Soubory: Kroužek divadelních ochotníků

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1907
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1959
Působení: 190x, 192x, 193x, 194x, 195x,

1907 založen KrDO - Kroužek divadelních ochotníků v Horních Ředicích.
Zkoušelo a hrálo se po stodolách i venku v zajímavých přírodních partiích.

1922 členem ÚMDOČ.
Hrálo se v hostinci U Štěpánků.
1924 Petr Fingal: Branského Frantina, J. F. Karas: Bělohorská mračna, Jiří Balda: Karel Poslední, Mrštíkové: Maryša, Jakub Rydvan: Princezna ze statku.
1925 Rudolf Robl: Pro peníze.
1927 - Alois Jirásek: Vojnarka, dále Karel Fořt: Návrat k přírodě - fraška o třech jednáních, R. Mařík: Z nařízení bytové komise - veselohra
1928 - Karel Fořt: Děti Žižkova aneb Dítě lásky, J. Císler: vesničtí rebelanti, r. Vondrouš, Ruda Mařík: Z nařízení bytové komise.
1929 - Rich. Branald, hudbu složil O. Mühlbach: Krajánek aneb Holandr jde na vandr - opereta, K. Piskoř: Radostná událost - hráli: B. Trojan, Fr. Koubek, Fr. Štěpánková, Fr. Horák, Zd. Štěpánková, V. Vojtěch a A. Půlpánová.

1930 - 8. 3. - M. Veselý: Děda Štráchal jde k panu prezidentovi, režie Fr. Vondrouš čp. 87, dále Božena Rajská - Smolíková: Zámecké strašidlo.
1930 vyhořel Červinkův hostinec. Poté byl přestavěn a v sále bylo zřízeno jeviště, které vybavili svým nákladem členové místního sdružení republikánského dorostu.
1930 zahajovalo se 25. prosince dramatem ze selského života od J.F. Karase Na rodné hroudě. Režíroval J. Bartoníček čp. 67. Prvními herci na novém jevišti u Červinků byli: Josef Hrdý čp. 57, Božena Bidlová čp. 8, František Voženílek čp. 42, Bedřich a Marie Trojanovi čp. 131, Václav Kopa čp. 49, Kamila Krpatová čp. 38, František Srazil čp. 51, František Koubek čp. 78, Josef Čem~.p. 48 a Jaroslav Machatý z DŘ čp. 1. Souhra byla velmi zdařilá. Z
U Štěpánků byla na prvního máje uvedena hra Dědkové, ale bohužel nevíme, kterého roku.
1932 v rámci oslav 25. výročí ochotnického divadla byla sehrána Jiráskova hra Lucerna, hrálo se i na podzim, název představení nezaznamenán.
1933 Vlčí máky, Osiřelo dítě -lidová hra, režie Fr. V Ondrou.
1934 Za hokynářských krámem, počátkem července k výročí upálení M.J.H. uvedena hra B. Dubňanské Malérečka
1935 Gabriela Preissová: Jaro v podzámčí.
1936 Mirko Vrána Trocnovský: Mumraj na Vejrovně, B. Bouška: Rychtářův poklad, Okovy strženy - hra z období 1918 - 1919 o bojích na Slovensku.
1937 divadlo v přírodě Márinka ze staré myslivny - hrálo se v parku u kostela, režie J. Bartoníček, Richard Branald: Márinka z myslivny, Josef Mikšíček: Plody hříchu.
V neblahém roce 1938 se kronikář ohledně divadla odmlčel. Asi měli lidé tenkrát jiné starosti. Divadelní život však pokračoval i v nelehkých válečných časech.
V roce 1939 kapitola v kronice označená „Spolková činnost“ uvádí, že silně poklesla pro zákaz shromažďování. Veřejných oslav a divadelních představení nebylo.

