Databáze českého amatérského divadla
Soubory: Družstvo div. ochotníků / Spolek divadelních ochotníků / Osvětová beseda
Související Geografické celky
Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1865
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1965
Působení: 186x, 187x, 188x, 189x, 190x, 191x, 192x, 193x, 194x, 195x, 196x
Založení / první zpráva: 1865
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1965
Působení: 186x, 187x, 188x, 189x, 190x, 191x, 192x, 193x, 194x, 195x, 196x
Od 1865 bylo činné Družstvo divadelních ochotníků,
které znamenalo počátek pravidelné činnosti ochotnického divadla v místě.
Ochotnické divadlo založeno z popudu Leopolda Winternitze, V. Jakubičky, F. Havla, Ladislava Matouška a dalších.
Prvními režiséry byli Leopold Winternitz, Alois Hartman, Karel Czernay, František Havelka, Ladislav Matoušek.
Hráli zpočátku na vypůjčeném zámeckém jevišti, později v domech čp. 192 a 198.
1865 první představení – Václav Kliment Klicpera: Divotvorný klobouk; Eliška Pešková pod pseud. B. Novotný: Husička z Podháje; Jan Nepomuk Štěpánek: Kuliferda; Roderich Benedix: Svéhlavost; Leopold Feldmann: Jen zdvořile.
1866 – Václav Kliment Klicpera: Bělouši; Johann Friedrich Jünger: Do všeho se plete; Josef Kajetán Tyl: Muka chudé ženy; Karel Šimůnek: Dědkův kalmuk; Karl August Görner (překl. A. Prachovský): Převržená slánka; Josef Jiří Kolár: Monika; Johanna Franul von Weißenthurn (překl. Jan V. Lomnický: Statek Lhota; Friedrich Hopp: Doktora Fausta domácí čepička; August von Kotzebue: Roztržití; V. Lefeuvre (překl. Jan Kaška Zbraslavský): Dvě postele v jednom pokoji; Gustav Heinrich Gans zu Pultitz: Politika v lese; Josef Mikuláš Boleslavský: Katovo poslední dílo; J. A. Š: On je nemocen.
1867 – Karel Sabina: Inserát; Jan Nepomuk Štěpánek podle německého originálu: Čtyři stráže na jednom stanovišti; August von Kotzebue: Liška nad lišku; Josef Kajetán Tyl: Vdovec; Josef Junghans: Poslední mohykán; Josef Kajetán Tyl: Pražský flamendr, uv. ve prospěch pohořelých ve Skutči; Silvestrovský večer.
1868 – Roderich Benedix: Pan strejček; Karl August Görner: Černý Petr; Alexander Wilhelmi: Jeden z nás se musí oženit; Eugѐne Labiche: Tak se chytají vrány; V. Fridrich podle Bayarda (překl. J. St): On musí na venek aneb překvapení na bále.
1869 – A. C. Táborský (pseud. Antonína Cikharta): Posvícení v Malčicích; Alexander Fredro: Pan Čapek.
1870 – Johann von Plötz, upravila Eliška Pešková: Zaklený princ; August von Kotzebue: Vězeň; František Robert Hocke: Nepravý a přece pravý; Carl Giugno: Krvavá pomsta.
1871 – František Jaroš: Deklarant; Antonín Wolf: Vyhraný ženich; Vl. Krátký: Zachariáš Pytel; August von Kotzebue: Chytrá vdova; František Věnceslav Jeřábek: Veselohra; August Strindberg: Nepohrávej s ohněm; Výlet do Remízu (autor nezjištěn); Roderich Benedix: Vězení; Roderich Benedix: Patriarcha Jakub.
1872 – Bernhard Anton Herrmann: Kulík a Čulík, Gustav Pfleger Moravský: Telegram.
1873 – Silvestrovský večer.
1874 – František Josef Janke: Zdali mne miluje; Eliška Pešková: Jen mimochodem; Josef Mikuláš Boleslavský: Vrahové v městě.
1875 – Friedrich Kaiser: Nepokradeš; Émile Souvestre: Fabrikant; F. P.: Mýlka v poschodí; Výlet do Remízu (autor nezjištěn); E. K.: Otče náš; Václav Leopold Moser: Na dušičky aneb Modlitba na hřbitově; Jan Sýkora: Stehlík Strnadem; Václav Vlastimil Hausmann: Ženich z města aneb Klarinetista na útěku; Silvestrovský večer.
1876 z družstva vznikl Spolek divadelních ochotníků (SDO).
Prvním ředitelem spolku se stal L. F. Matoušek, jednatelem Václav Vlasák(?), pokladníkem Josef Stibor.
Po Ladislavu F. Matouškovi se na krátký čas stal ředitelem spolku František Jelínek, po něm na několik let MUDr. Jan Glanz, poté František Sýkora, Josef Rosol, znovu František Sýkora, Josef Stibor, Karel Hojovec, František Růžek, Bedřich Málek, Václav Vanke, E. K. Rosol, Jindřich Hůla, Ema Štumpffová, Ota Bubeníček a František Jandourek do 1950.
Z repertoáru:
1876 – Josef Štolba: Zapovězené ovoce, Pedro Calderón de la Barca: Jen moudře; Jan Neruda: Prodaná láska; August Wilhelm Iffland: Zločin ze ctižádosti; František Jeřábek: Služebník svého pána; Josef Wenzig: Malíř co Pygmalion čili Básníkův tajný plán; Rudolf Kneisl: Ďáblova dcera; Gustav Pfleger Moravský: Ona mne miluje; Silvestrovský večer.
1877 – Josef Kajetán Tyl: Ženich Beneficiant; Gustav von Moser: Slavnost založení; Václav Leopold Moser: Na dušičky aneb Modlitba na hřbitově.
1878 – Friedrich Kaiser: Kněz a voják; V. J. K.: D. S.; Friedrich Schiller: Ouklady a láska; E. L. a Václav Vlastimil Hausmann: Král Beludžistánie (opereta); Silvestrovský večer.
1879 – Josef Mikuláš Boleslavský podle Salomona Hermanna von Mosenthala: Svatojanský dvůr, aneb, Mocnosť slova Božího; Alexander Baumann, překl. Eliška Pešková: On nesmí na cesty; Karel Tůma: Svědomí; Alexander Fredro: Panenské sliby; Charlotte Birch-Pfeifferová: Sedlák Zlatodvorský; Josef Štolba: Tak je to na tom světě; Ladislav Stroupežnický: V ochraně Napoleona I.; spolek uspořádal vánoční slavnost ve prospěch chudých dětí; Roderich Benedix: Pan strejček; Silvestrovský večer.
1880 byl spolek mezi prvními členy Matice divadelní.
1880 – Salomon Hermann von Rosenthal: Debora; František Venkryl (pseud. Františka Vinklera) podle Rodericha Benedixe: První den po svatbě; Josef Štolba: Bratranec; Ladislav Stroupežnický: Pan Měsíček, obchodník (ve prospěch Národního divadla); Iškariot Husipírko (pseud. Josefa J. Stankovského): V čekárně III. třídy; Alois Kalenda: Jen žádného od militér; K. G.: Hašek, Mašek, Pašek; Josef Kajetán Tyl: Život za přítele; J. K. Tyl: Láska v nárožním domě; Henry J. Byron: Staří – mladí aneb Naši hoši; Adolph L´Arronge: Dcery pana Zajíčka; Silvestrovský večer.
1881 měl spolek 21 aktivních členů (7 žen, 14 mužů) a 21 přispívajících, také bohatý repertoár:
1881 – Marie von Ernest: Jen po proudu; Karel Pippich: Z české domácnosti; Adolphe d´Ennery: Nevinně odsouzen (představení v přírodě). Herecké výkony vcelku snaživé, celková souhra však vázla, "což dlužno přičíst na vrub režie." (Divadelní listy 1881, č. 29).
