Databáze českého amatérského divadla
Soubory: Divadelní spolek / DrO Osvětové besedy
Související Geografické celky
Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 194x
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 196x
Působení: 194x, 195x, 196x
Založení / první zpráva: 194x
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 196x
Působení: 194x, 195x, 196x
Po 1945 byl založen novousedlíky český Divadelní spolek.
Na založení se podílel Jan Hoffmann (1916–1981), který do Kašperských Hor přišel jako první český učitel.
Režisérem, kteý podpořil růst úrovně místního ochotnického divadla, byl všestranně nadaný učitel Josef Bártík.
"Po německých předchůdcích novoosídlenci zdědili poměrně velký víceúčelový sál s jevištěm v budově spolkového domu (sokolovny) při staré Sušické cestě a také malovanými kulisami doslova napěchovanou „kulisárnu“, která se nacházela jen několik desítek metrů opodál v objektu bývalé koželužny." (Vl. Horpeniak)
1950 – Augustin Kolačný: Lepší rodina, úspěšně nastudoval Josef Bártík.
Od poč. 50. let soubor pokračoval jako Dramatický odbor Osvětové besedy.
"Velmi schopného režiséra Kašperskohorští našli v polovině 50. let v osobě obětavého a cílevědomého Josefa Švece, který tenkrát pracoval jako účetní místního dětského domova. Ve svých inscenacích stavěl na nadšení a spontánním herectví lidí, jako byli Jan Hoffmann, Václav Hadrava, Růžena Švecová, Emílie Hejlíková, Jarmila Vojtová, Helena Pobudová (Trčková), Stanislav Novák,Václav Hrach, Josef Mrnka, Josef Manna nebo nestor souboru – Karel Matějka." (Vl. Horpeniak)
Z repertoáru:
1955 v červenci – Ota Šafránek: Kudy kam. Zájezd do Strašína.
1956 v srpnu – Jaroslav Vrchlický: Noc na Karlštejně. Slavnostní uvedení hry na nádvoří hradu Kašperku, v roli Karla IV. exceloval učitel Jan Hoffmann, který účinkoval a působil téměř ve všech inscenacích, hrál v rolích vážných i komediálních.
1957 – Bohuslav Nádvorník, Robert Morávek: Zločin bratrů Lumiérů aneb Zavinil to Ponrepo; Karel Jaromír Erben: Sládci – výpravné hry se zpěvy a doprovodem malého orchestru, které byly přijaty s mimořádným ohlasem.
1957 – Evžen Vítkovský: Dům u doktorů; Perníková chaloupka, pohádka, ve které excelovali Emilie Hejlíková jako Ježibaba a v dětské roli Míra Hrebinec.
Úspěšnou pohádkovou hrou, při které se dobře bavili i dospělí, byl Kocour v botách, patrně od Vladimíra Havlíka.
1958 – Antonín Hirch: Jenom na lékařský předpis; Josef Toman: Slovanské nebe.
1961 – Pavel Pavlík: Nikdy; Jean Giraudoux: Intermezzo.
1963 – Jaroslav Janovský: Je libo cigaretu?
Kromě sokolovny (kde se zároveň promítalo kino) ochotníci využívali také přírodní scénu v tzv. Zahradě oddechu. V součinnosti s osazenstvem a pacienty místní léčebny TBC zde například sehráli Stroupežnického Naše furianty.
Hráli i v okolí, kromě hradu Kašperku například ve Stachách, Nezdicích, Žihobcích, Rejštejně nebo Velharticích.
Jako herci působili také Josef Růžička, Jan Lukeš, Jan Žejdl, Blanka Kliebrová, Blanka Dvořáková, Květa Hadravová, Marcela Boušková, František Kortus, Jan Matas, … Kaslová, Mikanová, Navarová, Hejlík, Balej, Pfeifer, Nussbauerovi, Cihelkovi, Streinz, Zabloudilová, Bulka, Dadák, Vrhel… S kašperskohorskými ochotníky tenkrát také herecky působil (ještě dříve než se stal uznávaným básníkem) rodák z nedaleké Volyně, Josef Hrubý, s mladistvým zápalem se do hraní zapojili v té době začínající učitelé – Milan Pokorný ze Sušice, Jan Kopa a Emil Kintzl. O Kintzlových hereckých improvizacích si lidé v Kašperských Horách vyprávějí snad dodnes. ...
