Databáze českého amatérského divadla
Soubory: Ochotníci
Související Geografické celky
Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1823
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1870
Působení: 182x, 183x, 184x, 185x, 186x
Spolek, který mohl být nazván skutečně ochotnickým, byl v Benátkách založen v roce 1819, z podnětu zámecké vrchnosti a pro její pobavení.
Hrávalo se v zámku až do roku 1822.
------
1823 začalo se hrát česky - v domě/bytě kupce Svačiny vedle lékárny. Toto neoficální ochotnické sdružení tvořili František Šubrt, František Hrdlička, Jan Novák, Terezie Nováková, J. Lázeňský, František Skoupil, Vendelín Cidlina, J. Nedvěd a sestry Rómovy.
Když pro stále častější výběr českých her upadli benátečtí ochotníci u tehdejší vrchnosti v nemilost, odstěhovali se do Macákova hostince. Hrálo se sice jen pro přátele účinkujících a při papírových dekoracích, ale s mnohem větším nadšením než předtím, když se muselo hrát německy pro vrchnost.
1828 nastala v benáteckém divadelním životě nová éra, když se
postavil do čela ochotnického spolku krejčovský mistr František Šubrt. V jeho režii byla zahájena pravidelná česká představení pro celou benáteckou veřejnost.
Mezi prvními nastudovanými díly byl Klicperův Divotvorný klobouk, Loupežníci na Chlumu (Štěpánek) a další dnes již málo známé, jako lidová hra Fridolín, Šedivého Živé hodiny, Kotzebueho Doktor Štěkavec, Žlutá zimnice (upravil Štěpánek) aj.
Do 1833 se hrálo v Macákově hostinci.
1835 (1840?) přistěhoval se do Benátek kupec František Eger, nadšený ochotník. Jeho zásluhou se začalo hrát s mnohem lepším scénickým vybavením, např. dal na svůj náklad vymalovat nové divadelní dekorace na plátně.
1839 bylo ochotníkům umožněno přestěhovat se do většího a výhodnějšího sálu hostince paní Svátkové-Kindlové.
Posilou pro české divadlo v Benátkách v této době byl zdejší rodák A. J. Vrťátko, spisovatel a pozdější biblitekář Českého muzea v Praze. Přivážel do Benátek ochotníkům texty her a referoval o benáteckém divadle v Květech.
1843 mj. uv. hra Čech a Němec (Štěpánek),
1844 Divotvorný klobouk (Klicpera), Loupežníci na Chlumu (Cuno), dále Pivovar v Sojkově (Štěpánek), Mečislav a Blanka (Augustin Jedlička), Matka a dcera (Tyl), Strýček Hurlivurli, Nalezenec (Tyl).
1845 Hastroš (Štěpánek), poté německy (Vrťátko v Květech: "kvůli krásnému pohlaví a části honorace, která pak stejně doma zůstala...") Brantschatzung (Výpalné, Kotzebue).
Nejlepším představením v tehdejším údobí nebyl kus činoherní, ale opera:
1846 v režii učitele Josefa Martinovského provedení Donizettiho opery Marie, dcera pluku. 4 reprízy, 60 účinkujících (obsáhlý referát v Květech). Z vydatného finančního výtěžku ochotníci pořídili další nové dekorace a
1847 se přestěhovali do Šnajdrova hostince, kde se hrálo divadlo téměř až do konce století, ovšem s většími nebo menšími přestávkami.
Mj. Paličova dcera (Tyl), režie František Šubrt; Paní Marjánka, matka pluku (Tyl), kulisy namaloval ak. mal. Čeněk Melka, benátecký rodák.
Po 1848:
"V nelehkých poměrech 50. let nadále pracoval divadelní spolek, i když ve srovnání s aktivitou doby předbřeznové spíše přežíval v podobě několika málo představení ročně. Navíc převažovaly "lidové" frašky s obhroublým humorem a podbízivá sentimentální dramata. Kvalitnější podívanou poskytovaly benátecké veřejnosti hostující soubory, z nichž za zmínku stojí zejména společnost Josefa Prokopa, která v Nových Benátkách vystupovala na prahu svobodnější doby v roce 1860." (web. str. města - historie)
1870 byl založen Spolek divadelních ochotníků, od 1899 se jménem SDO Tyl (viz).
Bibliografie:
CESTY českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Zprac. Jan Císař a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1998, s. 94.
BENEŠ, Luděk: Počátky divadla v Benátkách nad Jizerou. Zpravodaj Benátecka 2010, č. 4, s. 17, 3 fotografie. Též na web. str. města - http://www.benatky.cz/ftp/zpravodaj/zb042010.pdf - 18. 7. 2012.
DĚJINY českého divadla I.-IV. díl. Ved. red. František Černý. Praha, Academia 1968. II. díl , s. 290.
HELFERT, Vladimír: Jiří Benda. Spisy Filozofické fakulty Masarykovy Univerzity. Brno 1929.
KALISTA, Zdeněk: Sborník Boleslavsko. Mladá Boleslav, MNV 1947, s. 136.
MÍSTOPIS českého amatérského divadla, I. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2001, s. 57-58.
SOUKAL, Jindřich: Za novobenátským divadlem. Náš kraj 1936, č. 1-2.
STREJČEK, F.: Naši buditelé v Benátkách nad Jizerou. Nové Benátky, Občanská beseda 1936.
TÁBORSKÝ, Vojta Š.: Příspěvky k dějinám divadelního ochotnictva československého. Praha, ÚMDOČ 1931, s. 253. kIPOS, kART.
VIK, Josef: Obrázky z kulturního života města Benátek nad Jizerou. Benátky nad Jizerou, Městské muzeum 1964. 103 s.
VONDRA, Václav: Počátky ochotnického divadla v Benátkách nad Jizerou. Obrázky z kulturního života města Benátek nad Jizerou. Benátky nad Jizerou, Městské muzeum 1964.
VONDRA, Václav: Dějiny benáteckého divadla. Město Benátky nad Jizerou 2003, 40 s. kART.
VONDRA, Václav: Stručné dějiny ochotnického života v Benátkách nad Jizerou. Rkp. pro MČAD 1999. 6 s. kART.
Květy 1844, s. 11; 1846, s. 209, (zprávy A. J. Vrťátka a Jos. Martinovského - od konce roku 1843, pod šifrou H-c).
WEBOVÉ stránky města - historie - http://www.benatky.cz/omeste/historie/terezie_1848.php - exc. 18. 7. 2012.
Mapa působení souboru - Ochotníci
Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná. Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