V roce 1941 opět cituji z kroniky: „ Kulturní činnost v obci nebyla valná. Mládež Národního souručenství uspořádala dne 5. května u Červinků k Svátku matek „Kulturní večer“. Na pořadu byly recitace, zpěvy, sborové zpěvy, sborová recitace, moravská beseda (zatančená v národních moravských krojích) a koncertní čísla hudby pana kapelníka Blažka z Dolních Ředic.
1941 bylo uspořádáno šest divadelních představení, z nichž se dochovaly plakáty z 26.1. na Českou chaloupku v režii Jana Bartoníčka, 13.4. na Pokání u sv. Bolfánka a 13.7. na hru Selská čest
1942 Co Čech to muzikant. Statečná Mařka v režii Karla Kováře.Posvícenské pondělí hostovala u Červinků kočující společnost se hrou J.K.Tyla Pražský flamendr.
1943 Nejkrásnější most.
1944v režii Karla Kováře byla sehrána hra Jana Říhy Hluchý klas. Za zmínku stojí hostování divadelní společnosti českého severovýchodu, která sehrála u Červinků veselohru Růžový kavalír.
1945 poslední válečný a zároveň první svobodný rok přinesl touhu hlavně mládeže se po osvobození pořádně „vytancovat“, neboť tanec byl v době trvání protektorátu zakázán. Divadlo se tento rok nehrálo.
1946 Opět se hraje! 3.2. veselohra To byla noc v režii Vl. Špatenky. V hlavních rolích se představili tito herci: Č. Poledno, M.Štěpánková, B.Machatá, O.Špatenka, V.Plšek, L.Jarmola, Vl.Jarmolová, K.Horák a V.Machatá. Týž soubor hrál 21.4. a 28.4. známou hru Morálka paní Dulské
o Vánocích se hrála veselohra Není zajíček jako zajíček.
1947 9.5. v den osvobození bylo u Červinků sehráno drama Bož. Rajské-Smolíkové:Trikolóra – hra byla motivována hrdinnými činy proti fašismu. Dramatický soubor SČM hrál 2.3. hru Páter Jozífek. Mládež strany lidové sehrála u Červinků dvě představení, 30.3. hru V temnotách a 21.12. Pokání sedláka Machovce.
1948 místní ochotníci v tomto roce nehráli, což kronikář odbyl konstatováním: „ Jak vidno, divadelní činnost v naší obci ustala.“
12.12. sehrál pohostinský soubor Tyl ze Sezemic hru Václav Hrobčický z Hrobčic.
1949 Přes množství akcí na téma gratulace k narozeninám J.V. Stalina, výstavka o životě J.V.S. a co dalo Stalinovo učení ženám se podařilo místním ochotníkům sehrát na Boží hod Vánoční veselohru J.Barnáše Slovo dělá muže.
Gogolovu Ženitbu sehrál u Červinků pohostinský soubor Klicpera z Holic.

1950 Ředický Sokol dne 14.5. uvedl hru Artura Millera Všichni moji synové. Kronikář uvádí, že to byla hodnotná hra, která prošla mnoha jevišti a byla dobře sehraná. Pohostinsky vystoupil spolek Máj z Holic se hrou Medová rokle a dramatický kroužek Tyl s dramatem bratří Mrštíků Maryša.
1951 Pohostinská vystoupení: Sezemický Tyl se hrou s hrou E.F. Buriana Krčma na břehu řeky. Máj hrál Moliera Jíra Danda aneb chudák manžel. Místní ochotníci nehráli.
1952 holický soubor Máj drama Ladislava Stroupežnického Václav Hrobčický z Hrobnic, které pojednávalo o životě v době zrušení roboty.
1953 Jediné představení sehráli členové ČSM 25.12. a to Wernerovu hru Červený mlýn.
1954 Citace z kroniky: „ Místní ochotníci se nezmohli k tomu, aby během roku sehráli nějaké divadelní představení. Ty doby, kdy v naší obci hráli nejen čilí ochotníci divadelního kroužku, ale i ochotníci z řad mládeže, zanikly. Dnes naši lidé zpohodlněli. Rádi se jdou podívat na divadlo hrané jinými, ale k aktivní činnosti je nikdo nedostane.“ A tak pohostinsky vystoupil ZK TOS se hrou Boženy Vikové-Kunětické Cop. Závodní klub Botany Čapkovo drama Matka a ochotníci z Velin zde hráli Divou Báru. VČD Pardubice vystoupilo s veselohrou Růžové dopisy.
1955 Protože byl pro potřeby kultury získán sál bývalého hostince u Horáků, divadelní život naší obce usnul. Promítalo se často kino a volný čas začal zabírat nový fenomén – televize. Přesto bylo sehráno pohostinskými divadly několik kusů: Velinští hráli hru J.Kvapila Oblaka, hasiči z Třebechovic operetku Sládci a děti pohádku O slepičce a kohoutkovi pod vedením Marie Štěpánkové.
1956 V tomto roce se začalo jezdit autobusem do pardubického divadla a tak jedinou hru na prknech u Červinků sehrálo VČD a to Molierovu komedii Všechny cesty vedou k lásce.
1957 Divadlo se hrálo, ale pouze loutkovou společností Karla Rochla.
1959 Vystoupil pohostinský spolek z Třebechovic s hrou Dragutina Dobricanina Společný byt.

Bibliografie:
GREGAR, Alexandr: Sněhový Brněnec pošesté. Amatérská scéna 2009, č. 3, s. 32 - 33.

Hornoředické ochotnické divadlo - http://www.ochotnici.eu (viz www odkazy).

Archivy:
Pardubice, Státní okresní archiv:
Rosice nad Labem, Spolek divadelních ochotníků Štolba, Korespondence souboru, kar. 1
Pardubice, Okresní úřad, Rejstřík povolení, Divadla a zábavy, č. knihy 130, 1935
Pardubice, Okresní úřad, Rejstřík povolení, Divadla a zábavy, č. knihy 131, 1936
Pardubice, Okresní úřad, Rejstřík povolení, Divadla a zábavy, č. knihy 132, 1937
Sbírka plakátů

Praha, Národní archiv:
Fond ZU Spolky 1935-1937, i. č. 403/2933/1936, KrDO.
Fond ZU Spolky 1938-1940, i. č. 412/2261/1940, KrDO.

Svitavy, Státní okresní archiv se sídlem v Litomyšli, Polička, Spolek divadelních ochotníků, Přehled obcí a spolků, Ka 4/46

Mapa působení souboru - Kroužek divadelních ochotníků

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.