Úspěch ochotnických představení záležel rovněž na technickém zajištění, výpravě, maskách, kostýmech, kulisách, osvětlení… V souvislosti s výtvarnou prací, zejména tvorbou kulis, se často vzpomíná jméno zasloužilého kulturního pracovníka (tehdejšího vedoucího kina) Emila Kotrby, dále Stanislava Nováka nebo také pánů Kubeše a Pfeifera. Osvětlení scény bylo tradičně dílem šumavského lékaře MUDr. Zdeňka Kostroucha, výprava i většina organizačních povinností spočívala často na bedrech pověstného učitele Antonína Šmrhy. Cennými praktickými radami kašperskohorským ochotníkům často pomáhala sestra paní Heleny Pobudové (Trčkové), sólistka opery Jihočeského divadla, Marie Poštová. I s odstupem více než půl století vzpomínají s vděčností dřívější ochotníci na zodpovědnou práci nápovědy – například paní Hofmannové, Mrnkové, Ladmannové." (Horpeniak)
Na založení se podílel Jan Hoffmann (1916–1981), který do Kašperských Hor přišel jako první český učitel.
Režisérem, kteý podpořil růst úrovně místního ochotnického divadla, byl všestranně nadaný učitel Josef Bártík.
"Po německých předchůdcích novoosídlenci zdědili poměrně velký víceúčelový sál s jevištěm v budově spolkového domu (sokolovny) při staré Sušické cestě a také malovanými kulisami doslova napěchovanou „kulisárnu“, která se nacházela jen několik desítek metrů opodál v objektu bývalé koželužny." (Vl. Horpeniak)
1950 – Augustin Kolačný: Lepší rodina, úspěšně nastudoval Josef Bártík.
Od poč. 50. let soubor pokračoval jako Dramatický odbor Osvětové besedy.
"Velmi schopného režiséra Kašperskohorští našli v polovině 50. let v osobě obětavého a cílevědomého Josefa Švece, který tenkrát pracoval jako účetní místního dětského domova. Ve svých inscenacích stavěl na nadšení a spontánním herectví lidí, jako byli Jan Hoffmann, Václav Hadrava, Růžena Švecová, Emílie Hejlíková, Jarmila Vojtová, Helena Pobudová (Trčková), Stanislav Novák,Václav Hrach, Josef Mrnka, Josef Manna nebo nestor souboru – Karel Matějka." (Vl. Horpeniak)
Z repertoáru:
1955 v červenci – Ota Šafránek: Kudy kam. Zájezd do Strašína.
1956 v srpnu – Jaroslav Vrchlický: Noc na Karlštejně. Slavnostní uvedení hry na nádvoří hradu Kašperku, v roli Karla IV. exceloval učitel Jan Hoffmann, který účinkoval a působil téměř ve všech inscenacích, hrál v rolích vážných i komediálních.
1957 – Bohuslav Nádvorník, Robert Morávek: Zločin bratrů Lumiérů aneb Zavinil to Ponrepo; Karel Jaromír Erben: Sládci – výpravné hry se zpěvy a doprovodem malého orchestru, které byly přijaty s mimořádným ohlasem.
1957 – Evžen Vítkovský: Dům u doktorů; Perníková chaloupka, pohádka, ve které excelovali Emilie Hejlíková jako Ježibaba a v dětské roli Míra Hrebinec.
Úspěšnou pohádkovou hrou, při které se dobře bavili i dospělí, byl Kocour v botách, patrně od Vladimíra Havlíka.
1958 – Antonín Hirch: Jenom na lékařský předpis; Josef Toman: Slovanské nebe.
1961 – Pavel Pavlík: Nikdy; Jean Giraudoux: Intermezzo.
1963 – Jaroslav Janovský: Je libo cigaretu?
Kromě sokolovny (kde se zároveň promítalo kino) ochotníci využívali také přírodní scénu v tzv. Zahradě oddechu. V součinnosti s osazenstvem a pacienty místní léčebny TBC zde například sehráli Stroupežnického Naše furianty.
Hráli i v okolí, kromě hradu Kašperku například ve Stachách, Nezdicích, Žihobcích, Rejštejně nebo Velharticích.
Jako herci působili také Josef Růžička, Jan Lukeš, Jan Žejdl, Blanka Kliebrová, Blanka Dvořáková, Květa Hadravová, Marcela Boušková, František Kortus, Jan Matas, … Kaslová, Mikanová, Navarová, Hejlík, Balej, Pfeifer, Nussbauerovi, Cihelkovi, Streinz, Zabloudilová, Bulka, Dadák, Vrhel… S kašperskohorskými ochotníky tenkrát také herecky působil (ještě dříve než se stal uznávaným básníkem) rodák z nedaleké Volyně, Josef Hrubý, s mladistvým zápalem se do hraní zapojili v té době začínající učitelé – Milan Pokorný ze Sušice, Jan Kopa a Emil Kintzl. O Kintzlových hereckých improvizacích si lidé v Kašperských Horách vyprávějí snad dodnes. ...
