Soubory: Kolár, ochotnický spolek / dram. odbor Závodního klubu ROH Automobilové závody, n. p.

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1843
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1993
Působení: 184x, 186x, 187x, 188x, 189x, 190x, 193x, 194x, 197x, 198x, 199x

1843 došlo k založení Družstva divadelních ochotníků (viz) Josefem Kroupou, Fr. Holmanem, Rud. Lauterbachem ad. Prvním představením byla Klicperova hra Žižkův meč. Zpočátku se hrálo divadlo U zlatého věnce.

1860 vydán Říjnový diplom uvolňující politické poměry. U obnovení tradice českého ochotnického divadla ve městě stála nová generace ochotníků, mj. Karel May, Karel Vyskočil a Václav Petr, kteří zorganizovali veřejnou sbírku na zhotovení nových kulis a rekvizit (většinu původního vybavení zničil požár Mladé Boleslavi roku 1859) a sestavili ochotnický soubor.

V prosinci 1860 získal spolek povolení k sehrání osmi her a 26. prosince sehráli v přeplněném sále hotelu Věnec frašku Duch času. Ještě před začátkem představení předneslo několik vlastenců slavnostní projevy, všichni návštěvníci představení poté povstali a sborově zazpívali píseň Kde domov můj. Po této akci byli ochotníci z hotelu Věnec vykázáni jeho německým majitelem, přestože měli slíbené bezplatné propůjčení sálu pro pořádání pěti představení.
Další inscenace proto spolek sehrál v hostinci U Modrého hroznu (ten byl ve vlastnictví Čecha Kašpara Štosse). Do repertoáru ochotníků patřily hry Ženichové, Tři hodiny před svatbou, Doktora Fausta domácí čepička aneb Loupežnická krčma v lese, Paličova dcera, Strakonický dudák, Marie matka pluku, Pražský flamendr, Čech a Němec.[26] V roce 1868 přijal mladoboleslavský spolek na počest herce a ředitele Prozatímního divadla jméno Kolár.[27]
Od 1861 v hostinci U Modrého hroznu uvedeno: Friedrich E. Hopp: Doktora Fausta domácí čepička, J. K. Tyl: Paličova dcera, V. K. Klicpera: Strakonický dudák, J. K. Tyl: Pražský flamendr, Jan N. Štěpánek: Čech a Němec.
1862 - E. Raupach: Pašerové.
1863 - březen - Sládkova dcera, 22. 3. - K. Töpfer: Dobrý tón, 5. 9.- J. K. Tyl: Pražský flamendr.

1868 přijat název Ochotnický spolek J. J. Kolár.

1870 nová radnice, v ní městské divadlo s vybaveným jevištěm, 8 lóžemi a 216 sedadly.
Kolár zahájil veselohrou Prach do očí a aktovkou Ona nežárlí.
1872 hrál Kolár v podzimní a zimní sezoně (na jaře zde vystupovaly střídavě kočovné společnosti) .
Do repertoáru spolku Kolár patřily v době jeho působení v divadelním sále radnice například hry: Zvíkovský rarášek, Naši furianti, Paní mincmistrová (L. Stroupežnický); Charleyova teta (B. Thomas); Mlynář a jeho dítě (E. Raupach); Karel Havlíček Borovský, Jedenácté přikázání (F. F. Šamberk); Vojnarka (A. Jirásek); Třetí zvonění (V. Štech); Dáma s kaméliemi (A. Dumas); Revizor (N. V. Gogol). V některých představeních účinkovali spolu s Kolárem i významné osobnosti tehdejšího divadla (Jindřich Mošna, Otilie Sklenářová-Malá aj.).

1880–1881 spolek uvedl celkem 6 představení:
Alexandre Chatrian: Polský Žid, Eugene Scribe: Estella, Alexander Wilhelmi: Hezká sestra; Protiva; E. Scribe: Sálický zákon, L. Stroupežnický: V ochraně Napoleona I.
Výtěžek (celkem 459 zl. 35 kr.) věnován na dobročinné účely.
1880 byl spolek mezi prvními členy Matice divadelní.
1881 spolková knihovna obsahovala 582 svazky.
1881 Příbuzní (Balucki, překl. Šváb-Polabský)., Starý vlastenec (Sokol) – v hl. rolích Uhlířová, Kořenská, Novotná, Špacová, Zralý, Rudolf, Motyčka, Kašpárek ad.
1881 ve prospěch obnovy Národního divadla sehráli představení veseloher Sálický zákon a V ochraně Napoleona Prvního (Stroupežnický), ve prospěch vánočního stromku chudých dětí představení Otče náš! (El. Pešková), dále představení hry Příbuzní (Balucki).
1883 uveden Podskalák (Šamberk), Husy a husičky (M. Balucki).
1888 200 let gymnázia, Moliére: Lakomec (jh. Mošna), k 80. narozeninám J. J. Kolára uvedena jeho hra Mravenci.

