Soubory: Sociální demokracie / Dělnický ochotnický spolek / Spolek div. ochotníků

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1920
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 194x
Působení: 192x, 193x, 194x

Po I. světové válce – rozvoj dělnického hnutí, tzv. Sekce sociálně demokratické mládeže, jejíž členové se snažili o vytvoření aktivní kulturní činnosti, byl založen recitační a pěvecký soubor, konala se jednoaktová představení, divadelní představení pro mládež

1920 ustaven Spolek divadelních ochotníků strany sociálně demokratické v Bolevci.
Rudolf Fára, zakládají člen spolku, připravil s ochotníky hru Rudolfa Robla: Zvony. Hrálo se v hostinci U Legionáře v Bolevci.

1920 připravena Mikulášská, Silvestrovská zábava s jednoaktovou hrou a zpěvním programem, divadelní představení v přírodě, na Bolevecké návsi např. hry:
František Sokol-Tůma: Staříček Holuša; podle Svatopluka Čecha: Lešetínský kovář; dále se hrálo v malém Bolevci u Božích muk.

Od 1921 pokračovali jako Dělnický ochotnický spolek v Bolevci.
1. režisér Josef Kvarda, 2. režisér Josef Čechura, místopředseda Čeněk Blanda.
Z repertoáru:
1921 – J. F. Karas: Mučedník brixenský, hráno ve prospěch Místní osvětové komise; Josef Skružný: Ferdinand spí.

1927 – významný mezník v divadelní činnosti – zavedení elektrického osvětlení.

1929 – pestrý repertoár spolku, např.: Karel Piskoř: Tulácké dobrodružství, Alois V. Šmilovský: Parnasie.
1935 režisérem Josef Rais, 1936 Josef Rais a Josef Kvarda.
1938 – Richard Branald: Naše tchýně odzbrojuje – hráno v Lidovém domě v Bolevci.

Z her uvedených za okupace:
1939 – Viktor Franěk a Jar. Frey: Lízinka jde na vandr (zpěvohra); Josef Kajetán Tyl: Strakonický dudák, režie Josef Rais.
1940 – Otto Faster: Pražské švadlenky (zpěvohra); Karel Zajíček: Královna Dagmar.

1941 pokračovali jako Spolek divadelních ochotníků,
předseda byl holič Jaroslav Pavlík, jednatel Josef Kvarda, topič Škodových závodů.
1941 – Gabriela Preissová: Její pastorkyňa; František Ferdinand Šamberk: Jedenácté přikázání; Paul Vanderberghe: Hoši, dívky a psi; A. H. Sweer (pseud. Josefa Kubíka): Věčný panic; Václav Sojka: Brokát, princ z pohádky.
1942 – Ruda Nížkovský: Bouchačka, režie Diviš; Jaroslav Kvapil: Princezna Pampeliška.
1943 – Božena Viková-Kunětická: Holčička; Petr zvoník (autor nezjištěn); Soused(?)(Michal Balucki: Sousedé).
Poté se přestalo hrát, Němci zabrali sál Společenského domu Peklo.
Posléze v Měšťanské besedě – Fráňa Šrámek: Stříbrný vítr, režie Miloš Hlávka.
1944 duben – František Kožík: Meluzína, Otto Minářík: Zorka.

Spolupracovali úzce se souborem Dělnické tělocvičné jednoty Černice (viz Dělnická tělocvičná jednota / Lucerna / OB Košutka / dále od 1990 viz Jezírko).
1946 Spolek divadelních ochotníků pokračoval – patrně už společně se souborem DTJ Černice,
předsedou byl zvolen Karel Netrval, režiséry Josef Rais a Jaroslav Sladký,
společně se pak 1951 staly Divadelním souborem Osvětové besedy.

Dále viz Dělnická tělocvičná jednota / Lucerna / OB Košutka / dále od 1990 viz Jezírko.

Bibliografie:
NOSITELÉ Zlatého Tyla - B. Horáček. Amatérská scéna 1973, č. 9, s. 10.

HISTORIE divadla v Bolevci – www.cedrplzen.cz/bolevec/divadlo.htm – excp. 130421.


Divadelní ochotník /ÚJDDOČ v Plzni/ 1929, č. 1, s. 15.

Za oponou 1940, č. 2, s. 14.

Zprávy ÚMDOČ 1949, č. 8–9, s. 211.

Archivy:
Plzeň, Archiv města Plzně:
Spolek divadelních ochotníků strany sociálně demokratické v Bolevci, inv. č. 259, ka 42 (excerpováno).

Praha, Národní archiv:
Fond ZU Spolky 1916-1920, i. č. 373/8905/1920, SDO strany Sociálně demokratické.
Fond ZU Spolky 1921-1923, i. č. 377/3096/1922, Dělnický OS.
Fond ZU Spolky 1941–1947, i. č. 426/2435/1941, SDO.
Fond ZU Spolky 1948, i. č. 430/114/1948, Dříve Dělnický OS nyní Div. OS.

Mapa působení souboru - Sociální demokracie / Dělnický ochotnický spolek / Spolek div. ochotníků

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.