LIEBL, Josef, Mladá Boleslav
Místo narození: Praha-Žižkov
Žižkovský rodák. Už v dětství měl zájem o divadlo, především loutkové.
Jako soustružnický učeň se dostal do okruhu ochotnického sdružení Žižkovan, kde vystoupil v roli Spiridiona v Kolárově Monice. Po úspěšném zvládnutí role se stal stálým členem sdružení. Působil tu mezi členy proslulé herecké gardy: Zakopal, Branald, Šott,
Rajský a další, kteří později vytvořili známou společnost K. Štockého.
Navštěvoval dramatickou školu spolku Osvěta, kterou řídil herec E. Krpálek pod dohledem Karla Želenského.
V Žižkovanu spolu s ním působila řada herců, kteří se posléze stali profesionály na pražských scénách; spoluúčinkoval např. při prvním vystoupení R. Naskové a J. Rozsívala v Maryše. (Nasková poté odjela do Lublaně, Rozsíval odešel do Pištěkova divadla.)
Kromě Žižkovana hrál Liebl i v dalších spolcích, v Pokroku, Hálku a v dramatickém odboru Dělnické besedy v Karlíně.
Rovněž vypomáhal na různých pražských profesionálních scénách, setkal se tu s Vojanem, Želenským, Šmahou, Mošnou, Strouhalem, Javorčákem, Puldou a dalšími herci.
1908 přesídlil do Mladé Boleslavi, kde se stal členem ochotnickému spolku Kolár.
Zde hrál i režíroval.
Jako herec vytvořil 574 postav.
Z významných rolí:
Sadílek ve Třetím zvonění, Eliab v Pražském Židu, Kalafuna v Strakonickém dudákovi, Votava v Závěti, Paleček v Jiřím Poděbradském, farář ve hře Navždy, Blažej v Perlách panny Serafínky, Mininger v Libuňském jemnostpánovi, Haberšperk v Našich furiantech, Vrba ve Václavu Hrobčickém, Pecka a Střela v Jedenáctém přikázání, Lízal v Maryši, Kohout v Posledním muži, Melichar v Paličově dceři, Kroutil ve Fidlovačce, Lebduška ve Žních, Michal v Lucerně.
Uplatnil se i jako recitátor.
Během svého působení režíroval 146 představení.
Z nejvýznamnějších titulů: Lucerna, Fidlovačka, Žižkova smrt, Maryša, Vojnarka, Plukovník Švec, Falkenstein, Libuňský jemnostpán,
1920 se stal ředitelem Kolára a jeho prvním režisérem.
Podílel se na výchově hereckého dorostu, stal se spoluzakladatelem Šmilovského okrsku ÚMDOČ, kde zastával funkci tiskového referenta, později místopředsedy.
1936 zvolen předsedou Šmilovského okrsku.
1942 funkci pro nemoc vzdal.
Jako soustružnický učeň se dostal do okruhu ochotnického sdružení Žižkovan, kde vystoupil v roli Spiridiona v Kolárově Monice. Po úspěšném zvládnutí role se stal stálým členem sdružení. Působil tu mezi členy proslulé herecké gardy: Zakopal, Branald, Šott,
Rajský a další, kteří později vytvořili známou společnost K. Štockého.
Navštěvoval dramatickou školu spolku Osvěta, kterou řídil herec E. Krpálek pod dohledem Karla Želenského.
V Žižkovanu spolu s ním působila řada herců, kteří se posléze stali profesionály na pražských scénách; spoluúčinkoval např. při prvním vystoupení R. Naskové a J. Rozsívala v Maryše. (Nasková poté odjela do Lublaně, Rozsíval odešel do Pištěkova divadla.)
Kromě Žižkovana hrál Liebl i v dalších spolcích, v Pokroku, Hálku a v dramatickém odboru Dělnické besedy v Karlíně.
Rovněž vypomáhal na různých pražských profesionálních scénách, setkal se tu s Vojanem, Želenským, Šmahou, Mošnou, Strouhalem, Javorčákem, Puldou a dalšími herci.
1908 přesídlil do Mladé Boleslavi, kde se stal členem ochotnickému spolku Kolár.
Zde hrál i režíroval.
Jako herec vytvořil 574 postav.
Z významných rolí:
Sadílek ve Třetím zvonění, Eliab v Pražském Židu, Kalafuna v Strakonickém dudákovi, Votava v Závěti, Paleček v Jiřím Poděbradském, farář ve hře Navždy, Blažej v Perlách panny Serafínky, Mininger v Libuňském jemnostpánovi, Haberšperk v Našich furiantech, Vrba ve Václavu Hrobčickém, Pecka a Střela v Jedenáctém přikázání, Lízal v Maryši, Kohout v Posledním muži, Melichar v Paličově dceři, Kroutil ve Fidlovačce, Lebduška ve Žních, Michal v Lucerně.
Uplatnil se i jako recitátor.
Během svého působení režíroval 146 představení.
Z nejvýznamnějších titulů: Lucerna, Fidlovačka, Žižkova smrt, Maryša, Vojnarka, Plukovník Švec, Falkenstein, Libuňský jemnostpán,
1920 se stal ředitelem Kolára a jeho prvním režisérem.
Podílel se na výchově hereckého dorostu, stal se spoluzakladatelem Šmilovského okrsku ÚMDOČ, kde zastával funkci tiskového referenta, později místopředsedy.
1936 zvolen předsedou Šmilovského okrsku.
1942 funkci pro nemoc vzdal.
Bibliografie:
O jeho práci.
VE SLUŽBÁCH Thalie II, kap. Tomu věnec budiž dán, Soubor dokladových statí. Liberec, V. Talík za spolupráce ÚMDOČ, Josef Liebl, Mladá Boleslav, str. 93 - 94.
VE SLUŽBÁCH Thalie II, kap. Tomu věnec budiž dán, Soubor dokladových statí. Liberec, V. Talík za spolupráce ÚMDOČ, Josef Liebl, Mladá Boleslav, str. 93 - 94.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.