1893 Divadelní spolek Kolár členem ÚMDOČ.

1896 uvedeno:
Šotek (Viktor A. Krylov, Divoška – Šotek), Palácová revoluce (Skovronek ?), Pod vonnou snítkou šeříku (V. Kornelieva), Zloděj (Josef Štolba), Krasojezdkyně (Emil Pohl), Ideál (František Ruth), Cyprienna (Sardou), Vina (J. Hilbert), Trampoty vzorného manžela (Valabreque).
1897 uvedli:
Slavík: Záhady, Jan Červenka: Opuštěný, Václav Hladík (? více autorů): Nový život, František Ruth: Utopený manžel, José Echegaray: Velký Galeotto, Antonín Lokay: Archa Noemova, F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání, Viktor Krylov: Chytrák nad chytráky, Alexandre Bisson: Nebožtík Toupinel.
1898:
Antonín Lokay: Růžová pouta, Josef Štolba: Na letním bytě, Ignacy Maciejowski: Martin Luba, E. B. Raupach: Mlynář a jeho dítě, Oskar Blumenthal (E. Paulton?): Nioba, J. F. A. Bayard: Musí na venek, Alexandre Bisson: Kontrolor spacích vagonů, G. Rovetta: Pohořel, F. F. Šamberk: Kulatý svět.
1899:
Viková-Kunětická: Neznámá pevnina, Jaroslav Distl: Na bytě, Karel Pippich: Z české domácnosti, Ve víru života (?), Viktor Bilibin: To se nesluší, Žárlivá (uváděno více autorů), Edmond Gondinet: Gavout Minard a spol., Jan Ladecký: Bez lásky, Malá mýlka (?), A. Starý (F. Sychra?): První bouřka, V. A. Krylov: Medvěd námluvčím.
Koncem 19. stol. ještě uvedeny hry:
L. Stroupežnický: Zvíkovský rarášek, Naši furianti, Paní mincmistrová; F. F. Šamberk: Karel Havlíček Borovský; Alois Jirásek: Vojnarka; Václav Štech: Třetí zvonění; Alexandre Dumas: Dáma s kaméliemi; N. V. Gogol: Revizor.

1900:
A. Jirásek: Vojnarka – na rozloučenou s Bělou Hochmannovou, jež hrála hlavní roli; Ilja A. Salov, překl. Štěpánek: Darmojedka; Philipp Langmann, překl. Želenský: Bartoš Tuřanský; Korcin-Žukovský, překl. Štěpánek: Klub cyklistů, A. Raupach: Mlynář a jeho dítě.
1902:
F. X. Svoboda: Olga Rubešová, Felix Philippi: Dobrodinci lidstva, Karel Fořt (M. Praga, J. Grmela ?): Ideální žena, Zapřel ženu (?).
1903 - 14. 9. - valná schůze, členem ÚMDOČ, ředitelem a režisérem spolku zvolen osvědčený V. Rudolf, J. Slavík a Lud. Bernard režiséry.
1903 - zahájena sezona novinkou ND veselohrou Strážní andělé.
1904 - Schönthan: Hloupý kousek.

Divadelní sál mladoboleslavské radnice nevyhovoval z hlediska požární bezpečnosti, byl umístěný v prvním patře budovy a neměl žádné nouzové východy. Jedinou únikovou cestou by se v případě nebezpečí stalo úzké točité schodiště. Většina kulis a rekvizit byla navíc zhotovena z vysoce hořlavých materiálů, v zimních měsících se topilo v kamnech a osvětlení sálu zajišťoval otevřený oheň.
1904 po velkém požáru divadla v Chicagu (1903), při němž zahynulo přes 600 lidí, se po celém světě zpřísnila protipožární opatření v divadlech. 1904 proto provoz v radničním divadle skončil.
Spolek Kolár mohl hrát opět pouze v sálech městských hostinců.

