Texty: Strakonice, objevení opony Strakonický dudák, inf. o stavu, konzervování, zjišťování dokumentace. Nela Vadlejchová, 2011

Informace o stavu předmětu a konzervátorského zásahu, po historii opony zatím pátráme. Zatím není zapsána do sbírek muzea.

ZPŮSOB POSLEDNÍHO ULOŽENÍ
Muzejní půda - relativně stálá vlhkost a teplota. Opona navinuta na zřejmě původním dřevěném válci. Byla stočena malbou navrch - podle způsobu uchycení plátna na válci byl takový i způsob navíjení v divadle. Celý předmět zamotán do různých hadrů a papírů, ty ale nedržely na místě pevně a tak nezabránily prášení na oponu. Takto uložena téměř 40 let.

STAV PŘEDMĚTU PŘI NÁLEZU
Olejomalba na plátně. Rozměry plátna (část s obrazem): 2,4 x 3,9 m. Připočteme-li i navíjecí válec, rozměry jsou asi 2,7 x 5 m. Malba v místech navinutých (a tím cháněných) je ve velmi dobrém stavu, prakticky neporušena. Spodní část, cca 70 cm, která byla navinuta navrchu a tím vystavena povětrnostním vlivům na půdě, je v horším stavu. Při nálezu byla silně zaprášená, poškrábaná, plátno má na několika místech drobné trhliny, stopy plísní. I spodní část ale drží pohromadě, obraz na plátně je po očitění prachu dobře patrný... zkrátka poškození není velké. Navíjecí válec je dochován i s navíjecím kolem a lanem, dřevo v pořádku, bez napadení plísněmi nebo dřevokazným hmyzem. Jen kovová trubka procházející uvnitře válcem j na povrchu zkorodovaná. V dolním okraji opony je všita další železná trubka, která oponu zatěžovala, aby visela rovně. I tato trubka je povrchově zkorodovaná.

KONZERVAČNÍ ZÁSAH
Opona nebude restaurována, pouze konzervována. Tzn., že škrábance v malbě se nebudou retušovat (domalovávat) - nevadí totiž celkovému estetickému dojmu a umělecký záměr je i se škrábanci zřejmý. Konzervace znamená zachování současného stavu. Bude tedy vyčištěna spodní poškozená část opony, podlepeny trhliny v plátně, oživeny barvy, odstraněna koroze kovových trubek.

MOTIV
Švanda dudák spící, kolem něj tančící víly. Tedy zřejmě scéna, kdy Švanda dostává své čarovné dudy. Tento ústřední námět je situován v architektuře. Architektonické prvky zdobeny kozly, netopýry. Kolem trpaslíci s poklady, hadí král, žabí princ. Po stranách obraz rámován jakoby rozhrnutou oponou (červená draperie) a na dolním okraji střapce z této iluzorní opony. V levé části je namalován znak města Strakonice.
Autorem je Jarko Dvořák Šumavský (žil 1887 - 1964), rok vzniku opony 1930 - podle informace ze zadní strany opony a podle štítku namalovaného vpravo na oponě s nápisem "ANNO DOMINI MDCCCCXXX PINXIT: Jarko Dvořák Šumavský". Byl to místní umělec, maloval hlavně krajiny, vytvořil velké možství obrazů, které jsou dodnes poměrně běžně pověšeny v různých domácnostech v regionu.

ZADNÍ STRANA OPONY
Na zadní straně jsou uhlem načtrnuty tři portréty, karikatura muže táhnoucího psa na vodítku s popiskem "Pan Chmel vede v noci do divadla draka Azora" a "Pamětní deska 1930" - pravděpodobně z premiéry opony. Přepis Pamětní desky:

--------
-Pamětní deska 1930-
Václav Tesař Blanický, major duchovní služby v. v.
čestný děkan, biskupský notář, mecenáš divadla.
Jan Filip, katecheta (režisér).
Antonín Voráček, profesor (režisér).
Zdeněk Rouz, učitel náboženství (režisér).
Ferdinand Chmel, pošt. podúředník (kadeřník, líčič atd.).
Antonín Vach, pošt. podúředník (pokladník).
Hronek, okresní podúředník (uvaděč).
Jarko Dvořák Šumavský, akad. malíř.
------

HISTORIE - MOŽNÉ VARIANTY (pracovní verze)
Zatím o historii opony moc nevíme. Do muzea se dostala pravděpodobně ze Strakonické Sokolovny, kde měl ochotnický divadelní spolek uloženy své rekvizity. V 70. letech Sokolovna procházela po změně vlastníka opravou a v této době byla nejspíše opona přenesena do muzea. V muzeu zůstala ležet až do r. 2011.
Nejprve jsme nevěděli, zda se vůbec jedná o oponu nebo o divadelní pozadí ze hry Strakonický dudák. Došli jsme k závěru, že je to opona - bylo by zvláštní, že by na pozadí byl namalován sám hlavní hrdina a tedy by se v tu chvíli vyskytoval ve hře dvojmo, a také ohraničení pozadí malovaným závěsem by bylo zvláštní. Názor že jde o oponu potvrzuje i způsob navíjení (podle vysvětlení divadelníků). Podle velikosti (především) i podle motivů trpaslíků apod. a celkově hravého a veselého dojmu z obrazu jde o oponu z loutkového divadla.
Mohla být používána ke hraní v sále "U Lišků" nebo v již neexistující hospodě "Oskořinka" (nebo i jinde). Na obou těchto místech se později loutkové divadlo přestalo hrát - pak mohla být opona přenesena do zmiňované Sokolovny a ještě později se ze Sokolovny dostala do muzea. Ale to nevíme, vše jsou zatím opravdu jen domněnky. Zjistit to bude práce historiků (a snad nám pomůže i pan Hankovec), já už jsem své vědomosti o naší oponě asi vyčerpala...

Po dokončení konzervace předmětu a eventuálně instalace v expozici, zašlu fotodokumentaci.

Nela Vadlejchová, Muzeum středního Pootaví ve Strakonicích