Texty: Bechyně, Excerpce pro MČAD 1998–2002

BECHYNĚ o. Tábor
CČAD s. 175, 337, 340, 342, 387
Původní Bechyňský soubor zahájil svoji činnost 1855 hrou místního aktuára V. Křížka Nové divadlo. Další zpráva je z 1863, kdy je uváděna hra R. Benedi Vězení a v 1865 se již hrála Tvrdohlavá žena a hry Huga, Kotzebue, Klicpery aj. Na přelomu století se nástupcem divadelního spolku stala Občansko-řemeslnická beseda a od 1905 Dramatický odbor Sokola. Až do 1907, kdy Sokol postavil v hostinci Protivínka stálé jeviště, hrálo se v Besedě na skládacím jevišti. Ročně bylo inscenováno 5-6 her. Za 1. svět. války dochází k omezení činnosti. V 1918 je ze staré sokolovny zřízeno jeviště a prolomením portálu vzniká sál. Na jevišti je 1919 zavedeno elektrické osvětlení. Od 1918 hrál příležitostně i Kroužek studentů. V 1923 ochotníci vybudovali přírodní divadlo v "Obůrce u myslivny", kde odehráli Maryšu, Naše Furianty aj. V 1928 nastudovali první operetu Mamzelle Nitouche (hostovala M.Zieglerová). V 1939 založen Divadelní ochotnický spolek, do kterého přešli v 1941 členové Dramatického odboru rozpuštěného Sokola. Do 1941 se hrávalo 3-9 her ročně. V 1943 měl soubor 60 členů a hrál až do zákazu v 1944 a po válce až po renovaci jeviště v 1946. Od 1947 do 1951 inscenovali 5 her ročně. V 1951 se stává zřizovatelem souboru ZV ROH Jihočeská keramika. Soubor navazuje v 1957 spolupráci s Letištním klubem a stává se účastníkem armádních soutěží. Od 1958 hrají divadlo též žáci Střední průmyslové školy keramické. V 1965 byl divadelní sál z bezpečnostních důvodů uzavřen a zbourán. Hrálo se v omezeném rozsahu na cizích jevištích a tzv. "malé formy". V 1971 byl zahájen provoz v novém Společenském domě hrou "Než zakokrhá kohout". Soubor též mění své zřizovatele a názvy: Soubor OB a později Soubor MěKs. Od 1972 se bechyňská scéna stává místem celoarmádních festivalů ASUT Bechyně. V 1983 má soubor 70 členů. V 1984 přijal název Divadelní soubor Lužnice Bechyně. V 1988 2připravoval ročně 2-3 inscenace, které průměrně 10x reprizoval. (Šrámek).

TATRMANI a DIVADLO

(D) První pojmenování Tatrmani (tedy zdaleka dříve, než založení občanského sdružení) patřilo dětskému loutkářskému souboru, který pod vedením Josefa Brůčka od roku 1982 pracoval v Sudoměřicích u Bechyně.
(R) Druhé pojmenování Tatrmani (stále ještě před založením OS) patřilo rodinnému divadlu, ve kterém hráli Jan, Petr a Josef Brůčkové.
(S) Třetí pojmenování Tatrmani patří studentskému loutkářskému souboru, který pravidelně (i když se stále jinými studenty) pracuje pod vedením Josefa Brůčka od roku 1993. Nicméně poměrně zdařilé loutkové představení se studentům keramické školy v Bechyni se podařilo vytvořit již v roce 1980. Byla to dramatizace pohádky J. Thurberga -Třináctery hodiny-. Měla úspěch například na S-hledání v Tuchoměřicích, v Č.Budějovicích a jinde.