1909
Dostavěno Městské divadlo, projektovali Fellner a Helmer, řešení exteriéru J. Kříženecký a E. Králík (opona T. Hilšer, oslava dramatického, pěveckého a hudebního umění Mladoboleslavska). Zahajovacím představením byla Jiráskova Lucerna, poté Deskový statek od Václava Štecha, Josef Štolba: Za šlechtickým erbem, Emanuel Bozděch: Z doby cottilonův, Vilma Sokolová: O zlatém klíči a živé vodě.

1910 - 28. 9. - L. Stroupežnický: Naši furianti, 30. 10. - M. Šimáček: Jiný vzduch.

1911 - 12. 2. - J. Vrchlický: Noc na Karlštejně, 2x; 25. 3. - B. Björnson: Novomanželé a Plavci v přístavu, opereta o 1 aktu; H. Ibsen: Opory společnosti, režie V. Fr. Rudloff; Fr. Hlavatý: Kouzlo červánků, režie St. Čermák.
1911 - 5. 11. - Al. Jirásek: Otec, režie Fr. Rudolf, drama uvedeno k oslavě autorových šedesátin v krásném novém městském divadle.
1911 - 19. 11. - Alex Engel: Svět bez mužů, režie St. Čermák. - 26. 11. Henry Bernstein: Zloděj, režie J. R. Slavík; 21. 12. - M. Hennequin a P. Bilhaud: Ze všech nejhodnější, jh. M. Laudová-Hořicová, ND Praha., režie V. J. Rudolf; 26. 12. - G. Dancourt a M. Vancaire: Má syna, komedie buffo, režie St. Čermák.

1912 - 7. 1. - A. Capus: Zámecká paní, režie J. R. Slavický; 11. 2. - C. Karlweis: Volte Machulku, veselohra o 4 jednáních, režie St. Čermák. - 3. 11. - Gaston de Caillavet a Robert de Flers: Posvátný háj, režie V. Fr. Rudolf. - 1. 12. - Fr. Herczek: Na zámku Dolovském, maďarská komedie, režie Fr. Rudolf. - 22. 12. - O. Schäfer: Střevíček paní markýzy, režie J. R. Slavík.

Kolár hrál nepřetržitě i v době 1. svět. války, v repertoáru především česká klasika a soudobé hry.
1918 provedl spolek cyklus her Aloise Jiráska.

Ve 20. letech probíhala ve městě činnost mnoha divadelních spolků, ale nejvýznamnější byl stále Kolár.

1920 se stal ředitelem Kolára a jeho prvním režisérem Josef Liebl, během svého působení režíroval 146 představení.
Podílel se též na výchově hereckého dorostu, stal se spoluzakladatelem Šmilovského okrsku ÚMDOČ, kde zastával funkci tiskového referenta, později místopředsedy.
1920 Ferdinand Strejček: C.K. inspekce, r. Josef Liebl, hráno též v Nymburce na oslavách 60 let stálého ochotnického divadla ve městě.
1920 - 22. 8 - M. Slavíková: Přes roklinu; 3. 10. - Jar. Kvapil: Oblaka, 17. 10. V. Štech: Zmatená pohádka, hráno s úspěchem, vždy při vyprodaném domě.
1921 cyklus her k jubileu A. Jiráska: Gero, Samota, M. D. Rettigová, Pan Johanes - režie Václav (Pavel?) Rudolf, hl. role Kolocová, Splídková, Vohrlický.
Dále hráli Zločin v horské boudě (J. Štolba), rež. P. Rudolf, hl. role Bernard, Rubínová, Boháčová, Řípa.
1925 Anna Ziegloserová: Cácorka,
1928 Pavel Rudolf: Děti z hor.

1927 přišel do souboru Emil Koníček, který se pak stal jeho významným hercem, režisérem i předsedou.

1927–8 uvedeno celkem 16 her, 26 představení, mj. J. K. Tyl: Paní Marjánka, matka pluku, Jiříkovo vidění; Karel Fořt: V českém ráji; Josef Ort-Hradčanský: Když láska (štěstí?) chodí po horách; Šmilovský-Rudolf: Parnasie.
Z nejvýznamnějších titulů: A. Jirásek: Lucerna, J. K. Tyl: Fidlovačka, aneb, Žádný hněv a žádná rvačka, J. J. Kolár: Žižkova smrt, Mrštíkové: Maryša, Jirásek: Vojnarka, Rudolf Medek: Plukovník Švec, Jaroslav Hilbert: Falkenstein, Abigail Horáková: Libuňský jemnostpán.

