Texty: Faltejsek, Rudolf: Inscenace souboru po roce 1945.

Faltejsek, Rudolf: Inscenace souboru po roce 1945


1945 14.IX Gero Jirásek J. Souček sokolovna

První představení spojených spolků. Z každého souboru někdo účinkoval. Hra dobově svou protiněmeckou myšlenkou vyhovovala tehdejší náladě.



1945
10.XI
chytrák se spálí
A.A.Ostrovskij
V.Beránek
sokolovna
24.XI Elektra Sofokles Simon sokolovna
Mimořádný výkon paní Anny Simonové. Antická tématika a vůbec světová klasika byla oblíbeným tématem doktora Simona


1946 16.III Mistr ostrého meče Krpata Kilingr DTJ
25.VIII Naši furianti Stroupežnický Beránek sokolovna
26.X Ruští lidé Simonov Beránek sokolovna
23.XI Ženichové Macháček Souček sokolovna
14.XII Smrt matky Jugovičů Vojnovič Simon sokolovna
1947 15.III Popelka Holková Beránková sokolovna
23.III Kolébka Jirásek F.Mráz sokolovna
26.IV Manon Lescaut Nezval Simon sokolovna
25.X Heslo Santa Maria Slach Steinvald DTJ
29.XI Tři sestry Čechov Simon sokolovna
25.XII Strakonický dudák Tyl Beránek sokolovna
1948 1.V Svatba Krečinského Suchovo-Kobylin Šafář sokolovna
V hlavní roli vynikl Václav Šafář. Nádherný výstup dr. St. Simona v roli Rasplujeva, snad jeho vůbec nejlepší role


29.VIII Jan Výrava Šubrt Beránek za sokolovnou
Pokus o tehdy často pořádané velkolepé inscenace,v přírodě; hrálo se odpoledne. Spoluúčinkovali vojáci (kavalerie snad z Jaroměře), kočár s koňmi, na 80 účinkujících


13.XI Dům doni Bernardy Lorca Simonová sokolovna
1949 12.III Čí je to dítě Memandros Simonová sokolovna
2.IV Matka Gorkij kolektiv sokolovna
Tato inscenace byla na Jiráskově Hronovu. V duchu tehdejší doby byla režie označena jako kolektivní, což bylo pro porotu velkým kladem. Hra byla dobově velmi ceněná.


16.VII Jánošík Mahen Mráz Bědovice
Se hrou soubor hostoval na řadě přírodních jevišť – Vojany, Kobylice, ale i na sokolském hřišti v Hradci Kálové

1950 6.V Velká tavba Bublík B.Mráz DTJ
26.V Fidlovačka Tyl Souček sokolovna
viděl jsem ji jako kluk a moc jsem se bavil tehdy báječnými výkony bratří Pttermanů – Jamervail, Mastílková – Simonová, Béda Mráz jako Kroutil, F.Brandejský jako baron Dudek …

17.VI Hadrián z Římsů Klicpera Simonová sokolovna
5.VIII Maryša Mrštíkové F.Mráz Bědovice
16.IX Xantipa Morstin Simonová sokolovna
21.X Můj syn žije Gergely Beránková sokolovna
1951 14.IV Vojmarka Jirásek Beránková sokolovna
16.VI Hrátky s čertem Drda Brandejský Bědovice
17.XI Makar Dúbrava Kornejčuk F.Mráz DTJ
25.XII Tartuffe Moliére Vik sokolovna
První a bohužel poslední režie Jar. Vika, pro mne památečná tím, že jsem dostal první roli v Symposionu. Krásná scéna Arnošta Martince. Představení to bylo pěkné, Tartuffa hrál Arnošt Martinec, Orgona Béd Mráz, hráli tehdy mladí: Jirka Vik, Jirka Pitr Vladimír Derner, Lída Bělková

1952 10.V Revizor Gogol Simonovi sokolovna
12.VI Kutnohorští havíři Tyl F.Mráz Bědovice
1.XI Výnosné místo Ostrovskij B.Mráz sokolovna
21.XII Noc na Karlštejně Vrchlický F.Mráz sokolovna
1953 16.V Benátská maškaráda Goldoni Simonovi sokolovna
25.V Setkání s mládím Arbuzov B.Mráz DTJ
25.VI Lucerna Jirásek B.Mráz Bědovice
26.IX Jan Roháč Jirásek Faltejsek Bědovice
Obrovská scéna, navrženo Jirkou Pitrem – Kulisy Jihlavy byly 7 metrů vysoké s velkými gotickými okny.


Benátská maškaráda Goldoni Simonovi sokolovna
7.XI Vassa Železnovová Gorkij Simonovi sokolovna
1954 3.VII Sen noci svatojanské Shakespeare Simonovi Bědovice
Ve hře účinkovalo obrovské množství dětí (asi padesát) a mnoho komparsu. Hráno večer, příroda na Bědovicích .ve světlech byla nádherná. Byla to jedna z nejkrásnějších inscenací v přírodě.

18.XII Mamzell Nitouche Hervé F.Mráz sokolovna
Náročná inscenace, výborný výkon Jany Grusové v hlavní roli. Sehnali se muzikanti na celý orchestr – hráli to poněkud pomalu ale uhráli to.