Nastudované inscenace, výstupy a etudy chronologicky

rok druh název a autor účast na národních přehlídkách
1980 S Golux - J.Thurberg (dramatizace kolektiv) -
1981 R Příběh - J.Brůček Loutkářská Chrudim -cena
J.Hronov
1992 D Etudy - kolektiv -
1993 D Kamínek Křemínek Beznohý -J.Brůček -
1984 R Klasické romantické drama -J.Brůček Loutkářská Chrudim -cena
1985 D Karkulčina cesta - J.Brůček -
1985 R Iluzionista -J.Brůček -
1986 D Rezumé - E.Jílková -Nanda a obchodník se sny (dramatizace kolektiv) -
1986 R Žába na prameni -podle pohádky kolektiv -
1986 R Poslední Kašpárkova šance -J.Brůček Loutkářská Chrudim -cena
J.Hronov
1987 D A když je někdy všecko na draka - dramatizace poezie M.Lukešové Loutkářská Chrudim -cena, Jiráskův
Hronov, Wolkerův Prostějov
1988 D Jak Kašpárek přemohl krutého draka -J.Brůček -
1989 R O hadu a Šivarovi -dramatizace arménské pohádky Loutkářská Chrudim -cena
1990 R Sen -J.Brůček Loutkářská Chrudim -
1990 R Červená Karkulka -kolektivní dramatizace Loutkářská Chrudim -
1990 R Nekonečný příběh -J.Brůček -
1991 R Vítězství lásky -J.Brůček Loutkářská Chrudim -
1991 R Nepovedené představení -D.Charms Loutkářská Chrudim -
1992 R Čára -kolektiv Loutkářská Chrudim -
1993 R Setkání -dramatizace textů I.Wernische -
1994 S 5 variací na další pohádku pro Františku - kolektivní dramatizace pohádky I.Jirouse Loutkářská Chrudim -cena
1995 S Sežrané spisy -kolektivní dramatizace textů I.Wernosche Loutkářská Chrudim -cena
1998 S Ondřej Coffey -kolektivní dramatizace keltské pohádky Loutkářská Chrudim -cena
2000 S Noční stráž -kolektivní dramatizace pohádky B.Němcové ?
2000 R Zachraňte vojína Kuřátko -J.Brůček ?

Zahraniční vystoupení
Tatrmanů

1984 Německo - Postdam -Inspirativní představení na národní přehlídce malých forem Příběh
1987 Rakousko - Villach - Mezinárodní festival alternativního divadla Příběh, Poslední Kašpárkova šance (Program byl omezen - nepustili se mnou kluky.)
1987 Německo - Mnichov -Vedení národní dílny práce s předmětem a loutkou -inspirativní představení Příběh, Poslední Kašpárkova šance
1989 Francie, Španělsko - Tolosa, Limoge, Irun - Mezinárodní festival loutkového divadla Příběh, Klasické romantické drama, O hadu a Šivarovi, Iluzionista
1990 Švýcarsko - Winterthur -Dny kultury České republiky Příběh, Červená Karkulka, Sen, Klasické romantické drama
1991 Německo - Mnichov - Seminář o práci s předmětem -inspirativní představení Příběh, Nekonečný příběh


1992 Itálie - Bolzano -Vedení semináře o práci s předmětem -inspirativní představení Setkání
1992 Francie - San Luis -Mezinárodní soutěžní festival krátkých programů - II.cena Příběh, Klasické romantické drama, Sen
1993 Rakousko - Guntersdorf - Theater-total (festival krátkých programů) Příběh, Čára, Klasické romantické drama, Sen
1994 Německo - Magdeburg - Slavnostní otevření české restaurace v Městě Příběh, Klasické romantické drama, Sen, Červená Karkulka
1994 Švýcarsko - Thun - Mezinárodní festival prof. a am. divadel Příběh, Čára, Klasické romantické drama, Sen
1994 Rusko - Glazov - Divadlo na dlani - Mezinárodní fest.prof. a am. komorních divadel Příběh, Čára, Sen, Klasické romantické drama
1995 Slovensko - Vánoce Myjavě Příběh, Klasické romantické drama, Sen, Čára, Poslední Kašpárkova šance


DČD II. 30. a 40. léta 19. st.: české ochotnické divadlo (s.290)
Ve službách Thalie II.s.148. Stoletá tradice ochot. divadla II.,s.34.
BOLESLAVSKÝ, Jos.Mikuláš: Divadelní ochotník, díl II, sv.6 v čl. O důležitosti a potřebě divadel. listu. Praha kDÚ
KONVALINKA, Jaroslav: Stotřicet let ochotnického divadla v Bechyni. Divadelní soubor Lužnice Bechyně. Bechyně MěKS 1985. 44s., fot. kART, Ondr
Adresář 93: Divadelní soubor Lužnice
Zavřelová s.117: DS Lužnice
STODVACET let ochotnického divadla v Bechyni 1855-1975.Dvacet let loutkového divadla v Bechyni 1955-1975.Historie souborů, přehled inscenací, zájezdy, přehlídky. Bechyně, Městské kulturní středisko 1975. 36s. Ondr.
DVOŘÁK, Milan: Stotřicetiletý mladík. Amatérská scéna 1986,r. 23, č. 5, s.11 kART
140 LET ochotnického divadelního souboru Lužnice 1855-1995.
Bechyně, Městský úřad 1995. 11s.fot. Str. kART
OH na Táborsku, s.3,4
DIVADELNÍ BECHYNĚ (armádní festival)

JH 1973: DS Letištního klubu a OB: Cach: Paní Kalafová
JH 1994: DS Lužnice: Kol: Ostrov Dvid