1931 Herz-Grün: Čeští muzikanti.
1932 členové a režiséři spolku J. Reinberger a Lad. Najman obdrželi Diplom Šmilovského okrsku ÚMDOČ v Mladé Boleslavi.
1934 Edmond Konrád: Kvočna - představením soubor oslavil 35leté jubileum ochotnické činnosti členky M. Mlejnkové.
1936 Josef Liebl zvolen předsedou Šmilovského okrsku.
1938 Viktor Dyk: Zmoudření Dona Quijota, r. Václav Zima. Účast na NP JH.
1939 Karel Čapek: RUR,
1940 L. Stroupežnický: Naši furianti.
Do soutěže o postup na XI. Jiráskův Hronov připravili hru G. Preissové Její pastorkyňa, režie prof. Josef Kožený.

1941 Václav Štech: Třetí zvonění. 1941 účast na přehlídce První divadelní týden.
1942 režisérskou radu Kolára tvořili – ředitel spolku prof. J. Kožený, místoředitel Jos. Reinberger, režisér E. Koníček, J. Růžička, Ant. Havlík a dramaturg J. Riedel.
1942 - Miloš Hlávka (1907-1945, dramaturg ND): Benátská maškaráda, hráno též v Plazích.
1942 - Fráňa Šrámek: Plačící satyr, r. J. Reinberger. Účast na Železnobrodské hry.
Do 1943 sehrál spolek 1297 titulů.
1944 okrskové představení – J. K. Tyl: Marjánka, matka pluku, hráli nejlepší herci mladoboleslavských spolků Nové divadlo, Kolár a Vinařický, r. Ota Kovář.
1945 J. K. Tyl: Fidlovačka, aneb, Žádný hněv a žádná rvačka,
1946 František Kožík: Don Quijote přichází, režie a scéna Antonín Havlík; Jaroslav Hilbert: Michael, uvedli na závěr festivalu Máchův máj v Doksech.
1948 - Fráňa Šrámek: Plačící satyr, r. Antonín Havlík. Účast na Pardubické ochotnické hry ÚMDOČ, Pardubice.
1949 nastudováno 6x, hráno 20x, zájezd 8x.
1949 Otakar Černoch: Veliká zkouška – účast na 1. Pojizerských hrách v Dobrovici; Ivan J. Barč: Dvaja, K. M. Walló: Tajná vysílačka, Věra Markovičová: Za frontou, A. Jirásek: Lucerna, režie Lad. Najman, scéna Pavel Beneš; K. Macháček: Ženichové, Arthur Miller: Všichni moji synové, Jan Drda: Hrátky s čertem, Repický: Nepokoření. Celkem 22 představení, z toho 13 na zájezdech.
1949 Kolár členem kruhu vítězných souborů UMDOČ. K oslavám 40 let otevření městského divadla opět uvedena Lucerna.

1950 Miloslav Stehlík: Mordová rokle, účast na 2. Pojizerských hrách (PH). Účast v soutěži Kruhu vítězných souborů ÚMDOČ (jako člen Kruhu vítězných souborů ÚMDOČ) - 22. místo soutěže.

1951 – 28. března – na valné hromadě byl zrušen Ochotnický spolek Kolár a soubor se stal součástí Závodního klubu ROH AZNP Mladá Boleslav jako jeho dramatický odbor.

1952 Moliére: Šibalství Scapinova. Účast na Pojizerských hrách, Dobrovice.
1953 - Maxim Gorkij: Jegor Bulyčov a ti druzí. Účast na Pojizerských hrách, Dobrovice 1953 a 1985.
1955 podle románu K. V. Raise: Zapadlí vlastenci. Účast na Pojizerských hrách, Dobrovice. Účast na ObP Červenec 1955, Lysá nad Labem.
1956 - Kolár, I. Frank: Ukradené štěstí. Účast na okresní soutěži divadelních ochotníků LUT o. Mladá Boleslav - 1. místo ve skupině B, soubor postupuje do skupiny C mezi nejvyspělejší divadelní soubory republiky. Účast na Pojizerských hrách, Dobrovice.

Od konce 50. let 20. stol. měl Kolár dva soubory – vedle původního pracovalo i Studio mladých (viz).

1957 Vlasta Petrovičová: Slamník, J. K. Tyl: Matka a dcera, František Pavlíček: Černé vlajky, Euripidés: Ifigenie v Aulidě, režie Jiří Procházka.
1958 poslední režie dlouholetého předsedy spolku Emila Koníčka – J. K. Tyl: Fidlovačka, aneb, Žádný hněv a žádná rvačka.
1959 Viktor S. Rozov: Když hledáme radost, režie Jiří Procházka, účast na Pojizerských hrách v Dobrovici. Soubor mladých zde odpoledne uvedl hru mladoboleslavského autora Josefa Smutného: Třetí bude králem.

