Texty: Malované opony, putovní, Praha DISK 2008, čl. a rozhovor Místní kultura

Publikováno z Místní kultura (http://www.mistnikultura.cz)

Zachraňme opony!
od Ludmila Kučerová
Vytvořeno 27.06.2008 - 15:10

MILETÍN/PRAHA: Divadelní opony jsou v mnoha případech kvalitní umělecká díla. Pokud se do dnešních dnů zachovaly mají určitě nemalou hodnotou. A nemyslete si, že pouze ta v Národním divadle. Zachránit je a pečovat o ně nebylo, a ani dnes určitě není, vždy jednoduché, zejména pak, když je vlastníkem chudobné občanské sdružení či spolek. V mnoha případech se stávaly objektem pozornosti těch, kteří umí zpeněžit i místo ve frontě. O to větší euforie nastane, když se nějaká zapomenutá najde. „Nejhorší je, když se ranami osudu a nepozorností místních funkcionářů dostaly opony při prodeji místních hostinců do soukromých rukou, jako nepovšimnutá pozůstalost po často již nečinných místních ochotnících. Rychle se pak stávaly předmětem výhodného obchodování,“ říká Jiří Valenta, iniciátor zřízení muzea ochotnického divadla v Miletíně a autor projektu Databáze amatérského divadla (http://www.amaterskedivadlo.cz/ [1]).

Jistě vás nepřekvapí, že Jiřího Valentu ocenil ministr kultury Václav Jehlička (spolu s PhDr. Vítězslavou Šrámkovou, vedoucí projektu Místopis českého amatérského divadla) za přínos k rozvoji české kultury za rok 2007, a to právě za dlouholetou péči věnovanou historii amatérského divadla. Při své práci naráželi zpracovatelé Místopisu českého amatérského divadla na existenci opon a informace o nich postupně získávali i z míst, kde již divadelní soubor neexistoval. J. Valenta místo toho, aby v důsledku ocenění usnul na vavřínech, zahájil systematickou pátrací a zároveň zachraňovací akci po těchto opomenutých památkách. Přestože je ve věku, kdy si jeho vrstevníci mažou tělo opodeldokem, vymýšlí stále nové projekty, vzápětí je realizuje a za tím účelem fotí, zjišťuje, třídí, archivuje a dokumentuje, a to vše za stálého vstřebávání informací o možnostech informačních technologií. A navíc umí a stíhá tyto aktivity propagovat. I o několik generací mladší jedinci sotva zvládnou jednu z těchto činností pořádně.

Nyní vás tento nezdolný nadšený ochotník zve na výstavu Malované opony, kterou nedávno uspořádal a pro níž vybral 50 nejpěknějších. V letošním roce putuje zásluhou Muzea českého amatérského divadla v Miletíně po místech divadelních přehlídek.

Zájemci si ji mohou prohlédnout v Praze od 3. do 26. 7. 2008

v klubu DAMU (Praha 1, Karlova ul. 26).

Vernisáž se koná 3. 7. v 15 h a uvede ji ředitel Sbírky moderního a současného umění Národní galerie doc. Tomáš Vlček.

Výstavu si určitě nenechte ujít!

Právě v momentě, kdy do redakce Místní kultury dorazila pozvánka, jsme využili příležitosti a položili Jiřímu Valentovi několik otázek.

1) Můžete říci, jak reaguje veřejnost na vaši výzvu k záchraně divadelních opon a kolik exponátů se Vám podařilo odhalit z těch, které byly nepoužívané a ohrožené?

Teprve ve chvíli, kdy jsme v Databázi zachytili základní informace, a třeba dosud jen nedokonalou fotodokumentaci asi 150 malovaných opon, jsem začal mít pocit, že jsme odhalili skrytý poklad, jehož si dosud příliš nevšímali ani divadelníci, ani výtvarníci. A když jsme za pomoci grafika Martina Tallera poprvé vystavili soubor padesáti vybraných opon v libereckém Malém divadle, uzrála myšlenka upozorňovat na tento poklad putovní výstavou nabídnutou do míst divadelních festivalů. Její organizace se ujalo Muzeum českého amatérského divadla v Miletíně, a tak od ledna výstava úspěšně putuje od místa k místu. Pražská výstava na Zlaté cestě všech turistů je pokusem pochlubit se pokladem i cizincům. Nepředkládáme veřejnosti pouze opony funkční, zralá a obdivovaná díla mistrů, ale i dílka místních malířů nebo fabrikáty sériově vyráběné malířskými dílnami, z nichž některé byly již odsouzeny k zániku.

2) Jsou mezi nimi takové, jejichž autorem je známý umělec?

Je jich pěkná řádka. Nejznámější je opona Alfonse Muchy pro ochotníky ve Zbiroze, opona dle návrhu Mikuláše Aleše v Náchodě, Oldřicha Blažíčka v Bobrové, Hugo Ullika v Berouně, Josefa Weniga v Kladně a v Rožďalovicích, Otakara Kubína ve Vanovicích. Veřejnost se mohla nedávno seznámit s dílem Václava Boštíka, když ji nový majitel –galerista – vystavil v pražské Staroměstské radnici..., a dalo by se ještě pokračovat.

3) Kterou Vy osobně považujete za nejvzácnější a která je nejstarší? Nejoblíbější opona J. Valenty z Horních Stakor.

Pro mě je nejvzácnější ta, pod kterou jsem jako dítě hrál před sedmdesáti lety divadlo. Namaloval ji místní malíř pokojů a zobrazil na ní průvod vesničanů vedených Čechií k Řípu. A ta nejstarší? Ze čtyřicátých let 19. století vím o oponě královéhradeckých ochotníků a o oponě v Novém Městě nad Metují – obě zobrazují dobový pohled na siluetu města.

