Soubory: Barák, feriální klub studentstva

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1884
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 194x
Působení: 188x, 189x, 190x, 191x, 192x, 193x, 194x

Barák, spolek studentstva na Tišnovsku

Iniciátorem založení studentského spolku v Tišnově byl Jan Maša, tišnovský rodák. Ten jako gymnaziální student zval své vrstevníky do studentského bytu v Brně na Pekařské ulici, kde jim přednášel o českých spisovatelích a národním životě v Brně. Ze své knihovny, na studenta tehdy nezvykle rozsáhlé, půjčoval svým mladým přátelům knihy, jejichž obsahy pak spolu rozebírali. Se studenty z Tišnovska pak rozmlouval o potřebě zřízení studentského spolku v Tišnově, jež měl mít za cíl „zničení němectví“ v tomto městě, ležícího západně od nedalekého Brna.
Klub Barák byl založen o prázdninách roku 1884 za hojné účasti studentstva z celého tehdejšího tišnovského okresu. Jednatelem zřizovacího výboru, který vedl veškerou úřední korespondenci k založení spolku byl Jan Maša. Stanovy byly schváleny moravským místodržitelstvím přípisem ze dne 2. srpna 1884 č. 19768 a ustavující valná hromada spolku proběhla 16. srpna 1884 v místnostech Sedláčkova hostince v Tišnově. Ze 41 zakládajících členů se zvolil výbor ve složení: předseda Josef Procházka (pozdější významný moravský geolog, kartograf a kustod Zemského muzea v Brně), místopředseda Jan Veselý, pokladník Vladimír Fetter, jednatel Josef Oderský, knihovník Jan Maša, pořadatel zábav Eduard Grünwald a pořadatelem přednášek se stal Anastás Soška. Název spolku nesl jméno českého vlasteneckého spisovatele Josefa Baráka (1833 – 1883), který měl podobný osud jako Karel H. Borovský, a zněl Feriální klub studentstva Barák na Tišnovsku. Před úřady však mělo slovo „Barák“ význam dřevěné studentské stavby či boudy.
Členy „Baráku“ se mohli stát pouze a) akademikové (studenti a absolventi univerzit a vysokých škol), b) abiturienti středních škol a c) studenti vyšších tříd středních škol. Účelem spolku bylo podle stanov: „šlechtění duševního a společenského života členů a vzdělávání vůbec vzájemné“. „Barák“ pořádal zábavy taneční, pěvecké, deklamatorní, přednášky o literatuře a umění, zařizoval knihovny a rozšiřoval „dobré“ knihy a časopisy, provozoval po vesnicích Tišnovska pojízdné knihovny, organizoval slavnostní večery, národní slavnosti, divadelní představení a v neposlední řadě spolkové výlety atd.
Podle pamětníků založením a následnými vlasteneckými aktivitami studentského spolku nastal v Tišnově náhle český národní uvědomělý ruch, sice se zpočátku při divadelních představeních mluvilo německy, brzy se němčina začala vytrácet z hospod a hostinců, mizely dvojjazyčné firemní nápisy, ubývalo studentů z Tišnovska na německých školách a také místní úředníci se začali hlásit ke svému českému původu. Spolek „Barák“ stál také u zrodu tišnovské Sokolské jednoty a měl vůbec nepřehlédnutelný význam ve svém vlasteneckém působení v Tišnově a na Tišnovsku.

1886 spolek připravil 2 výlety do Lomničky s Pěvecko-deklamatorními zábavami - 25. 7. a 8. 8. Program zábav byl velmi pestrý, program 1. výletu byl zakázán, program druhého posléze povolen.
1886 - 8. 8. v Maršově sehráli - E. F. Züngel: Vlastenci bohumilí.
1886 - 15. 8. - V. K. Klicpera: Rohovín Čtverrohý, studenti hráli v Hradčanech v Salaquardově hostinci. Jeviště zapůjčil Čtenářsko-hospodářský spolek v Malhostovicích. Čistý výnos na zakoupení losů Národního divadla v Brně.
1886 - 22. 8. - E. F. Züngel: Vlastenci bohumilí a dva sólové výstupy - Pepík fláma ze židů a Kmotr Košťál v Praze, hráno v Deblíně.
1886 hráli i v Maršově na jevišti zapůjčeném čtenářským spolkem z Veverské Bitýšky.
1886 - 5. 9. hráli v Tišnově, program složen: Ostří hoši, Zamilovaný ženský krejčí - komické výstupy, V. K. Klicpera: Rohovín Čtverrohý, komická scéna Politikové. 1866 celkem 6 představení, předsedou Jan Maša.