1960 - Lucke: Kauce. Účast na Pojizerských hrách, Dobrovice.
1961 - Peter Karvaš: Zmrtvýchvstání dědečka Kolomana. Účast na Pojizerských hrách, Dobrovice.
1962 - Saša Lichý: Cínový vojáček. Účast na Pojizerských hrách, Dobrovice.
1963 - Gogol: Ženitba. Účast na Pojizerských hrách, Dobrovice.
1964 Saša Lichý: Laťka.
1965 sehráli v přírodním divadle Na Štěpánce Stroupežnického Naše furianty – živé představení s dobrými hereckými výkony.
1965 Václav Havel: Zahradní slavnost, originální inscenace znamenala ve vývoji souboru značný vzestup, v kraji šlo o čin výjimečný a příkladný. Účast na Pojizerských hrách, Dobrovice.
1966 Moliѐre: Tartuffe, účast na Pojizerských hrách.
1968 - Šrámek: Léto. Účast na Pojizerských hrách, Dobrovice.

1970 K. M. Walló: Chytrá princezna, režie M. Kuna. Účast na KP her pro děti a mládež - pro nezkušené herce byla veršovaná předloha tvrdým oříškem.
1970 - Manzari: U nás v Cividále. Účast na Pojizerských hrách, Dobrovice.
1971 L. N. Rachmanov: Neklidné stáří. Účast na Pojizerských hrách, Dobrovice.
1973 W. Shakespeare: Veselé paničky windsorské, v roli Falstafa J. Reichl, účast v Nymburce na SDH (Středočeské div. hry), na Libčickém div. podzimu. Účast na Pojizerských hrách, Dobrovice, účast na 10. roč. přehl. Sládkův Zbiroh, 1973.
1975 Vítězslav Nezval: Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou, r. Zdeněk Kuna. Účast na Pojizerských hrách, Dobrovice.
1976 Erich M. Remarque: Poslední dějství. Účast na Pojizerských hrách.
Repertoár 1913–1976 též viz Texty.
1977 Eduard Petiška: Loupežnice, r. Z. Kuna. Účast na KP Wintrův Rakovník (WR).
1978 - Alexandr Vampilov: Historky z venkovského hotelu, r. Zdeněk Kuna a Milan Koníček. Účast na SDH. Účast na Pojizerských hrách, Dobrovice. Účast na Divadelní máj, Krnov - plaketa a čestné uznání souboru, cena Ludmile Procházkové za postavu Viktorie.
1978 Mimo uvedené přehlídky se zúčastnili VI. přehlídky ve Svitavách.
1979 - A. Arbuzov: Dům na předměstí, r. J. Procházka, účast na Libčickém div. podzimu, 1980 účast KP WR. Účast na Pojizerských hrách, Dobrovice 1980.
1979 - Společné představení divadelních souborů Tyl KP Mnichovo Hradiště, Tyl OB Bakov nad Jizerou, Kolár DK ROH AZNP Mladá Boleslav a Dobrovít OB Dobrovice -
Bří Čapkové: ZE ŽIVOTA HMYZU. Účast na Pojizerských hrách, Dobrovice.

1981 G. Feydau: Dámský krejčí, r. J. Procházka. Účast na KP WR, KP klasika. Účast na Pojizerských hrách, Dobrovice.
1982 - Nikolaj V. Gogol: Ženitba, r. Jindřich Procházka. Účast na KP WR a Národní přehlídce sto a víceletých souborů Žebrák. Účast na Pojizerských hrách, Dobrovice.
1983 - Carlo Goldoni: Sluha dvou pánů, r. J. Procházka. Účast na KP WR – cena a diplom Milanu Koníčkovi za mužskou hl. roli v roli Truffaldina, Jindřichu Procházkovi za režii a čestné uznání Ludmile Procházkové za roli Beatrice. Účast na Pojizerských hrách, Dobrovice.
1984 - Piotr Choynowski: Tekutý písek, r. Jindřich Procházka. KP div. klasika. Účast na Pojizerských hrách, Dobrovice.
1985 - Euripidés: Ifigenie v Aulidě, r. J. Procházka. Účast na Pojizerských hrách, Dobrovice. 1986 účast na KP Wintrův Rakovník – vítězná inscenace – držitel putovního poháru. Doporučení na 1. místě na Jiráskův Hronov (JH).
1986 - Josef Kainar: Nasredin, r. Jindřich Procházka. Účast na OP, Sadská - nesoutěžní představení. KP Wintrův Rakovník, KP div. klasiky; N. V. Gogol: Ženitba, r. Jindřich Procházka. Účast na Pojizerských hrách, Dobrovice.

