Texty: BLÁHA, Jiří: Jeviště putujícího loutkáře Josefa Flachse, opona Břetislav a Jitka, autor Jindřich Boška, 20.–30. léta 20. stol., Moravské zemské muzeum Brno

Příběh o tom, jak kníže Břetislav unesl v roce 1021 svou budoucí ženu Jitku z kláštera ve Schweinfurtu, zachytila už Kosmova kronika. Námět, od konce 18. století několikrát zpracovaný i na divadle (V. Thám, později např. neúspěšná opera K. Bendla na libreto E. Krásnohorské), se objevil i na několika oponách kočovných loutkářů.
Dosud známé opony s námětem Jitčina únosu přitom vycházejí ze stejné předlohy. Tou byl obraz Viktora Barvitia z roku 1862, nebo ještě spíš grafika, kterou podle něj sám Barvitius vytvořil v roce 1891. Kompozici svého raného obrazu na ní částečně upravil a grafika později inspirovala i tvůrce barvotiskových obrázků a pohlednic.
Ve sbírkách Moravského zemského muzea jsou uloženy hned dvě opony loutkáře Josefa Flachse se stejným námětem i rozměry. Ta malířsky kvalitnější, publikovaná už v první knize o malovaných oponách, je pravděpodobně dílem kutnohorského malíře Jana Vysekala.
Autor druhé, zde představené opony převzal z předlohy celkovou kompozici včetně některých detailů (okna klášterní budovy za branou), zároveň si ji ale výrazně upravil – zřejmě s ohledem na své schopnosti a na celkové pojetí opony. Poněkud toporně podaný výjev lemuje po stranách obligátní draperie, spuštěná z netypického harlekýnu tvořeného dvojicí rámů s pseudobarokním ornamentem.
Téměř shodný harlekýn s podobným dekorem najdeme i na dvou oponách Jindřicha Bošky (1893–1964): na draperiové oponě z Mladějovic (1934) a na oponě pro loutkáře Dubského s motivem Setkání Libuše a Přemysla (1937). V soupisu prací Jindřicha Bošky jsou uvedeny hned tři opony s námětem únosu Jitky Břetislavem – v roce 1924 pro Viktora Sameše a pro Emanuela Flachse, v roce 1931 pro Hynka Berouska. Jestli je naše opona ta Flachsova z roku 1924, nebo až nějaké pozdější dílo (vzhledem ke stejným harlekýnům na oponách z 30. let) zatím není možné určit.
Stále se rozrůstající skupinu známých opon z ruky Jindřicha Bošky nebo jeho otce Jana (1854 – 1933) charakterizuje mimo jiné určitá nevyrovnanost kvality, což dobře dokládá např. srovnání naší opony s další se stejným námětem, zřejmě pro loutkáře Pflegera, uloženou rovněž ve sbírkách Moravského zemského muzea – ta je možná dílem Jana Bošky a oproti naší oponě je malířsky výrazně lépe ztvárněná.

(Mgr. Jiří Bláha, prosinec 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)