (ed.) Malované opony divadel českých zemí II. Praha, NIPOS 2017. Komentář Jakub Synecký, s. 46-47.

2014 listopad - fotodokumentace Jiří Němec

Jeviště divadelního odboru Sokola

Depozitář kulturního zařízení

Ladislav Jiřička, Čistá u Horek