1986 součástí souboru Kolár (?) bylo Studio miniatur DK ROH AZNP, uv. Anna Proletářka a ti druzí, scénář M. Ivanov. Účast na ObP agitačních skupin, Mnichovo Hradiště.

1988 Kolár – činoherní divadelní soubor Domu kultury ROH AZNP Mladá Boleslav, 27 (20) členů, vedoucí Jindřich Procházka.

1989 G. Figuereido: Liška a hrozny. KP Wintrův Rakovník. Host přehlídky SDH Nymburk. Účast na 39. Pojizerských hrách Dobrovice 1988.

1993 zaznamenán soubor mladých (viz).
-------
V textu není uveden veškerý repertoár Kolára, další podrobnosti viz Texty a Obrázky.

Bibliografie:
30 LET městského divadla v Mladé Boleslavi. Mladoboleslavské listy 14. 2. 1940. KK.

90 LET kulturní činnosti (DS Kolár). Mladoboleslavské listy 1. 4. 1933. KK.

AŤ PRŠÍ, ať je zima (představení pod širým nebem - Naši furianti hráni v přírodním divadle na Štěpánce). Amatérská scéna 1965, č. 9, s. 18(?).

CESTY českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Zprac. Jan Císař a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1998. s. 45, 49, 52, 58, 61, 63, 68, 77, 80, 85, 111, 116, 119, 122, 124, 125, 128, 129, 131, 132, 156, 157, 158, 188, 196, 198, 245, 374, 381, 389, 393, 394;
s. 129: Scéna z 3. aktu Zmoudření Dona Quijota Viktora Dyka podle návrhu Josefa Saala, spolek Kolár Mladá Boleslav, 1938; s. 129: Václav Zima jako Don Quijote v mladoboleslavské inscenaci hry V. Dyka, 1938.

ČERVENEC 1955. Oblastní přehlídka lidové umělecké tvořivosti. Plakát.

DĚJINY českého divadla I.–IV. díl. Ved. red. František Černý. Praha, Academia 1968.
IV. díl , s. 411: Dekorace k Dykově hře Zmoudření dona Quijota. SDO Kolár, Mladá Boleslav, 1938.

DĚJINY ochotnického divadla v královském městě Mladé Boleslavi.
1843–1893. Mladá Boleslav, DS Kolár 1893. MKd. DNM: T 1694.

DOLANSKÁ, Libuše: Veltrusy 1970. AS 1970, č. 9, s. 15.

HERČÍK, Karel: Co bylo předtím aneb Prehistorie mladoboleslavského divadelnictví v kostce, s. 7–24. In: Městské divadlo Mladá Boleslav 1909–1999. Mladá Boleslav, Městské divadlo 1999. 120 s.

HLÁVKA, Petr. Soupis divadelních her a dramatizací Miloše Hlávky (1907-1945), dramaturga ND, které byly hrány ochotníky v době protektorátu. Pro DČAD listopad 2016.

KODEŠ, Jaroslav: Historie Wintrova Rakovníka – statistické přehledy. Rkp. leden 2007.

KUNA, Z.: Sto třicet let dramatického odboru Kolár DK ROH AZNP. Mladá Boleslav 1993. M Mladá Boleslav.

LADECKÝ, Jan: Česká divadla ochotnická. In: Příspěvky k dějinám českého divadla. Praha, Divadelní odbor Národopisné výstavy českoslovanské 1895, s. 132.

LETOPISY národních divadel ochotnických v Čechách. Příloha edice divadelních her pro ochotníky Divadelní ochotník 1863, díl II, sv. 2, s. 63, redigoval J. M. Boleslavský, M. Knapp aj. kDÚ.

LIEBL, Josef: O jeho práci: Ve službách Thalie II, s. 93.

LIEBL, Josef: Po stopách ochotnického spolku Kolár v Mladé Boleslavi. Rodný kraj 1926, č. 38. KK.

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, I. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2001, s. 497–499.

MLADÁ Boleslav od minulosti k dnešku. Sborník. Mladá Boleslav 1974.

MLADOBOLESLAVSKO v proměnách času. Sborník. Praha 1997.

PAULŮ, Jan: VI. Středočeské divadelní hry v Nymburce. Amatérská scéna 1974, č. 2, s. 17.

