Databáze českého amatérského divadla
Soubory: Sokol / DrO Katakomby / TJ Tatran
Související Geografické celky
Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1897
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1969
Působení: 188x, 189x, 190x, 191x, 192x, 193x, 194x, 195x, 196x
Založení / první zpráva: 1897
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1969
Působení: 188x, 189x, 190x, 191x, 192x, 193x, 194x, 195x, 196x
1897 byl založen Divadelní odbor TJ Sokol Manětín, který dříve hrával pod hlavičkou Divadelní odbor besední (viz Beseda).
Provozování divadla se přesunulo z hostince U Černého orla do sokolovny.
V jejím sále bylo zřízeno trvalé jeviště o rozměrech 7,5 x 5 m. Václav Křesadlo namaloval zdarma nové kulisy a oponu s obrazem hradu Karlštejna.
První představení nového odboru – bratři Franz a Paul Schönthanové: Únos Sabinek, režie MUDr. František Blecha, který začínal s divadlem ještě v Besedě.
Počátkem 20. století Dramatický odbor Sokola Manětín působil pod názvem Katakomby.
Během první světové války DrO Sokola nehrál.
1919 (13. února) proběhla valná hromada Divadelního odboru Sokola v hostinci U Hlaváčků.
Ředitelem zvolen MUDr. František Blecha, jednatelem Bohumil Holub, inspicientem Bartoloměj Nachtman.
1919 (9. března) – první poválečné představení: Alois a Vilém Mrštíkovi: Maryša.
Dcera MUDr. Blechy, učitelka Růžena Blechová, se ihned po skončení první světové války zapojila do sokolského hnutí v Manětíně, stala se náčelnicí žen. V divadelním odboru aktivně působila několik let jako jednatelka, posléze jako ředitelka odboru.
1922 DrO Sokola členem ÚMDOČ.
Na přelomu 20. a 30. let se mladí ochotníci TJ Sokol pokoušeli o vlastní představení, režie Václavík.
1930 – Jindřich Dahinter: Rajsino utrpení.
1937 soubor v seznamu členských souborů ÚMDOČ.
Sokol hrával několikrát do roka až do konce první republiky.
V repertoáru dramata, komedie a operety. Pořádali i oblíbené sokolské Šibřinky.
1941 protektorátními úřady zakázána činnost TJ Sokol včetně divadelního odboru.
Proto byl v Manětíně založen divadelní ochotnický spolek Tyl, který ukryl majetek divadelního odboru Sokola. O činnosti tohoto spolku za války nedohledány žádné další zprávy.
Po ukončení druhé světové války
1945 – Nikolaj V. Gogol: Ženitba; Ladislav Stroupežnický: Naši furianti (k výročí 28. října), režie Růžena Blechová. Po obrovském úspěchu byla hra opakována.
I přes změněné politické poměry ochotníci pokračovali bez přerušení v činnosti až do konce roku 1968.
Z repertoáru ale vymizela dramata, převažovaly komedie a operety.
V 60. letech hráli jako Tělovýchovná jednota (TJ) Tatran.
1966 – Ladislav Stroupežnický: Naši furianti – nová inscenace po 21 letech hrána 4x, v roli výměnkáře Divíška stejně jako v roce 1945 krejčí Hlous. V roli rychtáře se představil dlouholetý ochotník Jan Široký, tehdejší předseda MNV.
Soubor hrál až do požáru sokolovny 1969, shořelo nejen jeviště, ale i všechny kulisy, divadelní rekvizity a kostýmy.
--------------------------------------
Poté místní ochotníci hráli až po osmileté přestávce jako Dramatický odbor Osvětové besedy, viz.
Provozování divadla se přesunulo z hostince U Černého orla do sokolovny.
V jejím sále bylo zřízeno trvalé jeviště o rozměrech 7,5 x 5 m. Václav Křesadlo namaloval zdarma nové kulisy a oponu s obrazem hradu Karlštejna.
První představení nového odboru – bratři Franz a Paul Schönthanové: Únos Sabinek, režie MUDr. František Blecha, který začínal s divadlem ještě v Besedě.
Počátkem 20. století Dramatický odbor Sokola Manětín působil pod názvem Katakomby.
Během první světové války DrO Sokola nehrál.
1919 (13. února) proběhla valná hromada Divadelního odboru Sokola v hostinci U Hlaváčků.
Ředitelem zvolen MUDr. František Blecha, jednatelem Bohumil Holub, inspicientem Bartoloměj Nachtman.
