Soubory: Studio poezie a hudby / Studio PH

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1979
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 199x
Působení: 197x, 198x, 199x

1979–1994 Studio poezie a hudby / Studio PH,
do 1991 -1. pololetí pravidelná činnost,
od 1992 – 1994 nepravidelně.

1979 Studio PH vzniklo jako soubor ZUČ při Parku kultury a oddechu v Hradci Králové. Založeno bylo amatérskými divadelníky, kteří odešli z divadelního souboru Domu kultury Závodů Vítězného února Hradec Králové.
Organizační vedoucí – Hana Opálková, dramaturg a režisér – Miloslav Černý, umělecký vedoucí a režisér – Stanislav Bělík, herec Divadla Vítězného února Hradec Králové (nyní Klicperovo divadlo).
Mladý soubor byl složen ze studentů středních a vysokých škol, pracovníků v kulturních zařízeních(PKO, OKS, KKS) a dalších odborných profesí ve věku 18–45 let a navázal spolupráci se členy Hi-Fi klubu Svazarmu k využití audiovizuální techniky.
Počet členů – 10 (nejvíce členů měl soubor do 20).

Záměrem činnosti souboru bylo uvádění komorních divadelních inscenací, poetických a hudebních pořadů, v nichž budou spojeny tři složky: mluvené slovo, hudba, výtvarné umění.
Představení se konala v sále Studia PH v PKO pravidelně 2x týdně a po dvě sezony měl soubor pro diváky předplatné. Pro velký zájem širokého okruhu diváků byla představení vesměs vyprodána, ročně se odehrálo 70 – 90 představení.
Kromě divadelních a poetických pořadů soubor uváděl hudební pořady z oblasti tzv. vážné a populární hudby, kterými diváky seznamoval s historií, osudy a vývojem zpěváků a hudebních skupin různých hudebních žánrů. V těchto pořadech byla hudba provázaná průvodním slovem, překlady písní, poezií a diapozitivy.

1980 desetičlenný soubor svépomocí za 3 měsíce přebudoval nevyhovující prostory divadelního sálu na komorní divadelní sál s technickým vybavením a zázemím pro komorní a klubové pořady.
Od 1980 Studio PH uvádělo pořady převzaté z Divadla hudby Praha, se kterým navázalo úzkou spolupráci a tvořilo tak amatérskou scénu tohoto divadla.
Od 1982 připravovalo také své vlastní autorské hudební pořady.
Nedílnou součástí veškerých představení byly tematické výstavy fotografií a výtvarných prací v sále.

Inscenace:
1979 – Viníci bez viny – Josef Pávek, (Kreuzerova sonáta) rež. Stanislav Bělík, výprava Karel
Zmrzlý j. h., hudba L. v. Beethoven a L. Janáček
1980 – Horoucný život – Vítězslav Nezval, poetický pořad, rež. Miloslav Černý
1980 – Šestkrát do černého – Aldo Nikolaj, rež. Stanislav Bělík
1980 – Petr a Lucie – Romain Rolland, rež. St. Bělík, hudba ing. J. Svoboda j. h., výprava
Karel Zmrzlý j. h.
1980 – Zpěvy staré Francie, režie Miloslav Černý
1981 – Nález v krajině srdeční – Zdeněk Mahler, rež. Stanislav Bělík, výprava Karel. Zmrzlý j. h.,
hudba Antonín Dvořák
1981 – Poslední opus Kryštofa Haranta – Josef Pávek, rež St. Bělík, hudba ing. J. Svoboda j. h.,
Výprava Karel Zmrzlý j. h.
1982 – Symposium o stavu české kulturnosti za nežádoucí účasti Jana Nerudy – Jan Neruda, Karla
Dörrová a Miloslav Černý, rež. St. Bělík
1982 – Cikáni – K. H. Mácha, dramatizace Karla Dörrová, rež. St. Bělík, hudba ing. J. Svoboda j. h.

1983 odešel umělecký vedoucí Stanislav Bělík. Jeho nástupcem se stal Miloš Preininger, herec Divadla Vítězného února Hradec Králové (nynější Klicperovo divadlo).
Odchodem Stanislava Bělíka se uzavřela etapa budování Studia PH jak v dramaturgii, tak po stránce technické. Soubor hrál v novém prostředí, kromě divadelních inscenací začal ve větší míře uvádět vlastní autorské hudební pořady, měl velký divácký ohlas u mládeže i střední generace.