1955 30.X Gazdina roba Preissová B.Mráz sokolovna
25.XII Děravá škorně Petrovičová Faltejsek sokolovna
1956 20.VI Tvrdohlavá žena Tyl B.Mráz Bědovice
19.X Rozlitá číše Gleba Simonovi DTJ
Zajímavý exkurs do úplně jiné poetiky ,do světa čínské poezie; ale to bylo pro pana doktora Simona typické – stále hledal a objevoval něco nového. Báječně si tam zahrály ženy: A.Simonová, J.Faltejsková a K.Černá

1957 22.III Zkrocení zlé ženy Shakespeare Faltejsek sokolovna
20.VII Noc na Karlštejně Vrchlický Faltejsek Bědovice
1.XI Ženitba Gogol Bártová sokolovna
1958 29.V Hej, pane kapelníku Stehlík B.Mráz DTJ
25.IX Veselé paničky windsorské Shakespeare Faltejsek DTJ
25.XII Dva andělé vystupují Weisenborn Černý DTJ
1959 21.III Těžká Barbora V a W Faltejsek DTJ
19.VI Jak přišla basa do nebe Kubátová B.Mráz Bědovice
7.XI Profesor Mamlock Wolf Jaroš sokolovna
1960 26.III Moje teta, tvoje teta Cach B.Mráz DTJ
14.V Kouzelná lampa Aladinova Lír Faltejsek DTJ
Knock out Jurandot Vondráček sokolovna


Přestávka 1959 - 1963

Byla provedena přestavba tělocvičny DTJ na kulturní dům se zázemím divadla
Přestavba provedena podle ideového plánu R.Faltejska, plány Karel Schmied, stavební dozor Arnošt Martinec. Členové souboru odpracovali brigádně na stavbě na 20 000 hodin zdarma (Největší počet Jar. Vik, dále Faltejskovi, Martinec , Bělohoubek, Mráz Vondráček… )
Estrády v letech 1956 - 1963
Ve složení Jarmila Faltejsková, Rudolf Faltejsek, Jaroslav Vik, (St.Andr) + hudební škola Týniště nad Orlicí – prováděno zdarma jako přesvědčování Krajského domu ROH pro přidělení dotace na přestavbu Kulturního domu. Peníze přiděleny byly, přestavba mohla být provedena
Týniště – nábytek Vladislav Černilov
Albrechtice Jaroměř Lípa
Olešnice Chleny Žďár nad Orlicí
Pěčín Velké Meziříčí Třebechovice – rybáři
Rychnov nad Kněžnou Stěžery Třeb. MDŽ
Vrchlabí Týniště – Agostroj Třebe. První. Máj
Nový Bydžov Týniště Voj. Stavby Libníkovice
Pouchov Žamberk – sanatorium Hradec Král. Adalbertinum
Běleč nad Orlicí Nová Ves u Albrechtic
Liberec Nová Ves na Vrchách


1963 7.XII Matka Čapek Jaroš kult. dům
26.XII Večer tříkrálový Shakespeare Faltejsek kult. dům
1964 24.X Slaměný klobouk V a W Faltejsek kult. dům
1965 14.II Neočekávaný host Christie Faltejsek kult. dům
15.VI Ze života hmyzu Čapkové Faltejsek kult. dům
Tato inscenace se dostala na Jiráskův Hronov, i když zdaleka nebyla nejkvalitnější ze souborových úspěchů. Tak to tehdy se soutěžemi chodilo. Měli jsme mimořádně dobrý Večer tříkrálový, ale soudruzi slíbili účast brnšnským. Tak nás „vyhodnotili“ později.
1966 30.X Nebe na zemi V a W Faltejsek kult. dům
1967 10.XII Vláda žen Merle Faltejsek kult. dům
1968 6.XII Člověk pro každé počasí Bolt Faltejsek kult. dům
Poslední inscenace po sovětské okupaci. Považuji tuto inscenaci za jednu z nejlepších a divácky nejúčinnějších. Po druhé repríze jsme spolek rozpustili.
10.III Hadrián z Římsů Klicpera Veverka kult. dům
Tato hra byla jen pokusem mladých chlapců pokračovat, ale nešlo to.


Přestávka z politických důvodů 1969 –1980

1981 16.V Veselé paničky windsorské Shakespeare Faltejsek kult. dům
Po dvanácti letech jsme se znovu pokusili o vzkříšení divadla. Premiéra této hry měla mimořádně slavnostní charakter, diváci přicházeli i v dlouhých šatech. Výkony herců byly skutečně mimořádné: Falstaff Jiřího Paukerta, Veleba Jaroslava Vika, hostinský Vladimíra Černého, Vodičková Jarmily Faltejskové i Hošková Karly Bořkové byly skvostné.
1982 15.V Kaviár nebo čočka Scarnicci,Tarabusi Faltejsek kult. dům
1983 2.IV Ženský boj Klicpera Faltejsek kult. dům
1984 18.V Mír Aristofanes Faltejsek kult. dům
1985 26.IV Nebe na zemi V a W Faltejsek kult. dům
1986 Mušketýři po 30.letech Petrov Faltejsek kult. dům
1987 Ck polní maršálek Longen Faltejsek kult. dům
1988 Poprask na laguně Goldoni Faltejsek kult. dům
1989 Báječní muži z West Pointu Dostál Faltejsek kult. dům
V listopadu 1989 jsme se rozhodli nehrát a připojit se k herecké stávce
1990 Lucerna Jirásek Faltejsek za kulturním domem
1991 Bedna u Slavkova Hrych Faltejsek kult. dům
1992 Hadrián z Římsů Klicpera Faltejsek kult. dům
1993 Těžká Barbora V a W Faltejsek kult. dům
I když byla inscenace provedena s kvalitním orchestrem, na premiéru se dostavilo asi 200 diváků a na reprizu už jen asi stovka. Proto se soubor rozhodl nadále v činnosti nepokračovat.