1919 (9. března) – první poválečné představení: Alois a Vilém Mrštíkovi: Maryša.
Dcera MUDr. Blechy, učitelka Růžena Blechová, se ihned po skončení první světové války zapojila do sokolského hnutí v Manětíně, stala se náčelnicí žen. V divadelním odboru aktivně působila několik let jako jednatelka, posléze jako ředitelka odboru.
1922 DrO Sokola členem ÚMDOČ.
Na přelomu 20. a 30. let se mladí ochotníci TJ Sokol pokoušeli o vlastní představení, režie Václavík.
1930 – Jindřich Dahinter: Rajsino utrpení.
1937 soubor v seznamu členských souborů ÚMDOČ.
Sokol hrával několikrát do roka až do konce první republiky.
V repertoáru dramata, komedie a operety. Pořádali i oblíbené sokolské Šibřinky.
1941 protektorátními úřady zakázána činnost TJ Sokol včetně divadelního odboru.
Proto byl v Manětíně založen divadelní ochotnický spolek Tyl, který ukryl majetek divadelního odboru Sokola. O činnosti tohoto spolku za války nedohledány žádné další zprávy.
Po ukončení druhé světové války
1945 – Nikolaj V. Gogol: Ženitba; Ladislav Stroupežnický: Naši furianti (k výročí 28. října), režie Růžena Blechová. Po obrovském úspěchu byla hra opakována.
I přes změněné politické poměry ochotníci pokračovali bez přerušení v činnosti až do konce roku 1968.
Z repertoáru ale vymizela dramata, převažovaly komedie a operety.
V 60. letech hráli jako Tělovýchovná jednota (TJ) Tatran.
1966 – Ladislav Stroupežnický: Naši furianti – nová inscenace po 21 letech hrána 4x, v roli výměnkáře Divíška stejně jako v roce 1945 krejčí Hlous. V roli rychtáře se představil dlouholetý ochotník Jan Široký, tehdejší předseda MNV.
Soubor hrál až do požáru sokolovny 1969, shořelo nejen jeviště, ale i všechny kulisy, divadelní rekvizity a kostýmy.
--------------------------------------
Poté místní ochotníci hráli až po osmileté přestávce jako Dramatický odbor Osvětové besedy, viz.
Bibliografie:
FÁK, Jiří a kol.: Historie ochotnického divadla na severním Plzeňsku (Pavel Suk). Mariánská Týnice, Nadační fond spolu s Muzeem a galerií severního Plzeňska 2006, s. 66–68. kART.
MÍSTOPIS českého amatérského divadla, I. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2001, s. 477.
ZPRÁVA o činnosti ÚMDOČ za správní rok 1922. Praha, ÚMDOČ 1922. Seznam členů.
ZPRÁVA o činnosti ÚMDOČ za rok 1937. Seznam spolků a odborů sdružených v ÚMDOČ, s. 74.
FÁK, Jiří a kol.: Historie ochotnického divadla na severním Plzeňsku (Pavel Suk). Mariánská Týnice, Nadační fond spolu s Muzeem a galerií severního Plzeňska 2006, s. 66–68. kART.
MÍSTOPIS českého amatérského divadla, I. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2001, s. 477.
ZPRÁVA o činnosti ÚMDOČ za správní rok 1922. Praha, ÚMDOČ 1922. Seznam členů.
ZPRÁVA o činnosti ÚMDOČ za rok 1937. Seznam spolků a odborů sdružených v ÚMDOČ, s. 74.
Mapa působení souboru - Sokol / DrO Katakomby / TJ Tatran
Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná. Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
(c) NIPOS, Databáze českého amatérského divadla.
Kontakt | GDPR - Ochrana osobních údajů | Prohlášení o přístupnosti
Používáním tohoto webu souhlasíte s použitím cookies, které jsou nezbytné pro jeho provoz, analýzu návštěvnosti a pro součásti webu využívajících tyto služby (např. společnostmi Google a Facebook). Cookies můžete zakázat nebo vymazat v nastavení svého prohlížeče.
Kontakt | GDPR - Ochrana osobních údajů | Prohlášení o přístupnosti
Používáním tohoto webu souhlasíte s použitím cookies, které jsou nezbytné pro jeho provoz, analýzu návštěvnosti a pro součásti webu využívajících tyto služby (např. společnostmi Google a Facebook). Cookies můžete zakázat nebo vymazat v nastavení svého prohlížeče.