POJIZERSKÉ hry v Dobrovici. 1949–1999. Brožura k 50. výročí trvání přehlídky. Dobrovice, PV přehlídky, 1999, nečísl.

RUDOLF, V. F.: Divadlo v Mladé Boleslavi. Samostatnost 1912, č. 263. KK.

SMUTNÝ, Josef: Dějiny divadla města Mladé Boleslavě. I. díl 1870–1933, II. díl 1934–1940, III. díl 1941–1943, IV. díl 1944–1945. Obsahuje záznamy o všech představeních v městském divadle, vč. společností, ochotníků, doloženo obrázky aj. dokumentací. Muzeum Mladoboleslavska A 3266.

SPLÍDEK, A.: Památník divadelního spolku Kolár v Mladé Boleslavi vydaný u příležitosti 75 let trvání. Mladá Boleslav 1918. M Mladá Boleslav.

STREJČEK, Ferdinand: Devadesát let českých ochotníků v Mladé Boleslavi. 1843–1933. Mladá Boleslav, Kolár 1933. DNM: T 2623.

STREJČEK, Ferdinand: Jak se probouzela Mladá Boleslav. 1929. KK.

STREJČEK, Ferdinand: K devadesátým narozeninám sl. Marii Novotné, nejstarší žijící ochotnici mladoboleslavské. Mladoboleslavské listy 1930, č. 79. KK.

STREJČEK, Ferdinand: O Jeho práci: Ve službách Thalie II, s. 115.

STREJČEK, Ferdinand: Sto let mladoboleslavských ochotníků. In: Sborník ÚMDOČ. 1944, s. 81–82.

ŠIMONEK, Jan: Soubor informací o ochotnickém divadle v okrese Mladá Boleslav. Rkp. pro MČAD 1998. 23 s. Viz Místa/Okresy/Mladá Boleslav/Texty.

ŠOVAR, Milan: Jak šla léta aneb kronika divadla od roku 1909, s. 25–50. In: Městské divadlo Mladá Boleslav 1909–1999. Mladá Boleslav, Městské divadlo 1999. 120 s.

TÁBORSKÝ, Vojta Š.: Příspěvky k dějinám divadelního ochotnictva československého. Praha, ÚMDOČ 1931, s. 323–335. kIPOS, kART.

TREFIL, Bohumil: Ke 40. výročí Městského divadla. Práce 20. 11. 1949.

ÚMDOČ, soutěž Kruhu vítězných souborů s. 1. - plakát, 1950 - viz Obrázky.
ÚMDOČ, soutěž Kruhu vítězných souborů s. 2. - plakát, 1950 - viz Obrázky.

VE SLUŽBÁCH Thalie II. České divadlo ochotnické. Soubor dokladových statí. Liberec, V. Talík za spolupráce ÚMDOČ 1946, s. 33, 83 (o Kasalovi), 93, 115, 139, 157. kART.

VEDRAL, Jaroslav: Rakovník – Klatovy. Poznámky ze středočeské a západočeské přehlídky. (Mj. přehlídka amatérských souborů Krajské divadelní dny pořádaná v Klatovech.) Amatérská scéna 1965, č. 8, s. 12–13. - 4 fotogr.

POJIZERSKÉ hry v Dobrovici. 1949–1999. Brožura k 50. výročí trvání přehlídky. PV přehlídky, 1999, nečísl.

(šin): Žebrák 1985: Hledat dnešní smysl včerejšího díla. Amatérská scéna 1986, č. 2, s. 5 (Ženitba).

ZPRÁVA o činnosti ÚMDOČ za rok 1932, s. 18.

ZPRÁVA o činnosti ÚMDOČ za rok 1937. Seznam spolků a odborů sdružených v ÚMDOČ, s. 66.


Amatérská scéna 1964, č. 6, s. 1.

České divadlo 1939, č. 5, s. 79; č. 10, s. 99.

Československé divadlo 1925, č. 17, s. 272; č. 19, s. 304.
Československé divadlo 1928, č. 10, s. 160; č. 12, s. 192.

Dalibor 23. 3., 10. 9. 1863.

Divadelní listy 1881, č. 29, s. 258; č. 33, s. 294 a 295; č. 37, s. 336; č. 42, s. 366.
Divadelní listy 1883, č. 3 s. 29; č. 29, s. 246.
Divadelní listy 1900, č. 3, s. 56; č. 5, s. 102; č. 18, s. 407; č. 19, s. 149; č. 20, s. 159.
Divadelní listy 1902-3, č. 1, s. 20; č. 2, s. 36; č. 3, s. 56; č. 20, s. 354.

