Jeviště putujícího loutkáře Josefa Flachse, opona Břetislav a Jitka, autor Jan Vysekal, konec 19. stol., Moravské zemské muzeum Brno
Zdroj: Moravské zemské muzeum, Sign. 71/1968
Jeviště putujícího loutkáře Josefa Flachse, opona Břetislav a Jitka, autor Jindřich Boška, 20.–30. léta 20. stol., Moravské zemské muzeum Brno
Autor: Jan Vysekal (1854-1926), malíř Kutná Hora, konec 19. století, tempera
Rozměr: 395 x 220 cm
Vročení: konec 19. stol.
Opona pochází z kočovného loutkového divadla marionetáře Josefa Flachse ze Šumic u Uherského Brodu, posledním jejím majitelem byl Rudolf Flachs z Břeclav. Namaloval ji koncem 19. století temperovými barvami na plátně Jan Vysekal (1854-1926), malíř z Kutné Hory. Opona je ve sbírkách Moravského zemského muzea v Brně.
---
Příběh o tom, jak kníže Břetislav unesl v roce 1021 svou budoucí ženu Jitku z kláštera ve Schweinfurtu, zachytila už Kosmova kronika. Námět, od konce 18. století několikrát zpracovaný i na divadle (V. Thám, později např. neúspěšná opera K. Bendla na libreto E. Krásnohorské), se objevil i na několika oponách kočovných loutkářů.
Dosud známé opony s námětem Jitčina únosu přitom vycházejí ze stejné předlohy. Tou byl obraz Viktora Barvitia z roku 1862, nebo ještě spíš grafika, kterou podle něj sám Barvitius vytvořil v roce 1891. Kompozici svého raného obrazu na ní částečně upravil a grafika později inspirovala i tvůrce barvotiskových obrázků a pohlednic.
Ve sbírkách Moravského zemského muzea jsou uloženy hned dvě opony loutkáře Josefa Flachse se stejným námětem i rozměry. Ta malířsky kvalitnější, publikovaná už v první knize o malovaných oponách, je pravděpodobně dílem kutnohorského malíře Jana Vysekala.
Autor druhé, zde představené opony převzal z předlohy celkovou kompozici včetně některých detailů (okna klášterní budovy za branou), zároveň si ji ale výrazně upravil – zřejmě s ohledem na své schopnosti a na celkové pojetí opony. Poněkud toporně podaný výjev lemuje po stranách obligátní draperie, spuštěná z netypického harlekýnu tvořeného dvojicí rámů s pseudobarokním ornamentem.
Téměř shodný harlekýn s podobným dekorem najdeme i na dvou oponách Jindřicha Bošky (1893–1964): na draperiové oponě z Mladějovic (1934) a na oponě pro loutkáře Dubského s motivem Setkání Libuše a Přemysla (1937). V soupisu prací Jindřicha Bošky jsou uvedeny hned tři opony s námětem únosu Jitky Břetislavem – v roce 1924 pro Viktora Sameše a pro Emanuela Flachse, v roce 1931 pro Hynka Berouska. Jestli je naše opona ta Flachsova z roku 1924, nebo až nějaké pozdější dílo (vzhledem ke stejným harlekýnům na oponách z 30. let) zatím není možné určit.
Stále se rozrůstající skupinu známých opon z ruky Jindřicha Bošky nebo jeho otce Jana (1854 – 1933) charakterizuje mimo jiné určitá nevyrovnanost kvality, což dobře dokládá např. srovnání naší opony s další se stejným námětem, zřejmě pro loutkáře Pflegera, uloženou rovněž ve sbírkách Moravského zemského muzea – ta je možná dílem Jana Bošky a oproti naší oponě je malířsky výrazně lépe ztvárněná.
(Mgr. Jiří Bláha, prosinec 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
---
Příběh o tom, jak kníže Břetislav unesl v roce 1021 svou budoucí ženu Jitku z kláštera ve Schweinfurtu, zachytila už Kosmova kronika. Námět, od konce 18. století několikrát zpracovaný i na divadle (V. Thám, později např. neúspěšná opera K. Bendla na libreto E. Krásnohorské), se objevil i na několika oponách kočovných loutkářů.
Dosud známé opony s námětem Jitčina únosu přitom vycházejí ze stejné předlohy. Tou byl obraz Viktora Barvitia z roku 1862, nebo ještě spíš grafika, kterou podle něj sám Barvitius vytvořil v roce 1891. Kompozici svého raného obrazu na ní částečně upravil a grafika později inspirovala i tvůrce barvotiskových obrázků a pohlednic.
Ve sbírkách Moravského zemského muzea jsou uloženy hned dvě opony loutkáře Josefa Flachse se stejným námětem i rozměry. Ta malířsky kvalitnější, publikovaná už v první knize o malovaných oponách, je pravděpodobně dílem kutnohorského malíře Jana Vysekala.
Autor druhé, zde představené opony převzal z předlohy celkovou kompozici včetně některých detailů (okna klášterní budovy za branou), zároveň si ji ale výrazně upravil – zřejmě s ohledem na své schopnosti a na celkové pojetí opony. Poněkud toporně podaný výjev lemuje po stranách obligátní draperie, spuštěná z netypického harlekýnu tvořeného dvojicí rámů s pseudobarokním ornamentem.
Téměř shodný harlekýn s podobným dekorem najdeme i na dvou oponách Jindřicha Bošky (1893–1964): na draperiové oponě z Mladějovic (1934) a na oponě pro loutkáře Dubského s motivem Setkání Libuše a Přemysla (1937). V soupisu prací Jindřicha Bošky jsou uvedeny hned tři opony s námětem únosu Jitky Břetislavem – v roce 1924 pro Viktora Sameše a pro Emanuela Flachse, v roce 1931 pro Hynka Berouska. Jestli je naše opona ta Flachsova z roku 1924, nebo až nějaké pozdější dílo (vzhledem ke stejným harlekýnům na oponách z 30. let) zatím není možné určit.
Stále se rozrůstající skupinu známých opon z ruky Jindřicha Bošky nebo jeho otce Jana (1854 – 1933) charakterizuje mimo jiné určitá nevyrovnanost kvality, což dobře dokládá např. srovnání naší opony s další se stejným námětem, zřejmě pro loutkáře Pflegera, uloženou rovněž ve sbírkách Moravského zemského muzea – ta je možná dílem Jana Bošky a oproti naší oponě je malířsky výrazně lépe ztvárněná.
(Mgr. Jiří Bláha, prosinec 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
Historické užití:
Jeviště putujícího loutkáře Josefa Flachse ze Šumic u Uherského Brodu, posledním jejím majitelem byl Rudolf Flachs z Břeclavi.
Majitel/umístění:
Moravské zemské muzeum Brno
Moravské zemské muzeum Brno
Fyzický stav:
existuje, uložena v depozitáři
Tematická skupina:
Česká historie
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.