30. a 40. léta 19. st.: české ochotnické divadlo (s. 290)
DČD II.
1855 /?/ místní aktuár napsal pro ustavující se soubor hru se zpěvy o dvou jednáních Nové divadlo. Další zpráva o divadle je z 1863 /Vězení/ R. Benedi/. 1865 se již hrála Tvrdohlavá žena a hry autorů Huga, Kotzebue, Raupacha, Klicpery. Na přelomu století se nástupcem původního spolku stala Občansko - řemeslnická beseda. Repertoár byl rovněž zajímavě vybírán. 1905 zahájil dramatický odbor Sokola Janem Husem. Nový soubor si jeviště pronajímal od besedy, trvalý sál nebyl. 1907 si Sokol postavil jeviště na Protivínce. Zahájili Šamberkovým J.K.Tylem. V dalších letech se v místě hrálo pět až šest her. 1911 - 1913 byly roky stagnace. 1914 nastalo oživení, ale válka nepříznivě zasáhla v řadách herců. Ti, co zbyli, hráli 1916 čtyřikrát, 1917 jednou. Původního stavu se dosáhlo po 1918, ze staré sokolovny bylo zřízeno jeviště a prolomením portálu vznikl sál. 1919 nahradilo petrolejové osvětlení elektrické. Hrálo se nejen zde, ale i v Týně n.Vl., v Bernarticích, v Sudoměřicích. Ochotníci si 1923 vybudovali přírodní divadlo v Obůrce u myslivny a sehráli zde Maryšu, Naše furianty a Lešetínského kováře. Do 1941 hrávali 3 - 9 her ročně z náročně vybíraného repertoáru klasického až současného, českého i cizího. 1939 zal. Divadelního ochotnického spolku. Navázal na více jak dvacetileté tradice místních ochotníků, hrajících v Obůrce. V roce 1943 měl 6O členů, z toho 5O hrajících. 1941 okupační úřady zakázaly činnost Sokola. Členové jeho dramatického odboru přešli do ochotnického spolku, který hrál až do zákazu 1944. První další představení bylo až po renovaci jeviště 1946. Od 1947 dávali nejméně 5 her ročně. 1951 se stal zřizovatelem souboru ZV ROH Jihočeská keramika. 1957 došlo k navázání spolupráce s Letištním klubem a soubor se tím stal pravidelným účasníkem armádních soutěží. Pořádal i představení pro děti. 1965 se Lucernou uzavřela historická etapa starého divadelního sálu na Protivínce. Byl zbourán, hrálo se na provizorních místech. Soubor v tu dobu přesto získal řadu ocenění na Honzlově Humpolci, na Divadelní Třeboni či v AST v Kutné Hoře. 1971 byl zahájen provoz v novém Společenském domě hrou I. Bukovčana Než kohout zakokrhá. 1973 se soubor zúčastnil JH /Cach/ Paní Kalafová/. Do 1980 činnost ochotníků představuje přes 300 her a řadu ocenění. (JM)
Ve službách Thalie II. s.148.Stoletá tradice ochotnického divadla II.,s.34

BOLESLAVSKÝ, Jos.Mikuláš: Divadelní ochotník Díl II. Sv.6 v čl. O důležitosti a potřebě českého divadelního listu. Praha, Slovanské kněhkupectví 1863. s.III. kDÚ
Dokládá existenci ochotnického divadla v místě.
Archivní materiály a dochovaná knihovna ze 70. a z počátku 8O. let dokládají divadelní aktivitu. Od 1918 hrál divadlo i Kroužek studentů, od 1958 žáci Střední průmyslové školy keramické, ale pouze příležitostně. Hrál se Kotzebue / Pick, Raupach, Tyl, Klicpera, Hugo... 1928 ochotníci nastudovali první operetu Mamzelle Nitouche, hostovala M.Zieglerová. 1934 se na představení Fidlovačky podílel pěvecký spolek Lužničan. 1935 ochotníci uvažovali o postavení divadelní budovy, pokus se však nerealizoval. Po 1951 byl vypracován architektonický návrh na novou budovu, ale nebyl realizován. Od 1972 byla bechyňská scéna místem celonárodních festivalů celovečerních her a malých jevištních forem armádních souborů. V 80. letech se ochotníci stali výraznou složkou místího kulturního a společenského života, nejen divadelnímio inscenacemi. 1984 přijali název Divadelní soubor Lužnice. Tehdy měli 54 členů, hostili profesionální herce a podnikali řadu zájezdů po celé republice. 1955 zahájil loutkový soubor DUHA. Hráli v závodě 8KERAS, potom U Pichlů, ve Společenském domě, v němž úpravami dosáhli potřebné prostředí. Na repertoáru byly klasické loutkové hry, ale i současní autoři. Soubor získal řadu cen a ocenění. .(JM)
KONVALINKA, Jaroslav: Sto třicet let ochotnického divadla v Bechyni. Divadelní soubor Lužnice Bechyně. Bechyně, MěKS 1985. 44 s., fot. kART , Ondr
1919: zřízeno stálé jeviště Na Prozivínce
1936: vzniká divadelní soubor Stráže svobody, nové malé jeviště v hostinci p. Pichla, později je soubor přejmenován na Ochotnický spolek.
DS ČSM Keramické školy ´čast v soutěži s Králův zahradník /Svoboda/. DS Jihokera taktéž Nemá kocour pořád posvícení /Ostrovskij/. OD 1957/3, s.67.
DS ZK Jihočeská keramika v soutěži v Týně nad Vltavou Mimořádná událost /Nesvadba/. Společně s DS posádky. Druhé představení Jak přišla basa do nebe. Na repertoáru Lucerna, Druhý břeh /M.Jurák/. Vzestupná umělecká úroveň souboru. OD 1958/4, s.92. OD 1958/5, s.97.
DS ČSM Keramická škola v Týně nad Vltavou v soutěži V W ...si pořádně zařádit. OD 1958/4, s.92.

