Strakonice, LD Sokola, opona Švanda dudák, autor Jaroslav Dvořák Šumavský, 1930, Muzeum středního Pootaví

Švada dudák obklopen vílami a trpaslíky.

2011 V Muzeu středního Pootaví byla znovuobjevena opona loutkového divadla.
výjev ze hry Strakonický dudák (očarování dud na šibeničním vrchu).

Bohužel se o historii opony nepodařilo zjistit žádné doložené údaje. Ale nepřímé stopy nás vedou k závěru, že jde o oponu loutkového divadla ze strakonické Sokolovny. Opona je totiž datována do roku 1930, kdy ve Strakonicích Sokolové otevřeli novou loutkovou scénu. Dále všichni, kdo jsou napsaní na "Pamětní desce" na zadní straně opony jako režiséři prvního vystoupení, byli členy Sokola a stejně tak i sám autor opony Jarko Dvořák Šumavský. Poslední stopou je, že loutkářská rodina Křešničků, která ve Strakonicích řadu let provozovala a provozuje loutkové divadlo, s touto oponou nikdy nehrála. Nenašel se sice žádný pamětník ani fotografie nebo dobový popis opony, ale na základě uvedených informací je prostě nejpravděpodobnější možnost, že s touto oponou se hrálo od roku 1930 v strakonické Sokolovně. Kdy se s ní přestalo hrát, to nevíme. Opona byla ze Sokolovny přenesana na půdu strakonického hradu (kde sídlí muzeum) zřejmě v 70. letech kvůli rekonstrukci Sokolovny. A na půdě zůstala až do roku 2011.
Nela Vadlejchová, Muzeum středního Pootaví, Strakonice

Ex Strakonická televize 12.6.2011
Staré půdy skrývají mnohé poklady a obzvlášť, jde-li o půdu Muzea středního Pootaví ve Strakonicích. Zde byla například nedávno objevena téměř neporušená, osmdesát let stará opona k loutkovému divadlu, kterou maloval známý strakonický rodák. Jarko Dvořák Šumavský, který žil v letech 1887 – 1964, byl významný strakonický malíř, ale i organizátor společenského života ve městě. A právě jedno z jeho děl – oponu loutkového divadla, objevili nedávno v Muzeu středního Pootaví. Dá se říci, že opona spatřila opět denní světlo tak trochu náhodou, byla totiž nalezena při opravách krovu.
Na půdě ležela možná více než třicet let. „My jsme věděli, že je tam nějaká tyč zabalená do hadrů, papírů a do špagátu, ale dál jsme to nezkoumali. Teprve, když řemeslníci dělali poslední úpravy v krovu, nechali jsme tyč snést dolů a zjistili jsme, že je to malý zázrak, že se oponu povedlo takto dochovat,“ popsal okamžik nálezu ředitel Muzea středního Pootaví Miroslav Špecián. Zachovalost opony obdivovala i konzervátorka muzea Nela Vadlejchová: „Je to trochu zvláštní, že se tak dobře dochovala, je to asi tím, že byla zarolovaná opona, že se na ní neprášilo, jen na tu část, co byla navrchu a celý ten zarolovaný vršek je dá se říci v pořádku.“ Olejomalba o rozměrech 350 x 270 cm zachycuje výjev ze známé divadelní hry Švanda Dudák. Pochází z roku 1930 a ke svému účelu pravděpodobně sloužila až do začátku 60. let minulého století. Na druhé straně opony je skica, ze které je možné vyčíst, že tehdejšími divadelními režiséry byli pánové Jan Filip, Antonín Voráček a Zdeněk Rauz. Opona je natolik zachovalá, že její čištění zabere pouze několik dní. „Prach se opráší jenom štětcem a potom se na oponu použije čistící pudr, to si myslím, že by mělo stačit. Pokud tam přeci jen zůstanou nečistoty, otřu je destilovanou vodou a ta sama o sobě barvy dost oživí. Ale na závěr můžeme použít ještě trochu lněného oleje,“ popsala svou nadcházející práci Nela Vadlejchová. Opona se samozřejmě neuloží nikam do archivu, ale bude vystavena pro veřejnost. Zbývá doladit jen drobný detail. „Musíme vyřešit úchyt a poté bychom rádi co nejdříve veřejnosti toto dílo Jarko Dvořáka Šumavského představili. Plánujeme oponu vystavit právě v té expozici, kterou věnujeme loutkám,“ dodal Miroslav Špecián. (reg)

---

V jihočeských Strakonicích, městu ležícím v regionu s mimořádně živou loutkářskou tradicí již od 19. století, vzniklo v roce 1930 stálé Loutkové divadlo Sokola. S přerušením v letech protektorátu, činnost této scény trvala do roku 1949. Pravděpodobně podnětem k zahájení divadla bylo otevření nové sokolovny, kde sokolští loutkáři získali vhodné prostory. Nepochybně v této souvislosti vznikla i malovaná opona o rozměrech 350 x 270 cm signovaná strakonickým malířem Jarkou Dvořákem Šumavským a datovaná rokem 1930. Její osud je poněkud nejasný. Nezachovaly se žádné dokumenty o jejím vzniku a době, kdy byla užívaná, ani žádné fotografie či dobový popis. Teprve v roce 2011 byla náhodně objevená srolovaná na železné tyči na půdě strakonického Muzea středního Pootaví, kde ležela patrně od 70. let kvůli rekonstrukci sokolovny.
Ústředním motivem opony je obraz ze hry J. K. Tyla Strakonický dudák. Rudé závěsy, obligátně se vyskytující na divadelních oponách, ukončené červenými střapci lemují výjev, kdy kolem spícího Švandy se vznášejí víly, jenž svými kouzly vdechují Švandovým dudám divotvornou moc. Jemná barevnost, ladné pohyby éterických vil dávají vyniknout snové poetické náladě scény. Trpaslíčci a drobné přírodní detaily zdůrazňují pohádkový charakter výjevu, čím se opona řadí do oblíbené dobové kategorie pohádkových opon loutkářských souborů, v daném případě je však důležitá vazba na Tylovu hru, která ve Strakonicích měla vždy velký ohlas.
Autor opony malíř a grafik Jaroslav Dvořák Šumavský (1887–1964), strakonický rodák, patřil k významným kulturním osobnostem města. Po studiích v Praze u prof. V. Jansy a prof. Ferdinanda Engelmüllera se vrátil v roce 1924 do Strakonic, kde si otevřel malířský atelier. Věnoval se celé řadě výtvarných technik od kresby, akvarelu, leptů až po olejomalbu. Vytvořil rozsáhlý soubor obrazů a kreseb Strakonic, jejich památek a malebných zákoutí i blízkého okolí. Řadu svých děl věnoval Šumavě, kterou miloval. Opona, kterou v roce 1930 namaloval je vystavena v prostorách Zámecké galerie na Strakonickém hradě, kde sídlí Muzeum středního Pootaví.

(doc. Mgr. Alice Dubská, CSc., květen 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)

LD Sokola

2011 znovuobjevena v depozitáři, po konzervaci opona vystavena v prostorách Zámecké galerie na Strakonickém hradě. Muzeum středního Pootaví ji chce vystavit v expozici, ale připravit místo pro tak rozměrný exponát si žádá více času.

Milan Hankovec, SOkA Strakonice
Miroslav Špecián, ředitel Muzea
konzervátorka muzea Nela Vadlejchová