Adolph L'Arronge: Doktor Kalous; Zdeněk Kolovrat-Krakovský: Na rozcestí; Roderich Benedix: Něžné příbuzenstvo; Antonín H. Sokol: Starý vlastenec; Antonín H. Sokol: Posestrima, předst. ve prospěch Národního divadla, "provedení kusu bylo v každém ohledu skvělé." (Divadelní listy 1881, č. 34). Pozoruhodné, že recenze na toto představení v DL 1881, č. 34 byla nejrozsáhlejším referátem o ochotnickém představení v tomto ročníku listu vůbec a zabývala se také kulturně-etickými otázkami, např. vztahem občanů k ochotnickému divadlu, jeho podporou morální i finanční atd. Silvestr.
1882 – František Ferdinand Šamberk: Rodinná vojna; František Ferdinand Šamberk: Jedenácté přikázání; Josef Kořeňovský: Obžinky; Josef Kajetán Tyl: Paličova dcera; Silvestrovský večer.
1883 spolek členem ÚMDOČ.
1883 – Antonín H. Sokol: Farizejci; Auguste Vacquerie: Jean Baudry; František Jeřábek: Služebník svého pána; Gustav von Moser, Franz von Schönthan: Válka v míru; Franz von Schönthan: Hloupý kousek; Josef Kajetán Tyl: Muka chudé ženy; Bedřich Smetana, Emanuel František Züngel (libreto): Dvě vdovy (opera); Emanuel František Züngel: Vlastenci bohumilí; Silvestrovský večer.
1884 – František Ferdinand Šamberk: Podskalák; František Jeřábek: Syn člověka; Alexander Fredro: Dámy a husaři; Emile Erckmann: Tvrdohlavci; Antonín Lokay: Dědoušek; Silvestrovský večer.
1885 – Gustav Pfleger Moravský: Kapitola I., II. a III. (jednoaktovka); Karel Pippich: Ve veřejném životě; Gustav Pfleger Moravský: Telegram; Ladislav Stroupežnický: Paní mincmistrová; Jiří Ohnet: Majitel hutí; Michal Balucki: Těžké ryby; Josef Kořeňovský: Paní kastelánová; Ladislav Stroupežnický: Zvíkovský rarášek; Silvestrovský večer.
1886 – Charlotte Birch-Pfeifferová: Diblík; František Ruth: Sestřenka; František Ruth: Zpověď; František Adolf Šubert: Probuzenci; Silvestrovský večer.
1887 – Josef Jiří Kolár: Primátor; Josef Štolba: Vodní družstvo; František Ruth: Hrabě Razumovskij, Silvestrovský večer.
1888 – František Jeřábek: Veselohra; Václav Štech: Maloměstské tradice; Josef Štolba: All right; Octave Feuillet: Pařížský román; Ladislav Stroupežnický: Václav Hrobčický z Hrobčic; Silvestrovský večer.
1889 – František Ferdinand Šamberk: Ravuggiollo, loupežník z Apenin; Jaroslav Vrchlický: K životu; Jan Vávra: Konkursy pana notáře; Silvestrovský večer.
1890 – Josef Štolba: Závěť; Julius Rosen: Naše děvčata; Matěj Anastasia Šimáček: Pomluva; Silvestrovský večer.
1891 – Alois Jirásek: Vojnarka; Emanuel Bozděch: Z doby cotillonův; Jan Neruda: Prodaná láska; Ladislav Stroupežnický: Sirotčí peníze; Viktor Alexandrovič Krylov: Medvěd námluvčím; Silvestrovský večer.
1892 – Jaroslav Vrchlický: Noc na Karlštejně; František Ferdinand Šamberk: Karel Havlíček Borovský; Rudolf Kneisel: Ona něco ví; Jan Vávra: Pod krovem otcovským; František Xaver Svoboda: Směry života, Silvestrovský večer.
1893 – Antonín Lokay: Archa Noemova; Oskar Blumenthal: Praha je Praha; Michal Balucki: Po smrti tetině; Silvestrovský večer.
1894 – Antonín Lokay: Vosí hnízdo; Franz von Schönthan: Únos Sabinek; Jiří Ohnet: Majitel hutí; Silvestrovský večer.
1895 – Silvestrovský večer.
1896 – Akademie pěvecko-hudebně-deklamatorní.
1897 – Auguste Vacquerie: Jean Baudry; Silvestrovský večer.
1898 – Antonín Lokay: Vzorný manžel; Václav Hladík: Nový život; Václav Štech: Ohnivá země; Henrik Ibsen: Nora; Silvestrovský večer.
1899 – Božena Viková-Kunětická: Neznámá pevnina; Jan Vávra: Velké panstvo; Jan E. Luncar: Dynamit; Jan Baptist Kühnl: Překvapení z rozvodu; Silvestrovský večer.
1900 – Jan Červenka: Opuštěný; Václav Štech: Třetí zvonění.
1903 – Terezie Kepková-Novotná: Dýchánek paní doktorové; Alexandre Bisson: Nebožtík Toupinel.
1904 – Jan Vávra: Konkursy pana notáře; Jaroslav Vrchlický: Závěť Lukavického pána; Jaroslav Distl: Na bytě.
1905 – E. K.: Otče náš; Josef Flekáček: Čarovná noc.
1906 – Alois Jirásek: Otec; František Ferdinand Šamberk: Karel Havlíček Borovský; Božena Viková-Kunětická: Cop; Silvestrovský večer.
1907 – Božena Viková-Kunětická: Přítěž; František Ferdinand Šamberk: Palackého třída 27; František Věnceslav Jeřábek: Syn člověka; Otto Ernst Schmidt: Flachsmann vychovatelem; František Ferdinand Šamberk: Jedenácté přikázání; Jan Vávra: Velké panstvo; Felice Cavallotti: Dcera Jeftova; Silvestrovský večer.
1908 – Josef Kajetán Tyl: Paličova dcera; J. K. Tyl: Strakonický dudák; Karel Leger: V zakletém zámku; Alois Jirásek: Lucerna.
1909 – Jan Karel Hraše: Krasata, královna vil a lesních panen v lesích Vodolovských; Václav Štech: Deskový statek; Václav Kliment Klicpera: Divotvorný klobouk; Silvestrovský večer.
1910 bylo vybudováno jeviště U lva, kde se hrávalo až do 1927.
1910 – Josef Šmaha: Pátá hodina paní Berouškové; František Ferdinand Šamberk: Rodinná vojna;
slavnostní představení na novém jevišti – Ladislav Stroupežnický: Paní mincmistrová, režíroval Dr. V. Šmíd;
Gustav von Moser: Pan sekretář; Ladislav Stroupežnický: Naši furianti; Emile Erckmann: Polský žid; Gustav von Moser: Pan sekretář; Jaroslav Balák: Terna, Božena Viková-Kunětická: Neznámá pevnina; Silvestrovský večer.
1911 – Josef Štolba: Ach, ta láska; Božena Viková-Kunětická: Representantka domu; Oskar Blumenthal a Gustav Kadelburk: Dveře dokořán; Josef Štolba: Maloměstští diplomati; Gustav Davis: Katakomby; Jaroslav Rudloff: Když si náš dědeček babičku bral; Hermann Bahr: Děti; Václav Štech: Třetí zvonění; Silvestrovský večer.
1912 – Josef Skružný: Žabec; Josef Jiří Kolár: Pražský žid – uvedeno k 100. výročí narození autora; William Somerset Maugham: Paní Dot; Ladislav Stroupežnický: Václav Hrobčický z Hrobčic; Jaroslav Vrchlický: Noc na Karlštejně; Franz von Schönthan: Únos Sabinek; František Adolf Šubert: Žně; Viktor A. Krylov (překl. Pavel Durdík): Chytrák nad chytráky; Josef Štolba: Závěť; Alois Jirásek: Samota; Silvestrovský večer.
1913 – Karel Jonáš: Skvrna; Alois a Vilém Mrštíkové: Maryša; Josef Štolba: Staré hříchy; František Hlavatý: Kouzlo červánků; Alois Jirásek: Kolébka; Alois Jirásek: Vojnarka; Josef Skružný: Hříšnice; Luděk Archleb: Až do smrti; Viktor Aleksandrovič Krylov: Medvěd námluvčím; B. Málek: Třešňové květy; Silvestrovský večer.
