Texty: SOPROVÁ, Jana: Od baroka k postmoderně (CP Loutkářská Chrudim 2012) - Faust. AS 4/2012, s. 26-32.

Bažantova loutkářská družina DS J. J. Kolár při TJ Sokol Poniklá
Faust
Představení, které bylo „přilepeno“ k předchozímu titulu, na první pohled příliš neslibovalo. Před diváky se tu sestavovala nevzhledná aparatura meotaru (zpětného projektoru) se stolem a několika židlemi a s plátnem v pozadí. O to větší bylo překvapení, když jsme byli vtaženi do originální a doslova magické one-man show Tomáše Hájka. Naskytl se nám pohled na zšeřelou faustovskou laboratoř, kde osamělý tvůrce v polotmě hledá kresbičky a, úlomky příběhu, vkládá je na plochu meotaru, aby v přímém přenosu animoval – tvořil příběh Fausta, Mefista a celé té ďábelské a andělské čeládky na plátně. Přitom tvůrce dokázal obdivuhodně udržet všechny elementy, byl živým hudebním doprovodem, akumulátorem hlasů a zvuků. Během chvilky vás dokonale vtáhl do děje a diváci si vychutnali tuto dvojexpozici a těšili se z půvabných a vtipných vizuálních i zvukových detailů (animované listování knihou, mrkání sovy, podpis smlouvy „vlastní krví“, celá závěrečná scéna, kdy je Faust odnesen Mefistofelem). Kouzelná cesta za starými příběhy a zároveň dobrodružstvím tvorby, v níž hraje roli i náhoda, včetně toho, co „nevyšlo“ a stalo se tak dalším dramatickým prvkem příběhu, připomněla téma náruživých průkopníků filmu (především Meliésovy fantaskní snímky). Faust zabodoval dokonale a jeho nominace na JH se ukázala správnou volbou, neboť i na této přehlídce zaznamenal výjimečný ohlas.