Texty: Chrudim, opona, 2011 TV2, průvodní slovo Jiří Valenta, vstup Karel Pikhart

2011 TV2, cyklus Toulky za uměním / Malované opony českých divadel, 3. díl, Nejstarší opony českého obrození,

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10369954439-malovane-opony-ceskych-divadel/21154215561/

Jiří VALENTA:
Jaká je to škoda, že ty nejkrásnější a nejstarší opony zatím zůstávají v depozitářích, jaká je to vlastně škoda, že u nás ještě nemáme muzeum českého divadla. Jaká je to škoda, že se diváci nemohou podívat třeba na tento poklad. Vznikl v polovině 19. století, když Chrudimští postavili nové divadlo. To už se tenkrát ochotníci přes dvě, tři desetiletí pokoušeli v tom krásném období národního obrození prorazit se svými českými hrami. Shodou okolností v těch letech přišel do Chrudimi malíř Jan Kokeš, který do té doby se spíš proslavoval obrazy v kostelích než malbami na oponách. Jedno dílo odevzdal ještě v Chrasti, ale tady v Chrudimi vlastně dal počátek éry, v které příští opony už velmi a velmi čerpaly náměty z mýtů české historie. Kokešova Libuše věštící zdaleka není to, co jsou potom desítky parafrází obrazu Ženíškova a tady ten motiv věštící Libuše on ztvárnil bez jakýchkoli dalších vzorů.
Co na té oponě je ještě zvláštního? Zcela netypicky podepírají namalovanou oponu dvě sochy. To už jsme potom dál na žádné z opon, které dosud známe, u nás neviděli. Za tou oponou vystupoval hned dva roky po jejím prvním spuštění Josef Kajetán Tyl, když připutoval do Chrudimi. Za tou oponou se odehrála velká řada zpěvoherních operních inscenací. Však také, když byla opona poprvé prezentována, za dirigentským pultíkem chrudimského orchestru stál autor naší hymny Škroup a dirigoval svoji Chrudimskou ouverturu, vlastně věnovanou otevření starého chrudimského divadla. Následovala potom velmi aktivní éra ochotnického divadla, v jejímž čele nejprve stál doktor Emanuel Pippich, který byl velkým organizátorem divadelních představení, a potom koncem 19. století Dr. Karel Pippich, který chrudimskému ochotnickému divadelnictví vybudoval velikánkou slávu nejen tím, že byl výborným hercem, režisérem představení, ale také autorem divadelních her, z nichž některé pronikly i na pražská jeviště.

Karel PIKHART, kurátor výtvarného umění:
Celkem Chrudim měla tři opony. První shořela v roce 1850 při velkém požáru Chrudimi. Neznáme ani, co na této oponě bylo vyobrazeno. Toto je druhá opona, která vznikla před rokem 1854 a v divadle sloužila do 90. let 19. století. Koncem 19. století potom byla vystřídána novější secesní oponou, která se bohužel též nedochovala. Je znám pouze fotografický záznam této opony, jak vypadala. Přesně nevíme, za jakých okolností se do muzea druhá opona dostala. Pravděpodobně po ukončení své kariéry v divadle starém byla dána do muzea, které v té době již existovalo, ale byla ponechána v takovém stavu, v jakém byla dodána. Je v dosti špatném stavu. Malba je částečně setřelá, jsou zde vidět i některé záplaty, je částečně i potrhaná. My jsme si dávali dělat rozbor, kolik by stála rekonstrukce této opony, a bylo nám sděleno, že asi tak tři čtvrtě milionu korun, což je tak vysoká částka, že v současné době naše muzeum nemá vůbec šanci toto realizovat.