1914 – František Xaver Svoboda: Směry života; Eigill Rostrup a Johanes Anker Larsen: Bunkovy předhistorie; Alexandre Bisson: Kontrolor spacích vagonů; František Xaver Svoboda: Poupě; Anton Pavlovič Čechov: Námluvy.
1915 – Jan Karel Hraše: Láska k vlasti; Edmond Rostand: Romantikové; Josef Šmaha: Zlato; Silvestrovský večer.
1916 – Ludwig Thoma, překlad Bořivoj Prusík: Lokálka; Josef Štolba: Mořská panna.
1917 – Alois Jirásek: Lucerna; Václav Hladík: Závrať; Hermann Bahr: Koncert; Karel Jonáš: Nový sport; František Xaver Svoboda: Milý tatínek; Ladislav Stroupežnický: Zvíkovský rarášek; František Václav Krejčí: Přes padesát.
1918 – Henry Léon Gustave Berstein: Zloděj; František Xaver Svoboda: Čekanky; Vilém Skoch: Naše babička; Silvestrovský večer.
1919 – František Adolf Šubert: Probuzenci; Václav Štech: Maloměstské tradice; Václav Plaček: Poprašek v šalandě; Josef Kajetán Tyl: Jan Žižka z Trocnova; Josef Štolba: Její systém; Jaroslav Hilbert: Jejich štěstí; Vítězslav Valenta-Roštínský: Noční šichta; František Ferdinand Šamberk: Éra Kubánkova; Bohumír Distl: Knoflík; Silvestrovský večer.
1920 – František Václav Krejčí: Dědic; Jan Patrný: Ostříž; František Xaver Svoboda: Poslední muž; Vilém Skoch: Libellula; Petr Max Malloch: Princ Bebé; Gaston Arman de Caillavet, Robert de Flers, Étienne Rey: Rozkošná příhoda; František V. Krejčí: Půlnoc; Viktor Dyk: Smuteční hostina; Jiří Mahen: Náměsíčný; Charles Haddon Chambers, překlad Karel Mušek: Tyranství slz; Silvestrovský večer.
1921 – Václav Štech: Zmatená pohádka; Jaroslav Kvapil: Oblaka; Nikolaj V. Gogol: Revisor; Alois Jirásek: Vojnarka; vzpomínkový večer na Karla Havlíčka Borovského; Josef Jiří Kolár: Pražský žid; Oscar Wilde: Vějíř lady Windermerové; Silvestrovský večer.
1922 – Jaroslav Hilbert: Vina; Ladislav Stroupežnický: Na valdštejnské šachtě.
1923 – Karel Čapek: Loupežník; William Shakespeare: Sen noci svatojánské; Ladislav Stroupežnický: Paní mincmistrová; Ferenc Molnár: Právní zástupce; 5 her Arkadije Timofejeviče Averčenka: Pětka, Drama v domě Bukinových, Starci, Sebevrah, Bez klíče; Josef Skružný: Ptačí mozky; Silvestrovský večer.
1924 – Jiří Mahen: Ulička odvahy; František Ferdinand Šamberk: Palackého třída 27.
1925 – František Langer: Velbloud uchem jehly; Fráňa Šrámek: Soud; František Ferdinand Šamberk: Jedenácté přikázání; František Adolf Šubert: Jan Výrava; Božena Viková-Kunětická: Neznámá pevnina.
1926 – Karel Horký: Bejvávalo; Josef Štolba: Staré hříchy; Jan Nepomuk Štěpánek: Berounské koláče; Václav Kliment Klicpera: Veselohra na mostě.
1928 – Michal Balucki: Klub mládenců; Alois Jirásek: Lucerna.
Od 1930 hrál soubor na vlastním jevišti.
1930 – Alois Jirásek: Otec; Karel Scheinpflug: Druhé mládí; Karel Piskoř: Šťastní otcové; Josef Štolba: Závěť; Josef Flejšl: Špatní koncové; František Langer: Grand hotel Nevada; Bedřich Vrbský: Zázračný lékař; Růžena Jesenská: Je veliká láska na světě; Silvestrovský večer.
1931 – Karel Piskoř: Tulácké dobordružství; Josef Hais Týnecký: Na děkanství; Arnold Ridley: Půlnoční vlak; Božena Rajská-Smolíková: Její Veličenstvo Láska; Arnold Bach: Španělská muška; František Balej: Skřivánek; Božena Rajská-Smolíková: Zámecké strašidlo; Josef Hais Týnecký: Pan učitel; Silvestrovský večer.
1932 – Růžena Pohorská (podle románu Ignáta Herrmanna): U snědeného krámu; Olga Scheinpflugová: Okénko; Annie Nichels: Třikrát svatba; Zdeněk Štěpánek: Hrníček štěstí; Ladislav Stroupežnický: Naši furianti; Ruda Nížkovský: Jehla v kupě sena; Josef Hais Týnecký: Pan biskup; Silvestrovský večer.
1933 – E. Effner: Jak podvedu svou ženu; Josef Kajetán Tyl: Paní Marjánka, matka pluku; František Xaver Svoboda: Poslední muž; Vilém Werner: Choulostivá historie; Václav Buben: Pro rodné lány; Marie Příleská: I člověk spravedlivý; František Ferdinand Šamberk: Divadelní vlak; Josef Skružný: Ta naše Máňa.
1934 – František Balej: Kašpárek a Náci, veselí čtveráci; Anthony Armstrong: Deset minut alibi; Božena Rajská-Smolíková: Zemský ráj to na pohled; František Hlavatý: Bílá myška, Jiří Balda: Zločin matky Bernáškové; Rudolf Kneisl: Pan farář a jeho kostelník; Josef Hais Týnecký: Arcikněz; Härtig, Malkovský: Viliho svatební den; Silvestrovský večer.
1935 – František Balej: Kašpárek nám lesy chrání; Rudolf Bernauer: Konto X; V. Pražský: Paní Eva se rozvádí; Václav Kliment Klicpera: Divostvorný klobouk (oslavy 70 let spolku); E. K. Rosol: Práce nehanobí; Ladislav Stroupežnický: Václav Hrobčický z Hrobčic; Gregor Schmitt: Pozor na dopisy; Luigi Pirandello: Každý má svou pravdu; Jiří Balda, Emilian Starý: Andulka šafářova.
1936 – František Langer: Jízdní hlídka; Richard Branald: Lupen a Pupen, veselí taškáři, aneb Naši tuláci; Ferdinand Strejček: Jarní přeháňky 1848; Phillip Barry: Co se může přihoditi i v nejlepší rodině; Jaroslav Vrchlický: Rabínská moudrost; Vilém Werner: Lidé na kře; Ivan Stodola: Čaj u pana senátora; Vzpomínkový večer (třicetiletá činnost Adámkové a E. Kurzové); Večer na oslavu 60. narozenin E. K. Rosola – uv. jeho hra Práce nehanobí; na Silvestra – Josef Skružný: Macíčkova dovolená.
1937 – Alois a Vilém Mrštíkové: Maryša; Josef Štolba: Zlatá rybka; George Bernard Shaw: Živnost paní Warenové; Rudolf Medek: Plukovník Švec; František Ferdinand Šamberk: Jedenácté přikázání; Jan Šanda: Poslední rodu Sedmerova; na Silvestra – Franz von Schönthan: Zlatá Eva.
1938 – Pavel Rudolf: Husopaska; Karel Čapek: Matka; Eliška Malcová: Vlčí máky; Otto Minářík: Zorka; Jaroslav Kvapil: Oblaka.
1939 – Otto Ernst Schmidt: Flachsmann vychovatelem; Julius Zeyer: Radúz a Mahulena; Božena Viková-Kunětická: Přítěž; Otto Minářík: Divný chlap; Václav Bárta: Prach a broky; Ruda Nížkovský: Moje teta, tvoje teta; František Ferdinand Šamberk: Josef Kajetán Tyl; Josef K. Tyl: Jiříkovo vidění.
Za 2. svět. války se činnost rozšířila o zájezdy do okolních míst.
