Texty: ŠRÁMKOVÁ, Vítězslava: Martin (Slovensko), Národný dom, opona Bratřím Slovákům, autor Karel Vítězslav Mašek, 1891, Slovenské národné muzeum Martin

Turčianský Svatý Martin byl v druhé polovině 19. století centrem politického a kulturního života na Slovensku. Mj. byl sídlem Matice slovenské (1863), a v roce 1872 tu vznikl Slovenský spevokol, spolek martinských ochotníků, který sdružoval lidi ze všech společenských vrstev. I když podle stanov měl být jeho hlavní činností zpěv, brzy se jí stalo hlavně divadlo. Působil v dvoraně budovy Matice slovenské, ta však byla v roce 1875 násilně zrušená a ochotníci pak hráli v nevyhovujících martinských hostincích. V druhé polovině 80. let započalo úsilí o vybudování důstojného Národního domu. O jeho úspěch se nejvíc zasloužili režisér a herec Spevokolu Andrej Sokolík a spisovatel, publicista a politik Svetozár Hurban Vajanský (1847-1916), který se k národu obrátil s výzvou podpořit finančními sbírkami výstavbu domu. Základní kámen byl položen v dubnu 1888, budova byla otevřena 12. srpna 1890. Divadelní sál byl impozantní – s dvěma proscéniovými lóžemi, parterem, třemi galeriemi a velkým prostorem na stání. Vešlo se do něho asi 1000 diváků.
Výbor pro výstavbu ND v Martině usiloval o to, aby jeho divadelní opona byla uměleckým dílem k okrase nákladné a krásné dvorany. Protože k realizaci takové představy nestačilo 3000 zlatých, které byly v pokladně, obrátil se na Uměleckou besedu v Praze s prosbou o doporučení obětavého umělce, jenž by namaloval dekorativní oponu „za mierny groš“.
Na Štědrý den roku 1891 byla z Prahy do Martina dovezena malovaná opona o rozměrech 667 x 475 cm, jejímž autorem byl akademický malíř Karel Vítězslav Mašek (1865-1927). Oponu daroval – jak z ní lze ostatně vyčíst – tehdy nejvýznamnější český umělecký spolek: BRATŘÍM SLOVÁKŮM - UMĚLECKÁ BESEDA. Dar byl velkorysým vyjádřením slovanské vzájemnosti. Jde o jedinou tak významnou památku národní historie vzájemného vztahu Čechů a Slováků v 19. století. Karel Vítězslav Mašek byl už v té době uznávanou postavou českého malířství, což potvrdil i český ohlas – opona byla před odesláním na Slovensko vystavena v prostorách Žofínského paláce. Zaujala poetickým výrazem i neobvyklou vzdušností malby a jemností barev.
Její autor patří k výtvarným autoritám českého symbolismu a secese. Po studiích na akademiích v Praze, Mnichově a Paříži se v roce 1898 stal profesorem dekorativní malby a ornamentální kresby na pražské Uměleckoprůmyslové škole. Jako jeden z prvních přinesl z Paříže specifické vnímání světla, jež se odrazilo v jeho klíčových obrazech.
Na „svém“ jevišti v Martině byla opona instalována do 50. let 20. století, kdy ji měla nahradit “socrealistická“ opona Martina Benky. K tomu snad nedošlo. V současnosti je umístěna ve velké zasedací místnosti Slovenského národného muzea v Martině.
Údaje: evidenční číslo KH-06319, technika: olej na plátně, datování 1891, rozměry: 667 x 475 cm.

Ze soudobého popisu S. H. Vajanského v Národných listech 29. 12. 1891:
Nahoře: letopočet 1891.
Centrální postava Matka Vlast, k ní se tulí dívka v prostém oděvu, jehož část je zachycena šípkovou růží.
Od stavby (divadla?) k ní sestupuje slavnostní průvod Slováků.
Dole na pásku nápis: Bratřím Slovákům - Umělecká beseda.
Do postranních groteskních pásů umístěny medailony slovenských obrozenců: vlevo Ján Palárik, vpravo Jonáš Záborský.
Dole opona lemována pásem zobrazujícím slovenské krajky.

(PhDr. Vítězslava Šrámková z podkladů DČAD, září 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)