Texty: TOMČÍK, Karel: Kulturní Litvínov - osmdesátá léta mýma očima, kap. Loutka - to nejlepší na konec

citace z textu uveřejněného na http://litvinov.sator.eu/pages/kulturni-litvinov-leta-osmdesata-myma-ocima-396

Loutka – to nejlepší na konec.

Loutkoherecký soubor Loutka vznikl v Litvínově již v roce 1949. Umělecký vrchol zastihl divadlo právě v osmdesátých letech dvacátého století. Milan Čuban, po prvních divadelních zkušenostech v DMD a po návratu ze základní vojenské služby, nastudoval se značně obměněným souborem inscenaci Tři pohádky (Perníková chaloupka, Červená Karkulka a Budulínek). S tímto představením postupuje Loutka v roce 1984 na Celostátní přehlídku amatérského loutkového divadla v Chrudimi. Základ souboru tvořili v té době herci se zkušenostmi z DMD: Petr Rak, Jiřina Doležalová, Miloslav Petras Stejskal a výtvarnice Marie Stejskalová. S příchodem Jany Lavičkové, která se ujímá režie, vznikají další představení, která dosahují vrcholu amatérského loutkoherectví, přehlídky v Chrudimi. V roce 1985 je to pravděpodobně nejvydařenější inscenace v dlouhé historii souboru Ale, ale, otče Hájku, o rok později se Loutka dostává opět na Chrudim s představením Poslední zemře zítra. V té době se podařilo něco neskutečného. Amatérský divadelní soubor vyjíždí v roce1985 na zájezd do kapitalistické ciziny.

Dvě hry ze svého repertoáru Tři pohádky (nastudované v portugalštině) a Ale, ale, otče Hájku hrají litvínovští na přehlídce v Portugalském Portu. Cestou na slunný jih stihne soubor sehrát také dvě představení ve Francii. Umělecká úroveň litvínovských loutkoherců v té době již přesahuje rozměry amatérského divadla. Zcela logickým vyvrcholení pro většinu členů souboru je přestup k profesionálům. Když v roce 1987 hledá umělecký šéf nově vzniklého Divadla rozmanitostí Jiří Středa herce pro nové profesionální loutkové divadlo, nemůže přehlédnout litvínovskou Loutku. Jana Lavičková, Jitka Lišková, Monika Salvequartová, Iveta Roučková, Marie Stejskalová, Petr Rak, Mojmír Pospěch a Ladislav Jabůrek se stávají základním stavebním kamenem Divadla rozmanitostí v Mostě. Tento hromadný odchod však zároveň znamená pozvolný zánik souboru Loutka. Historie se uzavírá v roce 1991 a krátce poté je zbourána také Loutková scéna.

Karel Tomčík