1940 – Ruda Nížkovský: Záhadný případ; Frank Tetauer: Diagnosa; František Ferdinand Šamberk: Éra Kubánkova; Hudební máj (kulturní akce); Marie Hanzalová-Semikinová: Vojáci rodné hroudy; Jan Václav Rosůlek: Mezi námi děvčaty; Ladislav Stroupežnický: Mikuláš Dačický z Heslova; František Xaver Svoboda: Směry života; Jaroslav Vrchlický: Noc na Karlštejně; Karel Piskoř: Velké pokušení.
1941 – Alois Jirásek: Lucerna; Josef Hais Týnecký: Ševci; Zdeněk Štěpánek: Nezbedný bakalář; Jan Wenig: Žlutá růže (při oslavě 70. narozenin Oty Bubeníčka); A. Jaroslav Urban: Sluneční paseka.
1942 – Alois Jirásek: Otec, režie František Hálek; Jan Drda: Jakož i my odpouštíme; Karel Balák: U naší kapličky; Ruda Nížkovský: Melodie mládí; Bohumír Polách: Vrah jsem já; Jan Grmela: Pudřenky.
Hostem býval i někdejší člen Národního divadla Mistr Jaroslav Hurt, např. ve hře Otec od Aloise Jiráska nebo Most nejkrásnější od Josefa Barnáše.
1943 – Václav Štech: Třetí zvonění; Karel Želenský: U Dušánků; Jan Grmela: Dědictví; Karel Zajíček: Divoké srdce; Irma Stein, Hans Krauspe: Artisté; Lída Merlínová: Rodná ves.
1944 – August Hinrichs: Za ranního kuropění; Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, Vlasta Petrovičová: Střídavě oblačno.
1945 první hra po osvobození republiky – Alois Jirásek: Lucerna; k výročí 80 let souboru – Josef Kajetán Tyl: Strakonický dudák – ve scénické výpravě akad. malíře Oty Bubeníčka, večer k 20. výročí úmrtí V. Plačka.
1946 – Otta Minářík: Kateřina Veliká; Natan Rybak a Igor Savčenko: Letadlo má zpoždění čtyřiadvacet hodin; František Ferdinand Šamberk: Palackého třída 27; Arnold Ridley: Půlnoční vlak; George Bernard Shaw: Pygmalion; František Bulánek-Dlouhán: Muž v revoluci; Alois Jirásek: Filosofská historie.
1947 – František Langer: Velbloud uchem jehly; Josef Štolba: Na letním bytě; Karel Piskoř: Radostná událost; Alois Jirásek: Emigrant.
1948 – Antonín Smažík: Těžký život dobrodruha; Ferdinand Strejček: Jarní přeháňky roku 1848; J. V. Bílek: Na šikmé ploše; Edmond Rostand: Cyrano de Bergerac; František Ferdinand Šamberk: Karel Havlíček Borovský; Karel Rudolf Krpata: Talár v městečku.
1949 – John Steinbeck: Měsíc zapadá.
Od 1950 (po zrušení spolků) se zřizovatelem souboru stala Osvětová beseda a činnost začala slábnout. Předsedové Osvětové besedy byli Emil Semrád a František Prášil.
1950 – František Xaver Svoboda: Směry života; Ladislav Stroupežnický: Naši furianti.
1951 – Alexander N. Ostrovskij: Výnosné místo.
1952 – Alois Jirásek: Samota; Molière: Šibalství Scapinova; Jiří Mahen: Ulička odvahy.
1953 – Antonín Zápotocký: Vstanou noví bojovníci.
1954 – Josef Kajetán Tyl: Pražský flamendr; Gabriela Preissová: Její pastorkyňa.
1956 – František Kožík: Přátelství; Josef Štolba: Na letním bytě.
1957 – Karel Čapek: Matka; Fráňa Šrámek: Léto; Jozef Gregor Tajovský: Ženský zákon; J. Jaroš, úprava podle románu Karla V. Raise: Zapadlí vlastenci; Simeon Karel Macháček: Ženichové; Lion Feuchtwanger: Ďábel z Bostonu.
1958 – podle románu Jaromíry Hüttlové, úprava J. Jaroš: Hanka z hor; Frank Hanuš Argus: Každý má něco; Alois Jirásek: Kolébka (hostoval národní umělec Jaroslav Vojta); Gabriela Zapolska: Morálka paní Dulské.
1959 – František Xaver Svoboda: Poslední muž; Max Halbe: Proud.
1960 – Jaroslav Dietl: Pohleďte pokušení.
1961 – Karel Stanislav: Dům na rozcestí.
1962 – Alexej Arbuzov: Setkání s mládím.
1963 – Alois Jirásek: Vojnarka.
1964 – Alexander N. Ostrovskij: Pozdní láska; Olga Scheinpflugová: Okénko.
Od 1965 činnost stagnovala a soubor se rozpadl. Zničeno bylo materiální vybavení.
1979 začali ochotníci znovu hrát pod názvem Vožičan, zřizovatelem byl Sdružený klub pracujících ROH (viz).
které znamenalo počátek pravidelné činnosti ochotnického divadla v místě.
Ochotnické divadlo založeno z popudu Leopolda Winternitze, V. Jakubičky, F. Havla, Ladislava Matouška a dalších.
Prvními režiséry byli Leopold Winternitz, Alois Hartman, Karel Czernay, František Havelka, Ladislav Matoušek.
Hráli zpočátku na vypůjčeném zámeckém jevišti, později v domech čp. 192 a 198.
1865 první představení – Václav Kliment Klicpera: Divotvorný klobouk; Eliška Pešková pod pseud. B. Novotný: Husička z Podháje; Jan Nepomuk Štěpánek: Kuliferda; Roderich Benedix: Svéhlavost; Leopold Feldmann: Jen zdvořile.
1866 – Václav Kliment Klicpera: Bělouši; Johann Friedrich Jünger: Do všeho se plete; Josef Kajetán Tyl: Muka chudé ženy; Karel Šimůnek: Dědkův kalmuk; Karl August Görner (překl. A. Prachovský): Převržená slánka; Josef Jiří Kolár: Monika; Johanna Franul von Weißenthurn (překl. Jan V. Lomnický: Statek Lhota; Friedrich Hopp: Doktora Fausta domácí čepička; August von Kotzebue: Roztržití; V. Lefeuvre (překl. Jan Kaška Zbraslavský): Dvě postele v jednom pokoji; Gustav Heinrich Gans zu Pultitz: Politika v lese; Josef Mikuláš Boleslavský: Katovo poslední dílo; J. A. Š: On je nemocen.
1867 – Karel Sabina: Inserát; Jan Nepomuk Štěpánek podle německého originálu: Čtyři stráže na jednom stanovišti; August von Kotzebue: Liška nad lišku; Josef Kajetán Tyl: Vdovec; Josef Junghans: Poslední mohykán; Josef Kajetán Tyl: Pražský flamendr, uv. ve prospěch pohořelých ve Skutči; Silvestrovský večer.
1868 – Roderich Benedix: Pan strejček; Karl August Görner: Černý Petr; Alexander Wilhelmi: Jeden z nás se musí oženit; Eugѐne Labiche: Tak se chytají vrány; V. Fridrich podle Bayarda (překl. J. St): On musí na venek aneb překvapení na bále.
1869 – A. C. Táborský (pseud. Antonína Cikharta): Posvícení v Malčicích; Alexander Fredro: Pan Čapek.
1870 – Johann von Plötz, upravila Eliška Pešková: Zaklený princ; August von Kotzebue: Vězeň; František Robert Hocke: Nepravý a přece pravý; Carl Giugno: Krvavá pomsta.
1871 – František Jaroš: Deklarant; Antonín Wolf: Vyhraný ženich; Vl. Krátký: Zachariáš Pytel; August von Kotzebue: Chytrá vdova; František Věnceslav Jeřábek: Veselohra; August Strindberg: Nepohrávej s ohněm; Výlet do Remízu (autor nezjištěn); Roderich Benedix: Vězení; Roderich Benedix: Patriarcha Jakub.
1872 – Bernhard Anton Herrmann: Kulík a Čulík, Gustav Pfleger Moravský: Telegram.
1873 – Silvestrovský večer.