Divadlo 1903-04, roč. 2,
Divadlo roč. 9, 1910-1911, č. 1, s. 30; č. 3, s. 25; č.10, s. 271.
Divadlo roč. 11, 1912-1913, příl. 3. s. 25.
Divadlo roč 11, 1912-1913, příl. 5, s. 46, příl. 6, s. 55.

Ochotnické divadlo 1911/1912, roč. 1, č. 3, listopad 1911, s. 34; č. 4, 5. 12., s. 50; č. 4, 5. 12., s. 50-51; č. 5, 20. 12. 1911, s. 62-3; č. 6, 5. 1. 1912, s. 74; č. 9, 20. 2. 1912, s. 110.

Jeviště, divadelní týdeník, roč. I., 2. 9. 1920, č. 32, s. 372; 23. 9. 1920, č. 35 a 36, s. 416; 4. 11. 1920, č. 44, s. 504.
Jeviště 1921, č. 29, s. 463; č. 42, s. 60; č. 50, s. 760.

Jizeran 13. 2. 1930.

Ochotnické divadlo 1932, č. 1, 3. str. ob.

Thalie 1896-7, č. 14, s. 177; č. 15, s. 191; č. 16, s. 204; č. 17-18, s. 219, 220; č. 19-20, s. 233, 234; č. 22, s. 255.
Thalie 1897-8, č. 13, s. 104; č. 14-15, s. 119; č. 16-17, s. 136; č. 18, s. 143; č. 19-20, s. 160; č. 21, s. 168; č. 21, s. 176.
Thalie 1898-9, č. 17, s. 135; č. 18, s. 144; č. 19, s. 151; č. 20, s. 159; č. 21, s. 168; č. 22, s. 174.
Thalie 1899-1900, č. 13-14, s. 115; č. 15-16, s. 131; č. 17, s. 138; č. 18-19, s. 149; č. 21, s. 167, 168; č. 22, s. 175.

Za oponou 1940, č. 1, s. 6.

Zprávy ÚMDOČ 1949, č. 8-9, s. 207; č. 12, s. 270.

Archivy:
kART (archiv MČAD):
Evidenční karta, ÚKVČ 1988 (celkem 2 evid. karty v kART).

Praha, Národní archiv:
Fond ZU Spolky 1927–1930, i. č. 389/1224/1930, DS Kolár (změna).

Soukromý archiv Václava Hlaváčka, Kronika TSO Sokol Krnsko:
Krnsko, Sokol, Kronika souboru, Domov je u nás, 1956 (a další zmiňovaná představení souborů jsou odehrána v rámci okresní soutěže LUT 1956 okresu Mladá Boleslav). Viz Obrázky.

Státní oblastní archiv Praha:
Informace ONV Mladá Boleslav pro KNV v Praze 1949. Inventář KNV Praha, referát IV. 1949-1954. kART.

Státní okresní archiv Mladá Boleslav:
Spolek divadelních ochotníků Kolár Mladá Boleslav, 1866–1965.
Metráž: 3,42 bm (z toho nic není zpracováno). Fond není přístupný.
Zápisy ze schůzí, plakáty, kroniky, korespondence, knihovna.

Dramatické soubory Mladá Boleslav, 1924–1944.
Metráž: 0,11 bm zpracováno (z toho 0,00 bm inventarizováno).
Fond je přístupný.

Ochotnický divadelní spolek Kolár Mladá Boleslav.
Dělnický divadelní spolek Osvěta Mladá Boleslav.
Dramatické oddělení hudební školy Mladá Boleslav.
Stanovy DSO - r.1924, spisový materiál DSK 1939–1940, různé fotografie z div. představení 1938–1939, spisový materiál, dramat. oddělení hudební školy v Ml. Boleslavi 1924–1944, fotografie.
SVÁROVSKÝ, E.: DRAMATICKÉ SOUBORY MLADÁ BOLESLAV 1924–1944. Prozatímní inventární seznam, s. 1, ev. č. 172.


Státní okresní archiv Beroun:
Fond Okresní kulturní středisko Beroun 1954–1990, ka 6, č. 76.
Středočeské krajské kulturní středisko, hodnocení oblastních kol krajské soutěžní přehlídky agitačních skupin, s. 1, 1986 (viz Obrázky).

Mapa působení souboru - Kolár, ochotnický spolek / dram. odbor Závodního klubu ROH Automobilové závody, n. p.

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.