Databáze českého amatérského divadla
Soubory: Ochotnické divadlo
Související Geografické celky
Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1846
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1873
Působení: 184x, 186x, 187x
Založení / první zpráva: 1846
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1873
Působení: 184x, 186x, 187x
1846 Ochotnické divadlo.
Významnou osobností po mnoho dalších let majitel lázní Vojt. Buchar.
Hrály se Tylovy hry Slepý mládenec a Paní Marjánka, matka pluku, dále Hrabě Beňovský (Kotzebue).
Bachův absolutismus další aktivity znemožnil.
1960 vedle Buchara se myšlenka opět probudit české divadlo uskutečnila přičiněním faráře Fr. Kuač a české ochotnické divadlo podporovala a navštěvovala též rodina Kinských. Syn mecenáše umění Rudolfa Kinského Ferdinand se často ochotnických akcí účastnil..
1860 vybudovali divadlo, malíř Keller namaloval "oponu, představující náměstí města, po stranách dvě portální obrovské figuriny, kulisy, sufita a zadní stěnu." (Táborský, 363) Účastnilo se velké množství ochotníků, tak návštěvnost byla hojná.
Zah. Jeden z nás se musí ženit (Wilhelmi) - řídil Vojtěch Buchar, účinkovali V. Metzl, J. Rozmatinka, sl. Hovorková, Joh. Urválková.
Následovaly hry - Novotný: Hraje si na vdanou, Neruda: Prodaná láska, Rubeš: Ženit nebo neženit ..., Benedix: Vězení, Pan strejček, Raupach: Duch času - ve prospěch farní školy.
1861 Bedřich Hopp: Doktora Fausta domácí čepička, k níž farář Kukač složil nápěvy, C. A. Görner: Manžel bez ženy, Josef Kajetán Tyl: Bankrotář, Josef Kajetán Tyl: Paličova dcera, Hajniš: Feriální švingulace, Josef Mikuláš Boleslavský: Vrahové ve městě čili Pan správec v brindě, Karl August Görner: Převržená slánka, Friedrich Schiller: Úklady a láska, Charlotte Birch-Pfeiffer: Diblík, Theodor Hell: Galejní otroci, Moliѐre: Lakomec, podle Klicpery Alois Rada: Katovo poslední dílo, Hermann Hermecke: Obžínky, Lomnický: Statek Lhota, Eugene Scribe: Ďáblův podíl, F. Payat: Hadrník pařížský, přel. J. Kaška, Josef Jiří Kolár: Loupežníci, Václav Kliment Klicpera: Divotvorný klobouk, Lomnický: Pan Čapek.
1862 mj. i Úklady a láska, Lakomec, Paličova dcera, celkem 7 titulů. Výtěžky částečně na stavbu Národního divadla, částečně na opravu oltáře v kostele.
Do 1862 hráli U bílého beránka na náměstí,
1863 ředitelem ochotníků Vojtěch Buchar, hrají v Pivničkově hostinci. Spolupráce se zpěváckým spolkem Vlastislav a se studenty.
1863 Josef Kajetán Tyl: Paní Marjánka, matka pluku, Jan Neruda: Já to nejsem, Ladislav z Hořic: Klobouk, Nürnbergern: Mašinkář, Václav Kliment Klicpera: Ptáčník, Václav Klimet Klicpera: Loketský zvon, August Karl Görner: Černý Petr, J. Novotný: Kniha III. kapitola I., Gustav Henrich Ganz zu Putlitz: Politika v lese, aneb, Staro a mlado, Dle R. Kneisela Jan Mikuláš Boleslavský: Chudý písničkář, František Doucha: Malý Richelieu na prvním potýkání, Moser: Pozvu si majora, Roderich Benedix: První den po svatbě, Emil Pohl: Hluchý podomek, Náměsíčník, Frederi Wilhelm Riese: Musí na venek!, Karel Šimůnek: Dědkův kalmuk, Alois Berla: Čím dál, tím hůř, Jos. Korzeniowski: Poštovní štace v Hulči, ?, A. L. Dlask: Zrzavé vlasy, E. Raupach: Mlynář a jeho dítě, Roderich Benedix: Ženit nebo neženit?.
1864 opět U bílého beránka.
Finanční výtěžky na sociální účely, stavbu ND, opravy místního kostela aj.
O činohru menší zájem než o hudební a deklamatorní zábavy.
Studenti přinášeli z Prahy nové náměty, zejména aktuální politické písničky.
1865 o Vánocích nastudoval ředitel Buchar frašku Čím dál tím hůř, načež obecenstvo protestovalo proti nevalné úrovni podobných textů a členové spolku napadali fakt, že se s výnosy nepamatovalo na divadelní jeviště a knihovnu, došlo k obměně vedení, ředitelem spolku se stal měšťan a národovec Ant. Ferdinand, režisérem Pácal. Postavena slušná divadelní šatna.