1874 – František Josef Janke: Zdali mne miluje; Eliška Pešková: Jen mimochodem; Josef Mikuláš Boleslavský: Vrahové v městě.
1875 – Friedrich Kaiser: Nepokradeš; Émile Souvestre: Fabrikant; F. P.: Mýlka v poschodí; Výlet do Remízu (autor nezjištěn); E. K.: Otče náš; Václav Leopold Moser: Na dušičky aneb Modlitba na hřbitově; Jan Sýkora: Stehlík Strnadem; Václav Vlastimil Hausmann: Ženich z města aneb Klarinetista na útěku; Silvestrovský večer.
1876 z družstva vznikl Spolek divadelních ochotníků (SDO).
Prvním ředitelem spolku se stal L. F. Matoušek, jednatelem Václav Vlasák(?), pokladníkem Josef Stibor.
Po Ladislavu F. Matouškovi se na krátký čas stal ředitelem spolku František Jelínek, po něm na několik let MUDr. Jan Glanz, poté František Sýkora, Josef Rosol, znovu František Sýkora, Josef Stibor, Karel Hojovec, František Růžek, Bedřich Málek, Václav Vanke, E. K. Rosol, Jindřich Hůla, Ema Štumpffová, Ota Bubeníček a František Jandourek do 1950.
Z repertoáru:
1876 – Josef Štolba: Zapovězené ovoce, Pedro Calderón de la Barca: Jen moudře; Jan Neruda: Prodaná láska; August Wilhelm Iffland: Zločin ze ctižádosti; František Jeřábek: Služebník svého pána; Josef Wenzig: Malíř co Pygmalion čili Básníkův tajný plán; Rudolf Kneisl: Ďáblova dcera; Gustav Pfleger Moravský: Ona mne miluje; Silvestrovský večer.
1877 – Josef Kajetán Tyl: Ženich Beneficiant; Gustav von Moser: Slavnost založení; Václav Leopold Moser: Na dušičky aneb Modlitba na hřbitově.
1878 – Friedrich Kaiser: Kněz a voják; V. J. K.: D. S.; Friedrich Schiller: Ouklady a láska; E. L. a Václav Vlastimil Hausmann: Král Beludžistánie (opereta); Silvestrovský večer.
1879 – Josef Mikuláš Boleslavský podle Salomona Hermanna von Mosenthala: Svatojanský dvůr, aneb, Mocnosť slova Božího; Alexander Baumann, překl. Eliška Pešková: On nesmí na cesty; Karel Tůma: Svědomí; Alexander Fredro: Panenské sliby; Charlotte Birch-Pfeifferová: Sedlák Zlatodvorský; Josef Štolba: Tak je to na tom světě; Ladislav Stroupežnický: V ochraně Napoleona I.; spolek uspořádal vánoční slavnost ve prospěch chudých dětí; Roderich Benedix: Pan strejček; Silvestrovský večer.
1880 byl spolek mezi prvními členy Matice divadelní.
1880 – Salomon Hermann von Rosenthal: Debora; František Venkryl (pseud. Františka Vinklera) podle Rodericha Benedixe: První den po svatbě; Josef Štolba: Bratranec; Ladislav Stroupežnický: Pan Měsíček, obchodník (ve prospěch Národního divadla); Iškariot Husipírko (pseud. Josefa J. Stankovského): V čekárně III. třídy; Alois Kalenda: Jen žádného od militér; K. G.: Hašek, Mašek, Pašek; Josef Kajetán Tyl: Život za přítele; J. K. Tyl: Láska v nárožním domě; Henry J. Byron: Staří – mladí aneb Naši hoši; Adolph L´Arronge: Dcery pana Zajíčka; Silvestrovský večer.
1881 měl spolek 21 aktivních členů (7 žen, 14 mužů) a 21 přispívajících, také bohatý repertoár:
1881 – Marie von Ernest: Jen po proudu; Karel Pippich: Z české domácnosti; Adolphe d´Ennery: Nevinně odsouzen (představení v přírodě). Herecké výkony vcelku snaživé, celková souhra však vázla, "což dlužno přičíst na vrub režie." (Divadelní listy 1881, č. 29).
Adolph L'Arronge: Doktor Kalous; Zdeněk Kolovrat-Krakovský: Na rozcestí; Roderich Benedix: Něžné příbuzenstvo; Antonín H. Sokol: Starý vlastenec; Antonín H. Sokol: Posestrima, předst. ve prospěch Národního divadla, "provedení kusu bylo v každém ohledu skvělé." (Divadelní listy 1881, č. 34). Pozoruhodné, že recenze na toto představení v DL 1881, č. 34 byla nejrozsáhlejším referátem o ochotnickém představení v tomto ročníku listu vůbec a zabývala se také kulturně-etickými otázkami, např. vztahem občanů k ochotnickému divadlu, jeho podporou morální i finanční atd. Silvestr.
1882 – František Ferdinand Šamberk: Rodinná vojna; František Ferdinand Šamberk: Jedenácté přikázání; Josef Kořeňovský: Obžinky; Josef Kajetán Tyl: Paličova dcera; Silvestrovský večer.
1883 spolek členem ÚMDOČ.
1883 – Antonín H. Sokol: Farizejci; Auguste Vacquerie: Jean Baudry; František Jeřábek: Služebník svého pána; Gustav von Moser, Franz von Schönthan: Válka v míru; Franz von Schönthan: Hloupý kousek; Josef Kajetán Tyl: Muka chudé ženy; Bedřich Smetana, Emanuel František Züngel (libreto): Dvě vdovy (opera); Emanuel František Züngel: Vlastenci bohumilí; Silvestrovský večer.
1884 – František Ferdinand Šamberk: Podskalák; František Jeřábek: Syn člověka; Alexander Fredro: Dámy a husaři; Emile Erckmann: Tvrdohlavci; Antonín Lokay: Dědoušek; Silvestrovský večer.
1885 – Gustav Pfleger Moravský: Kapitola I., II. a III. (jednoaktovka); Karel Pippich: Ve veřejném životě; Gustav Pfleger Moravský: Telegram; Ladislav Stroupežnický: Paní mincmistrová; Jiří Ohnet: Majitel hutí; Michal Balucki: Těžké ryby; Josef Kořeňovský: Paní kastelánová; Ladislav Stroupežnický: Zvíkovský rarášek; Silvestrovský večer.
1886 – Charlotte Birch-Pfeifferová: Diblík; František Ruth: Sestřenka; František Ruth: Zpověď; František Adolf Šubert: Probuzenci; Silvestrovský večer.
1887 – Josef Jiří Kolár: Primátor; Josef Štolba: Vodní družstvo; František Ruth: Hrabě Razumovskij, Silvestrovský večer.
1888 – František Jeřábek: Veselohra; Václav Štech: Maloměstské tradice; Josef Štolba: All right; Octave Feuillet: Pařížský román; Ladislav Stroupežnický: Václav Hrobčický z Hrobčic; Silvestrovský večer.
1889 – František Ferdinand Šamberk: Ravuggiollo, loupežník z Apenin; Jaroslav Vrchlický: K životu; Jan Vávra: Konkursy pana notáře; Silvestrovský večer.
1890 – Josef Štolba: Závěť; Julius Rosen: Naše děvčata; Matěj Anastasia Šimáček: Pomluva; Silvestrovský večer.
1891 – Alois Jirásek: Vojnarka; Emanuel Bozděch: Z doby cotillonův; Jan Neruda: Prodaná láska; Ladislav Stroupežnický: Sirotčí peníze; Viktor Alexandrovič Krylov: Medvěd námluvčím; Silvestrovský večer.
1892 – Jaroslav Vrchlický: Noc na Karlštejně; František Ferdinand Šamberk: Karel Havlíček Borovský; Rudolf Kneisel: Ona něco ví; Jan Vávra: Pod krovem otcovským; František Xaver Svoboda: Směry života, Silvestrovský večer.
1893 – Antonín Lokay: Archa Noemova; Oskar Blumenthal: Praha je Praha; Michal Balucki: Po smrti tetině; Silvestrovský večer.
1894 – Antonín Lokay: Vosí hnízdo; Franz von Schönthan: Únos Sabinek; Jiří Ohnet: Majitel hutí; Silvestrovský večer.
