Soubory: Sokol

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1896
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 192x
Působení: 189x, 190x, 191x, 192x

1890 založen Sokol v Rožnově a od počátku se v sokolovně hrálo divadlo.
Sokol koupil obilnou sýpku a přestavěl ji ke svým účelům. Měli rozebíratelné jeviště, které na představení stavěli a potom rozebírali.
1897 k sokolovně přistavěna dvě křídla a veranda
1906 byl utvořen samostatný divadelní a zábavní odbor. Hráno: Zvíkovský rarášek a All right.
1907 hráno: Kandidáti ženitby aneb Nevěsty, Závěť a J. S. Tůma: Pasekáři (2x reprízováno)
1908 J. Balák: Terna, A. Jirásek: Vojnarka, Lapený Samsonek, Známost z novin a Jelínek a společnost.
1909 víme jen o představení Pán notárko.
1910 divadelní a zábavní výbor byly od sebe odděleny. Divadelní uvedl osm her v deseti představeních.
1911 zjištěna představení: Čery, První návštěva (aktovka), Ferdinand Oliva: Dáma ve smutku (aktovka), Vojtěška Baldessari Plumlovská: Sůl nad zlato (pohádka, hrál dorost Sokola), Blumenthal a Kadlburg a Dveře dokořán.
1912 žádný dochovaný záznam hry
1913 uskutečněna přestavba jeviště, bylo zvýšemo, rozšířeno a odděleno od hlediště železnou oponou. Navíc byla postavena kůlna na rekvizity. Odehráno 7 divadelních představení, zaznamenán H. Ibsen: Rosmerholm, kromě toho se hrálo na mikulášské a na silvestrovské zábavě.

V době 1. světové války byla činnost utlumena,
1915 se sice ještě podařilo nacvičit několik představení, ale tím to skončilo.
Až 1918 byla opět zaznamenána aktivita zejména divadelního odboru. Byl dojednán pronájem Lázeňského domu, jehož sál byl přestavěn tak, aby mohl být používán jako kino a přestavbou prošlo i jeviště.
1918-1920 byl počet představení úctyhodný:
1918 13 her ve 20 představeních (čtyři hry hrány 2x, jedna 4x)

1919 13 her 24x,
1920 9 her ve čtrnácti představeních
1921 9 her a 8 aktovek.
1922 spolek se stal členem ÚMDOČ. Odehrál 6 celovečerních her a 4 aktovky při zábavách (známy tituly: Španělská vesnice, Jan Sladký Kozina a Devátá louka).
Potom neúspěšná léta,
1924 se píše o krizi. Přesto sehráno 8 představení, mj. Uzel; Curt Kraatz / Vilém Táborský: Rozvedený pán.
Pak se situace uklidnila a
1925-1929 se hrálo 7 až 9 představení ročně pod vedením paní Šabacké.
1925 Terna (Balák), Drama jedné noci (Křičenský).
1926 F. S. Tůma: Pasekáři, bří Mrštíkové: Maryša, G. Preissová: Jaro v podzámčí
1927 Kvapil: Princezna Pampeliška, dále Madame Sans Gene, Kráska ze Šumavy, Viktorka, Zmatek nad zmatek, Milenky starého kriminálníka, Andulka šafářova, Je veliká láska na světě?, Cikáni, Veselý krajínek a Chytrý krajánek
1928 O. Schmeinpflugová: Madla z cihelny, J. Křičenský: Když měsíček spanile svítil
1929 Meteor, Obrácení Ferdiše Pištory, Nepřítel
1930 Grand hotel Nevada, Radúz a Mahulena a Ondřej a drak

1931 Sokol si pronajal místo Léčebného domu divadelní sál v hotelu Radhošť. Bylo nutno přestavět jeviště a přilehlé prostory a vybudovat kůlnu na rekvizity. Úpravy se protáhly a ani potom činnost divadelního odboru nebyla dobrá. Hrálo se jen 1 představení kvůli nezájmu herců a návštěvnost byla malá. Situace se nezlepšila ani v letech 1932 a 1933
1934 Jiří Mahen: Praha - Brno - Bratislava, Piskáček: Perly panny Serafinky, Werner: Komediant hermelín a Srdce na uzdě, Weinberger: Na růžích ustláno, Jiří Balda: Hanáčtí Dragouni.
1934 se Sokolové rozhodli půjčovat jeviště kočovným společnostem a spolupracovat se spolkem Tetřev.
1935 a 1936 po 5 představeních,
1937 v seznamu členských souborů ÚMDOČ.
O letech 1937 a 1938 nemáme žádné další zprávy,
v letech 1939 a 1940 byla činnost omezena.

13. dubna 1941 byla v protektorátu činnost Sokola zakázána jeho majetek byl zabaven.

1945 při osvobozování Rožnova bylo zničeno mnoho dokladů a majetku Sokola. Obnova jeho činnosti začala opravou sokolovny.
1946 obnovení aktivit Sokola včetně divadelní činnosti. Rozhodnuto hrát v sokolovně do doby, než bude opraven Lázeňský dům.
Soubor zahájil činnost hrou Karla Čapka Matka, dále hrál Tylovu Fidlovačku, Její pastorkyňu Gabriely Preissové, a Drdovy hrátky s čertem, pro které bylo dokonce v nově opraveném Společenském (Lázeňském) domě postaveno otáčivé jeviště.
1947 soubor pracoval ve dvou skupinách. Jedna odehrála Kvapilova Oblaka a druhá nacvičovala Kulišťákův Selský práh, který měla hrát na soutěži Československé obce sokolské. Premiéru měla hra 19. července. V sokolské soutěži byly největšími soupeři Selského prahu Hry Pěst v podání Sokolů z Bystřice pod Hostýnem a Radúz a Mahulena v podání valašskomeziříčských. Vyhrála Bystřice pod Hostýnem a další tři hry, včetně hry rožnovské, skončily za ní a při losování o pořadí na druhém až čtvrtém místě skončil Selský práh až jako čtvrtý. Byl však nejlépe přijat diváky. Na konci roku ještě Sokolové uvedli Čapkovu hru RUR, kterou reprízovali v lednu 1948.
1948 kromě reprízy RUR byly sehrány ještě hry Hra na schovávanou a Magdalena Dobromila Rettigová.

Bibliografie:
HAMBÁLKOVÁ, Lucie: Divadelní ochotníci v Rožnově. Bakalářská práce. Brno, Masarykova univerzita 2008.

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, II.díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2002, s. 409.

ZPRÁVA o činnosti ÚMDOČ za rok 1937. Seznam spolků a odborů sdružených v ÚMDOČ, s. 78.

Československé divadlo 1925, č. 8, 2. str. ob., č. 14, 2. str. ob.

Mapa působení souboru - Sokol

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.