Miloš Preininger režíroval hru Konec dětí a Ostře sledované vlaky.
1983 – Konec dětí – Jaromír Ptáček, režie Miloš Preininger, výprava – fotografie OKS – E. Pajskr, P. Balíček, P. Jílek – tematická výstava
1983 – Ostře sledované vlaky – Bohumil Hrabal a Václav Nývlt, režie Miloš Preininger

1985 se po smrti M. Preiningera stala uměleckou vedoucí Jarmila Cmíralová, která se kromě režijní a pedagogické práci s hercem věnovala
hlavně uměleckému přednesu. V tomto období byly na repertoáru literárně poetické pořady – Malá potěšení; …a vyrostl strom zelený; Putování K. H. Máchy. Účast na krajském kole soutěže recitačních souborů v Poličce.
Inscenace:
1986 – Malá potěšení – scénář a režie Jarmila Cmíralová; verše Květa Koževniková, próza Jarmila Cmíralová, hudba Josef Zámečník
1987 - … a vyrostl strom zelený – verše František Halas a Vladimír Holan „Láska a smrt“, scénář Jarmila Cmíralová, režie Miloslav Černý; hudební režie Jaroslav Hübner (Staročeské lidové písně; hudba živě – skupina Amabile, ved. Petr Strach)
1987 – Putování K. H. Máchy – poetický pořad s rockovou hudbou, diapozitivy; scénář a režie Miloslav Černý, Jarmila Cmíralová
1988 Studio poezie a hudby - soubor malých jevištních forem Parku kultury a oddechu Hradec Králové, 27 členů, org. vedoucí Hana Opálková. 1989 oslavilo Studio PH deset let své činnosti.

1990 – Dopisy Olze – Václav Havel, písně Jaroslav Hutky, Karla Kryla, Marty Kubišové; se souhlasem k použití výňatků z knihy připravil a režíroval Miloslav Černý
1990 – Čtení ze šuplíku herce, redaktora a publicisty Karla Pecha – Karel Pech a Ladislava Jírová, režie Miloslav Černý a Ladislava Jírová

Účast na přehlídkách
1980 – Pásmo poezie pro OKS-Sbor pro občanské záležitosti - čestné uznání
1981 – Zpěvy staré Francie – Krajská soutěž recitačních kolektivů – 2. místo
1981 – Šrámkova Sobotka – účast na poetickém odpoledni – recitace Miroslav Táborský za Studio PH
1981 – Wolkrův Prostějov – Miroslav Táborský za Studio PH – recitace – 1. místo
1981 – Horoucný život – Okresní přehlídka divadelních souborů Nový Bydžov – mimosoutěžní představení – čestné uznání
1982 – Zpěvy staré Francie –Okresní přehlídka divadelních souborů Nový Bydžov – mimosoutěžní představení – čestné uznání
1982 – Symposium o stavu české kulturnosti za nežádoucí účasti Jana Nerudy – Krajská přehlídka MJF Pardubice – 2. místo, výběr na Šrámkův Písek, na ŠP čestné uznání
1983 – Konec dětí – Okresní přehlídka divadelních souborů Nový Bydžov – čestné uznání a cena za nejlepší ženský herecký výkon Iloně Holasové
1984 – Ostře sledované vlaky – Festival divadelních souborů Symposion Třebechovice p. Orebem - čestné uznání za inscenaci a ČU za herecké výkony Romanu Opálkovi a Milanu Jarošovi
1986 – Malá potěšení – Okresní přehlídka MJF – čestné uznání – postup na Poličku 1987 – Krajská přehlídka recitačních kolektivů Polička – čestné uznání
1988 – Hřmící lokomotiva Deep Purple – hudební pořad – Klubová tvorba Chrudim – postup do Olomouce 1988 – Národní přehlídka klubové tvorby Olomouc – čestné uznání

Soubor obdržel:
1983 od MěstNV Hradec Králové Čestné uznání Za práci s mládeží a výchovu mladé generace
1984 od Rady Města Hradec Králové Bronzový odznak Budovatel města – za vybudování komorního sálu Studia PH pro MJF a klubové pořady.

Po 1989 byly zpřístupněny informace o světových hudebních skupinách, v prodeji se objevilo velké množství nosičů a divácký zájem opadl. Členové souboru museli řešit existenční problémy, soubor stagnoval.
V 1. pololetí 1991 ukončil činnost zřizovatel Park kultury a oddechu Hradec Králové a soubor byl nucen ukončit svou činnost také.

Významní členové souboru:
Miroslav Táborský – profesionální herec, Ladislava Jírová – dramaturgyně ČT, Milan Kupka – pracovník MK ČR, Ilona Holasová – externí moderátorka a hlasatelka Českého rozhlasu HK, Václav Müller – externí hlasatel Českého rozhlasu HK.

Po vzniku Hradecké kulturní a vzdělávací společnosti, která do jisté míry nahradila předešlou organizaci PKO,
nepravidelně obnovovalo svou činnost i Studio PH.
Od 1992 uvádělo své hudební pořady, ale protože se nepodařilo obnovit činnost souboru v plné šíři,
1994 definitivně skončilo.

Bibliografie:
DIVADLA svítící do tmy. (Malé scény 70. let 20. století.) Praha, NIPOS 2006, s. 174.

DIVADLA svítící do tmy II. Nesoustavné nahlédnutí do historie malých/autorských neprofesionálních scén 80. let 20. století. Praha, NIPOS 2007, s. 273-274.

OPÁLKOVÁ, Hana: Heslo pro Databázi ČAD, prosinec 2007. Zprostředkoval Milan Kupka.

Archivy:
kART: Evidenční karta ÚKVČ, 1988.

Mapa působení souboru - Studio poezie a hudby / Studio PH

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.