1895 – Silvestrovský večer.
1896 – Akademie pěvecko-hudebně-deklamatorní.
1897 – Auguste Vacquerie: Jean Baudry; Silvestrovský večer.
1898 – Antonín Lokay: Vzorný manžel; Václav Hladík: Nový život; Václav Štech: Ohnivá země; Henrik Ibsen: Nora; Silvestrovský večer.
1899 – Božena Viková-Kunětická: Neznámá pevnina; Jan Vávra: Velké panstvo; Jan E. Luncar: Dynamit; Jan Baptist Kühnl: Překvapení z rozvodu; Silvestrovský večer.
1900 – Jan Červenka: Opuštěný; Václav Štech: Třetí zvonění.
1903 – Terezie Kepková-Novotná: Dýchánek paní doktorové; Alexandre Bisson: Nebožtík Toupinel.
1904 – Jan Vávra: Konkursy pana notáře; Jaroslav Vrchlický: Závěť Lukavického pána; Jaroslav Distl: Na bytě.
1905 – E. K.: Otče náš; Josef Flekáček: Čarovná noc.
1906 – Alois Jirásek: Otec; František Ferdinand Šamberk: Karel Havlíček Borovský; Božena Viková-Kunětická: Cop; Silvestrovský večer.
1907 – Božena Viková-Kunětická: Přítěž; František Ferdinand Šamberk: Palackého třída 27; František Věnceslav Jeřábek: Syn člověka; Otto Ernst Schmidt: Flachsmann vychovatelem; František Ferdinand Šamberk: Jedenácté přikázání; Jan Vávra: Velké panstvo; Felice Cavallotti: Dcera Jeftova; Silvestrovský večer.
1908 – Josef Kajetán Tyl: Paličova dcera; J. K. Tyl: Strakonický dudák; Karel Leger: V zakletém zámku; Alois Jirásek: Lucerna.
1909 – Jan Karel Hraše: Krasata, královna vil a lesních panen v lesích Vodolovských; Václav Štech: Deskový statek; Václav Kliment Klicpera: Divotvorný klobouk; Silvestrovský večer.
1910 bylo vybudováno jeviště U lva, kde se hrávalo až do 1927.
1910 – Josef Šmaha: Pátá hodina paní Berouškové; František Ferdinand Šamberk: Rodinná vojna;
slavnostní představení na novém jevišti – Ladislav Stroupežnický: Paní mincmistrová, režíroval Dr. V. Šmíd;
Gustav von Moser: Pan sekretář; Ladislav Stroupežnický: Naši furianti; Emile Erckmann: Polský žid; Gustav von Moser: Pan sekretář; Jaroslav Balák: Terna, Božena Viková-Kunětická: Neznámá pevnina; Silvestrovský večer.
1911 – Josef Štolba: Ach, ta láska; Božena Viková-Kunětická: Representantka domu; Oskar Blumenthal a Gustav Kadelburk: Dveře dokořán; Josef Štolba: Maloměstští diplomati; Gustav Davis: Katakomby; Jaroslav Rudloff: Když si náš dědeček babičku bral; Hermann Bahr: Děti; Václav Štech: Třetí zvonění; Silvestrovský večer.
1912 – Josef Skružný: Žabec; Josef Jiří Kolár: Pražský žid – uvedeno k 100. výročí narození autora; William Somerset Maugham: Paní Dot; Ladislav Stroupežnický: Václav Hrobčický z Hrobčic; Jaroslav Vrchlický: Noc na Karlštejně; Franz von Schönthan: Únos Sabinek; František Adolf Šubert: Žně; Viktor A. Krylov (překl. Pavel Durdík): Chytrák nad chytráky; Josef Štolba: Závěť; Alois Jirásek: Samota; Silvestrovský večer.
1913 – Karel Jonáš: Skvrna; Alois a Vilém Mrštíkové: Maryša; Josef Štolba: Staré hříchy; František Hlavatý: Kouzlo červánků; Alois Jirásek: Kolébka; Alois Jirásek: Vojnarka; Josef Skružný: Hříšnice; Luděk Archleb: Až do smrti; Viktor Aleksandrovič Krylov: Medvěd námluvčím; B. Málek: Třešňové květy; Silvestrovský večer.
1914 – František Xaver Svoboda: Směry života; Eigill Rostrup a Johanes Anker Larsen: Bunkovy předhistorie; Alexandre Bisson: Kontrolor spacích vagonů; František Xaver Svoboda: Poupě; Anton Pavlovič Čechov: Námluvy.
1915 – Jan Karel Hraše: Láska k vlasti; Edmond Rostand: Romantikové; Josef Šmaha: Zlato; Silvestrovský večer.
1916 – Ludwig Thoma, překlad Bořivoj Prusík: Lokálka; Josef Štolba: Mořská panna.
1917 – Alois Jirásek: Lucerna; Václav Hladík: Závrať; Hermann Bahr: Koncert; Karel Jonáš: Nový sport; František Xaver Svoboda: Milý tatínek; Ladislav Stroupežnický: Zvíkovský rarášek; František Václav Krejčí: Přes padesát.
1918 – Henry Léon Gustave Berstein: Zloděj; František Xaver Svoboda: Čekanky; Vilém Skoch: Naše babička; Silvestrovský večer.
1919 – František Adolf Šubert: Probuzenci; Václav Štech: Maloměstské tradice; Václav Plaček: Poprašek v šalandě; Josef Kajetán Tyl: Jan Žižka z Trocnova; Josef Štolba: Její systém; Jaroslav Hilbert: Jejich štěstí; Vítězslav Valenta-Roštínský: Noční šichta; František Ferdinand Šamberk: Éra Kubánkova; Bohumír Distl: Knoflík; Silvestrovský večer.
1920 – František Václav Krejčí: Dědic; Jan Patrný: Ostříž; František Xaver Svoboda: Poslední muž; Vilém Skoch: Libellula; Petr Max Malloch: Princ Bebé; Gaston Arman de Caillavet, Robert de Flers, Étienne Rey: Rozkošná příhoda; František V. Krejčí: Půlnoc; Viktor Dyk: Smuteční hostina; Jiří Mahen: Náměsíčný; Charles Haddon Chambers, překlad Karel Mušek: Tyranství slz; Silvestrovský večer.
1921 – Václav Štech: Zmatená pohádka; Jaroslav Kvapil: Oblaka; Nikolaj V. Gogol: Revisor; Alois Jirásek: Vojnarka; vzpomínkový večer na Karla Havlíčka Borovského; Josef Jiří Kolár: Pražský žid; Oscar Wilde: Vějíř lady Windermerové; Silvestrovský večer.
1922 – Jaroslav Hilbert: Vina; Ladislav Stroupežnický: Na valdštejnské šachtě.
1923 – Karel Čapek: Loupežník; William Shakespeare: Sen noci svatojánské; Ladislav Stroupežnický: Paní mincmistrová; Ferenc Molnár: Právní zástupce; 5 her Arkadije Timofejeviče Averčenka: Pětka, Drama v domě Bukinových, Starci, Sebevrah, Bez klíče; Josef Skružný: Ptačí mozky; Silvestrovský večer.
1924 – Jiří Mahen: Ulička odvahy; František Ferdinand Šamberk: Palackého třída 27.
1925 – František Langer: Velbloud uchem jehly; Fráňa Šrámek: Soud; František Ferdinand Šamberk: Jedenácté přikázání; František Adolf Šubert: Jan Výrava; Božena Viková-Kunětická: Neznámá pevnina.
1926 – Karel Horký: Bejvávalo; Josef Štolba: Staré hříchy; Jan Nepomuk Štěpánek: Berounské koláče; Václav Kliment Klicpera: Veselohra na mostě.
1928 – Michal Balucki: Klub mládenců; Alois Jirásek: Lucerna.
Od 1930 hrál soubor na vlastním jevišti.
1930 – Alois Jirásek: Otec; Karel Scheinpflug: Druhé mládí; Karel Piskoř: Šťastní otcové; Josef Štolba: Závěť; Josef Flejšl: Špatní koncové; František Langer: Grand hotel Nevada; Bedřich Vrbský: Zázračný lékař; Růžena Jesenská: Je veliká láska na světě; Silvestrovský večer.