1998 podvacáté nejlepší armádní skupiny, soubory a sólisté různých oborů umělecké činnosti na svém festivalu pod názvem Dny kultury velitelství vojska územní obrany Tábor. V rámci této akce 27. ročník festivalu Divadelní Bechyně, 2. soutěžní přehlídka hudby a zpěvu a 4. soutěžní přehlídka souborů mažoretek spolupracujících s armádou.(Bechyňský městský zpravodaj)
1998 přehlídka 10 amatérských divadelních souborů z celé ČR
1998 11. celostátní dílna středoškolské dramatiky a mladého divadla Nahlížení'98.
Českobudějovické listy
1998 proběhl v Bechyni 7. ročník národní přehlídky loutkářských inscenací Faustování, kterého se zúčastnily 4 soubory (Tatrman z Bechyně, Klika Praha, Loutkářský soubor ZUŠ Žamberk, Divadlo Nablízku 4. ročníku DAMU Praha). (Českobudějovické listy, 07.12.1998)
Amatérským divadelním souborům, které hrají klasickými prostředky klasické texty, je určena nesoutěžní přehlídka Bechyňské perlení. Uskuteční se od 5. do 7.2. 1999 v Kulturním domě v Bechyni. (ZN, 23.01.1999)
1999 se v Bechyni koná 28. ročník festivalu divadelních souborů a sólistů Divadelní Bechyně, který připravilo Centrum kultury AČR za přispění zástupců vojenských velitelství, Kulturního domu v Bechyni, za podpory města, odborné spolupráce Amatérské divadelní asociace-Armádní divadelní sekce. Součástí festivalu jsou přehlídky divadelních souborů, soutěže, tvůrčí dílny atd. (Bechyňský městský zpravodaj, č.6, 1999)
Jihočeská přehlídka dětských divadelních, loutkářských a recitačních souborů, uspořádaná v Bechyni ve dnech 8. a 9.4. 1999, uvítá 11 představení v provedení 9 souborů. (Lidové noviny, 06.04.1999)
BECHYNĚ (6000 obyv., okres Tábor): Ve dnech 31. 7. a 1. 8. 1999 se v Kulturním domě v Bechyni koná výstava loutek, po jejíž vernisáži bude v klášterní zahradě zahájena celostátní divadelní přehlídka Divadlo v trávě (Poleno z Bechyně, Divadlo Kvelb z Českých Budějovic, dětský soubor Moliere z Prahy, loutkové divadlo Starost z Prostějova atd.). (Listy Strakonicka, 29.07.1999)

BECHYNĚ (6000 obyv., okres Tábor): Ve dnech 30. a 31. 7. 1999 hostila Bechyně účastníky celonárodní přehlídky Divadlo v trávě, na které se představilo 7 divadelních seskupení z ČR (Dřevité divadelní trio Poleno Bechyně atd.). (Listy Jindřichohradecka, 02.08.1999)

BECHYNĚ (6000 obyv., okres Tábor): V Bechyni začne 3. 12. 1999 Faustování - národní přehlídka loutkářských inscenací pro mládež a dospělé, která je spojená s dílnou tvořivého loutkářství (např. divadlo Rámus z Plzně, Čmukaři z Turnova, Kejklíři z Prahy). (Táborské listy, 02.12.1999)

DDS Lužnice, DS Tatrmani, Poleno (Dotazník ÚLK 1999.)