1865 Eugѐne Labiche: Tak se chytají vrány, Roderich Benedix: Dalibor Čermák, Lakomec marnotratník, Markéta Burgundská, Vysloužilec.
1866 jako první kostýmovaný kus dáván Klicperův Loketský zvon.
1867 na všeobecnou žádost opakováno představení Klicperovy hry Loupež, druhé drama v kostýmech a s početným obsazením 17 ochotníků. Z čistého výnosu se měla pořídit nová opona. Dále uvedeny hry: Svéhlavost, Od něho, Řemeslnická merenda, Musí na venek. Hráli: Urválková, Zápotočný, B. Kautská, H. Hýblová, Khail, Rozmařinka, Kučera, Dočekalová, Hertík
1867 skončilo blahodárné působení Ferdinanda a Pácala, kteří se odstěhovali z města
1868 uvedeny hry: Klicpera: Každý něco pro vlast, Karl August Görner: Ženské slzy. Hráli paní Andrlíková, sl. Pařízková, Krumšová, Kučerová, pánové Hertík a Kučera. Opět 9 premiér.
1869 Alexander Bergen: Vražda na Uhelném trhu, Husitská nevěsta aneb Obležení Plzně, týč rok založen SDO Klicpera, v iz.
Významnou osobností po mnoho dalších let majitel lázní Vojt. Buchar.
Hrály se Tylovy hry Slepý mládenec a Paní Marjánka, matka pluku, dále Hrabě Beňovský (Kotzebue).
Bachův absolutismus další aktivity znemožnil.
1960 vedle Buchara se myšlenka opět probudit české divadlo uskutečnila přičiněním faráře Fr. Kuač a české ochotnické divadlo podporovala a navštěvovala též rodina Kinských. Syn mecenáše umění Rudolfa Kinského Ferdinand se často ochotnických akcí účastnil..
1860 vybudovali divadlo, malíř Keller namaloval "oponu, představující náměstí města, po stranách dvě portální obrovské figuriny, kulisy, sufita a zadní stěnu." (Táborský, 363) Účastnilo se velké množství ochotníků, tak návštěvnost byla hojná.
Zah. Jeden z nás se musí ženit (Wilhelmi) - řídil Vojtěch Buchar, účinkovali V. Metzl, J. Rozmatinka, sl. Hovorková, Joh. Urválková.
Následovaly hry - Novotný: Hraje si na vdanou, Neruda: Prodaná láska, Rubeš: Ženit nebo neženit ..., Benedix: Vězení, Pan strejček, Raupach: Duch času - ve prospěch farní školy.
1861 Bedřich Hopp: Doktora Fausta domácí čepička, k níž farář Kukač složil nápěvy, C. A. Görner: Manžel bez ženy, Josef Kajetán Tyl: Bankrotář, Josef Kajetán Tyl: Paličova dcera, Hajniš: Feriální švingulace, Josef Mikuláš Boleslavský: Vrahové ve městě čili Pan správec v brindě, Karl August Görner: Převržená slánka, Friedrich Schiller: Úklady a láska, Charlotte Birch-Pfeiffer: Diblík, Theodor Hell: Galejní otroci, Moliѐre: Lakomec, podle Klicpery Alois Rada: Katovo poslední dílo, Hermann Hermecke: Obžínky, Lomnický: Statek Lhota, Eugene Scribe: Ďáblův podíl, F. Payat: Hadrník pařížský, přel. J. Kaška, Josef Jiří Kolár: Loupežníci, Václav Kliment Klicpera: Divotvorný klobouk, Lomnický: Pan Čapek.
1862 mj. i Úklady a láska, Lakomec, Paličova dcera, celkem 7 titulů. Výtěžky částečně na stavbu Národního divadla, částečně na opravu oltáře v kostele.
Do 1862 hráli U bílého beránka na náměstí,
1863 ředitelem ochotníků Vojtěch Buchar, hrají v Pivničkově hostinci. Spolupráce se zpěváckým spolkem Vlastislav a se studenty.
1863 Josef Kajetán Tyl: Paní Marjánka, matka pluku, Jan Neruda: Já to nejsem, Ladislav z Hořic: Klobouk, Nürnbergern: Mašinkář, Václav Kliment Klicpera: Ptáčník, Václav Klimet Klicpera: Loketský zvon, August Karl Görner: Černý Petr, J. Novotný: Kniha III. kapitola I., Gustav Henrich Ganz zu Putlitz: Politika v lese, aneb, Staro a mlado, Dle R. Kneisela Jan Mikuláš Boleslavský: Chudý písničkář, František Doucha: Malý Richelieu na prvním potýkání, Moser: Pozvu si majora, Roderich Benedix: První den po svatbě, Emil Pohl: Hluchý podomek, Náměsíčník, Frederi Wilhelm Riese: Musí na venek!, Karel Šimůnek: Dědkův kalmuk, Alois Berla: Čím dál, tím hůř, Jos. Korzeniowski: Poštovní štace v Hulči, ?, A. L. Dlask: Zrzavé vlasy, E. Raupach: Mlynář a jeho dítě, Roderich Benedix: Ženit nebo neženit?.