1887 - Barák si v tomto roce skvěle uhájil dobrou pověst z minulých let. ještě před valnou hromadou sehrál první prázdninové veseloherní představení sehrál v Předklášteří - Štolovský: Půjčil svou ženu, K. Šimůnek: Studentský trojlístek.
1887 - 8. 9. - Barák pořádal divadelní představení v Hradčanech u p. Kopeckého s taneční zábavou, 11. 9 - ve Vohančicích u Laufra. Uvedeno: Činžovní pohlavek, komická scéna; Šibeniční humor, sólový výstup; Lefouvre, přel. Zábranský: Dvě postele v jednom pokoji, jednoaktová veselohra; Pepík, sólový výstup.

1889 - 25. 7. - F. F. Šamberk: Ravuggiollo, loupežník Apenin, 25. 8. - L, Stoupežnický: Pan Měsíček, obchodník;
1889 - 1. 9. - Barák, Feriální klub studentstva na Tišnovsku, poděkoval v Moravské orlici slečnám A. Hliněnské, M. Machové, J. Neumannové, M. Šedé, A. Sobčíkové a C. Zalakové za vzácnou ochotu, s jakou se ujaly úloh v posledních 3 představeních; odb. učiteli Č. Vorlovi za dokončení maleb na novém jevišti a učiteli Pelíškovi za režii divadelních představení.
1889 - 5. 9. - představení, v němž sehrány veselohry L, Stoupežnického Pan Měsíček, obchodník a V ochraně Napoleona; 8. 9. - F. A. Šubert: Probuzenci, drama o 5 jednáních. Hrálo se v hostinci K. Borovičky.


Několik let po vzniku Československé republiky požádal spolek, kvůli novým poměrům, o změnu názvu a stanov. Opravené stanovy byly schváleny Zemskou správou politickou v Brně přípisem ze dne 12. května 1926 č. 53001/VII a název spolku teď zněl „Barák, spolek studentstva na Tišnovsku“. Náplň činnosti spolku zůstala původní, tedy vzdělávání, pořádání zábav a divadelních představení, různých vážných i nevážných slavností, výletů atd.

Bibliografie:
DUREC, Ivo: Barák feriální klub studenstva na Tišnovsku. čl. in Jižní Morava 2001 viz Texty


Moravská orlice 4. 8., 14. 8., 18. 8., 19. 8., 26. 8., 29.8. 1886.
Moravská orlice 10. 9., 28. 10., 29. 10. 1887.
Moravská orlice 25. 7., 25. 8., 1. 9., 5. 9., 7. 9. 1889.

Archivy:
Státní okresní archiv Brno-venkov:
viz Texty
Ex SOkA Brno-venkov

Výpis z fondů SOkA, svědčící o divadelní činnosti:
Zbytky scénářů a příprav k divadelním hrám [30. léta 20. stol.]
(např.: revuální komedie „Nevíte, kde je Mikuláš?“, revue „Halo, hledáme inspiraci“, div. hry „Politický automat“, a „Tišnovská Riviera“ atd.)

Zbytky scénářů a příprav k divadelním hrám [30. léta 20. stol.]
(např.: revuální komedie „Nevíte, kde je Mikuláš?“,
revue „Halo, hledáme inspiraci“, div. hry „Politický automat“,
a „Tišnovská Riviera“ atd.)

---
Archiv St. Olbricht – Slavkov, Brno: excp. Moravská orlice 1886, 1887, 1889. Pro DČAD srpen 2015.

Mapa působení souboru - Barák, feriální klub studentstva

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.