Úspěch ochotnických představení záležel rovněž na technickém zajištění, výpravě, maskách, kostýmech, kulisách, osvětlení… V souvislosti s výtvarnou prací, zejména tvorbou kulis, se často vzpomíná jméno zasloužilého kulturního pracovníka (tehdejšího vedoucího kina) Emila Kotrby, dále Stanislava Nováka nebo také pánů Kubeše a Pfeifera. Osvětlení scény bylo tradičně dílem šumavského lékaře MUDr. Zdeňka Kostroucha, výprava i většina organizačních povinností spočívala často na bedrech pověstného učitele Antonína Šmrhy. Cennými praktickými radami kašperskohorským ochotníkům často pomáhala sestra paní Heleny Pobudové (Trčkové), sólistka opery Jihočeského divadla, Marie Poštová. I s odstupem více než půl století vzpomínají s vděčností dřívější ochotníci na zodpovědnou práci nápovědy – například paní Hofmannové, Mrnkové, Ladmannové." (Horpeniak)
Bibliografie:
HORPENIAK, Vladimír, PhDr., Muzeum Šumavy Kašperské Hory: Zašlá sláva ochotníků v Kašperských Horách. Rkp. získán pro Databázi ČAD přičiněním Ludvíka Pouzy, 2009.
HŮRKA, Jindřich: Bibliografie článků z časopisu Šumavan 1898–1910. Rkp. pro MČAD 2000, č. 61–63. PC ART.
MÍSTOPIS okresu zprac. Jitka Kurcová, Alena Polívková, Lenka Baierlová. Rkp. 1998–2000. PC ART.
POUZA, Ludvík: Nezapomenutelným hercem byl v Kašperkách i Emil Kintzl. Klatovský deník, 15. 1. 2010.
POUZA, Ludvík: V Kašperských Horách měli ochotníci štěstí na režiséry. Klatovský deník, 8. 1. 2010.
HORPENIAK, Vladimír, PhDr., Muzeum Šumavy Kašperské Hory: Zašlá sláva ochotníků v Kašperských Horách. Rkp. získán pro Databázi ČAD přičiněním Ludvíka Pouzy, 2009.
HŮRKA, Jindřich: Bibliografie článků z časopisu Šumavan 1898–1910. Rkp. pro MČAD 2000, č. 61–63. PC ART.
MÍSTOPIS okresu zprac. Jitka Kurcová, Alena Polívková, Lenka Baierlová. Rkp. 1998–2000. PC ART.
POUZA, Ludvík: Nezapomenutelným hercem byl v Kašperkách i Emil Kintzl. Klatovský deník, 15. 1. 2010.
POUZA, Ludvík: V Kašperských Horách měli ochotníci štěstí na režiséry. Klatovský deník, 8. 1. 2010.
Archivy:
Porta fontium:
Strašín, kronika obce 1928–1968 (datace popisovaného obsahu 1668–1968), snímek 39,
https://www.portafontium.eu/iipimage/30460061/soap-kt_00216_obec-strasin-1928-1968_0390?x=504&y=48&w=543&h=221 (IT, 17. 10. 2024).
Porta fontium:
Strašín, kronika obce 1928–1968 (datace popisovaného obsahu 1668–1968), snímek 39,
https://www.portafontium.eu/iipimage/30460061/soap-kt_00216_obec-strasin-1928-1968_0390?x=504&y=48&w=543&h=221 (IT, 17. 10. 2024).
Mapa působení souboru - Divadelní spolek / DrO Osvětové besedy
Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná. Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
(c) NIPOS, Databáze českého amatérského divadla.
Kontakt | GDPR - Ochrana osobních údajů | Prohlášení o přístupnosti
Používáním tohoto webu souhlasíte s použitím cookies, které jsou nezbytné pro jeho provoz, analýzu návštěvnosti a pro součásti webu využívajících tyto služby (např. společnostmi Google a Facebook). Cookies můžete zakázat nebo vymazat v nastavení svého prohlížeče.
Kontakt | GDPR - Ochrana osobních údajů | Prohlášení o přístupnosti
Používáním tohoto webu souhlasíte s použitím cookies, které jsou nezbytné pro jeho provoz, analýzu návštěvnosti a pro součásti webu využívajících tyto služby (např. společnostmi Google a Facebook). Cookies můžete zakázat nebo vymazat v nastavení svého prohlížeče.