1864 opět U bílého beránka.
Finanční výtěžky na sociální účely, stavbu ND, opravy místního kostela aj.
O činohru menší zájem než o hudební a deklamatorní zábavy.
Studenti přinášeli z Prahy nové náměty, zejména aktuální politické písničky.
1865 o Vánocích nastudoval ředitel Buchar frašku Čím dál tím hůř, načež obecenstvo protestovalo proti nevalné úrovni podobných textů a členové spolku napadali fakt, že se s výnosy nepamatovalo na divadelní jeviště a knihovnu, došlo k obměně vedení, ředitelem spolku se stal měšťan a národovec Ant. Ferdinand, režisérem Pácal. Postavena slušná divadelní šatna.
1865 Eugѐne Labiche: Tak se chytají vrány, Roderich Benedix: Dalibor Čermák, Lakomec marnotratník, Markéta Burgundská, Vysloužilec.
1866 jako první kostýmovaný kus dáván Klicperův Loketský zvon.
1867 na všeobecnou žádost opakováno představení Klicperovy hry Loupež, druhé drama v kostýmech a s početným obsazením 17 ochotníků. Z čistého výnosu se měla pořídit nová opona. Dále uvedeny hry: Svéhlavost, Od něho, Řemeslnická merenda, Musí na venek. Hráli: Urválková, Zápotočný, B. Kautská, H. Hýblová, Khail, Rozmařinka, Kučera, Dočekalová, Hertík
1867 skončilo blahodárné působení Ferdinanda a Pácala, kteří se odstěhovali z města
1868 uvedeny hry: Klicpera: Každý něco pro vlast, Karl August Görner: Ženské slzy. Hráli paní Andrlíková, sl. Pařízková, Krumšová, Kučerová, pánové Hertík a Kučera. Opět 9 premiér.
1869 Alexander Bergen: Vražda na Uhelném trhu, Husitská nevěsta aneb Obležení Plzně, týč rok založen SDO Klicpera, v iz.
Bibliografie:
MÍSTOPIS českého amatérského divadla, I. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2001, s. 221-222.
TÁBORSKÝ, Vojta Stein: Příspěvky k dějinám divadelního ochotnictva československého.Praha, ÚMDOČ 1931, s. 363- 367.
Dílčí informace z časopisů - řazeny chronologicky:
Z Heřmanova městce, Česká Thalia 1, 1867 s. 166; též č. 17, s. 160.
Ž.: Nesign.: Z Heřmanova Městce, Česká Thalia 2, 1868, s. 15
J.P. : Z Heřmanova Městce, Česká Thalia 2, 1868, s. 95, 110-111
MÍSTOPIS českého amatérského divadla, I. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2001, s. 221-222.
TÁBORSKÝ, Vojta Stein: Příspěvky k dějinám divadelního ochotnictva československého.Praha, ÚMDOČ 1931, s. 363- 367.
Dílčí informace z časopisů - řazeny chronologicky:
Z Heřmanova městce, Česká Thalia 1, 1867 s. 166; též č. 17, s. 160.
Ž.: Nesign.: Z Heřmanova Městce, Česká Thalia 2, 1868, s. 15
J.P. : Z Heřmanova Městce, Česká Thalia 2, 1868, s. 95, 110-111
Archivy:
Chrudim, Státní okresní archiv:
Chrudim, Okresní úřad, i.č 6175
Chrudim, Okresní úřad, u. č. 813, i.č. 9595
Chrudim, Státní okresní archiv:
Chrudim, Okresní úřad, i.č 6175
Chrudim, Okresní úřad, u. č. 813, i.č. 9595
Mapa působení souboru - Ochotnické divadlo
Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná. Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
(c) NIPOS, Databáze českého amatérského divadla.
Kontakt | GDPR - Ochrana osobních údajů | Prohlášení o přístupnosti
Používáním tohoto webu souhlasíte s použitím cookies, které jsou nezbytné pro jeho provoz, analýzu návštěvnosti a pro součásti webu využívajících tyto služby (např. společnostmi Google a Facebook). Cookies můžete zakázat nebo vymazat v nastavení svého prohlížeče.
Kontakt | GDPR - Ochrana osobních údajů | Prohlášení o přístupnosti
Používáním tohoto webu souhlasíte s použitím cookies, které jsou nezbytné pro jeho provoz, analýzu návštěvnosti a pro součásti webu využívajících tyto služby (např. společnostmi Google a Facebook). Cookies můžete zakázat nebo vymazat v nastavení svého prohlížeče.