4) Už při první výzvě jste informoval o tom, že dvě opony byly prohlášeny za kulturní památky, jsou na obzoru další?

V některých místech se skutečně o opony starají jako o domácí zlato. Poslední informaci o prohlášení opony za kulturní památku mám z Miletína. Ale ta nejpěknější zpráva přišla z Roprachtic. Tam nečekají na podporu, ale zápisem z kroniky si připomněli chvíle slávy místní opony a vyhlásili mezi občany obce sbírku na její rekonstrukci.

5) Dozvěděl jste se při svém pátrání po oponách o některé se „smutným“ osudem?

Na vernisáži putovní výstavy Malované opony v Libochovicích mi vyprávěli, jaký smutný osud stihl jejich původní oponu, na níž byla mj. zobrazena silueta hradu Házmburku. Obraz hradu si neznámý pachatel zcela prostě z opony vyřízl a pravděpodobně zpeněžil. Libochovičtí ochotníci si ale nechali namalovat oponu novou. Bohužel těch smutných osudů by bylo možno vyjmenovat pěknou řádku. Většinou jsou osudy opon spojeny s nevšímavostí místních funkcionářů, když torza jevišť (tedy majetek dávno třeba již nečinných divadelních souborů) necitelně nechávají v objektech bývalých hostinců a jejich sálů, a ty se pak dostávají do soukromých rukou. První myšlenka takových nových majitelů obvykle je, jak ten velký obraz (oponu) co nejlépe zpeněžit.

6) Jaké plány s oponami se vám nyní rodí v hlavě?

Plán první: Putovní výstavu Malované opony uplatnit při všech příležitostech jako upozornění na dosud nedoceněný poklad.

Plán druhý: Soustředit ve spolupráci se soubory a s obcemi dokumentační materiál o jednotlivých oponách, jejich tvůrcích a o okolnostech jejich vzniku.

Plán třetí: Připravit publikaci, která by dokumentovala toto bohatství.

Plán čtvrtý: Ve spolupráci s Národní galerií připravit reprezentativní výstavu originálů opon.

7) Tyto plány si určitě zaslouží realizovat, ale lidově řečeno, „kde na ně vzít?“

Shromažďování informací a dokumentace opon bylo a je součástí prací na Místopise a na něj navazující Databázi českého amatérského divadla, kterou deset let organizuje Národní informační a poradenské středisko pro kulturu v Praze, zčásti za pomoci grantů ministerstva kultury na vědu a výzkum. Realizace jednotlivých plánů je do značné míry spojena s ochotou okruhu obětavých lidí něco udělat.Členové občanského sdružení Muzeum českého amatérského divadla bez nároku na honorář realizovali výstavu a organizují její putování. Soustředění dokumentace se opírá o práce na Databázi českého amatérského divadla garantované příspěvkovou organizací NIPOS. Až do této chvíle vlastně nebylo jasné, zda se to, co jsme si v malé skupince zpracovatelů databáze předsevzali jako potřebné k oponám zrealizovat, podaří ekonomicky zvládnout. Od poloviny tohoto měsíce je Databáze zaštítěna právě schváleným tříletým finančním grantem z tzv. Norských fondů EU v rámci společného projektu péče o kulturní dědictví českého divadla, jehož předkladetelem je partnerský Divadelní ústav. Tento grant se vztahuje i na vydání reprezentativní publikace o oponách. Myšlenka, že by Národní galerie mohla uspořádat výstavu opon, vznikla, když jsme hledali odborníka k napsání studie pro publikaci. Tím by měl být docent Tomáš Vlček, ředitel sbírky moderního umění, kterého opony tak zaujaly, že přišel s návrhem na uspořádání výstavy, jejímž gestorem by se stala NG. Takže pro nás to znamená pouze domluvit se o případném pracovním podílu na přípravách.

A nakonecJiří Valenta říká: „Nic z toho se nedá splnit jen strohým zajišťovánmí finančních zdrojů. Každý z plánů bude muset být realizován s pracovním nasazením, které nemá nic společného s filozofií ´co to vynese´.“

Kdybyste se chtěli o malovaných oponách něco dozvědět (nebo dokonce o některé něco povědět), vyhledejte další informace: o výstavě:

http://amaterskedivadlo.cz/main.php?data=novinky&id=2 [2]

ukázky opon: http://amaterskedivadlo.cz/main.php?data=novinky&id=5 [3]

o pořádajícím muzeu: http://miletin.amaterskedivadlo.cz/ [4]

email: mailto:muzeummiletin@seznam.cz. [5]

tel: 728 305 839

S díky za drahocenný čas Jiřímu Valentovi Ludmila Kučerová

V příloze najdete fotografii a informace o oponě, kterou zbirožským ochotníkům namaloval Alfons Mucha. Dnes je vystvena na zámku.
Příloha Velikost
Zbiroh.doc [6] 105 KB
@ Copyright 2007 | Vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS, Praha
Na autorská díla zveřejněná na webu Místní kultury se vztahuje ochrana podle autorského zákona č.121/2000 Sb. Další užití autorských děl nad rámec jejich osobního užití je nutno konzultovat s redakcí.
Zdrojové URL: http://www.mistnikultura.cz/?q=zachranme-opony

Odkazy
[1] http://www.amaterskedivadlo.cz/
[2] http://amaterskedivadlo.cz/main.php?data=novinky&id=2
[3] http://amaterskedivadlo.cz/main.php?data=novinky&id=5
[4] http://miletin.amaterskedivadlo.cz/
[5] mailto:muzeummiletin@seznam.cz.
[6] http://www.mistnikultura.cz/files/Zbiroh.doc