1931 – Karel Piskoř: Tulácké dobordružství; Josef Hais Týnecký: Na děkanství; Arnold Ridley: Půlnoční vlak; Božena Rajská-Smolíková: Její Veličenstvo Láska; Arnold Bach: Španělská muška; František Balej: Skřivánek; Božena Rajská-Smolíková: Zámecké strašidlo; Josef Hais Týnecký: Pan učitel; Silvestrovský večer.
1932 – Růžena Pohorská (podle románu Ignáta Herrmanna): U snědeného krámu; Olga Scheinpflugová: Okénko; Annie Nichels: Třikrát svatba; Zdeněk Štěpánek: Hrníček štěstí; Ladislav Stroupežnický: Naši furianti; Ruda Nížkovský: Jehla v kupě sena; Josef Hais Týnecký: Pan biskup; Silvestrovský večer.
1933 – E. Effner: Jak podvedu svou ženu; Josef Kajetán Tyl: Paní Marjánka, matka pluku; František Xaver Svoboda: Poslední muž; Vilém Werner: Choulostivá historie; Václav Buben: Pro rodné lány; Marie Příleská: I člověk spravedlivý; František Ferdinand Šamberk: Divadelní vlak; Josef Skružný: Ta naše Máňa.
1934 – František Balej: Kašpárek a Náci, veselí čtveráci; Anthony Armstrong: Deset minut alibi; Božena Rajská-Smolíková: Zemský ráj to na pohled; František Hlavatý: Bílá myška, Jiří Balda: Zločin matky Bernáškové; Rudolf Kneisl: Pan farář a jeho kostelník; Josef Hais Týnecký: Arcikněz; Härtig, Malkovský: Viliho svatební den; Silvestrovský večer.
1935 – František Balej: Kašpárek nám lesy chrání; Rudolf Bernauer: Konto X; V. Pražský: Paní Eva se rozvádí; Václav Kliment Klicpera: Divostvorný klobouk (oslavy 70 let spolku); E. K. Rosol: Práce nehanobí; Ladislav Stroupežnický: Václav Hrobčický z Hrobčic; Gregor Schmitt: Pozor na dopisy; Luigi Pirandello: Každý má svou pravdu; Jiří Balda, Emilian Starý: Andulka šafářova.
1936 – František Langer: Jízdní hlídka; Richard Branald: Lupen a Pupen, veselí taškáři, aneb Naši tuláci; Ferdinand Strejček: Jarní přeháňky 1848; Phillip Barry: Co se může přihoditi i v nejlepší rodině; Jaroslav Vrchlický: Rabínská moudrost; Vilém Werner: Lidé na kře; Ivan Stodola: Čaj u pana senátora; Vzpomínkový večer (třicetiletá činnost Adámkové a E. Kurzové); Večer na oslavu 60. narozenin E. K. Rosola – uv. jeho hra Práce nehanobí; na Silvestra – Josef Skružný: Macíčkova dovolená.
1937 – Alois a Vilém Mrštíkové: Maryša; Josef Štolba: Zlatá rybka; George Bernard Shaw: Živnost paní Warenové; Rudolf Medek: Plukovník Švec; František Ferdinand Šamberk: Jedenácté přikázání; Jan Šanda: Poslední rodu Sedmerova; na Silvestra – Franz von Schönthan: Zlatá Eva.
1938 – Pavel Rudolf: Husopaska; Karel Čapek: Matka; Eliška Malcová: Vlčí máky; Otto Minářík: Zorka; Jaroslav Kvapil: Oblaka.
1939 – Otto Ernst Schmidt: Flachsmann vychovatelem; Julius Zeyer: Radúz a Mahulena; Božena Viková-Kunětická: Přítěž; Otto Minářík: Divný chlap; Václav Bárta: Prach a broky; Ruda Nížkovský: Moje teta, tvoje teta; František Ferdinand Šamberk: Josef Kajetán Tyl; Josef K. Tyl: Jiříkovo vidění.
Za 2. svět. války se činnost rozšířila o zájezdy do okolních míst.
1940 – Ruda Nížkovský: Záhadný případ; Frank Tetauer: Diagnosa; František Ferdinand Šamberk: Éra Kubánkova; Hudební máj (kulturní akce); Marie Hanzalová-Semikinová: Vojáci rodné hroudy; Jan Václav Rosůlek: Mezi námi děvčaty; Ladislav Stroupežnický: Mikuláš Dačický z Heslova; František Xaver Svoboda: Směry života; Jaroslav Vrchlický: Noc na Karlštejně; Karel Piskoř: Velké pokušení.
1941 – Alois Jirásek: Lucerna; Josef Hais Týnecký: Ševci; Zdeněk Štěpánek: Nezbedný bakalář; Jan Wenig: Žlutá růže (při oslavě 70. narozenin Oty Bubeníčka); A. Jaroslav Urban: Sluneční paseka.
1942 – Alois Jirásek: Otec, režie František Hálek; Jan Drda: Jakož i my odpouštíme; Karel Balák: U naší kapličky; Ruda Nížkovský: Melodie mládí; Bohumír Polách: Vrah jsem já; Jan Grmela: Pudřenky.
Hostem býval i někdejší člen Národního divadla Mistr Jaroslav Hurt, např. ve hře Otec od Aloise Jiráska nebo Most nejkrásnější od Josefa Barnáše.
1943 – Václav Štech: Třetí zvonění; Karel Želenský: U Dušánků; Jan Grmela: Dědictví; Karel Zajíček: Divoké srdce; Irma Stein, Hans Krauspe: Artisté; Lída Merlínová: Rodná ves.
1944 – August Hinrichs: Za ranního kuropění; Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, Vlasta Petrovičová: Střídavě oblačno.
1945 první hra po osvobození republiky – Alois Jirásek: Lucerna; k výročí 80 let souboru – Josef Kajetán Tyl: Strakonický dudák – ve scénické výpravě akad. malíře Oty Bubeníčka, večer k 20. výročí úmrtí V. Plačka.
1946 – Otta Minářík: Kateřina Veliká; Natan Rybak a Igor Savčenko: Letadlo má zpoždění čtyřiadvacet hodin; František Ferdinand Šamberk: Palackého třída 27; Arnold Ridley: Půlnoční vlak; George Bernard Shaw: Pygmalion; František Bulánek-Dlouhán: Muž v revoluci; Alois Jirásek: Filosofská historie.
1947 – František Langer: Velbloud uchem jehly; Josef Štolba: Na letním bytě; Karel Piskoř: Radostná událost; Alois Jirásek: Emigrant.
1948 – Antonín Smažík: Těžký život dobrodruha; Ferdinand Strejček: Jarní přeháňky roku 1848; J. V. Bílek: Na šikmé ploše; Edmond Rostand: Cyrano de Bergerac; František Ferdinand Šamberk: Karel Havlíček Borovský; Karel Rudolf Krpata: Talár v městečku.
1949 – John Steinbeck: Měsíc zapadá.
Od 1950 (po zrušení spolků) se zřizovatelem souboru stala Osvětová beseda a činnost začala slábnout. Předsedové Osvětové besedy byli Emil Semrád a František Prášil.
1950 – František Xaver Svoboda: Směry života; Ladislav Stroupežnický: Naši furianti.
1951 – Alexander N. Ostrovskij: Výnosné místo.
1952 – Alois Jirásek: Samota; Molière: Šibalství Scapinova; Jiří Mahen: Ulička odvahy.
1953 – Antonín Zápotocký: Vstanou noví bojovníci.
1954 – Josef Kajetán Tyl: Pražský flamendr; Gabriela Preissová: Její pastorkyňa.
1956 – František Kožík: Přátelství; Josef Štolba: Na letním bytě.
1957 – Karel Čapek: Matka; Fráňa Šrámek: Léto; Jozef Gregor Tajovský: Ženský zákon; J. Jaroš, úprava podle románu Karla V. Raise: Zapadlí vlastenci; Simeon Karel Macháček: Ženichové; Lion Feuchtwanger: Ďábel z Bostonu.
