Soubory: Česká beseda / DrO sdruž. nár. spolků

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1870
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 191x
Působení: 187x, 188x, 189x, 190x, 191x

1870 (dle jiných zdrojů 1871) v převážně německém prostředí založena Česká beseda, s ní 1871 spojeny počátky českého ODi, uveden Mlynář a jeho dítě. Vedle knihovny a společenských besed ODi hl. prostředkem k soustřeďování českého života.
První pronajatá místnost nestačila rostoucí návštěvnosti -
1972 byla najata nová místnost vinárny U Benedikta za čtvtletní nájemné 5 zl. Zde pořízeno vkusné jeviště a podle zápisníku z roku 1872 hrálo se pilně. Pořádány hry divadelní, též pěvecko deklamatorní akademie a merendy.
Hrálo se i v hostincích Grosswardein, Jaegerhorn, Zur Bastei.

1875 získali sál u Bergmanů, jeviště zvětšeno nákladem 120 zl. (truhlářské práce Václav Šonda, malba dekorací J. Seidl, klempířské práce J. Čapek).
Hráli např. hry Tvrdohlavá žena, Sedlák křivopřísežník, Divotvorný klobouk, Modlitba na hřbitově, Paní Marjánka, matka pluku, Jan za chrta dán, Čech a Němec, Loupežníci, Tlachal, Frajtr Kalina, Hluchý podomek a řada aktovek. S Paní Marjánkou a Loupežníky uskutečněn i zájezd na Malou Skálu.
Prvními ochotníky byli čeští úředníci německých firem, mezi návštěvníky i němečtí občané hovořící česky.
Jako vynikající ochotnice těchto let jsou uváděny Frant. Šmejkalová (provd. Nováková), M. Jindřišková (Dvořáková), pí Táborská, Kramářová, Crhová.
Do 1881, kdy Němci podníceny národnostní různice, poměrná shoda národností. Překážky byly České besedě kladeny ze strany německého úřednictva, 1881 činnost zastavena.
České divadlo skomíralo pro nedostatek místností až do 1890, kdy se hrálo v Kabeláčově domě.
1891 první učitel Matiční české školy Jan Stránský dal podnět ke kabaretním večírkům, opraveno jeviště a Dramatický odbor České besedy znovu zahájil Štolbovou Závětí.
Prvními režiséry byli exportní úředníci Jan Fleischhauer a Frant. Koldovský, c.k. poštovní úředníci Leopold Hudeček, Sal. Kollmann, Josef Tejchman, Bedřich Kotyk, Otakar Pinsker, Karel Lišnovský a Frant. Vik.
Přes narůstání německého nacionalismu a nepřízně úřadů, hrálo se pilně dál.
1895 další úpadek odchodem funkcionářů.
1896 uv. Dvě Růženy, Zlaté péro, Karel Havlíček Borovský (Šamberk) - k 25. výročí trvání besedy.
1897 Zábavní odbor ČB uvedl Lucifer aneb Zázračný elixír, Zmatek nad zmatek, Závěť, Pan Bulíček v tisíci úzkostech, Sestřenka.
1900 100. představení, Jedenácté přikázání (Šamberk).
Využití budovy nového divadla (1907) nepřicházelo v úvahu, bylo jen německé. Hráli ve vinárně B. Seidla v Mozartově ulici, U Bergmanů v Soukenné ulici, Na Staré střelnici pod nemocnicí, Na Baště.
1908 DrO Besedy působil i jako DrO sdružených národních spolků.

Od 1909 se ochotnické divadlo hrálo na vlastním jevišti v novém Národním domě (budova České besedy). Stavba z větší části zaplacena z výtěžků představení.
Dosavadní soubor České besedy hrál jako Dramatický odbor Národního domu, viz.


Po válce a vzniku ČSR kromě České besedy působil soubor DrO DTJ(zal. 1909), Dělnické divadlo, prosadil se Svat. Čech.
Oba soubory nepěstovaly rivalitu, ale pomáhaly si a spolupracovaly.

Bibliografie:
JEČNÝ, Alfred: 100 let ochotnického divadla v Jablonci nad Nisou. AS 1971, č. 11, s. 2-4. kART.

KULICHOVÁ, Marie - HRUŠKA, Miloš: 80 let jabloneckého divadla. Jablonec nad Nisou, Kulturní a společenské středisko 1987. 9 s. kART.

Thalie 1896-7, č. 1, s. 15, č. 11-12, s. 149.
Thalie 1897-8, č. 1, s. 5, č. 5, s. 29, č. 14-15, s. 119.

Archivy:
Státní okresní archiv Jablonec n/N: Česká beseda 1871-1892 Zápisy ze schůzí.

Státní oblastní archiv v Litoměřicích
Evidenční č. pomůcky: 2246/45
Státní okresní archiv Jablonec
Evidenční č. pomůcky: 290/45
Název pomůcky: ČESKÁ BESEDA JABLONEC Praha, Národní archivD NISOU
Časový rozsah: 1871 - 1892
Sdružený a skupinový inventář,1974
Autoři pomůcky: WOWKOVÁ

Mapa působení souboru - Česká beseda / DrO sdruž. nár. spolků

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.