1958 – podle románu Jaromíry Hüttlové, úprava J. Jaroš: Hanka z hor; Frank Hanuš Argus: Každý má něco; Alois Jirásek: Kolébka (hostoval národní umělec Jaroslav Vojta); Gabriela Zapolska: Morálka paní Dulské.
1959 – František Xaver Svoboda: Poslední muž; Max Halbe: Proud.
1960 – Jaroslav Dietl: Pohleďte pokušení.
1961 – Karel Stanislav: Dům na rozcestí.
1962 – Alexej Arbuzov: Setkání s mládím.
1963 – Alois Jirásek: Vojnarka.
1964 – Alexander N. Ostrovskij: Pozdní láska; Olga Scheinpflugová: Okénko.
Od 1965 činnost stagnovala a soubor se rozpadl. Zničeno bylo materiální vybavení.
1979 začali ochotníci znovu hrát pod názvem Vožičan, zřizovatelem byl Sdružený klub pracujících ROH (viz).
Bibliografie:
DĚJINY českého divadla. III. díl. Praha, Academia 1977, s. 585.
JAROŠ, Jaroslav: 100 let mladovožického ochotnického divadla. Faktografickou část zpracoval Jaromír Strnad, Mladá Vožice, komise pro přípravu oslav 100. výr. zal. och. divadla (1965) 19 s., foto. kDÚ.
LADECKÝ, Jan: Česká divadla ochotnická. In: Příspěvky k dějinám českého divadla. Praha, Divadelní odbor Národopisné výstavy českoslovanské 1895, s. 139.
MLADÁ VOŽICE. Besedník 1872, roč. 1, č. 1, s. 16. NK.
PAMÁTNÍK spolku divadelních ochotníků v Mladé Vožici 1865–1935 Mladá Vožice, Spol. div. och. 1935. UK KK.
PEXA, Tomáš: MČAD pro okres Tábor. Rkp. pro MČAD 1999.
ZAVŘELOVÁ, Marta: Současné amatérské divadelní soubory jižních Čech. České Budějovice, Jihočeské muzeum 1988, 128 s. kART.
Česká Thalia 1867, roč. I, č. 16, s. 152.
České divadlo 1939, č. 10, s. 99.
České divadlo 1940, č. 4, s. 71; č. 5, s. 92; č. 8, s. 160.
České divadlo 1941, č. 1, s. 18.
Československé divadlo 1925, č. 17, s. 272; č. 19, s. 304.
Divadelní listy 1881, č. 5, s. 54; č. 29, s. 259; č. 34, s. 302.
Divadelní listy 1883, č. 26, s. 221.
Divadlo 1905/06, č. 3., s. 80.
Divadlo, roč. 4, 1905–1906, č. 6, s. 147.
Divadlo, roč. 9, 1910–1911, č. 4, s. 114.
Divadlo roč. 11, 1912–1913, příl. 3, s. 25.
Jeviště 1921, č. 5, s. 79.
Ochotnické divadlo 1911/1912, roč. 1, č. 6, 5. 1. 1912, s. 75; č. 12, 5. 4. 1912, s. 143; č. 12, 5. 4. 1912, s. 153; č. 15, 20. 5. 1912, s. 193; č. 16, 10. 6. 1912, s. 205.
Thalie 1898–9, č. 4, s. 31; č. 5, s. 40, č. 21; s. 168, č. 22, s. 174.
Thalie 1899–1900, č. 4, s. 32, 33; č. 21, s. 168.
DĚJINY českého divadla. III. díl. Praha, Academia 1977, s. 585.
JAROŠ, Jaroslav: 100 let mladovožického ochotnického divadla. Faktografickou část zpracoval Jaromír Strnad, Mladá Vožice, komise pro přípravu oslav 100. výr. zal. och. divadla (1965) 19 s., foto. kDÚ.
LADECKÝ, Jan: Česká divadla ochotnická. In: Příspěvky k dějinám českého divadla. Praha, Divadelní odbor Národopisné výstavy českoslovanské 1895, s. 139.
MLADÁ VOŽICE. Besedník 1872, roč. 1, č. 1, s. 16. NK.
PAMÁTNÍK spolku divadelních ochotníků v Mladé Vožici 1865–1935 Mladá Vožice, Spol. div. och. 1935. UK KK.
PEXA, Tomáš: MČAD pro okres Tábor. Rkp. pro MČAD 1999.
ZAVŘELOVÁ, Marta: Současné amatérské divadelní soubory jižních Čech. České Budějovice, Jihočeské muzeum 1988, 128 s. kART.
Česká Thalia 1867, roč. I, č. 16, s. 152.
České divadlo 1939, č. 10, s. 99.
České divadlo 1940, č. 4, s. 71; č. 5, s. 92; č. 8, s. 160.
České divadlo 1941, č. 1, s. 18.
Československé divadlo 1925, č. 17, s. 272; č. 19, s. 304.
Divadelní listy 1881, č. 5, s. 54; č. 29, s. 259; č. 34, s. 302.
Divadelní listy 1883, č. 26, s. 221.
Divadlo 1905/06, č. 3., s. 80.
Divadlo, roč. 4, 1905–1906, č. 6, s. 147.
Divadlo, roč. 9, 1910–1911, č. 4, s. 114.
Divadlo roč. 11, 1912–1913, příl. 3, s. 25.
Jeviště 1921, č. 5, s. 79.
Ochotnické divadlo 1911/1912, roč. 1, č. 6, 5. 1. 1912, s. 75; č. 12, 5. 4. 1912, s. 143; č. 12, 5. 4. 1912, s. 153; č. 15, 20. 5. 1912, s. 193; č. 16, 10. 6. 1912, s. 205.
Thalie 1898–9, č. 4, s. 31; č. 5, s. 40, č. 21; s. 168, č. 22, s. 174.
Thalie 1899–1900, č. 4, s. 32, 33; č. 21, s. 168.
Archivy:
Mladá Vožice, Památník Mladovožicka, plakát, fotografie z představení, historie loutkového a činoherního divadla.
Praha, Státní oblastní archiv:
Informace ONV Votice pro KNV v Praze 1949. Inventář KNV Praha, referát IV. 1949–1954.
Třeboň, Státní oblastní archiv – digitální archiv:
Obecní kronika Mladá Vožice 1893–1939, od snímku 128,
https://digi.ceskearchivy.cz/DA?lang=cs&menu=3&id=1057&page=1&search=Vožice&sst=1&dates=&searchtype=0&searcharch=&allwords= (6. 4. 2022, IT).
Mladá Vožice, Památník Mladovožicka, plakát, fotografie z představení, historie loutkového a činoherního divadla.
Praha, Státní oblastní archiv:
Informace ONV Votice pro KNV v Praze 1949. Inventář KNV Praha, referát IV. 1949–1954.
Třeboň, Státní oblastní archiv – digitální archiv:
Obecní kronika Mladá Vožice 1893–1939, od snímku 128,
https://digi.ceskearchivy.cz/DA?lang=cs&menu=3&id=1057&page=1&search=Vožice&sst=1&dates=&searchtype=0&searcharch=&allwords= (6. 4. 2022, IT).
Mapa působení souboru - Družstvo div. ochotníků / Spolek divadelních ochotníků / Osvětová beseda
Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná. Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
(c) NIPOS, Databáze českého amatérského divadla.
Kontakt | GDPR - Ochrana osobních údajů | Prohlášení o přístupnosti
Používáním tohoto webu souhlasíte s použitím cookies, které jsou nezbytné pro jeho provoz, analýzu návštěvnosti a pro součásti webu využívajících tyto služby (např. společnostmi Google a Facebook). Cookies můžete zakázat nebo vymazat v nastavení svého prohlížeče.
Kontakt | GDPR - Ochrana osobních údajů | Prohlášení o přístupnosti
Používáním tohoto webu souhlasíte s použitím cookies, které jsou nezbytné pro jeho provoz, analýzu návštěvnosti a pro součásti webu využívajících tyto služby (např. společnostmi Google a Facebook). Cookies můžete zakázat nebo vymazat v nastavení svého prohlížeče.
